Státní úřady, ústavy a podniky mohou, pokud vykonávají výsostnou pravomoc, vybírati vedle státních kolkových poplatků zvláštní dávky za úřední úkony ve věcech správních, staly-li se podstatně v zájmu soukromém, jakož i za udělení oprávnění a poskytnutí výhod ve věcech správních. Úřední úkony, ze kterých dávku jest vybrati, jsou vypočteny v dávkových řádech připojených k tomuto nařízení.

Ustanovení tohoto nařízení se nevztahují na úřední úkony zastupitelských úřadů Československé republiky.

Potvrdí-li vyšší stolice úřední úkon, udělení oprávnění nebo poskytnutí výhody, neplatí se za toto nové rozhodnutí nová dávka. Jestliže se úkon provedl, oprávnění udělilo nebo výhoda poskytla vyšší stolicí za nových pro stranu výhodnějších podmínek nebo ve větším rozsahu, je podroben dávce na místo zrušeného úkonu úkon nový, při čemž se započítává dávka již vyměřená.

Podobně je dávku vyměřenou snížiti, bylo-li rozhodnutí první stolice tak změněno, že význam věci a prospěch, který straně z toho vznikne, je menší než při vyměření původní dávky bylo předpokládáno.

Dávkou jest povinen ten, kdo k úkonu zavdal příčinu nebo komu bylo oprávnění uděleno nebo výhoda poskytnuta; je-li jich několik, jsou zavázáni dávku zaplatiti všichni solidárně a možno ji vymáhati celou od kteréhokoli z nich.

Osobou, která k úkonu zavdala příčinu, rozumí se ten, kdo je skutečným původem úřednímu úkonu, třeba nepřímým.

Děje-li se úřední úkon k žádosti soudu v zájmu stran, které nepřímo k tomu zavdaly příčinu, jsou povinny platiti dávku solidárně obě strany, v jejichž zájmu byl dotaz soudem podán.

Dávky jsou stanoveny buď pevnou sazbou aneb v určitých číselných mezích.

Má-li dávka pevnou sazbu, není úřad (stav, podnik), oprávněn dávku snížiti.

Je-li dávka stanovena v určitých číselných mezích, vyměří ji úřad (ústav, podnik) v prvé řadě podle výše nákladu, který projednání věci způsobilo, bera zřetel jednak k rozsahu a obtížnosti jednání, k významu věci, k prospěchu, který straně z toho vznikne, a k jejím majetkovým a výdělkovým poměrům, jednak ke kolkovým poplatkům stranou zaplaceným.

Nákladem, který projednání věci způsobilo, se rozumí nejen náklad řízení u úřadu (ústavu, podniku), který vyměřuje dávku, nýbrž i náklad řízení u jiných státních úřadů (ústavů, podniků), které se projednávání věci zúčastnily.

Zvláště příznivé majetkové a výdělkové poměry poplatníkovy nemají vésti ku stanovení výše dávky jinak neodůvodněné. Při stanovení výše dávky podle poplatní síly má býti také vzat zřetel na nepříznivé majetkové a výdělkové poměry osoby dávkou povinné.

Béře-li se zření na majetkové a výdělkové poměry poplatníka, netřeba vyšetřovati výši jmění nebo důchodu, nýbrž má se spíše hleděti na všeobecné majetkové a výdělkové poměry a platební schopnost jeho, pokud tyto poměry vyměřujícímu úřadu (ústavu, podniku) již známy jsou nebo bez šetření stranu obtěžujícího zjištěny býti mohou.

Nastane-li kumulace dávek za různé úkony v jedné a téže věci, budiž na to po vzájemném slyšení dotyčných resortů při stanovení výše dávky vzat zřetel.

Ke kolkovým poplatkům stranou zaplaceným se hledí potud, pokud se týkají jednání, kterého bylo potřebí, aby poplatný úřední úkon byl proveden.

Jako hotové výlohy ve smyslu § 3 zákona se neúčtují výlohy, které má úřad s placením poštovného, výlohy psacího materiálu, formulářů nebo platy úředníků úkon provádějících, nýbrž výlučně zvláštní hotové výlohy, které jsou s úředním úkonem spojeny, jako výlohy znaleckého posudku, výlohy spojené s nutnými publikacemi, zejména v úředním listu a jiné zvláštní výlohy, vyvolané návrhy poplatníka.

V příčině náhrady cestovních požitků úředních orgánů platí dosavadní ustanovení.

Dávky s pevnou sazbou musí býti zpravidla zaplaceny dříve, než se ukončí příslušný úřední úkon nebo než se dodá straně vyřízení o oprávnění nebo výhodě. Přesahuje-li však dávka 100 Kč, mohou býti, není-li nebezpečí pro vymáhání dávky, straně povoleny přiměřené lhůty proti placení 7 %ních úroků z prodlení ode dne doručení vyřízení o úředním úkonu; v tomto případě možno též vydati vyřízení spisu straně před zaplacením dávky.

Dávky nestanovené pevnou sazbou mají býti zaplaceny do 15 dnů ode dne, kdy byla strana vyrozuměna o dávce, vyjímajíc udělení státního občanství, při kterém dávka má býti zpravidla zaplacena před dodáním vyřízení straně. Stran povolování lhůt platí ustanovení prvního odstavce s tím, že úroky z prodlení se počítají ode dne, který následuje po uplynutí 15denní lhůty.

Je-li strana nebo její zástupce jednání přítomen, vyplní úřad (ústav, podnik) bezprostředně před skončením úředního úkonu nebo před dodáním vyřízení o udělení oprávnění nebo poskytnutí výhody zvláštní pro dávky z úředních úkonů zavedený šekový vplatní lístek, a to ve všech dílech výší dávky, ve 2. až 4. díle jménem dávkou poznaného, jeho adresou a mimo to vyznačí v 2. (složenka) a ve 4. díle (návěští) číslo jednacího spisu s položkou "Rejstříku" (čl. XIII.) a název úřadu (ústavu, podniku) dávku předpisujícího (na př. č. j. 15.659/25 - pol. 23 - 25 okresní úřad v Kolíně). Dále úřad (ústav, podnik) dávku vyměřující vyplní obálku svou adresou a odevzdá šekový vplatní lístek i s obálkou straně, aby, připojíc datum platby na složence (2. díl vplatního lístku), dávku zaplatila u poštovního úřadu, který razítkem potvrzené „návěští“ (4. díl vplatního lístku) zašle neprodleně v převzaté obálce úřadu (ústavu, podniku), vyznačenému v adrese (příslušnému úřadu [ústavu, podniku] dávku vyměřujícímu) zpět. Poštovním úřadem oddělenou stvrzenku ponechá si strana jako potvrzení o zaplacené dávce.

Platby na dávku se dějí pouze předepsaným čtyřdílným šekovým vplatním lístkem (modrým) prostřednictvím poštovní spořitelny na konto příslušných zemských finančních úřadů (na Slovensku generálního finančního ředitelství v Bratislavě a v Podkarpatské Rusi hlavního finančního ředitelství v Užhorodě).

Státní úřad, ústav nebo podnik, který věc projednává, vypraví, obdržev od poštovního úřadu návěští (4. díl vplatního lístku), že dávka byla zaplacena, po předchozím záznamu vykonané platby v "Rejstříku o dávkách za úřední úkony", vyřízení pro stranu. Vykáže-li se strana stvrzenkou poštovního úřadu, že dávka byla složena, není závady, aby po provedení příslušných záznamů na spisu a v rejstříku bylo vyřízení straně přímo vydáno. Došlé návěští se nalepí na spis, který obsahuje vyměření dávky.

Nebyla-li strana při jednání přítomna, vyzve úřad (ústav, podnik) stranu, aby dávku z úředních úkonů do 3 dnů zaplatila, a přiloží jí k tomu účelu shora uvedený vyplněný šekový vplatní lístek s obálkou v odst. 1. uvedenou. Po dojití návěští od poštovního úřadu postupuje se obdobně jako v odst. 3.

V případech, vyžadujících rychlou manipulaci, lze platiti dávku, pokud nepřevyšuje 50 Kč, hotově blokovým útržkem. Blokovými útržky zapravené dávky zapisují se do "Rejstříku" podle blokových lístků, a to jednotlivě pod zvláštními položkami s udáním čísel bloku a listu (na př. číslo bloku 2, list 5). Vybrané dávky odvede úřad (ústav, podnik) dávku vybírající denně zvláštním šekovým vplatním lístkem uvedeným v odst. 2. V těchto případech bude na všech dílech vplatního lístku jako vplátce označen vybírající úřad (ústav, podnik), jemuž poštovní úřad vydá stvrzenku a návěští (díl 1. a 4. šekového vplatního lístku); úřad (ústav, podnik) připojí oba tyto díly (stvrzenku a návěští), označiv je čísly bloku a nalepiv je na zvláštní půlarch, jako doklad rejstříku.

V případech, ve kterých úřad (ústav, podnik) vyměří dávku písemně v určitých číselných mezích, postupuje se obdobně, jak uvedeno v bodu A, až na to, že se dávka vyměřuje písemně s platební lhůtou uvedenou v čl. VII., odst. 2., a že zadržovati lze vyřízení zpravidla pouze při udělení státního občanství.

Také při sazbách nepevných do 50 Kč je přípustno platiti dávku pomocí bloku.

Vyšší stolice dávky vyměřující může pověřiti podřízený úřad doručováním platebních rozkazů a vedením uložených dávek v patrnosti. Z platebního rozkazu musí však býti patrno, že dávka byla vyměřena vyšší stolicí.

Ministerstvo financí může pro určité druhy dávek povoliti placení dávky kolky, shledá-li tento způsob výhodnějším.

Od dávky za úřední úkony jsou osvobozeny:

Osobám podrobeným moci otcovské nebo rodičské, poručenství nebo opatrovnictví se přizná právo chudých, jsou-li jak u těchto osob tak i příslušníků rodiny, kteří jsou podle zákona povinni je živiti, splněny podmínky odst. 1.

Cizozemcům lze přiznati právo chudých na základě mezinárodních smluv nebo na základě materielní vzájemnosti. Je-li pochybno, zda se vzájemnost zachovává, budiž o tom vyžádáno prohlášení ministerstva, do jehož oboru náleží věc, jejíž projednávání zakládá dávkovou povinnost. Prohlášení toto jest pro úřady závazné.

Přísluší-li mezi několika stranami, v jichž prospěch byl týž úkon proveden, právo chudých toliko některým, zaplatí ostatní celou dávku samy.

Straně, jejíž majetkové a výdělkové poměry jsou úřadu známy, lze přiznati právo chudých tím způsobem, že se dávka nevyměří a ve spise současně poznamená, že jsou tu podmínky k přiznání práva chudých a z čeho se tak usuzuje. Dotyčná poznámka budiž nápadně vyznačena.

Strana, která se domáhá práva chudých, musí, jakmile byla úřadem (ústavem, podnikem) o dávce vyrozuměna, předložiti vysvědčení o majetkových poměrech nebo prokázati, že jí bylo právo chudých pro dotčené správní řízení, pokud je pro ně zavedeno, již přiznáno.

Vysvědčení o majetkových poměrech vydává obecní úřad obce, ve které má strana své bydliště, a potvrzuje je příslušný okresní úřad; vysvědčení vydaná obecními úřady v zemi Slovenské a Podkarpatoruské a spolupodepsaná obecním neb obvodním notářem (městským notářským úřadem), jakož i vysvědčení, která vydal úřad obstarávající působnost politické správy v městech s vlastním statutem, nepotřebují tohoto potvrzení. Pro osoby nalézající se v poručenství a opatrovnictví může býti vysvědčení to vydáno také úřadem poručenským nebo opatrovnickým. Ve vysvědčení budiž uvedeno: stav, zaměstnání, rodinné a majetkové poměry strany nebo osob uvedených v odst. 2. (u studujících pak ještě údaje o rodinných a majetkových poměrech osob, které podle zákona jsou povinny studenta živiti), výše přímých státních daní, které strana platí, výdělek její a pak výslovné potvrzení, že strana bez zkrácení nutné výživy potřebné pro sebe a pro svou rodinu nemůže dávky z úředních úkonů platiti. Vysvědčení je bez kolku a přiloží se ke spisu. K vyhotovení vysvědčení mohou býti používány tiskopisy platící pro soudní řízení.

O tom, zda má strana nárok na právo chudých, rozhodne úřad (ústav, podnik) příslušný k vyměření dávky, a není-li to úřad ústřední, v II. a poslední stolici úřad příslušný k vyřízení odvolání proti dávce. Jednáním o této otázce nezdržuje se další řízení ve věci, jež zakládá dávkovou povinnost. Bylo-li straně přiznáno právo chudých k jejímu odvolání, odepíše se předepsaná dávka.

Právo chudých budiž z moci úřední odňato výrokem úřadu (ústavu, podniku) dávku vyměřujícího, jakmile vyjde najevo, že již při přiznání práva chudých nebylo podmínek předpokládaných. Dávka budiž předepsána.

Žádost o přiznání práva chudých není podrobena kolku.

Stížnosti proti vyměření dávky nebo nepřiznání práva chudých lze podati u úřadu (ústavu, podniku), který vydal výměr nebo rozhodnutí, a to na území mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus do 30 dnů po doručení výměru nebo rozhodnutí bez účinku odkládacího, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi ve stejné lhůtě s účinkem odkládacím a v dalších 60 dnech po uplynutí této lhůty bez odkládacího účinku, pokud předpisy vydané po dni účinnosti zákona neustanovují jinak.

Vyměří-li dávku ústřední úřad, možno podati proti dávce rozklad u vyměřovacího úřadu bez účinku odkládacího. Tento úřad se poukazuje, aby před uplynutím lhůty k podání stížnosti k nejvyššímu správnímu soudu stranu o vyřízení rozkladu vyrozuměl.

byl-li později úřední úkon, udělení oprávnění nebo poskytnutí výhody, které bylo dávce podrobeno, zrušen jako nezákonný;

vezme-li strana svoji žádost o provedení úkonu, udělení oprávnění nebo poskytnutí výhody před aprobací úředního rozhodnutí zpět.

Každý státní úřad, ústav nebo podnik, stanovící výši dávky, vede pro každý kalendářní rok samostatný „Rejstřík o dávkách za úřední úkony“, v němž jsou vedle pořadového a jednacího čísla, jakož i jména a adresy strany zapsány výměry, odpisy, platby a případné vratky.

Do sloupce poznámkového zapisují se splátkové lhůty, právo chudých, exekuční opatření a jiné nutné záznamy.

Zemský finanční úřad zapíše složenky došlé od poštovní spořitelny týkající se dávek za úřední úkony do zvláštního sloupce v hlavním záznamu celkovou denní sumou a předá je k zaúčtování tomu oddělení, které jest pověřeno pokladní kontrolou poplatkovou.

Obdobně postupuje se při vrácení zaplacené dávky za úřední úkony na základě odvolacího řízení.

Zemské finanční úřady zasílají po měsíční uzávěrce všechny složenky o zaplacené dávce za úřední úkony (v minulém měsíci) ministerstvu financí nejdéle do konce následujícího měsíce s příslušnými páskovými útržky a potvrdí shodnost úhrnné měsíční částky jednotlivých připojených složenek s měsíčním pokladním účinem na této dávce.

Současně předkládají zemské finanční úřady doklady k vyplaceným vratkám.

Státní úřady, ústavy nebo podniky výši dávky stanovící předkládají každoročně do konce února „Rejstříky“ a výkaz o konečném vyúčtování dávky svému ústřednímu úřadu.

Ústřední úřad sestaví pak výkaz o celoročním vyúčtování dávky všech svých podřízených úřadů dávku ukládajících podle zemí a zašle jej zároveň se všemi "rejstříky" podřízených úřadů ministerstvu financí, a to nejdéle do 31. března následujícího roku.

Ústřední úřad v téže lhůtě zašle příslušnému zemskému finančnímu úřadu pro sestavení přílohy 2. k účetní závěrce na dávce za úřední úkony výkaz nedoplatků.

Vrácení zapravené částky provádí se pouze poštovní spořitelnou. Státní úřad, ústav nebo podnik výši dávky stanovící vyhotoví na základě odvolacího rozhodnutí platební příkaz, v němž vyznačí výši zaplacené dávky, jakož i částku, na niž dávka byla snížena, a poznamená navržené vrácení na příslušném spise.

Takto vyhotovený platební příkaz - doplněný připojenou platenkou (bílou), má-li se vrácení státi v hotovosti, nebo převodní poukázkou při připsání na šekový účet strany - zašle úřad výši dávky stanovící, vybavený právem poukazovacím, svému zemskému finančnímu úřadu k provedení. Nemá-li však práva poukazovacího, učiní tak prostřednictvím svého nadřízeného úřadu poukazovacího.

Má-li se odepsati nebo vrátiti dávka, která byla v minulém roce zaplacena (tedy v rejstříku jako nedoplatek nepřichází), postupuje se tak, že se v běžném rejstříku k vrácení určený peníz zapíše pod zvláštní položkou do sloupce „odepsáno“ a současně do sloupce „vráceno“ s odvoláním na položku starého rejstříku ve sloupci poznámkovém.

Přeplatky na dávce nemají vůbec přicházeti. Přeplatila-li snad strana dávku, poukáže se jí neprodleně přeplacený peníz zpět prostřednictvím poštovní spořitelny podle směrnic odst. 2. (bez úroků nahrazovacích).

Při zkoušení rejstříků vyskytnuvší se nesrovnalosti odstraní ministerstvo financí písemně s příslušným úřadem dávku vyměřujícím a dá je zemským finančním úřadem v příloze 2. k roční účetní závěrce pro následující rok opraviti ve sloupci „přírůstek následkem upravení dávky“, případně úřadem dávku ukládajícím rejstřík doplniti.

Úřad dávku ukládající provede dodatečné opravy původně vykázaných nedoplatků v ročním výkaze o vyúčtování (čl. XIII., odst. 8.) pod zvláštní podpoložkou k položce 1. výkazu.

Rejstříky zůstanou po přezkoušení v úschově ministerstva financí.

Veškeré tiskopisy jdou na účet finanční správy, totiž:

Objednávky třeba říditi na zemský finanční úřad (na Slovensku na generální finanční ředitelství v Bratislavě, v Podkarpatské Rusi na hlavní finanční ředitelství v Užhorodě).

Toto nařízení se nevztahuje na způsob vybírání a na revisní právo finančních úřadů u dávek, vyměřených úřady podle § 11 zákona.

Účinnost tohoto nařízení a připojených dávkových řádů počíná dnem 1. ledna 1932.

Provedením se pověřují všichni členové vlády.