Státní fond pro vodohospodářské meliorace, zvaný nadále "fond", jest osobou právnickou a může samostatně nabývati práv a zavazovati se.

Fond přejímá veškeré pohledávky a závazky státního fondu melioračního, zřízeného zákonem ze dne 19. prosince 1919, č. 21 Sb. z. a n. z r. 1920, jímž se mění ustanovení zákona ze dne 4. ledna 1909, č. 4 ř. z., o zvelebení zemědělství stavbami vodními. Rovněž přecházejí na fond veškeré závazky vzniklé z podpor povolených ministerstvem zemědělství z úvěrních položek "meliorace pozemků a zásobování venkova vodou" a "úprava vodních toků".

Z prostředků fondu mohou býti prováděny neb podporovány tyto stavby:

Úprava řek a vodních toků, vyjímajíc úpravy:

Labe od místa 400 m nad mostem u Hořenického mlýna v Jaroměři až po státní hranici;

Vltavy od jezu v Rožnově u Čes. Budějovic až po ústí do Labe s vyústními tratěmi Malše v obvodu Čes. Budějovic, Otavy od dolní hranice města Písku po ústí, Sázavy od železničního mostu v Čerčanech po ústí a Berounky od Plzně až po ústí i s jejími přítoky v obvodu města Plzně;

Odry od soutoku s Opavicí po státní hranici i s vyústními tratěmi Ostravice od jezu Vratimovskéo po ústí a Lučiny od mostu u Hranečníka po ústí;

Dunaje;

Moravy od soutoku s Dyjí až po ústí;

Váhu od železničního mostu vedoucího ze Žiliny do zastávky Teplička n. Váhem až po ústí;

Tisy v trati mezinárodní.

Neškodné svádění horských vod, zajištění svážných území a strží, dále hrazení bystřin vyjímajíc úpravy místních štěrkonosných toků a bystřin, které vtékají do Labe neb Vltavy a jichž úprava a udržování souvisí těsně s udržováním splavnosti vodních cest a příslušných zařízení.

Výstavba ochranných hrází v údolí všech vodních toků, pokud tyto hráze netvoří bezprostřední součást břehové úpravy.

Zřízení vodních nádrží, které mají za účel převážně ochranu před vodními škodami.

Znovuzřízení neb opravy jezů (zdýmacích zařízení) ležících na tocích, jichž úprava může býti prováděna neb podporována z fondu, pokud tyto práce byly vyvolány živelní pohromou vodní a mají buď podstatný význam pro ustálení spádových poměrů toku a zajištění jeho koryta, neb přispívají k zlepšení odtoku velkých vod.

Z prostředků fondu mohou býti podporovány tyto stavby:

Plošné meliorace půdy všeho druhu․

Zásobení obcí vodou k účelům zemědělsko-hospodářským, počítajíc v to i skupinové vodovody, a odvodnění obcí.

Zřízení vodních nádrží, které mají za účel převážně získání vody pro závlahu, zásobení obcí vodou (bod 2) neb pro jiné zemědělské potřeby.

Řeky Ohře a Morava budou spravovány společnou dohodou ministerstva zemědělství a ministerstva veřejných prací tak, aby ministerstvo veřejných prací nejdéle do tří let vypracovalo projekty pro splavnění Ohře, jakož i řeky Moravy od Olomouce k ústí se souběžným řešením průplavů.

Fond skládá se ze dvou odděleně spravovaných a účtovaných částí, a to:

z části A určené pro provádění a podporování staveb uvedených v § 3, I;

z části B určené na podporu staveb, uvedených v § 3, II.

Roční závěrka účtů fondu jest společná.

Fond opatřuje si potřebné peněžní prostředky:

z běžných příjmů (§ 6);

zápůjčkami (§ 7).

Peníz, jehož by nebylo užito v některém správním roce, bude fondu zachován a budiž uložen na úrok, který plyne do fondu. Jmění fondu lze ukládati jen u poštovní spořitelny, v československých státních papírech neb v jiných veřejných dluhopisech způsobilých k ukládání sirotčích peněz.

Jako běžné příjmy přikazují se části A fondu:

Polovina daně z vodní síly ze všech vodních děl s výjimkou oněch, jež byla vybudována státem nebo za jeho finanční účasti aneb která budou vybudována zcela ze státního fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil nebo za jeho účasti nebo podpory.

Roční dotace ze státních peněz, která se každoročně zařadí do rozpočtu ministerstva zemědělství v částce 40,000.000 Kč.

Úrokový výnos z příslušné části fondovního jmění.

Při stavbách fondem prováděných plynou do této části fondu příspěvky zemí, okresů, obcí, družstev a zájemníků.

Jako běžné příjmy přikazují se části B fondu:

Výtěžek zvláštní 25%ní přirážky k dani pozemkové, kterou jest platiti z veškeré půdy této dani podrobené podle zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních. Od této přirážky jsou však osvobozeny pozemky držitelů půdy, jejichž celoroční důchod ani sám o sobě ani s důchodem hlavy rodiny, s níž by případně měli býti společně zdaňováni důchodovou daní, nepřesahuje částky důchodové dani nepodrobené a kteří i s ostatními členy společné domácnosti nemají v téže berní obci většího majetku pozemkového nežli nejvýše s celkovým katastrálním výtěžkem 120 Kč. Tato zvláštní přirážka vybírá se zároveň s daní pozemkovou a není základem pro přirážky kteréhokoli druhu. Se slevou daně pozemkové (§ 111 zák. č. 76/1927 Sb. z. a n.) spojena jest i sleva této zvláštní přirážky. Tato přirážka nebude vybírána do konce roku 1937, přičemž se vláda zmocňuje k dalšímu prodloužení této lhůty, nezlepší-li se do té doby hospodářské poměry v zemědělství. Za to poskytne stát fondu ze svých prostředků v roce 1931 částku 15,000.000 Kč a v letech dalších do prvého vybírání přirážky roční částku 20,000.000 Kč.

Roční dotace ze státních peněz v částce 30,000.000 Kč, která se každoročně zařadí do rozpočtu ministerstva zemědělství.

Úrokový výnos z příslušné části fondovního jmění.

fond může si opatřiti prostředky pro účely uvedené v §§ 11 až 13, zejména jde-li o stavby o větším nákladu, jichž prováděním neb podporováním byly by hotovosti fondu příliš vyčerpány, zápůjčkami, zejména u zemských peněžních ústavů a u veřejnoprávních ústavů sociálně pojišťovacích.

Zápůjčky tyto úrokuje a umořuje fond. Za řádné placení úroků a umořovacích částek z těchto zápůjček ručí stát. Dílčí dlužní úpisy na tyto zápůjčky případně vydané mají povahu veřejného úvěru a jsou způsobilé k ukládání sirotčích peněz.

Úhrnná roční částka potřebná na úrok a úmor všech zápůjček sjednaných podle odst. 1 nesmí přesahovati 48,000.000 Kč.

Fond spravuje v dohodě s ministrem financí ministr zemědělství, který jest povinen předložiti každoročně Národnímu shromáždění roční rozpočet a závěrku účtů o hospodaření fondovními prostředky v uplynulém roce a o stavu fondu k 31. prosinci. Roční rozpočet jest součástí celkového státního rozpočtu a roční závěrka účtů jest součástí celkového státního závěrečného účtu.

Navenek zastupuje fond ministr zemědělství, pokud jde o zápůjčky společně s ministrem financí.

Fond podléhá kontrole nejvyššího účetního kontrolního úřadu podle zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Podmínkou platnosti dluhopisů vydaných fondem za účinnosti tohoto zákona jest jejich kontrasignace předsedou nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

Projekty a rozpočty staveb, které mají býti provedeny neb podporovány z fondu, potřebují, dříve než se započne s jejich prováděním, kromě vodoprávního povolení ještě schválení ministerstva zemědělství, které je dá, pokud jde o vodovody na vodu pitnou, v dohodě s ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

U staveb menšího rozsahu jest ministerstvo zemědělství oprávněno, při vodovodech na vodu pitnou v dohodě s ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, pověřiti tímto schválením příslušný úřad zemský.

Pokud fond nebo země nebude stavebníkem, mohou býti příspěvky z fondu uděleny okresům, obcím, vodním družstvům neb jiným vodohospodářským sdružením. Výjimečně může býti příspěvek udělen i jednotlivcům, byl-li pokus o utvoření vodního družstva neb jiného vodohospodářského sdružení bezvýsledným aneb nelze-li podle povahy stavby takové družstvo neb sdružení utvořiti.

Při vyměřování příspěvků buď přihlíženo k stavbám v jednotlivých zemích tím způsobem, aby při pokud možno rovnoměrném jejich provádění byly v první řadě podporovány stavby zvláštní národohospodářské potřeby a užitečnosti.

Příspěvek fondu v nejvyšší výměře může býti poskytnut jen na provedení staveb v oblastech hospodářsky zvlášť slabých. Při udělování příspěvku jednotlivcům a vyměřování jeho výše buď náležitě přihlíženo k hospodářským jejich poměrům.

Úhrnná výše příspěvků povolovaných podle tohoto zákona nesmí ročně přesahovati částku, kterou možno hraditi z běžných příjmů.

Úpravní práce na řekách, na větších štěrkonosných tocích a na bystřinách i s příslušnými hlavními melioračními zařízeními, dále stavby větších vodních nádrží, které mají za účel převážně ochranu před škodami vodními, provedou se zpravidla fondem neb zemí jako stavebníkem.

Při těchto stavbách uhradí neb přispěje fond:

na úpravu řek i s příslušnými hlavními melioračními zařízeními nejvýše 65 %, a

na úpravu větších štěrkonosných toků a na hrazení bystřin i s příslušnými hlavními melioračními zařízeními, jakož i na stavby větších vodních nádrží uvedených v předchozím odstavci nejvýše 70 %, převezme-li v obou případech země aspoň 25 % a zájemníci zbytek stavebního nákladu.

Při stavbě vodních nádrží uvedených v odst. 1, které mají podstatný vodohospodářský význam pro širší územní oblast, může země převzíti zcela neb z části příspěvek zájemníků.

Na úpravu vodních toků až do výměry 55 % schváleného nákladu, převezme-li země aspoň 25 % a zájemníci zbytek stavebního nákladu.

Na stavbu menších vodních nádrží:

pokud mají za účel převážně ochranu před škodami vodními, až do výměry 65 % schváleného nákladu, převezme-li země aspoň 25 % a zájemníci zbytek stavebního nákladu;

pokud mají za účel převážně získání vody pro závlahu, zásobení obcí vodou (§ 3, II, bod 2) neb pro jiné zemědělské potřeby, až do výměry 60 % schváleného nákladu, převezme-li země aspoň 25 % a zájemníci zbytek stavebního nákladu.

Na provádění plošných meliorací (odvodňování, závlahy, využití splaškových vod pro zemědělství, rekultivací pozemků zpustošených dolováním, technických kultivací pozemků méně plodných a technického povážení pozemků) může býti poskytnut z fondu příspěvek až do výměry 30 %, v případě, že jde o účastníky hospodářsky zvlášť slabé a zvláštního zřetele hodné, výjimečně až do výměry 35 %, a na opatření hlavních odpadů vody při odvodňování a hlavních přívodů vody při závlaze až do výměry 40 % schváleného nákladu, převezme-li země pro práce prvního druhu aspoň 15 % a pro práce druhého druhu aspoň 20 % nákladu. Tyto příspěvky smějí býti poskytovány jen z běžných příjmů příslušné části fondu. Výjimku činí příspěvky před účinností tohoto zákona povolené, jichž výplata se může provésti z prostředků opatřených zápůjčkami.

Na místě příspěvku v předešlém odstavci stanoveného může u staveb o větším nákladu převzíti fond placení přiměřené části úroků ze zápůjčky, kterou stavebník uzavřel neb fond opatřil na schválený náklad stavby. K placení převzatou část úroků platí fond každoročně po celou umořovací dobu zápůjčky. Fond jest oprávněn stavebníku na místě dosavadní zápůjčky opatřiti zápůjčku výhodnější, popřípadě poskytnouti ji sám a prostředky k tomu potřebné opatřiti úvěrem. Výše úroku fondem k placení převzatého budiž vymezena úměrně výší příspěvku stanovené v odst. 1, avšak tak, aby stavebník mimo úmor nesl ze svého úrok ve výši nejméně 2 1/2 %.

Nedosáhne-li ministerstvem zemědělství uznaný stavební náklad stavby výše zápůjčky, bude fondem převzatý závazek stanoven po kolaudaci stavby podle výše uznaného stavebního nákladu. Podle výše tohoto nákladu může býti ministerstvem zemědělství stanoven převzatý závazek fondu i tehdy, překročil-li by uznaný stavební náklad stavby výši zápůjčky.

Pro zápůjčky fondu uvedené v odst. 1 a 2 platí obdobně ustanovení § 7, odst. 1 a 2.

Na stavby, které mají za účel zásobení obcí vodou (§ 3, II, bod 2), může býti poskytnut z fondu příspěvek až do výměry 35 %, na zřízení vodovodů skupinových zásobujících vodou aspoň 3 obce až do výměry 40 % schváleného stavebního nákladu, převezme-li země aspoň 10 %. Bude-li taková stavba podpořena z důvodů zdravotních také z prostředků ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, nesmí celkový státní příspěvek přesahovati 35 %, a pokud jde o vodovody skupinové, 40 % schváleného stavebního nákladu. Tyto příspěvky smějí býti poskytovány jen z běžných příjmů příslušné části fondu. Výjimku činí příspěvky před účinností tohoto zákona povolené, jichž výplata se může provésti z prostředků opatřených zápůjčkami. Pro tyto zápůjčky platí obdobně ustanovení § 7, odst. 1 a 2.

Při vodovodech o větším nákladu bude poskytnut příspěvek fondu tím způsobem, že fond převezme placení přiměřené části úroků ze zápůjčky, kterou stavebník uzavřel nebo fond opatřil na schválený náklad stavby. V tomto případě platí obdobně ustanovení § 15, odst. 2 až 4.

Aby byly provedeny a udržovány skupinové vodovody, které budou zásobovati vodou několik obcí jednoho nebo více okresů, mohou se obce sdružiti ve vodovodní svaz, který jest právnickou osobou a může samostatně nabývati práv a zavazovati se.

V úmluvě, která o tom bude mezi obcemi sjednána, budiž určen orgán, který bude vodovodní svaz zastupovati, jeho sídlo, složení a působnost a budiž stanoven klíč a způsob pro rozdělení nákladů na zřízení, provoz a udržování skupinového vodovodu.

Úmluva, jakož i každá její změna, budiž předložena k schválení, jde-li o obce téže země, zemskému úřadu, přičemž budiž zúčastněným okresům poskytnuta možnost, aby se o ní vyslovily. Sdruží-li se pro stavbu vodovodu obce různých zemí, přísluší schváliti úmluvu ministerstvu vnitra v dohodě s ministerstvy zemědělství, veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a financí, přičemž budiž zúčastněným zemím a okresům poskytnuta možnost, aby se o ní vyslovily.

Vodovodní svaz jest podroben dozoru zemského úřadu a povinen šetřiti pokynů ve veřejném zájmu daných. Výkonem těchto oprávnění může zemský úřad pověřiti i úřad okresní.

Zájemníky podle tohoto zákona jsou zejména držitelé nemovitostí, vodních děl a ti, kdož jsou oprávněni provozovati plavbu vorů neb volného dříví, pokud jim u provedení stavby vzejde prospěch.

Do příspěvku zájemníků mohou býti započteny i naturální dávky, jakož i náhradní cena pozemků, kterých bylo při provádění stavby použito neb které byly k tomu účelu vyvlastněny.

Pokud stát neb země jako držitelé nemovitostí neb vodního díla jsou zavázána k příspěvku podle zákonů vodních, závazek ten ani se nezruší ani nezmenší příspěvkem fondu na základě §§ 11 až 16 poskytnutým.

Úhrada nákladů staveb se schváleným rozpočtem vyšším než 500.000 Kč buď, pokud nejde o stavbu prováděnou fondem neb zemí jako stavebníkem, upravena zvláštní úmluvou mezi fondem, zemí a zájemníky, ve které dlužno vyhraditi podporujícím činitelům přiměřený vliv na provádění stavby a finančně i odborně zabezpečiti její udržování v dobré stavu.

Dojednání úmluvy vyhlásí se ve Věstníku ministerstva zemědělství.

O sporech vzešlých z úmluvy rozhoduje ministerstvo zemědělství, jde-li o vodovody na vodu pitnou v dohodě s ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Při stavbách s nákladem 500.000 Kč neb nižším, pokud nejde o stavbu prováděnou fondem neb zemí, zaváže se stavebník písemným prohlášením k provádění a udržování stavby podle obdoby ustanovení úmluvy.

Nebyla-li by ustanovení úmluvy ke škodě účastníků stavby zachována a vyžadoval-li by toho zájem veřejným, může ministerstvo zemědělství dáti provésti stavbu, pokud nejde o stavbu zemskou neb okresní, způsobem donucovacím.

V takovém případě ustanoví ministerstvo zemědělství k provádění stavby buď na celou dobu až do jejího ukončení neb do provedení určité uzavřený celek tvořící části na náklad stavby vládního komisaře, který bude míti všechna práva stavebníkovi vyhrazená a jemuž bude dán ministerstvem zemědělství k ruce poradní výbor z řad účastníků.

Zemským výborům přísluší povolovati na provádění vodohospodářských meliorací příspěvky ze zemských prostředků ve výměře a podle podmínek stanovených v §§ 11 až 16 tohoto zákona.

Příspěvky ty mohou býti u staveb, o kterých jednají §§ 11, 12 a 13, opatřeny podle potřeby úvěrem, přičemž země na místě svého přímého příspěvku splácí zápůjčku v anuitách.

O tom, jakým způsobem bude postaráno o řádné udržování stavby provedené za příspěvku fondu, rozhodne ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí.

Stavby provedené fondem jako stavebníkem udržuje fond.

Stavby provedené zemí jako stavebníkem budou udržovány zemí za příspěvku fondu. Příspěvek fondu nesmí však přesahovati procentní výměru příspěvku, který byl poskytnut fondem na provedení stavby.

V obou případech (odst. 2 a 3) jsou zájemníci, kteří přispěli na provedení stavby, povinni přispěti k udržovacímu nákladu aspoň v témže poměru, v jakém přispěli k nákladu stavebnímu.

Ustanovení odst. 1 až 3 nevztahují se na udržování staveb jezů a příslušných zařízení a na udržování objektů komunikačních, které byly provedeny při úpravách vodních toků za podpory fondu.

Rozhodne-li ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí, že za účelem řádného udržování stavby nutno zajistiti potřebné udržovací prostředky (udržovací jistinu), budiž dbáno těchto ustanovení:

Udržovací jistina budiž utvořena v takové výměře, aby její výnos podle individuelních poměrů stavby stačil k provedení řádných udržovacích prací. Její výši určí ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí.

Udržovací jistina může býti pojata do stavebního nákladu, v kterémžto případě jest účastna podpory z fondu a z prostředků zemských podle ustanovení §§ 12, 13 a 15 tohoto zákona.

Výtěžků provedených staveb z pronajatých pozemků, z prodeje vrbového proutí apod. jest použíti na udržování staveb.

Ustanovení §§ 23 až 25 platí obdobně pro udržování staveb uvedených v § 3, I, bod 1 až 4, a II, bod 1 a 3 tohoto zákona, pokud byly za podpory z veřejných prostředků provedeny již před platností tohoto zákona a jich řádné udržování není bezpečně zajištěno.

O tom, je-li řádné udržování stavby bezpečně zajištěno, rozhodne ministerstvo zemědělství.

Zájemníci, i když nepřispěli na provedení stavby, jsou povinni přispěti k nákladu udržovacímu v přiměřené výši, která, nebude-li docíleno dohody, bude určena úřady vodoprávními.

Fond jest osvobozen od kolků a poplatků.

Kolků a poplatků jsou prosta podání, úřední jednání a smlouvy, jichž jest třeba, aby byla vybudována stavba, které byla dána neb aspoň zásadně přislíbena podpora z fondu, dále listiny k opatření potřebných peněz, listiny o zaplacených příspěvcích stavebníků a zájemníků, jakož i o platech vykonaných stavebníkem a konečně úřední jednání provedená k tomu, aby byly vymoženy příspěvky zájemníků, jakož i právní jednání a listiny o potřebném výkupu nemovitostí.

Když země, okresy, obce, vodní družstva neb vodohospodářská sdružení podniknou stavby vodohospodářských meliorací, pro které nebyla dána ani přislíbena podpora z fondu, může osvobození uvedené v předešlém odstavci propůjčiti ministerstvo financí.

Při ministerstvu zemědělství zřídí se poradní sbor pro vodohospodářské meliorace, který jest povolán podávati posudky a návrhy o stavbách uvedených v § 3. Členství ve sboru jest funkcí čestnou.

Podrobné předpisy, zejména o počtu členů, o složení a jednání poradního sboru, vydány budou vládním nařízením. Při složení tohoto sboru bude dbáno zastoupení zemí a zájmů zemědělství, průmyslu, obchodu a živností, jakož i zájmů zaměstnanectva.

Ministr sociální péče v dohodě s ministry zemědělství, veřejných prací, obchodu a financí určí pro stavby v § 3 uvedené podle potřeby živnostenské inspektory k plnění úkolů přikázaných jim zákonem ze dne 17. června 1883, č. 117 ř. z., o živnostenských inspektorech, a zák. čl. XXVIII/1893, jakož i právními předpisy ustanovení ta doplňujícími neb pozměňujícími.

Na zaměstnance konající práce v § 3 zmíněné budiž použito ustanovení hlavy VI zákona ze dne 8. března 1885, č. 22 ř. z. (živnostenský řád) a zákona ze dne 10. října 1924, č. 259 Sb. z. a n. (živnostenský zákon), jakož i právních předpisů ustanovení ta pozměňujících a doplňujících.

Dnem účinnosti zákona o státním fondu pro vodohospodářské meliorace pozbývají platnosti všechna ustanovení zákonů a nařízení, pokud odporují ustanovením tohoto zákona aneb se stala tímto zákonem bezpředmětnými.

Zejména pozbudou platnosti ustanovení těchto zákonů a nařízení:

zákona ze dne 4. ledna 1909, č. 4 ř. z., kterým se mění odst. I, finanční ustanovení, zákona ze dne 30. června 1884, č. 116 ř. z., o zvelebení zemědělství stavbami vodními, ve znění zák. č. 21/1920 Sb. z. a n.;

nařízení vlády republiky Československé ze dne 30. března 1920, č. 199 Sb. z. a n., kterým se provádí zák. č. 21/1920 Sb. z. a n.;

zákona ze dne 10. července 1925, č. 174 Sb. z. a n., kterým se zvyšuje roční příspěvek státnímu melioračnímu fondu;

zák. čl. XXXVIII/1914, o pracích, které dlužno provésti k odčinění škod způsobených řekami, které nepodléhají státní úpravě, a o podporách na tyto práce;

zák. čl. XXX/1900, o zřizování všeužitečných zavlažovacích náhonů, pokud jednají o státní podpoře.

Částečně, a to pokud jde o vodní toky neb jejich trati, jichž úpravy mohou býti prováděny neb podporovány z prostředků fondu, pozbývají platnosti ustanovení těchto zákonů a nařízení:

§§ 5, 14 a 15 zákona ze dne 11. června 1901, č. 66 ř. z., o stavbě vodních cest a provádění říčních úprav, jakož i všechna s těmito paragrafy související ustanovení tohoto zákona;

zákonů ze dne 13. února 1903, č. 31, č. 32 a č. 33 čes. z. z., o úpravních říčních stavbách, které sluší provésti v Čechách podle § 5, odst. 1 zák. č. 66/1901 ř. z.;

zákona ze dne 10. prosince 1902, č. 1 z r. 1903 mor. z. z., o vydání nového konkurenčního statutu k znovuzřízení úpravních staveb a k udržování části trati řeky Dyje, jakož i vedlejších toků pojatých do konkurence;

zákonů ze dne 10. února 1903, č. 27 mor. z. z., ze dne 6. května 1905, č. 57 mor. z. z., a ze dne 27. června 1911, č. 63 a č. 64 mor. z. z., o stavbách při úpravě řek, které se mají provésti na Moravě podle § 5, odst. 1 zák. č. 66/1901 ř. z.,

zákonů ze dne 10. března 1907, č. 18 slez. z. z. a ze dne 27. června 1911, č. 37 slez. z. z., o říčních úpravních a ochranných břehových stavbách, které se mají provésti ve Slezsku podle § 5, odst. 1 zák. č. 66/1901 ř. z.;

§§ 6 a 7 zákona ze dne 15. října 1925, č. 227 Sb. z. a n. a II. hlavy nařízení vlády republiky Československé ze dne 22. prosince 1925, č. 266 Sb. z. a n., o živelních pohromách roku 1925 a o opatření k zamezení škod při živelních pohromách v budoucnosti;

vyhlášky ministra veřejných prací a ministra zemědělství ze dne 18. listopadu 1926, č. 242 Sb. z. a n., o působnosti a složení státní vodohospodářské rady.

Částečně, a to jen pokud jde o opatření peněžních prostředků, ruší se zák. čl. XLVIII/1895, o soustavné úpravě středního Dunaje a nejnutnějších úpravních pracích na jiných význačnějších řekách, ve znění zák. čl. XX/1898 a zák. čl. XLIX/1908, o vodních investicích.

Ustanovení zák. čl. XLII/1881, o změně ustanovení zák. čl. VII/1875, týkajících se odvodněných území, ve znění zák. čl. XXIX/1889 a zák. čl. V/1909, o opravě katastru pozemkové daně a o stanovení procenta daně pozemkové, pokud jednají o restituci daně pozemkové, platí s výhradou ustanovení čl. IX zák. č. 76/1927 Sb. z. a n. nadále jen pro práce, na které byla restituce daně pozemkové již právoplatně přiznána.