221/1931 Sb. znění účinné od 1. 1. 1932 do 31. 12. 1954
221
Vládní nařízení
ze dne 22. prosince 1931,
kterým se provádí zákon o zkoušení a označování ručních střelných zbraní a o označování nábojů.
Vláda republiky Československé nařizuje podle zákona ze dne 17. prosince 1931, č. 207 Sb. z. a n., o zkoušení a označování ručních střelných zbraní a o označování nábojů:
A. Ruční střelné zbraně a jejich podstatné součásti. (§ 1)
§ 1. (1) Za ruční střelné zbraně podle zák. č. 207/1931 Sb. z. a n. se pokládají všechny ruční zbraně, z nichž jest možno stříleti střely roznětkami nebo střelným prachem.
(2) Za podstatné součásti zbraní (odst. 1.) se pokládají hlaveň a závěrové ústrojí zbraně.
B. Zkoušení a označování ručních střelných zbraní a jejich podstatných součástí. (§ 2-19)
I. Úřady pro zkoušení ručních střelných zbraní. (§ 2)
§ 2. Úřední přezkoušení a označování ručních střelných zbraní vykonávají úřady pro zkoušení ručních střelných zbraní v Praze a ve Vejprtech.
II. Podrobnosti zkoušek. (§ 3-17)
§ 3. (1) Úřední přezkoušení záleží zpravidla ve zkoušce výstřelem a v prohlídce zbraně.
(2) Hlavně zbraní zkoušejí se černým prachem; ke zkoušce hotových zbraní používá se černého prachu a bezdýmného prachu. Bezdýmným prachem se zkoušejí všechny zbraně, v nichž jest možno používati nábojů bezdýmného prachu. Pouze černým prachem zkoušejí se ony zbraně, které pro svou slabou konstrukci nebo z jiného důvodu nejsou určeny pro náboje bezdýmného prachu.
(3) Kulovnice, při nichž se používá nábojů s plášťovou střelou, musejí býti zkoušeny plášťovou střelou a bezdýmným prachem.
(4) Údaje tlaků obsažené v dalších ustanoveních jsou vždy míněny jako údaje tlakoměrných pušek typu t. zv. mezinárodního, které mají úřady pro zkoušení ručních střelných zbraní.
§ 4. Pro zkoušky se zbraně rozdělují na:
1. zbraně s dlouhými hlavněmi, a to
a) zbraně s hladkými hlavněmi,
b) rýhované kulovnice,
c) kulovničky a malé brokovnice a
d) pušky s hlavněmi smíšenými;
2. zbraně s krátkými hlavněmi, a to
a) samočinné pistole,
b) revolvery,
c) pistole na Flobertovy nebo revolverové náboje a
d) pistole s lůžkovým závěrem na brokové náboje․
1. Zbraně s dlouhými hlavněmi. (§ 5-12) a) Zbraně s hladkými hlavněmi.
§ 5. Zkoušky, kterým se zbraně s hladkými hlavněmi podrobují, jsou tyto:
1. první zkouška hlavní (nezávazná),
2. druhá zkouška hlavní (závazná),
3. zkouška hotové zbraně černým prachem (závazná) čili t. zv. třetí zkouška a
4. zkouška hotové zbraně bezdýmným prachem (závazná) čili t. zv. čtvrtá zkouška.
§ 6. (1) Jednotlivé surové hlavně, t. j. hlavně na povrchu zhruba opracované a vyvrtané, mohou býti podrobeny zkoušce černým prachem. Náboj prachu a broků budiž tak velký, aby tlak plynů činil 1100 kg/cm2
(2) Hlavně, které při zkoušce vyhověly, budou opatřeny zkušební značkou čís. 1 (§ 17, odst. 1.).
§ 7. (1) Všechny hotové hlavně, opracované uvnitř i vně na správnou míru, již spájené u zbraní několikahlavňových, avšak jen v bílém stavu, musí býti podrobeny této zkoušce (černým prachem). Náboj prachu a broků budiž tak velký, aby tlak plynů činil 800 kg/cm2
(2) Hlavně, které při zkoušce vyhověly, budou opatřeny každá zkušební značkou čís. 2 (§ 17, odst. 1.).
§ 8. (1) Třetí zkoušce (černým prachem) se podrobují zbraně úplně hotové; vrtání (ráže) hlavní nesmí se podstatně lišiti od hodnoty zjištěné při druhé zkoušce. Tlak plynů činí při této zkoušce 620 kg/cm2
(2) Zbraně, které při této zkoušce vyhověly, budou opatřeny zkušební značkou čísl. 3 (§ 17, odst. 1.).
§ 9. (1) Zkoušce bezdýmným prachem podrobí se zbraně, které vyhověly při třetí zkoušce (§ 8). Tlak plynů při této zkoušce činí pro veškeré ráže aspoň 1000 kg/cm2 Zbraně zařízené na silnější náboje než jsou obvyklé náboje (delší nábojnice) zkoušejí se přiměřeně silnějším nábojem.
(2) Zbraně, které při této zkoušce vyhověly, budou opatřeny na hlavni a na závěru zkušební značkou čís. 4 (§ 17, odst. 1.).
(3) Samočinné zbraně zkoušejí se dvěma náboji, z nichž první jest náboj podle odst. 1. a druhý jest náboj obyčejně ve zbrani používaný.
(4) Žádá-li o to výrobce, který předkládá zbraň ke zkoušce, vydá mu úřad (§ 2) osvědčení o zbrani, která vyhověla při této zkoušce. Osvědčení obsahuje všechny důležité údaje týkající se zbraně a zkoušky.
§ 10. (1) Rýhované kulovnice podrobují se zkouškám úplně hotové. Zkouška se koná pravidelně bezdýmným prachem; pouze zbraně, které byly určeny výhradně na černý prach, zkoušejí se jen černým prachem.
(2) Zkouška bezdýmným prachem koná se zpravidla třemi náboji. První dva náboje vyvíjejí tlak průměrně o 30 % vyšší, než jest tlak náboje obyčejně používaného; druhý náboj jest náboj obyčejně používaný.
(4) Zbraně, které při zkoušce vyhověly, budou opatřeny zkušební značkou čís. 5 (§ 17, odst. 1.), jsou-li zkoušeny bezdýmným prachem, a zkušební značkou čís. 3 (§ 17, odst. 1.), jsou-li zkoušeny jen černým prachem.
(5) Žádá-li o to výrobce, který předkládá zbraň ke zkoušce, vydá mu úřad (§ 2) osvědčení o zbrani, která vyhověla při této zkoušce. Osvědčení obsahu důležité údaje týkající se zbraně a zkoušky.
c) Kulovničky a malé brokovnice.
§ 11. (1) Kulovničky s okrajovým zapalováním podrobí se jediné zkoušce, a to teprve, jsou-li úplně hotové. Zkouška se koná černým prachem, a to jedním nábojem. Ve zbrani obyčejně používaná nábojnice naplní se až po okraj černým prachem a uzavře se střelou, které se obyčejně u zbraně používá.
(2) Samočinné a opakované zbraně zkoušejí se dvěma náboji, z nichž druhý jest náboj obyčejně ve zbrani používaný.
(3) Je-li zbraň zařízena na nábojnice s ústředním zapalováním, musí se zkoušeti a označovati podle předpisu § 10 jako rýhované kulovnice.
(4) Kulovničky s hladkým vývrtem do 9 mm, z nichž se střílí též zesíleným nábojem brokovým, zkouší se jediným výstřelem náboje tolika prachu, kolik se do nábojnice vejde, nejvýše však 1 g černého prachu a 8 g broků.
(5) Zbraně, které při zkoušce podle odst. 1. nebo 4. vyhověly, budou opatřeny zkušební značkou čís. 3 (§ 17, odst. 1.).
d) Pušky s hlavněmi smíšenými.
§ 12. Pro zkoušky pušek s hlavněmi smíšenými platí obdobně předpisy §§ 5 až 10.
2. Zbraně s krátkými hlavněmi. (§ 13-17)
§ 13. (1) Zkoušky samočinných pistolí konají se pouze náboji plněnými bezdýmným prachem. Tyto zkušební náboje vyvinují tlak o 50 % vyšší než jest tlak obyčejně používaného náboje. Zkouška koná se ze pravidla vystřelením dvou nábojů. Zbraň budit předložena ke zkoušce úplně hotová.
(2) Stejným způsobem zkoušejí se opakovací pistole.
(3) Zbraně, které při zkoušce vyhověly, budou opatřeny zkušební značkou čís. 5 (§ 17, odst. 1.).
§ 14. (1) Revolvery zkoušejí se úplně hotové, a to pravidelně tolika náboji, kolik komor má bubínek.
(2) Černým prachem se koná zkouška tak, že nábojnice se naplní až po okraj černým prachem a uzavře střelou obyčejně používanou v oné zbrani. Tlak vyvinutý nebudiž vyšší o více než 30 % než jest tlak náboje obyčejně používaného.
(3) Revolvery, v nichž se používá bezdýmných nábojů, musejí býti zkoušeny bezdýmným prachem. Náboj ten vyvinuje tlak o 50 % vyšší než jest tlak náboje obyčejně používaného.
(4) Vyhověla-li zbraň při zkoušce, bude opatřena zkušební značkou čís. 3 (§ 17, odst. 1.), byla-li zkoušena jen černým prachem, a zkušební značkou čís. 5 (§ 17, odst. 1.), byla-li zkoušena bezdýmným prachem.
c) Pistole na Flobertovy nebo revolverové náboje.
§ 15. (1) Pistole určené pro náboje Flobertovy nebo revolverové zkoušejí se podle ustanovení § 14 jedním nábojem z každé hlavně. Zbraň budiž předložena ke zkoušce úplně hotová.
(2) Zbraně, které při zkoušce vyhověly, budou opatřeny zkušební značkou čís. 3 neb čís. 5 (§ 17, odst. 1.), podle toho, zda byly zkoušeny černým nebo bezdýmným prachem.
d) Pistole s lůžkovým závěrem na brokové náboje.
§ 16. Pistole s lůžkovým závěrem na brokové náboje se zkoušejí jako brokovnice o ráži 12 mm neb větší podle ustanovení §§ 5 až 9 a opatřují se stejnými značkami.
§ 17. (1) Zkušební značky, jimiž se zbraně opatřují, jsou tyto:
(2) Zkušební značky jsou vysoké 5 mm; zkušební značky čís. 3 a čís. 5, používá-li se jich pro drobné zbraně neb součásti, jsou vysoké 3 mm.
(3) Úřad pro zkoušení ručních střelných zbraní ve Vejprtech připojuje ke zkušebním značkám ještě jako rozeznávací značku šesticípou hvězdu.
(4) Kromě úředních značek uvedených v odst. 1. a 3. vyráží se na zbraně pořadové číslo zkoušky a, pokud jest toho potřebí, i ráže zbraně a druh náboje.
(5) Úředními značkami smějí býti opatřeny jen zbraně (§ 1, odst. 1.), které při úředním přezkoušení vyhověly zkušebním předpisům a které zároveň neodporují jiným předpisům.
III. Společná ustanovení. (§ 18-19)
§ 18. (1) Hlavně, které sice vydržely zkoušku, na nichž jsou však patrny trhliny, necelá nebo porésní místa nebo podobné vážné závady, nebudou opatřeny úředními značkami.
(2) Rovněž hlavně brokovnic, které jsou příliš slabé, takže by při delším používání zbraně mohly býti nebezpečím pro střelce, nebudou opatřeny úředními značkami.
§ 19. (1) Zbraně, které byly sice podrobeny zkoušce, avšak dodatečně byly převrtány na větší ráži nebo upraveny na podstatně silnější náboj než pro který byly původně určeny, dále ručnice, na jejichž hlavně byly přidělány nové čepy nebo na nichž byly vykonány jiné podstatné změny, které mohou míti vliv na pevnost zbraně, buďtež znovu předloženy k úřednímu přezkoušení úřadu pro zkoušení ručních střelných zbraní. Zbraň jest povinen předložiti ten, kdo změnu na zbrani učinil.
(2) Výrobci zbraní a obchodníci s nimi jsou povinni předložiti úřadu pro zkoušení ručních střelných zbraní k úřednímu přezkoušení též každou nepřezkoušenou ruční střelnou zbraň, která jim byla dána k opravě, výměně a pod.
(3) Zbraně, které mají býti předkládány ke zkoušce hotové, mohou býti předkládány též v bílém stavu.
(4) Jsou-li nábojnice a střely ve zbrani používané neobvyklých rozměrů nebo neobvyklého tvaru, musí je ten, kdo předkládá zbraň ke zkoušce, též dodati; jinak dodává nábojnice a střely ke zkoušce potřebné úřad (§ 2).
C. Uznání cizozemských zkušebních značek a výrobní, tovární a obchodní značky. (§ 20-21)
§ 20. Za stejně platné s úředními značkami tuzemských úřadů pro zkoušení ručních střelných zbraní se uznávají značky cizozemských zkušeben střelných zbraní, uvedené ve vládním nařízení ze dne 24. září 1926, č. 179 Sb. z. a n., jímž se uznávají belgické značky ručních střelných zbraní (belgické značky), a v obchodní dohodě mezi Československou republikou a republikou Rakouskou (č. 14/1923) Sb. z. a n., rakouské značky).
§ 21. Výrobní, tovární neb obchodní značky na ručních střelných zbraních nesmějí se podobati úředním značkám.
D. Poplatky za zkoušky. (§ 22)
§ 22. (1) Za zkoušky hlavní a zbraní platí se tyto poplatky:
I. Zbraně s dlouhými hlavněmi:
a) zbraně s hladkými hlavněmi:
1. první zkouška, za každý výstřel Kč 2,-,
2. druhá zkouška, za každý výstřel Kč 3,-,
3. třetí zkouška, za každý výstřel Kč 6,-,
4. čtvrtá zkouška, za každý výstřel Kč 7,-,
b) rýhované kulovnice, za každý předepsaný výstřel Kč 7,-,
c) kulovničky a brokovnice do 9 mm (malorážky s okrajovým zapalováním) za každý předepsaný výstřel Kč 6,-.
Ad a) až c): Za zkoušky samočinných nebo opakovacích zbraní, které patří mezi druhy zbraní uvedené v písm. a), b) a c), platí se dvojnásobný poplatek.
d) Pušky s hlavněmi smíšenými podle příslušných sazeb uvedených v písm. a) a b).
II. Zbraně s krátkými hlavněmi:
a) samočinné a opakovací pistole, za každý předepsaný výstřel Kč 3,50,
b) revolvery, zkouška černým nebo bezdýmným prachem Kč 4,-,
c) pistole na Flobertovy nebo revolverové náboje, za každý výstřel Kč 5,-,
d) pistole s lůžkovým závěrem na brokové náboje podle sazby uvedené pod I., písm. a).
(2) Ministerstvo veřejných prací může v dohodě s ministerstvem financí vyslechnuvši ministerstvo průmyslu, obchodu a živností, povoliti pro zbraně domácí výroby slevy na těchto poplatcích. Slevy ty nesmějí přesahovati 50 % normálních sazeb.
E. Přechodná a závěrečná ustanovení. (§ 23-24)
§ 23. (1) Nebudou-li v době, kdy toto nařízení nabude účinnosti, splněny všechny technické předpoklady zkoušek, zejména podle §§ 10, 13, 14 a 15, může ministerstvo veřejných prací povoliti, aby se ony zkoušky konaly ještě nejdéle po dobu jednoho roku obdobně podle dosavadních předpisů, pokud tyto předpisy nejsou v odporu se zákonem č. 207/1931 Sb. z. a n.
(2) V odůvodněných případech, jde-li na př. o zbraně, jichž spolehlivost byla zřejmě prokázána jiným nepochybným způsobem, může ministerstvo veřejných prací povoliti takové úlevy při zkouškách, které by nebyly na újmu bezpečnosti.
(3) V pochybnostech, jak se má použíti ustanovení o zkouškách v jednotlivých případech, stání způsob zkoušky ministerstvo veřejných prací.
§ 24. (1) Toto nařízení nabude účinnosti dnem 1. ledna 1932. Tímto dnem pozbudou platnosti dosavadní předpisy o zkoušení ručních střelných zbraní, zejména ministerské nařízení ze dne 9. listopadu 1891, č. 184 ř. z., jímž se provádí zákon ze dne 23. června 1891, č. 89 ř. z., o obligatorním zkoušení všech ručních střelných zbraní, a je doplňující ministerské nařízení ze dne 24. května 1910, č. 107 ř. z., ministerské nařízení ze dne 23. srpna 1899, č. 174 ř. z., o nezávazném zkoušení ručních střelných zbraní bezdýmným loveckým a terčovním prachem, nař. č. 27.290/1892 K. M. (uh. obch.), o provedení zák. čl. XXXIV/1891, o závazném přezkoušení ručních střelných zbraní, dále vládní nařízení ze dne 25. listopadu 1919, č. 613 Sb. z. a n., kterým se mění některá ustanovení prováděcích nařízení k zák. č. 89/1891 ř. z., ve znění vládního nařízení ze dne 13. května 1921, č. 188 Sb. z. a n..
(2) Provedením tohoto nařízení se pověřuje ministr veřejných prací v dohodě s ministry financí, průmyslu, obchodu a živností a vnitra.
Udržal v. r.
Dr. Beneš v. r.
Dr. Slávik v. r.
Dr. Trapl v. r.
Dr. Dérer v. r.
Dr. Meissner v. r.
Dr. Matoušek v. r.
Mlčoch v. r.
Dostálek v. r.
Bradáč v. r.
Dr. Viškovský v. r.
Dr. Czech v. r.
Dr. Spina v. r.
Bechyně v. r.
Dr. Franke v. r.
Dr. Šrámek v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck