Úlevy podle ustanovení tohoto nařízení platí pro pohledávky zajištěné smluvním zástavním právem zapsaným ve veřejných knihách na nemovitostech v lázeňských místech, která jsou odkázána v převážné míře na návštěvu lázeňských hostů z ciziny, a v okolí takových lázeňských míst, jsou-li nemovitosti ty v den účinnosti tohoto nařízení věnovány zcela nebo z větší části provozování podniků pro ubytování lázeňských hostů.

Na pohledávky z emisních zápůjček a na pohledávky zajištěné kauční hypotékou se ustanovení tohoto nařízení nevztahují.

Lázeňská místa a jejich okolí, v kterých platí úlevy podle ustanovení tohoto nařízení, určí vláda nařízením.

Potvrditi, že nemovitost byla v den účinnosti tohoto nařízení zcela nebo z větší části věnována provozování podniků pro ubytování lázeňských hostů (§ 1, odst. 1), přísluší obci po slyšení místně příslušné obchodní a živnostenské (průmyslové) komory.

Rozhodnutí o tom, zda jsou dány podmínky § 2, přísluší komisi, jejímž předsedou je přednosta okresního soudu, v jehož obvodě je nemovitost, a členy zástupce obce, zástupce místně příslušné obchodní a živnostenské (průmyslové) komory, zástupce Ústředního svazu československých lázní a minerálních zřídel republiky Československé v Praze, po jednom důvěrníku dlužníka a věřitele, o jehož pohledávku jde, a jeden člen za osoby, pro které jsou ve veřejné knize zapsána knihovní práva v stejném pořadí nebo v pořadí za pohledávkou, pro kterou se dlužník domáhá úlev. Komise rozhoduje s konečnou platností. Podrobnosti o sestavení komise a o jednání před ní určí vláda nařízením.

Úmluvou mezi věřitelem a dlužníkem, uzavřenou do 30. června 1938, mohou býti nedoplatky na úrocích a na jiném příslušenství pohledávky, pokud se staly splatnými v době od 1. ledna 1932 do dne účinnosti tohoto nařízení, přeměněny na pohledávku novou a zapsáno pro ni ve veřejných knihách zástavní právo v pořadí pohledávky původní.

Výše nedoplatků na úrocích a na jiném příslušenství pohledávky, které se přemění na novou pohledávku, nesmí u téže pohledávky, i když se přeměna provádí na několikrát, přesahovati šestinásobek ročních úroků, vypočtených podle stavu jistiny původní pohledávky, pro kterou v den účinnosti tohoto nařízení v knize ještě vázne zástavní právo, a podle sazeb, které jsou toho dne pro tuto jistinu původní pohledávky nejvýše přípustné.

Nová pohledávka smí býti zúročena nejvýše sazbou o 1/4 % vyšší, než je sazba podle právních předpisů v době uzavření úmluvy nejvýše přípustná pro pohledávku původní, a musí býti umořována anuitami nebo stejnými poloročními nebo celoročními splátkami tak, aby celá tato nová pohledávka byla umořena nejdéle do deseti let.

Také nedoplatky na plátkách na jistinu pohledávky, pokud se staly splatnými v době od 1. ledna 1932 do dne účinnosti tohoto nařízení, mohou býti úmluvou stran, uzavřenou do 30. června 1938, přeměněny na pohledávku novou a zapsáno pro i ve veřejných knihách zástavní právo v pořadí pohledávky původní. Ustanovení předcházejícího odstavce platí i tu. Přeměňují-li se na novou pohledávku v téže smlouvě jak nedoplatky na splátkách na jistinu pohledávky, tak nedoplatky na úrocích a na jiném příslušenství pohledávky, třeba výši obojích nedoplatků a způsob jich úrokování a umořování uvésti samostatně. Zápis zástavního práva pro novou pohledávky, na kterou byly přeměněny nedoplatky na splátkách na jistinu pohledávky původní, lze povoliti jen zároveň s výmazem původního zástavního práva za příslušnou část jistiny původní pohledávky.

K žádosti o knihovní zápis zástavního práva pro novou pohledávku je připojiti potvrzení podle § 3, odst. 1 a rozhodnutí komise podle § 3, odst. 2.

Usnesení o vkladu zástavního práva pro novou pohledávku doručí se také všem osobám, pro které jsou ve veřejné knize zapsána knihovní práva v stejném pořadí nebo v pořadí za pohledávkou původní; nevyhovuje-li úmluva ustanovením odstavců 2 až 4 tohoto paragrafu, mohou se jmenované osoby domáhati výmazu vkladu zástavního práva pro novou pohledávku podle ustanovení knihovního práva o výmazu neplatných vkladů.

Dlužník může do 30. června 1938 navrhnouti, aby nedoplatky na splátkách na jistinu pohledávky a nedoplatky na úrocích a na jiném příslušenství pohledávky, pokud se staly splatnými v době od 1. ledna 1932 do dne účinnosti tohoto nařízení, přeměněny byly na pohledávku novou a aby bylo pro ni zapsáno ve veřejných knihách zástavní právo v pořadí pohledávky původní.

Omezení stanovené v § 5, odst. 2 platí i tu.

Novou pohledávku je zúrokovati sazbou, která je podle právních předpisů v době návrhu nejvýše přípustná pro pohledávku původní. Umořování nové pohledávky anuitami nebo stejnými poloročními nebo celoročními splátkami určí soud se zřetelem na hospodářské poměry dlužníka tak, aby celá tato nová pohledávka byla umořena nejdéle do osmi let. Bude-li nemovitost, na které je pohledávka zajištěna, prodána nucenou dražbou, stává se celá tato nová pohledávka ihned splatnou.

Navrhuje-li se zároveň přeměna jak nedoplatků na splátkách na jistinu pohledávky, tak nedoplatků na úrocích a na jiném příslušenství pohledávky, třeba výši obojích nedoplatků uvésti v návrhu samostatně a samostatně rozhodnouti o jich zúrokování a umořování. Poslední věta § 5, odst. 4 platí i tu.

Návrh je podati u soudu příslušného pro vedení nucené dražby na nemovitost. Není-li dlužník zastoupen advokátem, buď jeho podpis na návrhu ověřen soudem nebo veřejným notářem. K návrhu je připojiti potvrzení podle § 3, odst. 1 a rozhodnutí komise podle § 3, odst. 2. Soud rozhoduje v řízení nesporném. Nevykáže-li dlužník listinou, na níž je podpis věřitele ověřen soudem nebo veřejným notářem, že věřitel s návrhem souhlasí, třeba ho o návrhu vyslechnouti. Nedostaví-li se věřitel k roku, za tím účelem stanovenému, je v tom spatřovati jeho souhlas s návrhem; na tento právní následek třeba v obsílce upozorniti a obsílku doručiti podle předpisů platných o doručování žalob.

Usnesení, kterým se návrhu vyhovuje, doručí se také všem osobám, pro které jsou ve veřejné knize zapsána knihovní práva v stejném pořadí nebo v pořadí za pohledávkou původní; nevyhovuje-li usnesení ustanovením odstavců 2 až 4 tohoto paragrafu, mohou jmenované osoby proti němu podati rekurs (§§ 35 a násl. zákona ze dne 10. června 1931, č. 100 Sb. z. a n., o základních ustanoveních soudního řízení nesporného).

Když se usnesení, kterým se návrhu vyhovuje, stalo právoplatným, zapíše se z úřední moci do veřejné knihy.

Zástavní právo za novou pohledávku zanikne uplynutím tří let ode dne, kdy měla býti na ni zaplacena poslední anuita nebo splátka; tato lhůta se staví, když věřitel novou pohledávku exekučně vymáhá a v exekučním řízení náležitě postupuje.

Zaniklé právo zástavní se vymaže z úřední moci.

Exekuce k vymožení nedoplatků, které byly podle předcházejících ustanovení přeměněny na novou pohledávku, se na návrh dlužníka zruší, když zástavní právo za novou pohledávku bylo zapsáno do veřejných knih.

Byl-li podán návrh podle § 6, buď exekuce na návrh dlužníka odložena až do rozhodnutí o něm. Bylo-li by nebezpečí v prodlení, odloží soud na návrh dlužníka exekuci již před podáním takového návrhu, osvědčí-li dlužník, že zažádal o vydání potvrzení podle § 3, odst. 1 a o rozhodnutí komise podle § 3, odst. 2, a není-li návrh zřejmě neodůvodněný; v odloženém exekučním řízení bude tu na návrh věřitele pokračováno, jestliže u dlužníka nebudou zjištěny podmínky práva na úlevy podle ustanovení tohoto nařízení nebo jestliže dlužník, když mu potvrzení podle § 3, odst. 1 a rozhodnutí komise podle § 3, odst. 2 byla doručena, nepodá do osmi dnů návrh podle § 6.

Doba, na kterou byla exekuce podle odstavce 2 odložena, nezapočítává se do lhůty, na kterou je omezeno zákonné přednostní právo pro veřejné dávky.

Právní jednání, listiny, jakož i podání a knihovní zápisy, kterými se podle tohoto nařízení upravují právní poměry mezi věřitelem a dlužníkem, jsou osvobozeny od kolků a poplatků.

Ustanovení předcházejícího odstavce se nevztahuje na směnky a na soudní řízení, vyjímajíc řízení knihovní, nesporné řízení podle § 6 a řízení před komisí podle § 3, odst. 2.