Ustanovení § 9, odst. 4., bude zníti takto:
„1. | Nájemníku, kterému byla podle posledního předpisu vyměřena podle zákona o přímých daních daň důchodová z důchodu dani podrobeného přes 60.000 Kč, může býti z bytů a jednotlivých částí bytů zvýšeno nájemné od 1. prosince 1930 na částku nepřevyšující základní nájemné, |
nemá-li nájemník více nežli dvě nezaopatřené děti, o 350 %,
má-li tři nezaopatřené děti, o 325 %,
má-li čtyři nebo více nezaopatřených dětí, o 300 %.
2. | Nájemníku, kterému byla podle posledního předpisu vyměřena podle zákona o přímých daních daň důchodová z důchodu dani podrobeného přes 45.000 Kč, může býti z bytů a jednotlivých částí bytu zvýšeno nájemné od 1. března 1931 na částku nepřevyšující základní nájemné, |
nemá-li nájemník více nežli dvě nezaopatřené děti, o 240 %,
má-li tři nezaopatřené děti, o 215 %,
má-li čtyři nebo více nezaopatřených dětí, o 190 %.
3. | Nájemníku, kterému byla podle posledního předpisu vyměřena podle zákona o přímých daních zvláštní daň výdělková z ryzího výtěžku dani podrobeného přes 250.000 Kč, může býti z místností užívaných k výdělečné činnosti v ústředí, které nejsou částí bytu, zvýšeno nájemné od 1. prosince 1930 na částku nepřevyšující základní nájemné o 350 %. U cizozemských společností pokládá se za ústředí jejich sídlo v tuzemsku podle platných ustanovení daňových. |
4. | Rozhodným je poslední předpis, který nabyl právní moci, leč by dani podrobený důchod (ryzí výtěžek) podle pozdějšího předpisu, který nenabyl ještě právní moci, byl nižší. Vyměřovací úřady jsou povinny k dovozu soudu sděliti, zda dani podrobený důchod (ryzí výtěžek) nájemníkův podle rozhodného posledního předpisu převyšuje částku uvedenou pod č. 1. až 3. či nic. |
5. | U místností pronajatých státu, zemím, okresům, obcím a jejich podnikům jest obecně přípustno zvýšení nájemného od 1. března 1931 na částku nepřevyšující základní nájemné o 340 %.“ |