| (1) | Místo daně z obratu podle zákona o dani z obratu a dani přepychové stanoví se u textilních předmětů - t. j. u předmětů, uvedených v připojené tabulce, která je součástí této vyhlášky - paušál. |
| (2) | Paušál, jehož sazba jest uvedena v připojené tabulce pro každý druh textilních předmětů zvláště, se vyměřuje zpravidla z úplaty - a kde jí není - z ceny, k níž se při dovozu připočítají celní pohledávka (§ 8, odst. 3 celního zákona ze dne 14. července 1927, č. 114 Sb. z. a n.) bez paušálu daně z obratu a dopravní výlohy ke hranici. K těmto sazbám se nevybírá přirážka podle § 1 zákona ze dne 21. prosince 1935, č. 267 Sb. z. a n., o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové, ve znění zákona ze dne 21. prosince 1937, č. 281 Sb. z. a n. |
| (3) | Pro posuzování druhů předmětů, uvedených v připojené tabulce, jsou směrodatny - pokud vyhláška nestanoví jinak - sazebník a vysvětlivky k němu, a to jak jde-li o dovoz, tak jde-li o tuzemské dodávky. Povahu stávkového nebo pleteného zboží podle této vyhlášky neztrácí - pokud jde o tuzemské dodávky - stávkové nebo pletené zboží, je-li u výrobce tohoto zboží opatřeno přídavky, jako stuhami, krajkami, výšivkami; konfekcí podle této vyhlášky se rozumí - pokud jde o tuzemské dodávky - předměty, které jsou uvedeny v položkách 61 až 65 a 68 připojené tabulky a plstěná obuv (ex pol. 41 připojené tabulky). |
| (4) | Paušál u textilních předmětů vyrobených v tuzemsku jest povinen platiti zpravidla jejich výrobce (odstavec 5). Z této zásady platí tyto výjimky: | 1. | Kdo předměty, podléhající paušálu podle této vyhlášky, vyrobil nebo si dal vyrobiti ve mzdě a vede řádné obchodní knihy, není povinen platiti paušál z těch zmíněných předmětů, které prokazatelně zušlechtil nebo zpracoval nebo si dal zušlechtiti nebo zpracovati ve mzdě na předměty, z nichž jest povinen platiti rovněž paušál podle této vyhlášky. | | 2. | Místo výrobce jest povinen platiti paušál podnikatel, který vyrobil nebo zušlechtil ve mzdě předměty, podléhající paušálu podle této vyhlášky, a to tehdy, když výrobce nezaplatil paušál a zmíněný podnikatel nesplnil povinnost uvedenou v odstavci 15 této vyhlášky; zmíněný podnikatel jest v tomto případě povinen zaplatiti paušál z ceny, za kterou zmíněné předměty byly prodány, a není-li mu tato cena známa nebo nedošlo-li k jejich prodeji, z obecné jejich ceny. |
|
| (5) | Za výrobce textilních předmětů se zásadně pokládá ten, kdo je sám vyrobil nebo zušlechtil nebo si je dal vyrobiti nebo zušlechtiti ve mzdě. Z této zásady platí však tyto výjimky: | 1. | Jestliže zdejší podnikatel textilní předměty pro ciziny vyrobil nebo zušlechtil ve mzdě, pokládá se tento zdejší podnikatel za výrobce a jest povinen platiti paušál za cizince z ceny, za kterou zmíněné předměty byly prodány, a není-li tomu tato cena známa nebo nedošlo-li k jejich prodeji, z obecné jejich ceny (§ 9, odst. 6 zákona o dani z obratu a dani přepychové); | | 2. | jestliže výrobce textilních předmětů, které nejsou konfekcí, ještě je zpracuje (zušlechtí) nebo si dá zpracovati (zušlechtiti) ve mzdě na konfekci, jest jakožto výrobce povinen platiti paušál z úplaty nebo ceny konfekce, vzniklé zpracováním zmíněných předmětů; | | 3. | jestliže výrobce textilních předmětů tyto předměty prodá a pak je pro odběratele ještě sám zušlechtí nebo zpracuje, pokládá se zmíněný výrobce za výrobce předmětů, vzniklých zušlechtěním nebo zpracováním, a jest povinen platiti paušál z ceny, za kterou zmíněné předměty prodal, k níž se připočte úplata za zušlechtění nebo zpracování; | | 4. | jestliže výrobce textilních předmětů tyto předměty zpracoval nebo si dal zpracovati ve mzdě na předměty, z nichž není povinen platiti paušál podle této vyhlášky, jest jakožto výrobce povinen platiti paušál ze zpracovaných textilních předmětů, a to z jejich obecné ceny v době, kdy je vzal ke zpracování; | | 5. | jestliže výrobci textilních předmětů tyto předměty prodávají pro tuzemsko výhradně prostřednictvím společné prodejní organisace, pokládá se tato prodejní organisace za výrobce; | | 6. | jestliže výrobce textilních předmětů se zabývá také výrobou konfekce, z níž není povinen platiti paušál podle č. 2 tohoto odstavce, nebo prodejem textilních předmětů, nakoupených přímo z ciziny, pokládá se i za výrobce zmíněné konfekce a zmíněných nakoupených nebo dovezených předmětů, a to tehdy, jestliže se prohlásí za takového výrobce v písemném kolku prostém oznámení příslušné berní správě, a jest povinen platiti paušál též u zmíněné konfekce a zmíněných předmětů z úplaty - a kde jí není - z ceny; zmíněný výrobce může si však od paušálu, který jest sám povinen platiti, obdobně za podmínek, stanovených v odstavci 13, odečísti paušál, zaplacený z nakoupených textilních předmětů dodavateli-výrobci, nebo paušál, zaplacený při dovozu zmíněných předmětů. |
|
| (6) | Paušál jsou výrobci příze (též nití a hedvábí) a přástu povinni platiti příslušnému bernímu úřadu v měsíčních lhůtách, splatných do 15 dnů po uplynutí každého měsíce; výrobci ostatních předmětů, na něž se vztahuje tato vyhláška, jsou povinni platiti paušál obvyklým způsobem v zákonných měsíčních splátkách příslušnému bernímu úřadu (§ 20, odst. 1, č. 2 zákona o dani z obratu a dani přepychové). |
| (7) | Výrobce jest povinen paušál zvlášť účtovati (§ 12 zákona o dani z obratu a dani přepychové); tato povinnost se nevztahuje na dodávky konfekce․ V těch případech, kdy o dodávce nebyl vydán účet, jest výrobce povinen vydati o účtovaném paušálu zvláštní stvrzenku, ve které jest nutno uvésti jméno příjemce, jeho bydliště, množství a cenu dodaných předmětů a účtovaný paušál. Propis této stvrzenky jest výrobce povinen zvlášť uschovati jako doklad daňového záznamu nebo obchodních knih. |
| (8) | Paušál u textilních předmětů dovážených z ciziny jest povinen platiti poplatník (§ 8, odst. 2 zák. č. 114/1927 Sb. z. a n.) jako součást celní pohledávky, a to obvyklým způsobem celnímu úřadu hned při celním projednání. |
| (9) | Paušál vyměřují úřady uvedené v čl. 31 vládního nařízení ze dne 4. července 1924, č. 156 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon o dani z obratu a dani přepychové, ve znění vládních nařízení ze dne 22. prosince 1926, č. 247 Sb. z. a n., ze dne 23. prosince 1930, č. 189 Sb. z. a n., ze dne 29. dubna 1932, č. 58 Sb. z. a n., ze dne 17. listopadu 1932, č. 175 Sb. z. a n., a ze dne 27. prosince 1935, č. 269 Sb. z. a n., (dále jen prováděcí nařízení k zákonu o dani z obratu a dani přepychové); tamtéž uvedeným úřadům přísluší rozhodovati o daňové povinnosti a s výjimkou, stanovenou v § 110, odst. 4 zák. č. 114/1927 Sb. z. a n., o stížnostech. |
| (10) | Paušál se vymáhá způsobem stanoveným v § 23 zákona o dani z obratu a dani přepychové. |
| (11) | Paušálem jest kryta daň z obratu | 1. | z dodávek, vlastní spotřeby a dovozu textilních předmětů. Daň z obratu z dodávek a vlastní spotřeby konfekce, prováděných podnikateli, kteří nejsou u dotčené konfekce výrobci podle odstavce 5 této vyhlášky, jest kryta paušálem u textilních předmětů zpracovaných na zmíněnou konfekci, po případě paušálem u konfekce; | | 2. | z výkonů krejčí a švadlen. |
|
| (12) | Paušálem není kryta zejména daň z obratu z dodávek textilních surovin, daň přepychová z dodávek přepychového textilního zboží a daň z obratu ze mzdových a jednatelských výkonů z oboru textilním. Po dobu účinnosti této vyhlášky | 1. | podléhají dodávky textilních surovin (čítajíc v to česance) a výkony, záležející ve zpracování nebo zušlechtění textilních surovin a textilních předmětů ve mzdě, jen 1 %ní dani z obratu (bez 50 %ní přirážky podle § 1 zák. č. 267/1935 Sb. z. a n. ve znění zákona č. 281/1937 Sb. z. a n.). Za textilní suroviny se však nepokládají papírové odpadky a vyřazený papír; | | 2. | jsou osvobozeny od daně z obratu první tuzemské dodávky těchto z ciziny dovezených předmětů: bavlny surové, mykané, bílené, barvené, mleté a jejích odpadků (čís. 180 celního sazebníku), juty surové, močené (rosené), třené, vochlované, bílené, barvené a jejích odpadků (ex čís. 202 celního sazebníku), hedvábných zámotků (kokonů) a hedvábných nespředených odpadků (čís. 240 celního sazebníku); od daně z obratu jsou též osvobozeny dodávky hedvábných nespředených odpadků (ex čís. 240 celního sazebníku) prováděné výrobci tohoto zboží. |
|
| (13) | Kdo textilní předměty, které nakoupil v tuzemsku, sám ještě zušlechtil nebo zpracoval nebo si dal zušlechtiti nebo zpracovati ve mzdě na předměty, podléhající rovněž paušálu podle této vyhlášky, může si od paušálu, který jest povinen platiti u předmětů vzniklých zušlechtěním nebo zpracováním, odečísti paušál, zaplacený při tuzemském nákupu zmíněných předmětů, a to tehdy, vede-li řádné obchodní knihy, nakoupil-li zmíněné předměty v tuzemsku přímo od výrobce a prokáže-li v daňovém přiznání nákupními účty (po případě zvláštními stvrzenkami podle odstavce 7) a dvěma jejich opisy, dále pak prohlášením svých dodavatelů-výrobců, že ze zmíněných předmětů státu zaplatili paušál; rovněž ten, kdo textilní předměty, které dovezl přímo z ciziny a z jejichž dovozu zaplatil paušál, sám zušlechtil nebo zpracoval nebo si je dal zušlechtiti nebo zpracovati ve mzdě na předměty, podléhající rovněž paušálu podle této vyhlášky, může si od paušálu, který je povinen platiti u předmětů vzniklých zušlechtěním nebo zpracováním, odečísti paušál, zaplacený při dovozu zmíněných předmětů, a to tehdy, vede-li řádné obchodní knihy a prokáže-li v daňovém přiznání celní stvrzenkou a originálem účtu, že zmíněné předměty dovezl přímo z ciziny a že z nich zaplatil při dovozu paušál. Prodejní organisaci uvedené v odstavci 5, č. 5 přísluší nárok na odečtení paušálu místo jejích členů. Ten, kdo má nárok na odečtení paušálu podle tohoto odstavce, provede odečtení paušálu tím způsobem, že si jej předběžně odečte od paušálu za to splátkové období, v němž zaplatil v tuzemsku nakoupené zmíněné předměty nebo v němž zmíněné předměty dovezl z ciziny. Odečtené částky musí zmíněný poplatník v daňovém přiznání (§ 17 zákona o dani z obratu a dani přepychové) zvláště vyznačiti; při vyměření paušálu za dotčené daňové období odečtou se částky, na jichž odečtení má poplatník nárok, od paušálu vyměřeného za jednotlivá splátková období. Jestliže by součet odčítaných částek převyšoval vyměřený paušál, vrátí se rozdíl - po krytí případných jiných daňových nedoplatků zmíněného poplatníka - hotově na zvláštní kolku prostou žádost, kterou nutno podati u příslušného finančního úřadu I. stolice ve lhůtě stanovené nebo povolené pro podání přiznání. Nárok na odečtení paušálu podle tohoto odstavce má obdobně i ten zdejší podnikatel vedoucí řádné obchodní knihy, který textilní předměty, jež cizinec nakoupil v tuzemsku nebo dovezl z ciziny nebo jež cizinec si dal v tuzemsku vyrobiti nebo zšlechtiti ve mzdě, pro cizince ve mzdě zušlechtil nebo zpracoval na předměty, z nichž jest jakožto výrobce povinen podle odstavce 5, č. 1 platiti paušál za cizince; tento nárok má zmíněný podnikatel tehdy, prokáže-li pokud jde o předměty, | 1. | jež cizinec nakoupil v tuzemsku přímo od výrobců nebo jež dovezl přímo z ciziny - originálem nákupního účtu a dvěma jeho opisy, dále pak prohlášením cizincových dodavatelů-výrobců, resp. celní stvrzenkou a originálem účtu, že ze zmíněných předmětů státu byl zaplacen paušál; | | 2. | jež cizinec si dal v tuzemsku vyrobiti nebo zušlechtiti ve mzdě - originálem mzdového účtu a dvěma jeho opisy, dále pak prohlášením mzdových podnikatelů-výrobců, že státu zaplatili jakožto výrobci paušál za cizince. |
Nárok na odečtení paušálu lze předběžně v tomto případě uplatniti teprve při placení paušálu za cizince. |
| (14) | Zušlechtěním podle této vyhlášky se rozumí jak zušlechtění (na př. bílení, barvení, potiskování, gumování, impregnování, mercerisování) a úprava (na př. požehování, leštění, česání, žehlení, úprava příze, vaty a obvazů pro drobný prodej jejich dělením, tříděním, opatřením nálepkami, balením, stříháním a pod.), tak i každá příprava (na př. motání, navíjení, soukání, snování, šlichtování); zpracováním podle této vyhlášky se rozumí jak zpracování (na př. tkaní, konfekcionování), tak upotřebení nití a textilních součástek (na př. stuh, krajek, výšivek) při výrobě předmětů, z nichž jest jejich výrobce povinen platiti paušál podle této vyhlášky. |
| (15) | Podnikatel, který ve mzdě zhotovuje nebo zušlechťuje textilní předměty a nemá povahu výrobce podle této vyhlášky, jest povinen o těchto výkonech vésti dvojmo průpisem zvláštní záznam, do něhož musí zapisovati každodenně pod zvláštní položkou den, kdy shora uvedené předměty přijal k zhotovení nebo zušlechtění, množství a druh přijatých předmětů, jméno a adresu osoby, která mu tyto předměty dala zhotoviti nebo zušlechtiti ve mzdě, jméno a adresu osoby, které zhotovené nebo zušlechtěné předměty odevzdal nebo zaslal, a datum, kdy se tak stalo. Originály jednotlivých položek zmíněného záznamu musí podnikatel k vůli kontrole paušálu u výrobce po pět let uschovávati a průpisy jednotlivých položek záznamu připojiti k témuž cíli k svému daňovému přiznání. |
| (16) | Rovněž výrobce textilních předmětů, který tyto předměty zpracovává nebo si je dává zpracovati ve mzdě na předměty, z nichž není povinen platiti paušál podle této vyhlášky, jest povinen o předmětech, které vzal ze svého závodu a které zpracoval na zmíněné předměty, vésti zvláštní záznam, do něhož musí každodenně pod zvláštní položkou zapisovati množství (váhu, počet metrů, kusů) a druh vzatých předmětů, jejich obecnou cenu a uvésti, nač je zpracoval. |
| (17) | Obchodníci (ve velkém i v malém) a konfekcionáři (též krejčí a švadleny) jsou povinni zdaniti zásoby textilních předmětů, které mají dne 1. ledna 1938 na skladě nebo které pro ně drží někdo jiný; tato povinnost se nevztahuje na zásoby: | a) | předmětů, u nichž stanoví tato vyhláška 13 %ní paušál daně z obratu; | | b) | ostatních textilních předmětů, u nichž mají dotčení podnikatelé povahu výrobce podle odstavce 5 této vyhlášky. |
Daň ze zásob činí 1,5 % z obecné ceny textilních předmětů dne 1. ledna 1938; v této sazbě jest již zahrnuta přirážka podle § 1 zák. č. 267/1935 Sb. z. a n. ve znění zákona č. 281/1937 Sb. z. a n. U podnikatelů, kteří vedou řádné obchodní knihy, považuje se za obecnou cenu zmíněných předmětů jejich cena podle inventury k uvedenému dni. Podnikatelé, na něž se vztahuje povinnost zdaniti zásoby, jsou povinni podati do 31. ledna 1938 u příslušné berní správy oznámení a v něm uvésti množství a obecnou cenu zásob, které jsou povinni zdaniti, a to odděleně podle jednotlivých druhů; toto oznámení, v němž musí býti uvedeno, že se stalo podle nejlepšího vědomí a svědomí, má povahu daňového přiznání podle § 17, odst. 1 zákona o dani z obratu a dani přepychové. Daň ze zásob jest splatna ve třech stejných částkách dne 28. února 1938, 30. dubna 1938 a 30. června 1938; daň ze zásob se platí příslušnému bernímu úřadu. |
| (18) | Ustanovení odstavce 13 se vztahují obdobně i na ty výrobce, kteří v tuzemsku nakoupili nebo z ciziny dovezli textilní předměty a po zušlechtění nebo zpracování je buď sami nebo prostřednictvím tuzemských vývozců (§ 4, č. 18 zákona o dani z obratu a dani přepychové) vyvezli do ciziny. Vývoz textilních předmětů nepodléhá paušálu, prokáže-li se způsobem stanoveným v čl. 2 nebo 11 prováděcího nařízení k zákonu o dani z obratu a dani přepychové. |
| (19) | Jinak platí o paušálu veškerá ustanovení zákona o dani z obratu a dani přepychové a prováděcího nařízení k němu. |
| (20) | Po dobu účinnosti této vyhlášky nevztahují se ustanovení § 1, odst. 1 zák. č. 267/1935 Sb. z. a n. ve znění zákona č. 281/1937 Sb. z. a n. na přepychovou daň u celohedvábného zboží, uvedeného v pol. 11 až 13 seznamu přepychových předmětů, vydaného vládním nařízením ze dne 27. března 1930, č. 32 Sb. z. a n., ve znění vládního nařízení ze dne 27. prosince 1935, č. 270 Sb. z. a n. |
| (21) | Ministr financí si vyhrazuje paušál tento kdykoliv zrušiti. Zásoby textilních předmětů, které v době zrušení paušálu budou u podnikatelů na skladě, budou při dodávkách podléhati pravidelné dani z obratu, a to i tehdy, když bylo toto zboží u výrobce nebo při dovozu již zdaněno paušálem. |
| (22) | Vyhláška tato nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1938. Zároveň pozbývá účinnosti vyhláška ministra financí ze dne 28. března 1934, č. 61 Sb. z. a n., o paušalování daně z obratu u textilií, některého zboží, zhotoveného z textilií, a u konfekce, ve znění vyhlášek z dne 27. června 1934, č. 126 Sb. z. a n., a ze dne 22. prosince 1934, č. 287 Sb. z. a n.; v případech, kdy jiné vyhlášky o paušalování daně z obratu se dovolávají vyhlášky č. 61/1934 Sb. z. a n., po případě ve znění vyhlášek č. 126/1934 a 287/1934 Sb. z. a n., platí od 1. ledna 1938 tato vyhláška. |