Každý mlýn jest povinen vésti odděleně pro pšenici a žito zásobník a mlecí výkaz podle připojených vzorců (vzorec A/1, A/2, B/1, B/2). Mlecí výkaz nutno vésti dvojmo průpisem. Zásobník i mlecí výkaz jest list za listem číslovati a běžné položky v nich postupně zapisovati. K poslednímu dni každého kalendářního měsíce uzavře mlýn tyto záznamy a zašle propis mlecího výkazu nejpozději do 10. dne nejblíže příštího měsíce místně příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu. Prvopis mlecího výkazu jest mlýn povinen spolu s doklady o původu pšenice a žita uschovati po dobu jednoho roku.

Mlýn, přijímající pšenici a žito ke zpracování ve mzdě, jest povinen vyžádati si od toho, kdo dává si pšenici nebo žito ve mzdě semlíti, doklad o původu tohoto obilí a po dobu jednoho roku jej uschovati.

Doklady o původu pšenice a žita jsou všechny listiny, které jsou s to nesporně prokázati, je-li zboží původu domácího či cizozemského (nákladní a lodní list, celní prohláška, faktura, osvědčení od producenta atd․). Pro mletí ve mzdě pro zemědělce jest tímto dokladem prohlášení podle odst. 12. vyhlášky ministerstva financí ze dne 14. července 1927, č. 123 Sb. z. a n.

Mlýny jsou povinny ukládati cizozemskou pšenici nebo žito odděleně od pšenice a žita domácího.

Každý mlýn jest povinen oznámiti do 3 dnů po vyhlášení tohoto vládního nařízení místně příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu zásoby domácí a cizozemské pšenice a žita podle připojeného vzorce (vzorec C), které má v den vyhlášení tohoto nařízení. Tyto zásoby zapíše mlýn jako první položku do zásobníků pšenice a žita (§ 1, odst. 1.).

Uvedením do tuzemského oběhu podle zákona rozumí se u dovezené cizozemské mouky první převod této mouky v československém celním území na jinou osobu (obchodníka, zpracovatele, přímého spotřebitele a pod.), který nastane po jejím vyclení.

Je-li dovozcem podnik, který po živnostensku mouku zpracovává, jest uvedením dovezené mouky do tuzemského oběhu rozuměti také její zpracování v tomto podniku.

Pod pojem převodu na jiné osoby nespadá převod mouky ve skladišti s kupce na kupce, pokud mouka zůstává ve skladišti. Každý takový převod musí však býti do tří dnů oznámen důchodkovému kontrolnímu úřadu, v jehož obvodě jest mouka uložena a, byla-li po vyclení uložena v obvodě jiného důchodkového kontrolního úřadu, než který by byl příslušný podle místa míšení, oznámeného celnímu úřadu při vyclívání mouky, také tomuto úřadu. Mouka zůstává pod důchodkovou kontrolou a smí býti ze skladiště odvezena jen za účelem smíšení (§ 5, odst. 2., zák.).

Dovozce pšeničné nebo žitné mouky jest povinen předložiti při vyclívání tohoto zboží celnému úřadu dvojmo propisem ohlášku podle připojeného vzorce (vzorec D). Bez předložení této ohlášky nelze zboží celně projednati.

Třídenní lhůta, stanovená v § 5, odst. 2., zákona, pro oznámení míšení, počítá se ode dne, kdy došlo oznámení místně příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu. Oznámení nutno učiniti písemně podle přiloženého vzorce (vzorec E). Rozhodne-li se dovozce provésti míšení v obvodu jiného důchodkového kontrolního úřadu, než který byl by příslušný podle místa míšení oznámeného celnímu úřadu při vyclívání mouky, nebo místa uložení mouky podle § 3, odst. 3., tohoto vládního nařízení, nutno to oznámiti také tomuto úřadu zasláním opisu oznámení podle vzorce E.

Dovozce pšeničné nebo žitné mouky jest povinen vésti zásobník dovezené cizozemské mouky podle připojeného vzorce (vzorec F/1 a F/2).

Kdo provádí míšení mouky, jest povinen vésti odděleně pro mouku pšeničnou a žitnou záznam o míšení mouky cizozemské s moukou vyrobenou z domácího obilí podle připojeného vzorce (vzorec G/1 a G/2).

Zásobník (odst. 3.) a záznam o míšení mouky (odst. 4.) jest list za listem číslovati a běžné položky v nich postupně zapisovati dle toho, jak zboží došlo na sklad nebo bylo míšeno. Tyto záznamy nutno i s příslušnými doklady uschovati po dobu jednoho roku. Doklady rozumějí se listiny, které jsou s to nesporně prokázati, že mouka použitá ke smíšení s moukou cizozemskou byla vyrobena z domácího obilí (potvrzení mlýna, v němž mouka byla vyrobena, faktura o nákupu a pod.). Kdo provádí míšení mouky pro jiné osoby, vyžádá si tento doklad od toho, kdo si dal mouku mísiti. Jemu přísluší také povinnost tento doklad uschovati.

U podniků, které vedle závodu na zpracování mouky mají též závod mlynářský, smí se mouka mísiti jedině v závodě mlynářském, a to odděleně od místností pekárenských.

Ustanovení § 3, § 4, odst. 1. a 5., a § 6 nabudou účinnosti dnem 26. listopadu 1930, ostatní ustanovení dnem vyhlášení tohoto nařízení. Nařízení pozbude účinnosti dnem 31. srpna 1931.

Provede je ministr zemědělství v dohodě s ministry financí, průmyslu, obchodu a živností a pro zásobování lidu.