Kde se v tomto nařízení mluví o škodlivých činitelích, rozumějí se tím tito škůdci původu živočišného a choroby původu rostlinného:

Roztoč hrušňový (Eriophyes piri), roztoč révový (Phyllocoptes vitis), mšice krvavá (Eriosoma [Schizoneura] lanigera), mšice jabloňová (Aphis mali), mšice švestková (Hyalopterus pruni), mšice třešňová (Myzus cerasi), mšice rybízová (Rhopalosiphum lactucae), mera hrušňová (Psylla pirisuga), puklice švestková (Lecanium corni), červec čárkovitý (Lepidosaphes ulmi), vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi), plodomorka hrušňová (Contarinia pirivora), obaleč jablečný (Carpocapsa pomonella), obaleč jednopásový (Conchylis ambiguella), obaleč mramorový (Polychrosis botrana), mol jabloňový (Hyponomeuta malinella), hnědý mol jabloňový (Simaethis pariana), bělásek ovocný (Aporia crataegi), bekyně zlatořitná (Euproctis chrysorrhoea), bekyně velkohlavá (Porthetria dispar), bourovec prsténčivý (Malacosoma neustria), bourovec třešňový (Eriogaster lanestris), bekyně sosnová (mniška) (Lymantria monacha), drvopleň topolový (Cossus ligniperda), píďalka zimní větší (Hibernia defoliaria), květopas jabloňový (Anthonomus pomorum), kůrovec švestkový (Eccoptogaster pruni), kůrovec jabloňový (Eccoptogaster rugulosus), listokaz zahradní (Phyllopertha horticola), pilatky angreštové a rybízové (Nematus sp․), pilatka švestková (Hoplocampa fulvicornis), peronospora révy vinné (Plasmopara viticola), choroš (Polyporus sp.), puchýřovitost švestek (Exoascus pruni), kadeřavost broskvoňová (Exoascus deformans), americké padlí angreštové (Sphaerotheca mors uvae), padlí jabloňové (Podosphaera leucotricha), padlí révové - oidium (Uncinula necator - Oidium Tuckeri), rakovina nektriová (Nectria galligena), nektriové usychání větví (Nectria cinnabarina), strupovitost na hrušních a jabloních - fusikladium (Venturia), moniliosy (Monilia sp.), červená skvrnitost listů švestek (Polystigma rubrum), anthraknosa révy vinné (Gloeosporium ampelophagum), spála révy vinné (Pseudopeziza tracheiphila), verticilliosa třešní (Verticillium alboatrum), bakterielní nádorovitost (Pseudomonas tumefaciens), mosaikové choroby révy, švestky, jabloně, malinovníku, rybízu a angreštu, kopřivka či roncet révy vinné (court-noué).

Ustanovení tohoto nařízení vztahují se na ovocné stromy a ovocné keře vysázené nebo divoce rostoucí a» hromadně nebo jednotlivě, zejména v polích, zahradách, sadech, stromořadích a školkách, jakož i na části těchto stromů a keřů, pokud jich má býti použito k množení (sazenice, odnože, řízky, rouby, očka a pod.).

Kde se v tomto nařízení mluví o ovocných keřích, rozumí se tím také réva vinná.

Ustanovení tohoto nařízení mluvící o vlastníku pozemku vztahují se také na pachtýře nebo jiného uživatele a osobu za správu zodpovědnou (§ 21 zák.).

Vlastník pozemku jest povinen v době vegetačního klidu (od podzimku do jara), nejpozději do 31. března, zbaviti ovocné stromy a keře odumírajících a odumřelých částí (suchých větví a plodů a pod.) a dále také všech porostů na kůře (lišejníků a mechů) a tyto odpadky spáliti.

Odumřelé ovocné stromy a keře jest vlastník pozemku povinen ihned z pozemku odstraniti, a jsou-li napadeny škodlivými činiteli, buď ihned spáliti nebo tak zužitkovati, aby bylo bezpečně zamezeno další šíření škodlivých činitelů.

Vlastník pozemku jest povinen v době vegetačního klidu bezpečně zničiti veškeré škodlivé činitele v jakémkoliv vývojovém stadiu, přezimující na ovocných stromech a keřích. Platí to zejména o housenčích hnízdech bekyně zlatořitné a bekyně velkohlavé, o prsténcích vajíček bourovce prsténčivého, o plodech napadených moniliovou hnilobou, které musí býti bezpečným způsobem odstraněny a zničeny (spáleny).

Ovoce spadlé se stromů a keřů vlivem škodlivého činitele musí býti ihned odstraněno a buď zničeno nebo zužitkováno tak, aby bylo bezpečně zamezeno další šíření škodlivých činitelů.

Jde-li o škodlivé činitele hromadně se vyskytující, které nelze jednotlivě vyhubiti, jako na př. mšici krvavou, puklici švestkovou, cizopasné houby, strupovitost, moniliovou hnilobu, jest vlastník pozemku povinen provést hubení těchto škodlivých činitelů desinfekcí celých stromů a keřů prostředky chemickými a pod.

Vyskytnou-li se škodliví činitelé v některé obci v nebezpečném rozsahu, jsou vlastníci pozemků v obci povinni provést hubení škodlivých činitelů společně na svůj náklad.

Že se škodlivý činitel v takovém rozsahu v obci vyskytl, uvede starosta obce ve známost vyhláškou v místě obvyklou a zároveň upozorní vlastníky pozemku na povinnost uvedenou v předešlém odstavci. Je-li nutno, určí i způsob jejího splnění podle vyjádření příslušného výzkumného ústavu (§ 14) a při hubení škodlivých činitelů révy vinné po slyšení vinařské obce tam, kde jest zřízena; o svých opatřeních podá starosta obce ihned zprávu okresnímu úřadu.

Opomine-li obecní starosta učiniti opatření podle odst. 2. do lhůty, kterou určí okresní úřad, učiní tento úřad řečené opatření sám.

Opatření podle odst. 2. nebo 3. buďtež v obci neprodleně obvyklým způsobem vyhlášena; okresní úřad uvědomí o nich ministerstvo zemědělství a příslušný výzkumný ústav (§ 14).

Jde-li o společné hubení škodlivých činitelů podle ustanovení tohoto paragrafu, může obecní zastupitelstvo provésti opatření zmíněná v § 10, odst. 3., zák. č. 165/1924 Sb. z. a n.

Vlastník pozemku jest povinen, objeví-li se ve větším rozsahu na jeho majetku na ovocných stromech nebo keřích škodlivý činitel jemu neznámý, neprodleně podati o tom zprávu příslušnému výzkumnému ústavu (§ 14) a spolu dodati, čeho třeba, aby škodlivý činitel mohl býti určen (vzorek poškozených částí rostlin, exemplář škodlivého činitele a pod.). Ve zprávě třeba uvésti přesnou adresu vlastníka pozemku a přesně označiti pozemek, o který jde, podle katastrálního území a katastrálního čísla. Výzkumný ústav bezplatně určí škodlivého činitele a podá zprávu vlastníku pozemku; zároveň doporučí též prostředek proti tomuto škodlivému činiteli s návodem, jak užívati tohoto prostředku. Zanedbá-li vlastník pozemku tuto povinnost, nemůže se omlouvati v trestním řízení, které bylo snad proti němu zavedeno, že nevěděl, že jde o některého ze škodlivých činitelů, kterých se týká toto nařízení.

Jména osvědčených prostředků na hubení škodlivých činitelů, jakož i návod, jak se používá těchto prostředků, sdělí zájemníkům na požádání bezplatně příslušný výzkumný ústav (§ 14) nebo jeho kontrolní orgán.

Prodej škodlivými činiteli napadených nebo ze škodlivých činitelů podezřelých ovocných stromů a keřů pro vysazování nebo množení jest zakázán.

Kdo obchoduje s ovocnými stromy a keři, jest povinen se přesvědčiti, zda k prodeji určené ovocné stromy a keře jsou prosty škodlivých činitelů, a shledá-li, že jich prosty nejsou, jest povinen je odstraniti mechanicky nebo vhodnou desinfekcí.

Kupci ovocných stromů a keřů mohou požadovati od prodávajícího řádně podepsané prohlášení, že prodané ovocné stromy a keře jsou prosty škodlivých činitelů.

K žádosti vlastníka pozemku převezme příslušný výzkumný ústav (§ 14) stálý fytopathologický dozor na ovocné stromy a keře žadatele. Dobu, od které bude tento stálý dozor vykonáván, podmínky, za kterých bude vykonáván, zejména i poplatek za vykonávání dozoru, budou všeobecně stanoveny ministerstvem zemědělství a vyhlášeny v úředních listech československého státu.

Vlastník pozemku, jehož ovocné stromy a keře jsou podrobeny stálému fytopathologickému dozoru, jest oprávněn po dobu, po kterou dozor trvá, pod svojí firmou, při reklamě a ve všech používaných tiskopisech uváděti, že jím pěstované ovocné stromy a keře jsou pod stálým fytopathologickým dozorem příslušného výzkumného ústavu.

Příslušný výzkumný ústav, konající stálý fytopathologický dozor, uveřejní v časopise "Ochrana rostlin", "Ovocnické rozhled", "Slovenské ovocinárstvo", "Nord-böhmische Obst- und Gartenbau-Zeitung", "Vinařský obzor" nebo v jiných časopisech jména a bližší podrobnosti o podnicích, které jsou pod jeho stálým fytopathologickým dozorem. Právě uvedeným způsobem bude také uveřejněno zrušení stálého fytopathologického dozoru, a» byl zrušen k žádosti vlastníka pozemku nebo z rozhodnutí výzkumného ústavu dozor vykonávajícího.

Výzkumný ústav může stálý fytopathologický dozor zrušiti, jestliže strana neplní podmínky, za kterých dozor ten byl výzkumným ústavem převzat, nebo jestliže nebylo vyhověno pokynům orgánu dozor vykonávajícího, aby byly odstraněny závady s hlediska fytopathologického při dozoru shledané.

Výzkumné ústavy vydají společně tiskem koncem každého roku seznam všech vlastníků pozemků, jejichž ovocné stromy a keře jsou podrobeny stálému fytopathologickému dozoru, a zašlou tento seznam zájemníkům, budou-li o to požádány.

Odborným dozorem na zachovávání předpisů zák. č. 165/1924 Sb. z. a n., pokud jde o opatření proti škodlivým činitelům, jsou pověřeny tyto výzkumné ústavy:

Kontrolními orgány výzkumných ústavů (odst. 1.) mohou býti pro jednotlivé oblasti výzkumné stanice zemědělské, které pověří ministerstvo zemědělství výkonem kontroly. Orgány výzkumných stanic zemědělských musejí se prokázati při výkonu kontroly legitimací opatřenou fotografií, kterou jim vydá ministerstvo zemědělství.

Informační a zpravodajskou službu o škodlivých činitelích vykonávají v jednotlivých oblastech pro kontrolní orgány (odst. 2.) fytopathologičtí zpravodajové, které jmenuje ministerstvo zemědělství, vyslechnuvši výzkumné ústavy (odst. 1.). Fytopathologickým zpravodajům jest jmenovací dekret zároveň legitimací.

Při důvodném podezření, že není dbáno předpisů tohoto nařízení, jsou orgány výzkumných ústavů, jejich kontrolní orgány (§ 14, odst. 2.) a fytopathologičtí zpravodajové oprávněni konati prohlídky ovocných stromů a keřů.

K prohlídce budiž vždy přizván vlastník pozemku nebo jeho zástupce. Prohlídka omezuje se na okolnosti, jichž znalost pro její účel jest nezbytna.