Odesílatel jest povinen předložiti pro každou mezinárodní zásilku, pro kterou platí tato Úmluva, nákladní list podle vzorce, který je obsažen v Příloze II k Úmluvě.

Pro jisté přepravy mezi sousedními zeměmi může býti vzorec nákladního listu podle tarifních ustanovení zmenšen.

Tiskopisy nákladního listu musí býti tištěny na psacím papíře bílém, pevném; pro rychlé zboží mají na hořejším i dolejším okraji červené pásky nejméně 1 cm široké, na líci i na rubu. Pro druhopis nákladního listu může býti použito světle modrého papíru.

Mezinárodní tarify nebo dohody mezi železnicemi ustanovují, v jakém jazyku musí býti vytištěny tiskopisy nákladních listů. Není-li ustanovení tarifních nebo dohod, musí býti tiskopisy vytištěny v jednom z oficielních jazyků státu odesílacího; musí však míti kromě toho text francouzský nebo německý neb italský a mohou obsahovati překlady, uznané za účelné, v jiných jazycích.

Údaje odesílatele v nákladním listu musí býti vždy sepsány v jednom z oficielních jazyků státu odesílacího. Jaké překlady jsou nutné, určí mezinárodní tarify nebo zvláštní dohody mezi železnicemi. Není-li tomu tak, jest odesílatel povinen připojiti překlad francouzský nebo německý neb italský.

Železnice může žádati, aby záznam y a prohlášení, které má odesílatel zapisovati do nákladního listu, a třeba-li, do vložek k němu připojených, byly prováděny písmem latinským.

Části tiskopisu, orámované silnými čarami, musí vyplniti železnice, ostatní odesílatel. Odesílatel musí přeškrtnouti sloupce, které nevyplní.

Volba tiskopisu nákladního listu bílého nebo tiskopisu s červenými páskami naznačuje, zda zboží má býti přepravováno jako zboží nákladní nebo rychlé. Jest nepřípustné žádati, aby byla zásilka přepravována po jedné části trati jako rychlé zboží a po druhé části jako nákladní zboží, ledaže by to dovolovala zvláštní dohoda mezi všemi zúčastněnými železnicemi.

Nákladní listy, v nichž bylo přepisováno nebo škrabáno nebo které byly přelepovány, nejsou přípustné. Škrtání je dovoleno jen tehdy, potvrdí-li je odesílatel svým podpisem, a jde-li o počet neb o váhu kusů, zapíše-li opravené množství též slovy.

Údaje v nákladním listu musí býti napsány nebo vytištěny nesmazatelně.

Povinné jsou tyto údaje:

Jiná prohlášení v nákladním listu smějí býti uváděna jen tehdy, předpisují-li nebo dovolují-li je zákony a řády některého státu nebo tarify a neodporují-li této Úmluvě.

Jest zakázáno nahrazovati nákladní list jinými listinami nebo připojovati jiné doklady než ty, které předpisuje nebo dovoluje tato Úmluva nebo tarify. Předpisují-li to však zákony a řády, platné ve stanici odesílací, musí odesílatel kromě nákladního listu sepsati listinu určenou k tomu, aby železnici zůstala jako důkaz o smlouvě přepravní.

Jest zakázáno podati jedním nákladním listem předměty, které nemohou býti naloženy pohromadě bez závady a bez porušení předpisů celních, berních, finančních, policejních nebo předpisů jiných úřadů správních.

Zboží, které má nakládati odesílatel, musí býti podáno zvláštními nákladními listy, v nichž není uveden žádný předmět, jehož nakládání nebo vykládání náleží železnici.

Zvláštními nákladními listy musí rovněž býti podávány z předmětů, označených v článku 4 ty, které je zakázáno nakládati společně nebo spolu s jiným zbožím.

Jeden nákladní list smí zníti pouze na náklad jednoho vozu s výhradou předmětů nedělitelných, pro něž je třeba více než jednoho vozu. Toto ustanovení však neplatí, jestliže zvláštní předpisy, jichž jest použíti pro příslušnou přepravu, nebo tarify dovolují vypraviti po celé přepravní cestě několik vozů týmž nákladním listem.

Odesílatel smí vepsati dole na rubu nákladního listu, avšak jen jako pouhou zprávu pro příjemce a bez závaznosti a odpovědnosti pro železnici údaje, které se týkají zásilky, jako ku příkladu:

"Zásilka N-a"

"Z rozkazu N-a"

"K disposici N-a"

"K další přepravě N-u"

"Pojištěno u N-a"

"Pro plavební trať N nebo pro loď N."

"Z plavební trati N nebo z lodi N."

"Pro trať automobilní N."

"Z trati automobilní N."

"Pro trať vzduchoplavební N."

"Z trati vzduchoplavební N."

"K vývozu do N."

Odesílatel odpovídá za správnost svých údajů a prohlášení v nákladním listu; stihnou jej všechny důsledky toho, jsou-li tato prohlášení neb údaje nesprávné, nepřesné, neúplné nebo jsou-li napsány jinde než na místě k tomu určeném; nedostačuje-li toto místo, musí na tomto místě odesílatel poznamenati místo nákladního listu, kde je doplněk zápisu.

Železnice jest oprávněna kdykoliv přezkoumati, souhlasí-li zásilka s údaji nákladního listu a byly-li zachovány bezpečnostní předpisy podle Přílohy I.

Má-li býti přezkoumán obsah zásilky, budiž k tomu pozván odesílatel nebo příjemce, podle toho, koná-li se přezkoumání ve stanici odesílací nebo ve stanici určení. Nedostaví-li se zájemce nebo koná-li se přezkoumání na cestě a není-li jiných zákonných předpisů nebo řádů v zemi, kde se přezkoumání koná, jest nutné vykonati je v přítomnosti dvou svědků, dráze cizích. Železnice však nemůže přikročiti ku přezkoumání obsahu za přepravy, leč že by tohoto přezkoumání vyžadovaly potřeby provozní nebo předpisy celní, berní, finanční nebo policejní a předpisy jiných úřadů správních.

Liší-li se výsledek přezkoumání od údajů nákladního listu, musí býti do něho zapsán. Děje-li se přezkoumání ve stanici odesílací, musí býti výsledek zapsán též do druhopisu nákladního listu, je-li v rukou železnice. Nesouhlasí-li zásilka s údaji nákladního listu, váznou na zboží výdaje způsobené přezkoumáním, nebyly-li zaplaceny na místě.

Zákony a řády každého státu stanoví podmínky, za kterých železnice má právo nebo povinnost zjistit nebo přezkoumati váhu zboží nebo počet kusů, jakož i skutečnou vlastní váhu vozu.

Železnice je povinna udati v nákladním listu výsledek zjištěné váhy, počet kusů, jakož i skutečnou vlastní váhu vozu.

Váží-li se náklady vozové na kolejové váze, určí se váha tak, že se odečte vlastní váha napsaná na voze od celkové váhy naloženého vozu, ledaže by převážení prázdného vozu dalo jinou vlastní váhu.

Jsou-li údaje nebo prohlášení nesprávná, nepřesná nebo neúplná tak, že mohou způsobiti přijetí předmětů vyloučených z přepravy podle odstavce 4 článku 3, výpočet menšího dovozného za zásilku, nebo není-li dbáno bezpečnostních předpisů Přílohy I, jakož i byl-li vůz odesílatelem naložený přetížen, jest nutno zaplatiti přirážku, kromě rozdílu dovozného a podle případu kromě náhrady škody snad vzniklé, bez újmy trestních následků.

Přirážka k dovoznému je stanovena takto:

Přirážky, které podle shora uvedeného § 5 mají býti vybrány, váznou na přepravovaném zboží, nehledíc k tomu, kde byly zjištěny okolnosti, které k jich vybrání opravňují.

Neuhrazuje-li hodnota zboží částku přirážky nebo odmítne-li příjemce zboží, jest odesílatel povinen zaplatiti neuhrazenou částku pohledávky, vzniklou z přirážek.

Přirážku nelez vybírati:

Bylo-li přetížení vozu zjištěno stanicí odesílací nebo některou stanicí na cestě, může býti přetěž s vozu sňata, i když není důvodu, aby byla vybrána přirážka. Odesílatel budiž, třeba-li, vyzván neprodleně prostřednictvím stanice odesílací, aby oznámil, jak chce s přetěží naložiti.

Za přetěž se počítá dovozné za projetou trať podle sazeb platných pro hlavní náklad podle potřeby s přirážkou podle shora uvedeného § 5; byla-li přetěž vyložena, vyberou se poplatky za tento výkon podle tarifu vedlejších poplatků té dráhy, která jej provádí.

Přikáže-li odesílatel, aby byla přetěž vrácena neb aby byla znovu podána, jedná se s ní jako se samostatnou zásilkou.

Smlouva přepravní je sjednána, jakmile stanice odesílací přijme ku přepravě zboží s nákladním listem. Stanice odesílací stvrdí přijetí tím, že vytiskne na náklad list své razítko s datem přijetí.

Razítko budiž vytištěno hned po podeji celé zásilky, která je uvedena v nákladním listu, a po zaplacení poplatků, které odesílatel na se bere. Razítko musí býti vytištěno v přítomnosti odesílatelově, požádá-li o to.

Po vytištění razítka je nákladní list důkazem smlouvy přepravní.

U zboží, které má nakládati odesílatel podle tarifních ustanovení nebo podle úmluvy s ním sjednané, jsou-li takové úmluvy ve stanici odesílací přípustné, nejsou údaje nákladního listu o váze nebo počtu kusů důkazem proti železnici, leč byly-li váha a počet kusů železnicí zjištěny a osvědčeny v nákladním listu.

Železnice jest povinna potvrditi převzetí zboží a den jeho přijetí ku přepravě vytištěním datového razítka na druhopisu nákladního listu, který jí musí odesílatel předložiti zároveň s nákladním listem.

Tento druhopis nemá povahu ani nákladního listu, který provází zásilku, ani konosamentu.

Dovozné a vedlejší poplatky se vypočítávají podle tarifů, které v každém státě jsou právoplatné a byly řádně uveřejněny.

Mezinárodní tarify musí býti povinně uveřejněny jen ve státech, v kterých jsou železniční správy zúčastněny při těchto tarifech jako železnice odesílací nebo jako železnice určení.

Zvýšení mezinárodních tarifů, jakož i jiná ustanovení, která mají za následek ztížení přepravních podmínek, stanovených v těchto tarifech, vstupují v platnost nejdříve patnáct dní po uveřejnění.

Tarify musí míti všechny údaje nutné k výpočtu dovozného a vedlejších poplatků a musí stanoviti, je-li třeba, podmínky pro přepočet měn.

Z tarifů musí býti zřejmé všechny zvláštní podmínky pro různé přepravy, zejména pak údaj, platí-li pro rychlé zboží či nákladní zboží. Má-li některá železnice pro všechno zboží nebo pro některé jeho druhy nebo pro určité trati tarif pouze pro jeden způsob přepravy, může býti tohoto tarifu použito pro přepravu zásilek jak nákladním listem pro nákladní zboží, tak nákladním listem pro rychlé zboží, přičemž platí pro příslušný způsob přepravy dodací lhůty podle ustanovení § 4 článku 6 a podle ustanovení článku 11.

Tarifů se musí užívati pro všechny zájemníky stejným způsobem. Jejich ustanovení platí, pokud neodporují této Úmluvě; jinak jsou pokládána za neúčinná a neplatná.

Každá zvláštní úmluva, která by měla za účel přiznávati slevu z tarifních sazeb jednomu nebo několika odesílatelům, jest výslovně zakázána a neplatná.

Dovoleny jsou však slevy ze sazeb, jsou-li náležitě uveřejněny a všem za týchž podmínek stejně přístupny, jakož i slevy poskytnuté buď pro službu železniční nebo veřejné správy nebo ve prospěch účelů dobročinných.

Železnice nesmějí vybírati pro sebe kromě dovozného a rozličných poplatků vedlejších, vyznačených v tarifech, jinou částku než své hotové výdaje, jako poplatky celní, berní, policejní, poplatky neoznačené v tarifu za převoz z jedné stanice do druhé, výdaje za opravu vnějšího nebo vnitřního obalu zboží, nutnou k jeho zachování, a jiné podobné výdaje. Tyto výdaje musí býti náležitě zjištěny a zvláště zaúčtovány v nákladním listu, k němuž musí býti připojeny doklady. Je-li zaplacení těchto výdajů věcí odesílatelovou, nevydají se doklady příjemci s nákladním listem, nýbrž dodají se odesílateli s vyúčtováním výdajů, jak jest řečeno v článku 17.

Výše přirážek, jakož i důvod jejich vybrání, musí býti poznamenány v nákladním listu.

Dodací lhůty nesmějí překročiti tuto nejvyšší mez:

Prochází-li zásilka několika sítěmi železničními, spojenými kolejemi, počítá se lhůta přepravní podle úhrnné vzdálenosti mezi stanicí odesílací a stanicí určení; lhůta výpravní se počítá pouze jednou, nehledíc k počtu zúčastněných železničních sítí.

Zákony a řády každého státu určují, pokud železnice, které jsou pod jeho dozorem, mohou stanoviti přirážku ke lhůtám v těchto případech:

Přirážky ke lhůtám, odůvodněné okolnostmi uvedenými shora pod písmenem a) § 3, musí býti uvedeny v tarifech.

Přirážky ke lhůtám, uvedené pod písmenem b) § 3, musí býti uveřejněny a nemohou vstoupiti před uveřejněním v platnost.

Lhůta dodací začíná o půlnoci po přijetí zboží ku přepravě podle § 1 článku 8.

Lhůta je zachována, je-li před jejím uplynutím zboží dodáno nebo jeho příchod oznámen buď příjemci neb osobě zmocněné přijmouti je podle řádu železnice dodací. Zákony a řády každého státu stanoví způsob, jakým se zjistí, zda byla zpráva o příchodu dodána.

U zásilek, které nejsou dováženy železnicí do domu a jejichž příchod se nemusí oznamovati, je lhůta dodací zachována, je-li zboží před jejím uplynutím přichystáno pro příjemce ve stanici určení.

Lhůty dodací se staví po celou dobu zdržení způsobeného plněním předpisů celních, berních, finančních nebo policejních a předpisů jiných úřadů správních, jakož i po celou dobu provozní poruchy, která dočasně brání přepravu započíti nebo v ní pokračovati a kterou nelze železnici přičísti k vině.

Rovněž se staví lhůty po dobu provádění úkonů uvedených v §§ 2 a 3 článku 7 a po dobu zdržení způsobeného změnou smlouvy přepravní, nařízenou odesílatelem podle článku 21.

Mimo to se staví lhůty dodací při přepravě živých zvířat po dobu:

U zásilek nákladního zboží se staví lhůty dodací o nedělích a zákonných dnech svátečních.

U zásilek rychlého zboží, následuje-li po dni, kdy zboží bylo přijato ku přepravě, neděle nebo zákonný den sváteční, počíná lhůta běžeti o den později. Rovněž, je-li poslední den dodací lhůty neděle nebo zákonný den sváteční, uplyne lhůta až dne následujícího. Tato ustanovení však neplatí pro zásilky rychlého zboží, pro které v nedělích a dnech svátečních jsou stanice otevřeny buď v zemi odesílací nebo v zemi určení.

Nařizují-li zákony nebo řády jednoho státu v neděli a v určitých zákonných dnech svátečních úplné nebo částečné přerušení přepravy rychlého zboží, lhůty dodací se vzhledem k tomu přiměřeně prodlužují.

Mohou-li býti podle zákonů a řádů jednoho státu vydány zvláštní nebo výjimečné tarify se sníženými sazbami a s prodlouženými lhůtami, mohou železnice tohoto státu použíti těchto tarifů s prodlouženými lhůtami i v mezinárodní přepravě.

Přijímá-li železnice ku přepravě zboží, na němž jsou zřejmé stopy poškození, může žádati, aby byl stav tohoto zboží v nákladním listu zvláště poznamenán.

Vyžaduje-li povaha zboží obalu, jest odesílatel povinen zabaliti je takovým způsobem, aby bylo za přepravy chráněno před úplnou nebo částečnou ztrátou a před poškozením a nehrozilo škodou osobám, provozním prostředkům nebo jinému zboží.

Jinak musí obal vyhovovati tarifním předpisům a řádům železnice odesílací.

Nevyhoví-li odesílatel předpisům § 2, může železnice buď odmítnouti zásilku nebo žádati, aby odesílatel uznal v nákladním listu, že obal chybí nebo že je vadný, s přesným popisem vady.

Odesílatel odpovídá za veškeré následky toho, že obal chybí nebo že je vadný. Jest povinen zejména nahraditi škodu, kterou tím železnice utrpěla. Není-li v nákladním listu poznamenán nedostatek nebo vadnost obalu, provede důkaz o těchto vadách železnice.

Podává-li odesílatel v téže stanici obvykle zboží téhož druhu, vyžadující obalu, a odevzdává je buď nebalené nebo v obalu stejně vadném, může se zhostiti povinnosti, aby učinil zadost předpisům § 3 při každé zásilce, tím, že uloží v této stanici všeobecné prohlášení podle vzorce Přílohy III k této Úmluvě. V tomto případě musí býti v nákladním listu poznamenáno, že toto všeobecné prohlášení je uloženo ve stanici odesílací.

S výhradou výjimek, které tarify výslovně stanoví, jest odesílatel povinen opatřiti kusové zboží zřetelnými a nesmazatelnými zevními znameními, vylučujícími jakoukoli záměnu a shodujícími se úplně se značkami, uvedenými v nákladním listu. Kromě toho jest povinen opatřiti každý jednotlivý kus zboží štítkem, označujícím nesmazatelnými písmeny stanici určení. Jméno a adresu příjemce nutno rovněž napsati, jestliže jest to stanoveno řádem platným pro dráhu odesílací, buď nezakrytě nebo v záhybu štítku, který bude otevřen jen tehdy, ztratí-li se nákladní list.

Staré nápisy nebo štítky musí odesílatel přeškrtnouti neb odstraniti.

S výhradou výjimek, které tarify výslovně stanoví, nejsou přepravovány jinak než ve vozových zásilkách předměty křehké (jako sklo, porcelán, hrnčířské zboží), předměty, které by se roztrousily ve vozech (jako ořechy, ovoce, krmivo, kamení), jakož i zboží, které by mohlo jiné kusy znečistiti nebo poškoditi (jako uhlí, vápno, popel, obyčejná prsť, zemitá barva), není-li takové zboží zabaleno nebo svázáno tak, aby se nemohlo rozbíti, ztratiti a nemohlo znečistiti nebo poškoditi jiné kusy.

Odesílatel jest povinen připojiti k nákladnímu listu listiny, jež jsou nutné ke splnění předpisů celních, berních, finančních nebo policejních a předpisů jiných úřadů správních před dodáním zboží příjemci. Tyto listiny se smějí týkati jediné zboží, které je uvedeno v témže nákladním listu, leda by předpisy správní nebo tarify jinak stanovily.

Nemohou-li listiny tohoto druhu býti připojeny k nákladnímu listu, ježto jsou uloženy v některé stanici, na celním nebo jiném úřadě, musí býti přesně označeno v nákladním listu místo, kde jsou uloženy.

Železnice není povinna zkoumati, jsou-li připojené listiny přesné a dostatečné.

Odesílatel odpovídá železnici za všechny škody, jež by mohly vzniknouti z toho, že tyto listiny chybějí, že jsou nedostatečné nebo nesprávné, ledaže by tím byla vinna železnice.

Železnice odpovídá z téhož titulu jako komisionář za následky ztráty nebo nesprávného použití listin, které jsou poznamenány v nákladním listu a které jej doprovázejí, nebo které jsou u ní uloženy; v žádném případě však nesmí býti náhrada, kterou by měla platiti, větší než náhrada za ztrátu zboží.

Odesílatel jest povinen vyhověti předpisům celním o obalu a přikrytí zboží. Železnice může odmítnouti zásilky, jejichž celní závěrka je poškozená nebo vadná.

Jestliže odesílatel nezabalí nebo nepřikryje zboží podle celních předpisů, má železnice právo tak učiniti. Výdaje váznou na zboží.

Podej zboží ku přepravě se řídí zákony a řády platnými ve stanici odesílací.

Zboží nakládá buď železnice neb odesílatel podle předpisů platných ve stanici odesílací, pokud v této Úmluvě nejsou jiná ustanovení nebo pokud v nákladním listu není poznámka o zvláštní dohodě, sjednané mezi odesílatelem a železnicí.

Zboží má býti přepravováno podle ustanovení přímých mezinárodních tarifů buď ve vozech krytých, buď ve vozech otevřených, buď ve vozech zvláště zařízených nebo ve vozech otevřených, přikrytých plachtou, pokud v této Úmluvě nejsou jiná ustanovení. Není-li přímých mezinárodních tarifů nebo nemají-li o tom žádných ustanovení, jsou předpisy, platné ve stanici odesílací, rozhodující pro celou přepravní trať.

Dokud je zboží na cestě, splňuje železnice předpisy celní, berní, finanční nebo policejní a předpisy jiných úřadů správních. Železnici jest dáno na vůli, pověřiti na svou vlastní odpovědnost tímto úkolem komisionáře, nebo může jej sama na se vzíti. V obou případech má železnice povinnosti komisionáře.

Odesílatel se však může buď sám nebo svým zmocněncem, označeným v nákladním listu, zúčastniti řízení uvedeného v hořejším odstavci, aby podal nutná vysvětlení a sdělení, avšak nevzchází z toho pro něj právo vzíti zboží v držbu nebo vykonati řízení, o něž jde.

Označí-li odesílatel pro splnění předpisů celních, berních, finančních, policejních nebo předpisů jiných úřadů správních stanici, v které platná ustanovení nedovolují splniti tyto předpisy nebo předepíše-li pro toto řízení jiný způsob postupu, který nemůže býti proveden, učiní železnice, co uzná v zájmu oprávněného příkazce za nejvhodnější, a zpraví odesílatele o opatřeních, jež učinila.

Žádosti o splnění předpisů celních železnicí rovná se poznámka "vyplaceno clo", vepsaná odesílatelem do nákladního listu. V tom případě může železnice splniti tento úkon během přepravy nebo ve stanici určení.

S výhradou výjimky stanovené ve čtvrtém odstavci § 1 tohoto článku, je-li ve stanici určení celní úřad a nákladní list předpisuje vyclení při příchodu, nebo není-li takového předpisu a zboží přijde do stanice určení nevyclené, má příjemce právo provésti celní řízení ve stanici určení. Užije-li toho práva, musí dříve vyplatiti nákladní list.

Nevyplatí-li příjemce nákladní list ve lhůtě stanovené předpisy platnými ve stanici určení, může železnice postupovati, jak řečeno v § 1.

Železnice je povinna vydati příjemci ve stanici určení, označené odesílatelem, nákladní list a zboží na potvrzení a po zaplacení pohledávek vyplývajících z nákladního listu.

Přijetí nákladního listu zavazuje příjemce, aby zaplatil železnici pohledávky vyplývající z nákladního listu.

O dodání zboží, jakož i možném závazku železnice dodati zboží příjemci do domu, buď v místě, kde je stanice určení, nebo v jiném místě, platí zákony a řády železnice dodací.

Po příchodu zboží do stanice určení má příjemce právo žádati na železnici, aby mu odevzdala nákladní list a vydala zboží. Je-li zjištěna ztráta zboží nebo nepřijde-li zboží ve lhůtě stanovené v § 1 článku 30, jest příjemce oprávněn uplatniti vlastním jménem proti železnici práva ze smlouvy přepravní, když dříve splnil závazky, jež mu tato smlouva ukládá.

Přepravné (dovozné, vedlejší poplatky a jiné výdaje, vzniklé za přepravy) zaplatí buď odesílatel nebo příjemce, podle ustanovení níže uvedených.

Pro použití těchto ustanovení třeba vedlejší poplatky, které podle platného tarifu musí býti připočteny při výpočtu dovozného k normálním nebo výjimečným sazbám, považovati za dovozné, nikoli z vedlejší poplatky.

Odesílatel, který bere na se všechny poplatky nebo jejich část, musí to označiti ve sloupci nákladního listu k tomu určeném tímto způsobem:

Přepravné, které nevzal za se podle nákladního listu odesílatel, považuje se za poukázané na příjemce.

Železnice odesílací však může žádati od odesílatele předem zaplacení přepravného za zboží, které se podle jejího úsudku rychle kazí nebo které jí vzhledem k své nepatrné hodnotě nebo vzhledem k své povaze dostatečně nezaručuje přepravné.

Nemůže-li býti výše poplatků, které odesílatel na se bere, přesně určena při podeji ku přepravě, může železnice žádati jako jistotu na stvrzenku zálohu jisté částky v přibližné výši poplatků. Tyto poplatky se zapíší do výplatního účtu, který nejpozději do měsíce po uplynutí dodací lhůty musí býti vyúčtován s odesílatelem. Vyúčtování, provedené podle údajů výplatního účtu, vydá se odesílateli na vrácení stvrzenky.

S výhradou případu stanoveného v š musí stanice odesílací označiti přesně jak v druhopisu, tak v nákladním listu poplatky, které jí byly zaplaceny.

Bylo-li tarifu užito nesprávně nebo stala-li se chyba při výpočtu dovozného a rozličných poplatků, musí býti přeplacený nebo nedoplacený rozdíl nahrazen.

Přeplatky zjištěné železnicí, přesahují-li 0,50 fr. za nákladní list, musí býti z úředního podnětu oznámeny zúčastněné osobě a vyrovnány co nejdříve.

Nedoplatky zaplatí železnici odesílatel, nebyl-li nákladní list vyplacen. Přijal-li příjemce nákladní list, jest odesílatel povinen zaplatiti jen nedoplatek z těch poplatků, které vzal na se podle platebního záznamu, zapsaného jím do nákladního listu; zbytek jde na vrub příjemcův.

Částky dlužné podle tohoto článku zúročí se 6 procenty, přesahují-li deset franků při jednom nákladním listu.

Tyto úroky se počítají ode dne výzvy ku placení nebo ode dne reklamace uvedené v článku 40 nebo, nebylo-li výzvy ku placení ani reklamace, ode dne podání žaloby.

Odesílatel může zatížiti zásilku dobírkou až do výše její hodnoty. Částka dobírky musí býti vyjádřena v měně státu odesílacího. Tarify mohou stanoviti výjimky.

Železnice není povinna vyplatiti dobírku odesílateli, dokud dobírka není příjemcem zaplacena. Tato částka musí býti odesílateli přichystána do šesti týdnů od zaplacení; při prodlení přísluší 6procentní úroky po uplynutí lhůty.

Bylo-li zboží příjemci vydáno dříve, než byla dobírka vybrána, je železnice povinna zaplatiti odesílateli částku škody až do výše dobírky, s výhradou svého nároku proti příjemci.

Při zásilkách na dobírku se vybírá poplatek stanovený tarify; tento poplatek třeba zaplatiti, i když byla dobírka zrušena nebo zmenšena změnou smlouvy přepravní (článek 21, § 1).

Zálohy se nepřipouštějí, leč podle ustanovení platných ve stanici odesílací.

Pouze odesílatel má právo pozměniti smlouvu přepravní tím, že:

Shora uvedené změny přepravní smlouvy musí býti učiněny písemným prohlášením, sepsaným podle ustanovení druhého odstavce § 2 článku 6 a podepsaným odesílatelem podle vzorce, jenž jest v Příloze IV této Úmluvy.

Toto prohlášení musí býti opakováno na druhopisu nákladního listu, zároveň železnici předloženém, který železnice vrátí odesílateli. Vykoná-li železnice příkaz odesílatelův, aniž si vyžádala předložení druhopisu, odpovídá za škodu tím vzešlou příjemci, byl-li mu druhopis odesílatelem odevzdán.

Žádá-li odesílatel zvětšení, zmenšení nebo zrušení dobírky, musí předložiti doklad, který mu byl původně vydán. Zvětšuje-li nebo zmenšuje-li se dobírka, vrátí se opravený doklad zúčastněné osobě, zruší-li se dobírka, odejme se jí.

Změna smlouvy, přikázaná odesílatelem v jiné formě, než jak shora předepsáno, jest neúčinná a neplatná.

Železnice vyhoví příkazům odesílatelovým na změny smlouvy, jestliže jí dojdou prostřednictvím stanice odesílací.

Žádá-li to odesílatel, bude stanice určení nebo stanice, kde zásilka má býti zadržena, zpravena na jeho útraty telegraficky nebo telefonicky ze stanice odesílací, což budiž potvrzeno písemným prohlášením V tomto případě, nestanoví-li jinak přímý mezinárodní tarif nebo jiné dohody mezi zúčastněnými železnicemi, nesmí stanice určení nebo stanice, kde byla zásilka zadržena, ani odevzdati nákladní list, ani vydati zboží příjemci, ani zásilku dále poslati, dokud nedostane písemné prohlášení.

Právo měniti smlouvu přepravní zaniká, i když odesílatel má druhopis nákladního listu, jakmile je nákladní list odevzdán příjemci nebo jakmile příjemce uplatní právo, vyplývající ze smlouvy přepravní podle § 3 článku 16. Od toho okamžiku musí železnice dbáti návrhů příjemcových, jinak mu za následky neprovedení odpovídá podle podmínek stanovených v oddílu III.

Železnice nesmí odmítnouti, oddáliti nebo změniti provedení příkazů uvedených v prvním odstavci § 1 článku 21, leč když:

Přikáže-li odesílatel, aby bylo zboží vydáno v některé stanici na cestě, vybere se dovozné až do této stanice podle tarifů platných mezi stanicí odesílací a jmenovanou stanicí na cestě.

Prošlo-li již zboží stanicí na cestě, počítá se dovozné: 1. až do stanice, kde zásilka byla zadržena, podle tarifů platných mezi stanicí odesílací a touto stanicí; 2. ze stanice, kde zásilka byla zadržena, až do stanice na cestě podle tarifů platných pro tuto trať.

Přikázal-li odesílatel, aby byla zásilka vrácena do stanice odesílací, počítá se dovozné: 1. až do stanice, kde byla zásilka zadržena, podle tarifů platných mezi stanicí odesílací a touto stanicí; 2. z této stanice až do stanice odesílací podle tarifů platných pro tuto trať.

Přikázal-li odesílatel další přepravu do jiné stanice, počítá se dovozné: 1. až do stanice, kde zásilka byla zadržena, podle tarifů platných mezi stanicí odesílací a touto stanicí; 2. z této stanice až do nové stanice určení podle tarifů platných mezi těmito stanicemi.

Železnice má nárok na náhradu výdajů vzniklých provedením příkazů uvedených v § 1 článku 21, nebyly-li tyto výdaje způsobeny jejím zaviněním.

Nelze-li pro překážku přepravu započíti nebo byla-li přeprava přerušena, jest na železnici, aby rozhodla, je-li v zájmu odesílatelově vyžádati si jeho návrhů nebo je-li výhodnější přepraviti zboží z úředního podnětu po jiné cestě přepravní. Železnice jest oprávněna požadovati dovozné po této jiné cestě a užije příslušných lhůt, i jsou-li delší než po původní cestě přepravní, dokud nelze přičísti vinu železnici.

Není-li jiné cesty přepravní nebo nelze-li z jiných důvodů v přepravě pokračovati, vyžádá si železnice návrhů odesílatelových; železnice však není povinna tak učiniti, jde-li o dočasnou překážku, vzniklou z okolností uvedených v § 5 článku 5.

Odesílatel může dáti v nákladním listu návrhy pro případ, že vznikne přepravní překážka.

Nemohou-li býti tyto návrhy podle uznání železnice provedeny, vyžádá si železnice od odesílatele návrhů nových.

Odesílatel zpravený o přepravní překážce může smlouvu zrušiti, zaplatí-li železnici, vyžaduje-li toho daný případ, buď dovozné za trať již projetou nebo výdaje vzniklé přípravou ku přepravě, jakož i všechny poplatky stanovené tarify, pokud nelze přičísti vinu železnici.

Nemá-li odesílatel druhopis nákladního listu, nemohou návrhy, které dává v případech uvedených v tomto článku, měniti ani označení příjemce ani místo určení.

Návrhy odesílatelovy, které nedojdou prostřednictvím stanice odesílací, nebudou provedeny.

Nedá-li odesílatel, zpravený o překážce přepravní, v přiměřené lhůtě proveditelných návrhů, bude postupováno podle ustanovení o překážkách při dodání, která platí na železnici, na které bylo zboží zadrženo.

Pomine-li přepravní překážka dříve, než dojdou návrhy odesílatelovy, odešle se zboží, kam je určeno, aniž se vyčká těchto návrhů, o čemž nutno odesílatele co možná nejrychleji zpraviti.

Ustanovení článku 22 platí pro přepravy, prováděné podle tohoto článku.

Vzniknou-li překážky při dodání zboží, musí stanice určení bez odkladu zpraviti o tom odesílatele prostřednictvím stanice odesílací a vyžádati si jeho návrhů. Bylo-li o to požádáno v nákladním listu, musí býti tato zpráva dána telegraficky. Mimo to musí býti odesílatel zpraven přímo písemně nebo telegraficky, požádá-li o to v nákladním listu. Výdaje za tuto zprávu váznou na zboží.

Odmítne-li příjemce zboží, má odesílatel právo volně naložiti se zbožím, i když nemůže předložiti druhopis nákladního listu.

Jestliže příjemce, který odmítne zboží, dodatečně si pro ně přijde, bude mu vydáno, neobdrží-li zatím stanice určení opačné návrhy odesílatelovy. Zpráva o vydání zboží musí býti hned dána odesílatelovi doporučeným dopisem, jehož výdaje váznou na zboží.

Odesílatel může též žádati v nákladním listu, aby mu bylo zboží vráceno z úředního podnětu, vyskytne-li se překážka při dodání. Vyjma tento případ nesmí býti zboží vráceno odesílateli bez jeho výslovného souhlasu.

Nestanoví-li tarify jinak, musí býti dány návrhy odesílatelovy prostřednictvím stanice odesílací.

Pokud není nic stanoveno v § 1 tohoto článku a s výhradou ustanovení článku 43, určují zákony a řády platné pro dodací železnici způsob, jak postupovati, je-li překážka při dodání.

Bylo-li zboží prodáno, musí býti výtěžek z prodeje po srážce výdajů zatěžujících zboží dán odesílateli k disposici; byl-li nákladní list vyplacen, musí býti dán čistý výtěžek z prodeje k disposici příjemci. Je-li výtěžek menší než výdaje zatěžující zboží, jest odesílatel nebo, byl-li nákladní list vyplacen, příjemce povinen zaplatiti rozdíl.

Ustanovení článku 22 platí pro přepravy prováděné podle tohoto článku.

Železnice má na zboží právo zástavního věřitele pro veškeré pohledávky uvedené v článku 20. Toto právo trvá, pokud je zboží v držení železnice neb osoby třetí, která je drží za ni.

Účinky práva zástavního se řídí zákony a řády státu, v němž se dodání vykoná.

Železnice, která přijala ku přepravě zboží s nákladním listem, odpovídá za provedení přepravy na celé cestě až do dodání.

Každá následující železnice vstupuje již tím, že převezme zboží s původním nákladním listem, ve smlouvu přepravní podle podmínek této listiny a přejímá závazky z toho vznikající, bez újmy ustanovení § 3 článku 42, která se týkají železnice určení.

Odpovědnost železnice podle této Úmluvy zaniká ve stanici určení, označené v nákladním listu, i když odesílatel označil jiné místo určení. Přeprava odtud dále se řídí zákony a řády vnitřními.

Železnice odpovídá za podmínek stanovených v této kapitole za opožděné dodání, za škodu vzniklou úplnou nebo částečnou ztrátou, jakož i poškozením zboží, která vznikne od přijetí zboží ku přepravě až do jeho dodání.

Je zbavena této odpovědnosti při úplné nebo částečně ztrátě nebo poškození, dokáže-li, že škoda byla způsobena zaviněním oprávněného příkazce, jeho příkazem, který nevyplývá ze zavinění železnice, vlastní vadností zboží (vnitřní zkázou, ubýváním, obyčejným prosakováním atd.) nebo vyšší mocí.

Je rovněž zbavena odpovědnosti za opožděné dodání, dokáže-li, že zpoždění bylo způsobeno okolnostmi, které železnice nemohla odvrátiti a které zdolati nebylo v její moci.

Je-li zboží vypravené jako vozová zásilka za podmínek této Úmluvy znovu podáno bez přeložení za podmínek téže Úmluvy a zůstane-li pod dozorem železnice, platí domněnka, že částečná ztráta nebo poškození, byly-li zjištěny, vznikly za poslední přepravní smlouvy.

Železnice neodpovídá za škody, které vzniknou z jedné nebo několika těchto příčin:

Mohla-li podle okolností případu vzniknouti škoda z jedné nebo několika těchto příčin, platí domněnka, že z nich vznikla, nedokáže-li oprávněný příkazce opak.

Tato domněnka neplatí v případě stanoveném písmenem a) § 1, jde-li o neobyčejnou ztrátu váhy nebo ztrátu kusů.

Oprávněný příkazce může bez dalších důkazů považovati zboží za ztracené, nebylo-li dodáno příjemci nebo pro něho přichystáno ve třiceti dnech po uplynutí lhůt počítaných podle článku 11.

Oprávněný příkazce může, přijímaje náhradu za ztracené zboží, vyhraditi si ve stvrzence, že žádá, aby byl ihned zpraven, bude-li zboží nalezeno do roka po vyplacení náhrady.

Po obdržení této zprávy může oprávněný příkazce ve lhůtě třicetidenní žádati, aby mu bylo zboží vydáno v některé ze stanic ležících na přepravní cestě, po zaplacení pouhého dovozného za zboží ze stanice odesílací až do stanice, kde zboží bude vydáno, a vrátí-li náhradu, kterou obdržel, po srážce, popřípadě dovozného, které by bylo obsaženo v této náhradě, s výhradou všech nároků na náhradu pro překročení lhůty dodací, stanovenou podle článku 33 a popřípadě podle § 3 článku 35.

Není-li ve stvrzence výhrady uvedené shora v § 2, nebo nebyly-li ve lhůtě třicetidenní dány návrhy podle § 3, nebo bylo-li zboží nalezeno teprve po roce po zaplacení náhrady, naloží železnice se zbožím podle zákonů a řádů svého státu.

U zboží, které svou zvláštní povahou zpravidla již pouhou přepravou utrpí ztrátu váhy, odpovídá železnice, nehledíc k délce přepravy, jen za část ztráty z váhy, která přesahuje mez takto stanovenou:

Omezenou odpovědnost, stanovenou v § 1 tohoto článku, nelze uplatniti, je-li dokázáno podle okolností případu, že ztráta má jiné příčiny než ty, které ospravedlňují stanovenou mez.

Je-li přepravováno několik kusů jediným nákladním listem, počítá se přípustná mez ztráty z váhy u každého kusu, je-li jeho váha při podeji odděleně označena v nákladním listu, nebo může-li býti zjištěna jiným způsobem.

Při úplné ztrátě zboží se nesráží při výpočtu náhrady nic za ztrátu váhy, vzniklou za přepravy.

Předpisy tohoto článku neruší nikterak předpisů článku 28.

Byla-li překročena lhůta dodací a nedokáže-li oprávněný příkazce, že z opoždění vznikla škoda, jest železnice povinna zaplatiti desetinu dovozného za každý zlomek opoždění, odpovídající jedné desetině lhůty dodací, přičemž se zlomek opoždění, menší než desetina lhůty dodací, počítá za desetinu. Náhrada může činiti nejvýše polovinu dovozného.

Byl-li podán důkaz, že z opoždění vznikla škoda, budiž zaplacena za tuto škodu náhrada, která nemůže přesahovati dovozné.

Náhrady poskytované podle paragrafu 1 a 2 tohoto článku nemohou býti požadovány vedle náhrad, které by příslušely za úplnou ztrátu zboží.

Při částečné ztrátě buďtež zaplaceny v daném případě za část zásilky, která nebyla ztracena.

Při poškození se poskytují v daném případě vedle náhrady stanovené v článku 32.

V žádném případě však nemůže souhrn náhrad stanovených v §§ 1 a 2 s náhradami stanovenými v článcích 29 a 32 míti za následek placení celkové náhrady, která by byla větší než náhrada placená za úplnou ztrátu zboží.

U každé zásilky může býti opověděn zájem na dodání a poznamenán v nákladním listu, jak jest řečeno v písmeni k) § 6 článku 6.

Částka opověděného zájmu musí býti vyjádřena buď v měně státu odesílacího nebo v zlatých francích nebo v jiné měně tarify stanovené.

Z opověděné částky se vybírá poplatek jedné desetiny promile za každých započatých 10 kilometrů.

Tarify mohou tyto poplatky zmenšiti a stanoviti jejich nejmenší částku.

Byl-li opověděn zájem na dodání, může býti žádáno při opoždění:

Při úplné nebo částečné ztrátě nebo při poškození zboží, byl-li opověděn zájem na dodání, mohou býti žádány:

Naskytlo-li se zároveň poškození nebo částečná ztráta zboží a překročení lhůty dodací, zaplatí se náhrady příslušející podle §§ 3 a 4 b) jen do částky opověděné jako zájem na dodání.

Reklamace ze smlouvy přepravní musí býti podány písemně u železnice označené v článku 42.

Právo reklamovati mají osoby, které jsou podle článku 41 oprávněny žalovati železnici.

Podá-li reklamaci odesílatel, musí předložiti druhopis nákladního listu. Podá-li reklamaci příjemce, musí předložiti nákladní list, byl-li mu vydán.

Nákladní list, druhopis a jiné doklady, oprávněným příkazcem snad k reklamaci připojené, musí býti předloženy buď v prvopisech nebo v opisech, na žádost železnice řádně ověřených.

Při vyřizování reklamace může železnice požadovati předložení nákladního listu, druhopisu nebo dobírkového listu v prvopisu, aby v nich zaznamenala vyřízení.

Žaloba na vrácení částky zaplacené podle smlouvy přepravní přísluší pouze tomu, kdo tuto částku zaplatil.

Žaloba z dobírek podle článku 19 přísluší pouze odesílateli.

Ostatní žaloby na železnici, které vznikají ze smlouvy přepravní, příslušejí:

odesílateli, pokud má právo měniti smlouvu přepravní, jak řečeno v článku 21;

příjemci od okamžiku, kdy buď dostal nákladní list neb uplatnil práva, která mu příslušejí podle § 3 článku 16.

Při podání těchto žalob musí odesílatel předložiti druhopis nákladního listu. Není-li ho, může žalovati železnici pouze tehdy, zmocní-li ho k tomu příjemce nebo podá-li důkaz, že příjemce zboží odmítl.

Žaloba na vrácení částky zaplacené podle přepravní smlouvy může býti podána buď na železnici, která ji vybrala, nebo na železnici, v jejíž prospěch byla větší částka vybrána.

Žaloba z dobírek podle článku 19 může býti podána jen na železnici odesílací.

Ostatní žaloby, vznikající ze smlouvy přepravní, mohou býti podány jen na železnici odesílací, železnici určení nebo na tu železnici, na níž se udála příhoda opravňující k žalobě.

Nedostala-li železnice určení zboží, může býti přes to žalována.

Žalobce má právo volby mezi jmenovanými železnicemi; jakmile je žaloba podána, právo volby zaniká.

Žaloba může býti podána jen u příslušného soudu státu žalované železnice, není-li jinak stanoveno úmluvami mezistátními nebo koncesemi.

Má-li některý podnik v provozu samostatné železniční sítě v různých státech, je každá z těchto sítí považována podle tohoto paragrafu za zvláštní železnici.

Žaloba může býti podána na jinou železnici, než které jsou označeny v §§ 1, 2 a 3, když je podána jako žaloba navzájem nebo jako námitky ve sporu, na který se vztahuje žaloba železnice z téže přepravní smlouvy.

Ustanovení tohoto článku neplatí pro vzájemný postih železnic, který jest upraven v kapitola III tohoto oddílu.

Objeví-li železnice částečnou ztrátu nebo poškození, nebo domnívá-li se, že taková škoda vznikla, nebo tvrdí-li tak oprávněný příkazce, jest železnice povinna bez průtahu a co možná v přítomnosti oprávněného příkazce zjistiti zápisem stav a podle potřeby váhu zboží, a pokud je to možné, velikost škody, její příčinu a dobu, kdy vznikla.

Opis tohoto zápisu budiž dán zdarma oprávněnému příkazci, žádá-li o to.

Neuzná-li oprávněný příkazce zjištění v zápisu, může žádati za soudní zjištění stavu a váhy zboží, jakož i příčin a velikosti škody podle zákonů a řádů státu, kde se má soudní zjištění konati.

Odběrem zboží zanikají všechny nároky proti železnici, vzniklé ze smlouvy přepravní.

Nároky však nezaniknou:

Oprávněný příkazce může odpírati odběr zboží, i když přijal nákladní list a zaplatil přepravné, dokud nebude vyhověno jeho žádosti, aby byla zjištěna škoda jím tvrzená.

Výhrady, které by příjemce učinil, ač zboží odebral, nemají účinku, neuzná-li je železnice.

Chybějí-li při dodání některé z kusů uvedených v nákladním listu, může oprávněný příkazce zaznamenati ve stvrzence podle § 1 článku 16, že mu nebyly tyto přesně označené kusy dodány.

Nároky ze smlouvy přepravní se promlčují v jednom roce, nebyla-li dlužná částka již najisto postavena uznáním, smírem nebo soudním rozsudkem.

Promlčení však nastane až ve třech letech, jde-li:

Promlčení se počíná:

Promlčení se staví písemnou reklamací, podanou u železnice podle článku 40. Promlčení pokračuje dnem, kdy železnice zamítne reklamaci písemně a vrátí doklady, které k ní byly připojeny. Důkaz o přijetí reklamace neb odpovědi a o vrácení dokladů přísluší straně, která se toho dovolává.

Další reklamace týkající se téhož nároku nestaví promlčení.

S výhradou předcházejících ustanovení se stavení a přetržení promlčení řídí zákony a řády státu, v kterém byly nároky vzneseny.

Každá železnice, která buď při odeslání nebo při příchodu zásilky vybrala přepravné nebo jiné pohledávky, vyplývající ze smlouvy přepravní, jest povinna zaplatiti zúčastněným železnicím podíl, který jim z těchto poplatků a pohledávek připadá.

Odevzdání zboží jednou železnicí železnici další opravňuje první železnici, aby připsala hned druhé železnici na vrub částku poplatků a pohledávek, které váznou na zboží podle nákladního listu v době odevzdání, s výhradou konečného vyúčtování podle § 1 tohoto článku.

S výhradou svých práv proti odesílateli odpovídá železnice odesílací za přepravné a ostatní poplatky, kterých nevybrala, ač je odesílatel vzal na se podle nákladního listu.

Dodá-li železnice určení zboží, aniž při dodání vybere poplatky a pohledávky, jimiž bylo zatíženo, odpovídá za zaplacení těchto poplatků a pohledávek s výhradou svých práv proti příjemci.

Železnice, která zaplatila náhradu za úplnou nebo částečnou ztrátu nebo za poškození podle ustanovení této Úmluvy, má právo postihu proti železnicím, které se zúčastnily přepravy, podle těchto ustanovení:

Je-li některá železnice neschopna platiti, rozdělí se podíl na ni připadající a jí nezaplacený mezi všechny ostatní železnice, které byly zúčastněny při přepravě, v poměru kilometrových vzdáleností podle použitých tarifů.

Předpisy uvedené v článku 48 platí též při náhradě placené za opoždění. Bylo-li opoždění způsobeno závadami, které byly zjištěny na několika železnicích, rozdělí se náhrada mezi tyto železnice poměrně podle zpoždění na jejich tratích.

Lhůty dodací, stanovené článkem 11 této Úmluvy, rozdělí se mezi jednotlivé železnice, zúčastněné při přepravě, takto:

Přirážky ke lhůtám, na které má některá železnice právo, přidělí se této železnici.

Čas mezi okamžikem, kdy bylo zboží první železnici odevzdáno, a dobou, kdy se lhůta počíná, jde výhradně k dobru této železnice.

Výše uvedené rozdělení platí jen tehdy, když celková dodací lhůta nebyla zachována.

Železnice, proti které je veden některý z postihů, o nichž je řeč ve shora uvedených článcích 48 a 49, nemá naprosto práva vzíti v odpor řádně odůvodněné zaplacení, učiněné správou, která vede postih, byla-li náhrada stanovena soudně a byl-li jí spor řádně oznámen a dána zároveň příležitost do sporu vstoupiti. Soudce, který vede hlavní spor, určí podle okolnosti případu lhůty stanovené pro oznámení sporu a pro vstoupení do něho.

Železnice, která chce vésti postih, musí svůj požadavek vznésti v jediné žalobě proti všem zúčastněným železnicím, s nimiž nebylo dosaženo narovnání, jinak ztratí právo postihu proti těm, které nežalovala.

Soudce je povinen rozhodnouti v jediném rozsudku o všech postizích, které naň byly vzneseny.

Žalované železnice nemohou vésti dodatečný postih.

Není dovoleno předem spojiti postih se žalobou na náhradu.

Soudce v sídle železnice, proti které se vede postih, jest výhradně příslušným pro všechny postihové nároky.

Má-li býti žaloba podána proti několika železnicím, má žalující železnice právo voliti mezi soudci, příslušnými podle předcházejících paragrafů, toho, u kterého podá žalobu