28/1930 Sb. znění účinné od 21. 2. 1930 do 6. 8. 1958

Smlouva

mezi republikou Československou a republikou Polskou o úpravě řeky Olše a potoka Petrůvky.

Jménem republiky Československé.

Jménem republiky Československé

republiky Polské

byla sjednána tato smlouva se závěrečným protokolem:

Smlouva

mezi republikou Československou a republikou Polskou o úpravě řeky Olše a potoka Petrůvky. (čl. 1-13)

Republika Československá a republika Polská v úmyslu, zajistiti úpravu řeky Olše a potoka Petrůvky, rozhodly se sjednati smlouvu a jmenovaly k tomu účelu svými zmocněnci, a to:

President republiky Československé:

Václava Roubíka,

inženýra, přednostu odboru ministerstva veřejných prací;

President republiky Polské:

Profesora doktora Walery Goetela,

delegáta vlády Polské republiky v československo-polských hraničních jednáních, a

inženýra Alfreda Konopku,

přednostu oddělení v ministerstvu veřejných prací,

kteří, přezkoumavše navzájem své plné moci a shledavše je obsahem i formou správnými, shodli se na těchto ustanoveních:

Čl.1.

Smluvní státy provedou soustavnou úpravu řeky Olše v trati od jejího ústí do Odry až do místa, kde státní hranice na trvalo opouští její koryto, to jest u hlavních mezníků státní hranice číslo 87/XXVIII a číslo 88/XXVIII, jakož i potoka Petrůvky od jeho vtoku do Olše až do místa, kde státní hranice na trvalo opouští jeho koryto, to jest u hlavního mezníku státní hranice číslo 13/XXX.

Čl.2.

Povšechný projekt soustavné úpravy včetně staveb ochranných vypracují příslušné orgány československé v dohodě s příslušnými polskými orgány podle těchto zásad:

a)	Na dolní trati Olše, to jest od jejího vtoku do Odry až po ústí Petrůvky, jakož i na potoku Petrůvce (článek 1) provedou se úpravní a ochranné práce se zřetelem na ochranu před zátopami, úměrnou místním potřebám․
b)	Na střední trati Olše, ležící v Československé republice, to jest od ústí Petrůvky až po hlavní mezník státní hranice číslo 28/XXIX, jakož i na horní trati Olše, to jest od mezníku státní hranice číslo 28/XXIX až po hlavní mezníky státní hranice číslo 87/XXVIII a číslo 88/XXVIII bude účelem úpravy a ochranných prací ustálení řečiště, zadržení pohybu štěrku a ochrana břehů; účelem úpravy bude také ochrana mostů a silnic před škodlivými účinky vod a podle místní potřeby i ochrana před zátopami.
c)	Úpravní a ochranné práce budou projektovány tak, aby umožňovaly melioraci přilehlých území.

Tento projekt bude po posouzení společnou technickou komisí, zmíněnou v článku 9, předložen příslušným ústředním úřadům smluvních států ke schválení. Schválený povšechný projekt bude podkladem detailních projektů.

Čl.3.

1.	Podrobné projekty úpravních a ochranných prací vypracují příslušné technické orgány toho státu, jenž má tyto práce prováděti. Podrobné projekty týkající se dolní a horní trati Olše (článek 2, odstavec 1, litera a, b), jakož i potoka Petrůvky (článek 1), budou vypracovány v dohodě s příslušnými orgány druhého státu.
2.	Podrobné projekty, jež mají býti podle předchozího odstavce vypracovány příslušnými orgány jednoho státu v dohodě s příslušnými orgány druhého státu, podléhají před svým uskutečněním schválení příslušných ústředních úřadů obou států.
3.	Podrobné projekty, týkající se střední trati Olše (článek 2, odstavec 1, litera b), budou na požádání polského zmocněnce ve společné technické komisi (článek 9, odstavec 1) zasílány příslušnému ústřednímu úřadu polskému na vědomost.
4.	Smluvní státy budou pečovati o to, aby práce zamýšlené podle podrobných projektů, vypracovaných shora zmíněným způsobem, byly po schválení příslušnými ústředními úřady provedeny v čase co nejkratším.

Čl.4.

Náklady na vypracování povšechného projektu, zmíněného v článku 2, hradí oba státy rovným dílem.

Náklady na vypracování podrobných projektů, zmíněných v článku 3, hradí onen stát, jehož orgány tyto projekty vyhotovily.

Náklady na úpravní i ochranné práce budou hrazeny takto:

a)	na dolní trati Olše (článek 2, odstavec 1. litera a), dále na Petrůvce (článek 1), jakož i na horní trati Olše (článek 2, odstavec 1, litera b) oběma smluvními státy z polovice,
b)	na střední trati Olše (článek 2, odstavec 1, litera b) republikou Československou, k čemuž republika Polská přispěje částkou ve výši dvanáct a půl procenta nákladů, avšak ne větší celkovou částkou než 1,100.000 Kč.

Čl.5

Do nákladů, uvedených v článku 4, odstavec 3 a v článku 8, nebudou započítávány náklady, které vzniknou z činnosti stavebních správ a z jiných úředních jednání, spojených s pracemi, uvedenými ve výše zmíněných článcích; tyto náklady hradí každý stát z vlastních prostředků.

Čl.6.

1.	Schválené podrobné projekty, týkající se tratí zmíněných v článku 4, odstavec 3, litera a), budou prováděny tím způsobem, aby v týchž časových obdobích na každý ze smluvních států připadaly pokud možno rovné náklady.
2.	Programy prací budou sdělávány tak, aby po ukončení veškerých prací na tratích, zmíněných v článku 4, odstavec 3, litera a), každý stát měl provedeny práce rovněž přibližně stejného nákladu.
3.	Práce budou prováděny ve stavebních úsecích, které mají zásadně obsahovati oba břehy. Při provádění prací na dolní trati Olše (článek 2, odstavec 1, litera a) a na Petrůvce (článek 1) bude vzat zřetel i na to, aby stavební úseky omezily se pokud možno na území jednoho státu.
4.	Kolaudace úpravních a ochranných prací, vykonaných podle této smlouvy, provádějí se společně.

Čl.7.

1.	Pokud v tratích Olše a Petrůvky, zmíněných v článku 4, odstavec 3, litera a), náklady prací, provedených jedním ze států na stavebních úsecích, pojatých do určitého stavebního programu, budou menší než náklady prací, provedených druhým státem na odpovídajících stavebních úsecích téhož programu, pak první stát zaplatí druhému polovici rozdílu nákladů. Výplata stane se po společném provedení kolaudace prací ve výše zmíněných stavebních úsecích během dvou měsíců od uznání vyúčtování v měně toho státu, k jehož dobru se výplata koná.
2.	Polský příspěvek, zmíněný v článku 4, odstavec 3, litera b), bude zaplacen tím způsobem, že po provedení společné kolaudace prací, pojatých do určitého stavebního programu, a po schválení kolaudačního protokolu příslušnými ústředními úřady obou států, zaplatí republika Polská republice Československé příslušnou kvotu v měně československé během dvou měsíců po schválení kolaudačního protokolu.
3.	Schválení vyúčtování, zmíněného v odstavci 1, jakož i schválení kolaudačního protokolu, zmíněného v odstavci 2, stane se nejpozději během rozpočtového roku, následujícího po roce, v němž byla kolaudace provedena.

Čl.8.

1.	Udržování úpravních a ochranných prací na řece Olši od jejího ústí do Odry až po hlavní mezníky státní hranice číslo 87/XXVIII a číslo 88/XXVIII a na potoku Petrůvce od jeho ústí do Olše až po hlavní mezník státní hranice číslo 13/XXX, včetně udržování úpravních a ochranných prací provedených na těchto tratích v době před uzavřením této smlouvy, bude obstarávati onen stát, jenž příslušné stavby provedl. Náklady těchto udržovacích prací hrazeny budou oběma státy podle klíčů, určených v článku 4, s tou výjimkou, že pokud jde o střední trať Olše (článek 4, odstavec 3, litera b), celkový příspěvek republiky Polské na stavební i udržovací náklady v této trati nepřekročí částku Kč 1,100.000.-.
2.	Náklady provedených udržovacích prací budou v obdobích nejvýše dvouletých vzájemně vyúčtovány. Tato vyúčtování budou schvalována příslušnými ústředními úřady obou států nejdéle během rozpočtového roku, následujícího po roce, v němž bylo vyúčtování předloženo. Vyrovnání případného rozdílu, jakož i zaplacení dvanáct a půl procentního polského příspěvku na náklady udržovací na střední trati Olše (článek 4, odstavec 3, litera b), stane se během dvou měsíců po schválení tohoto vyúčtování příslušnými úřady obou států.
3.	Po skončení soustavné úpravy bude obstarávati udržovací práce vlastním nákladem onen stát, na jehož území dotyčná stavba leží.

Čl.9.

Aby usnadněna byla dohoda ve věcech této smlouvy, utvoří se společná technická komise, do které jmenuje každý ze států svého zmocněnce a jeho náhradníka; náhradník vykonává funkci zmocněnce v případě, kdy zmocněnec ji nemůže sám vykonávati. Každý ze smluvních států může přiděliti svému zmocněnci potřebný počet poradců. Zmocněnce a jeho náhradníka jmenuje příslušný ústřední úřad jeho státu.

Úkolem komise bude:

a)	posuzovati povšechný projekt zmíněný v článku 2 včetně rozpočtu, před jich schválením;
b)	stanoviti program prací, zvláště pro nejbližší stavební období;
c)	posuzovati podrobné projekty včetně rozpočtů;
d)	navrhovati směrnice o způsobu provádění prací, posuzovati výsledky ofertního řízení a kontrolovati veškeré práce a jich náklady;
e)	kolaudovati práce po stránce technicko-hospodářské v případě, nepověří-li ústřední úřady tímto úkonem zvláštní orgány.

V prvém kalendářním roce rozhodne o předsednictví komise mezi zmocněnci obou států los. V následujících kalendářních rocích střídají se zmocněnci v předsednictví komise vždy počátkem každého roku.

Společná technická komise schází se zpravidla střídavě na územích obou států.

Komisi svolává předseda v případě potřeby, nebo na žádost jednoho ze smluvních států, nejméně však jednou ročně. O každém jednání sepíše se dvojmo protokol v jazycích obou států; tyto protokoly předloží se příslušným ústředním úřadům smluvních států.

Za přijaté pokládají se ty návrhy komise, s nimiž souhlasí oba zmocněnci. Přijaté návrhy jsou pro smluvní státy závaznými teprve po jich schválení příslušnými ústředními úřady těchto států.

Každý stát hradí výlohy osob, účastnících se s jeho strany jednání komise.

Čl.10.

Zmocněnci smluvních států ve společné technické komisi a jejich náhradníci i přidělení poradci, dále osoby řídící stavbu a jich personál, mohou v případě potřeby překročovati hranici ke splnění svých úkolů. K tomu cíli budou jim poskytnuty ve vzájemné dohodě příslušných úřadů přípustné úlevy, dokud tato záležitost nebude upravena v jiné smlouvě. Tentýž postup bude zachován při podnikatelích, provádějících úpravní, ochranné a udržovací práce, jakož i při jejich personálu a dělnictvu, překročují-li hranici za účelem provádění těchto prací.

Čl.11.

1.	Bude-li jeden ze smluvních států prováděti práce v rámci této smlouvy na území druhého státu, budou stavební hmoty, určené pro tyto práce, osvobozeny od cla a jiných dávek vyjma poplatky statistické. Totéž platí pro přístroje, nářadí, dopravní prostředky a spřežení, jichž bude použito při zmíněných pracích, za podmínky zpětného vývozu těchto předmětů po skončení prací.
2.	Osvobození podle odstavce 1 budou povolovati příslušné úřady celní správy druhé stolice. Tyto úřady obou států stanoví po vzájemné dohodě podmínky pro dopravu předmětů, jmenovaných v odstavci 1, přes celní hranici. Doprava přes hranici dovoluje se zásadně na místech k tomu nejpříhodnějších.
3.	Na předměty, jmenované v odstavci 1, nebude použito předpisů, omezujících dovoz a vývoz.
4.	Úlevy, vytčené v odstavcích 1, 2 a 3, nevztahují se na střední trať Olše (článek 2, odstavec 1, litera b).

Čl.12.

Smluvní státy sdělí si navzájem úřady příslušné ku provádění ustanovení této smlouvy. Tyto úřady, jakož i zmocněnci uvedení v článku 9, mohou si přímo dopisovati ve věcech týkajících se smlouvy.

Čl.13.

Tato smlouva bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny v Praze. Smlouva nabude účinnosti třicátého dne po výměně ratifikačních listin a přestane platiti po ukončení všech úpravních a ochranných prací, jež jsou předmětem této smlouvy, jakož i po úplném vyrovnání všech závazků, vyplývajících z ní pro oba státy. Oba státy vyhrazují si právo učiniti v případě potřeby návrh na revisi smlouvy.

Tato smlouva byla vyhotovena ve dvou souhlasných exemplářích, v československém a polském jazyku; oba texty jsou původní.

Čemuž na svědomí podepsali zmocněnci tuto smlouvu a opatřili ji svými pečetěmi.

Dáno v Katowicích, dne osmnáctého února roku tisícího devítistého dvacátého osmého.

Za republiku Československou:

L. S.

Ing. Václav Roubík v. r.

Za republiku Polskou:

L. S.

Dr. Walery Goetel v. r.

Alfred Konopka v. r.

Závěrečný protokol.

Při podpisu této smlouvy shodli se podepsaní zmocněnci na tomto:

1. Pokud se v této smlouvě mluví o úhradě nákladů státy, bude opatření těchto nákladů za případného zatížení jiných činitelů než státu samého věcí vnitřní úpravy.

2. Až do doby schválení povšechného projektu, zmíněného v článku 2 této smlouvy, příslušnými ústředními úřady obou států, mohou býti na území obou států prováděny neodkladné místní úpravní a ochranné stavby a práce udržovací. Pro vypracování, projednávání a schvalování příslušných projektů, jakož i pro úhradu příslušných nákladů, platí povšechně ustanovení této smlouvy s výjimkou ustanovení článku 6, odstavce 1 a 3.

Tento závěrečný protokol jest podstatnou součástí této smlouvy a nevyžaduje zvláštní ratifikace.

Dáno v Katowicích, dne 18. února 1928.

Za republiku Československou:

Ing. Václav Roubík v. r.

Za republiku Polskou:

Dr. Walery Goetel v. r.

Alfred Konopka v. r.

Prozkoumavše tuto smlouvu se závěrečným protokolem a vědouce, že Národní shromáždění republiky Československé s nimi souhlasí, schvalujeme a potvrzujeme je.

Tomu na svědomí jsme tento list podepsali a k němu pečeť republiky Československé přitisknouti dali.

Na hradě Pražském, dne 31. května léta tisícího devítistého dvacátého devátého.

President republiky Československé:

T. G. Masaryk v. r.

L. S.

Ministr zahraničních věcí:

Dr. Edvard Beneš v. r.

Vyhlašuje se s tím, že ratifikační listiny byly vyměněny dne 22. ledna 1930 v Praze a že smlouva nabyla platnosti podle článku 13. třicátého dne po výměně ratifikačních listin.

Dr. Beneš v. r.