166/1930 Sb. znění účinné od 1. 12. 1930 do 31. 12. 2023

166

Zákon

ze dne 26. listopadu 1930,

kterým se prodlužují a doplňují zákony týkající se bytové péče.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

(§ 1-6)

Čl. I. § 1.

Účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků, ve znění zákona ze dne 27. března 1930, č. 30 Sb. z. a n., která byla prodloužena § 1 zákona č. 30/1930 Sb. z. a n. do 30. listopadu 1930, prodlužuje se se změnami uvedenými v §§ 2 až 6 do 31. prosince 1931.

Čl. I. § 2.

(1)

Ustanovení § 1, odst. 2., doplňuje se tímto ustanovením:

„20.

potřebuje-li pronajimatel bytu v domě, jehož vlastnictví nabyl nejméně dva roky před podáním návrhu na výpověď, pro sebe nebo pro své ženaté nebo vdané dítě nutně, protože nemá jeden nebo druhý dostatečného bytu vlastního, a neoctne-li se nájemník výpovědí neb opatřením dostatečného bytu jiného v hospodářské tísni. Ustanovení tohoto nelze užíti, má-li pronajimatel nebo jeho dítě, v jehož prospěch se dává výpověď, dostatečný byt vlastní nebo má-li ve svém domě v obci dostatečný byt nepodléhající ustanovením tohoto zákona byla-li z tohoto důvodu dána výpověď z jiného bytu v témže domě, nelze ho po dobu platnosti tohoto zákona již užíti. Tohoto výpovědního důvodu lze užíti pouze na místnosti užívané k účelům bytovým.“

(2)

V ustanovení § 1, odst. 3., vkládají se za slova „z důvodů uvedených v odst. 2. pod č. 10 až 16.“ slova „a 20.“

Čl. I. § 3.

Ustanovení § 9, odst. 1. a 2., doplňují se tímto ustanovením:

„3.	od 1. března 1931 u místností užívaných k výdělečné činnosti, které nejsou částí bytu,

na částku nepřevyšující základní nájemné o 190 %, jde-li o střední provozovny,

na částku nepřevyšující základní nájemné o 340 %, jde-li o velké provozovny.“

Čl. I. § 4.

Ustanovení § 9, odst. 4., bude zníti takto:

„1.	Nájemníku, kterému byla podle posledního předpisu vyměřena podle zákona o přímých daních daň důchodová z důchodu dani podrobeného přes 60.000 Kč, může býti z bytů a jednotlivých částí bytů zvýšeno nájemné od 1. prosince 1930 na částku nepřevyšující základní nájemné,

nemá-li nájemník více nežli dvě nezaopatřené děti, o 350 %,

má-li tři nezaopatřené děti, o 325 %,

má-li čtyři nebo více nezaopatřených dětí, o 300 %.

2.	Nájemníku, kterému byla podle posledního předpisu vyměřena podle zákona o přímých daních daň důchodová z důchodu dani podrobeného přes 45.000 Kč, může býti z bytů a jednotlivých částí bytu zvýšeno nájemné od 1. března 1931 na částku nepřevyšující základní nájemné,

nemá-li nájemník více nežli dvě nezaopatřené děti, o 240 %,

má-li tři nezaopatřené děti, o 215 %,

má-li čtyři nebo více nezaopatřených dětí, o 190 %.

3.	Nájemníku, kterému byla podle posledního předpisu vyměřena podle zákona o přímých daních zvláštní daň výdělková z ryzího výtěžku dani podrobeného přes 250.000 Kč, může býti z místností užívaných k výdělečné činnosti v ústředí, které nejsou částí bytu, zvýšeno nájemné od 1. prosince 1930 na částku nepřevyšující základní nájemné o 350 %. U cizozemských společností pokládá se za ústředí jejich sídlo v tuzemsku podle platných ustanovení daňových.
4.	Rozhodným je poslední předpis, který nabyl právní moci, leč by dani podrobený důchod (ryzí výtěžek) podle pozdějšího předpisu, který nenabyl ještě právní moci, byl nižší. Vyměřovací úřady jsou povinny k dovozu soudu sděliti, zda dani podrobený důchod (ryzí výtěžek) nájemníkův podle rozhodného posledního předpisu převyšuje částku uvedenou pod č. 1. až 3. či nic.
5.	U místností pronajatých státu, zemím, okresům, obcím a jejich podnikům jest obecně přípustno zvýšení nájemného od 1. března 1931 na částku nepřevyšující základní nájemné o 340 %.“

Čl. I. § 5.

(1)

Ustanovení § 10, odst. 1., se doplňuje tímto ustanovením:

„e)	při ukládání daně činžovní na rok 1931 dalších 20 % základního nájemného.“

(2)

Ustanovení § 10, odst. 2., platí také pro vyměřování dávek vybíraných na podkladě nájemného (nájemní hodnoty) za rok 1931.

Čl. I. § 6.

Na rok 1931 nelze obecní přirážky k dani činžovní zvýšiti nad 200 %, byť i sazby obecních přirážek přípustné podle všeobecných ustanovení byly vyšší.

Čl. II.

Účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 45 Sb. z. a n., o odkladu exekučního vyklizení místností, která byla prodloužena zákonem ze dne 27. března 1930, č. 31 Sb. z. a n., do 30. listopadu 1930, prodlužuje se do 31. prosince 1931.

Čl. III.

Účinnost ustanovení §§ 1 až 16 zákona ze dne 11. července 1928, č. 118 Sb. z. a n., o mimořádných opatřeních bytové péče, prodlužuje se do 31. prosince 1931.

Čl. IV.

(§ 1-3)

Čl. IV. § 1.

V ustanovení § 2, odst. 1., zákona ze dne 10. dubna 1930, č. 45 Sb. z. a n., o stavebním ruchu, nahrazují se slova „31. března 1931“ slovy „31. prosince 1931.“

Čl. IV. § 2.

V ustanovení § 32 zákona č. 45/1930 Sb. z. a n. nahrazují se slova „31. prosince 1931“ slovy „31. prosince 1932.“

Čl. IV. § 3.

Částka 350,000.000 Kč, uvedená v ustanovení § 39 zákona č. 45/1930 Sb. z. a n., zvyšuje se na 650,000.000 Kč.

Čl. IV. Čl. V.

Tento zákona nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1930.

Čl. VI.

Provésti tento zákon náleží ministru sociální péče spolu s ministry spravedlnosti, financí, vnitra a veřejných prací.

Čl. VII.

Ministru sociální péče se ukládá, aby sestavil a ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlásil znění zákona č. 44/1928 Sb. z. a n., jaké vyplývá ze změn předsevzatých zákonem č. 30/1930 Sb. z. a n. a tímto zákonem.

T. G. Masaryk v. r.

Bechyně v. r.

Dr. Czech v. r.

Dr. Meissner v. r.

Dr. Engliš v. r.

Dr. Slávik v. r.

Dostálek v. r.