Místo daně z obratu podle zákona o dani z obratu a dani přepychové stanoví se u vápna páleného a hašeného [pol. 150 a) celního sazebníku], též čisticího v úpravě pro drobný prodej (ex čís. 405 celního sazebníku), paušál.

Paušál činí 4,5 % z úplaty, a kde té není, z ceny, k nimž se při dovozu připočítají celní pohledávka (§ 8, odst․ 3 celního zákona ze dne 14. července 1927, č. 114 Sb. z. a n.) bez paušálu daně z obratu a dopravní výlohy ke hranici. V této sazbě jest již zahrnuta přirážka podle § 1 zákona ze dne 21. prosince 1935, č. 267 Sb. z. a n., o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové, ve znění zákona ze dne 21. prosince 1937, č. 281 Sb. z. a n.

Paušál u vápna vyrobeného v tuzemsku jest povinen platiti jeho výrobce, a to obvyklým způsobem v zákonných měsíčních splátkách příslušnému bernímu úřadu (§ 20, odst. 1, č. 2 zákona o dani z obratu a dani přepychové).

Paušál u vápna dováženého z ciziny jest povinen platiti poplatník (§ 8, odst. 2 zák. č. 114/1927 Sb. z. a n.) jako součást celní pohledávky, a to obvyklým způsobem celnímu úřadu hned při celním projednání.

Z vápna vyvezeného do ciziny nejsou výrobci povinni platiti paušál, prokáží-li jeho vývoz způsobem stanoveným v čl. 2 nebo 11 vládního nařízení ze dne 4. července 1924, č. 156 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon o dani z obratu a dani přepychové, ve znění vládních nařízení ze dne 22. prosince 1926, č. 247 Sb. z. a n., ze dne 23. prosince 1930, č. 189 Sb. z. a n., ze dne 29. dubna 1932, č. 58 Sb. z. a n., ze dne 17. listopadu 1932, č. 175 Sb. z. a n., a ze dne 27. prosince 1935, č. 269 Sb. z. a n., (dále jen prováděcí nařízení k zákonu o dani z obratu a dani přepychové).

Po dobu účinnosti této vyhlášky nemají tuzemští podnikatelé při vývozu vápna nárok na vrácení daně podle § 22, odst. 1 zákona o dani z obratu a dani přepychové.

Paušálem jest kryta daň z obratu z dodávek, vlastní spotřeby a dovozu vápna a z dodávek a vlastní spotřeby vápenného koželužského kalu (ex čís. 652 celního sazebníku).

Dodávky vápna, za něž úplaty došly po 31. prosinci 1937, ale které byly provedeny před 1. lednem 1938, zdaní se pravidelným způsobem. U podnikatelů, jimž bylo pro rok 1937 povoleno přiznávati podle účtovaných cen, zdaní se však pravidelným způsobem i ty dodávky vápna, za něž úplaty došly po 31. prosinci 1937, ale na něž byl vydán účet před 1. lednem 1938.

Paušál vyměřují úřady uvedené v čl. 31 prováděcího nařízení k zákonu o dani z obratu a dani přepychové; tamtéž uvedeným úřadům přísluší rozhodovati o daňové povinnosti a s výjimkou, stanovenou v § 110, odst. 4 zák. č. 114/1927 Sb. z. a n., o stížnostech.

Paušál se vymáhá způsobem stanoveným v § 23 zákona o dani z obratu a dani přepychové.

Jinak platí o paušálu veškerá ustanovení zákona o dani z obratu a dani přepychové a prováděcího nařízení k němu.

Obchodníci (ve velkém i v malém) jsou povinni zdaniti zásoby vápna, které dne 1. ledna 1938 mají na skladě nebo které pro ně drží někdo jiný. Daň ze zásob činí 1,5 % z nákupní ceny vápna; v této sazbě jest již zahrnuta přirážka podle § 1 zák. č. 267/1935 Sb. z. a n. ve znění zákona č. 281/1937 Sb. z. a n. Obchodníci, na něž se vztahuje povinnost zdaniti zásoby, jsou povinni podati do 31. ledna 1938 u příslušné berní správy oznámení a v něm uvésti množství a nákupní cenu zásob, které jsou povinni zdaniti; toto oznámení, v němž musí býti uvedeno, že se stalo podle nejlepšího vědomí a svědomí, má povahu daňového přiznání podle § 17, odst. 1 zákona o dani z obratu a dani přepychové.

Ministr financí si vyhrazuje tento paušál kdykoli zrušiti; zásoby vápna, které v době zrušení paušálu budou u podnikatelů na skladě, budou při dodávkách podléhati pravidelné dani z obratu, a to i tehdy, bylo-li toto zboží u výrobce nebo při dovozu již zdaněno paušálem.

Vyhláška tato nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1938.