Při ministerstvu veřejných prací zřizuje se státní fond, zvaný v dalším krátce "fond", z jehož prostředků a na jehož účet bude ministerstvo veřejných prací prováděti tyto vodohospodářské práce a stavby:

Splavnění a úpravy těchto řek:

Labe od místa 400 m nad mostem u Hořenického mlýna v Jaroměři až po státní hranici,

Vltavy od jezu v Rožnově u Českých Budějovic až po ústí do Labe s vyústními tratěmi Malše v obvodu Českých Budějovic, Otavy od dolní hranice města Písku po ústí, Sázavy od železničního mostu v Čerčanech po ústí Berounky od Plzně až po ústí i s jejími přítoky v obvodu města Plzně,

Odry od soutoku s Opavicí po státní hranici i s vyústními tratěmi Ostravice od jezu vratimovského po ústí a Lučiny od mostu u Hranečníka po ústí,

Dunaje,

Moravy od soutoku s Dyjí až po ústí,

Tisy v trati mezinárodní.

Vybudování přístavů.

Vybudování údolních přehrad a jiných vodních staveb určených buď výhradně neb z části pro účely vodocestné nebo pro účely využití vodních sil v rámci soustavné elektrisace státu.

Využitkování vodních sil.

Z prostředků fondu provedou se také:

úprava místních štěrkonosných toků a bystřin, které vtékají do Labe nebo do Vltavy a jejichž úprava a udržování těsně souvisejí s udržováním splavnosti vodních cest a příslušných zařízení,

náhradní zařízení vodohospodářsko-meliorační, jejichž provedení stalo se nutným následkem splavňovacích prací v přilehlém území a jest ve veřejném zájmu,

přípravné práce pro umělé vodní cesty,

přípravné práce pro splavnění řek. Řeky Ohře a Morava budou spravovány společnou dohodou ministerstva zemědělství a ministerstva veřejných prací tak, aby ministerstvo veřejných prací nejdéle do tří let vypracovalo projekty pro splavnění Ohře, jakož i řeky Moravy od Olomouce k ústí se souběžným řešením průplavů.

Stavby a práce uvedené v § 1, odst․ 1, pod písm. A) a odst. 2, od písm. a), c) a d), budou prováděny pravidlem, náhradní zařízení uvedená v odst. 2, pod písm. b) vždy z prostředků fondu, přičemž může se svěřiti provádění těchto náhradních zařízení i jinému stavebníku.

Stavby a práce uvedené v § 1, odst. 1, od písm. B) až D) budou prováděny buď úplně z prostředků fondu neb za jeho účasti nebo za jeho podpory.

Při účasti sdruží se fond s jiným činitelem k opatření úhrady na provedení stavby neb práce za podmínek zvláště sjednaných.

Podpora z fondu uděluje se na základě příslušného projektu schváleného ministerstvem veřejných prací a za podmínek jím stanovených nejvýše do 25 % celkového schváleného stavebního nákladu, dá-li země k nákladům stavby podporu nejméně v téže výši, aneb je-li země sama stavebníkem. Výše podpory řídí se podle významu, jaký má stavba pro veřejný zájem.

Fond jest právnickou osobou a může samostatně nabývati práv a se zavazovati.

Fond zastupuje ministr veřejných prací, pokud však jde o zápůjčky (§ 7), společně s ministrem financí. dluhopisy týkající se zápůjček fondu podpisuje spolu předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

Zastupování fondu před soudy a úřady řídí se předpisy o zastupování státu. Ministr veřejných prací stanoví, které státní úřady jsou oprávněny podpisovati jménem tohoto fondu určité listiny pro fond závazné.

Stavby a práce, které budou zcela neb převážně prováděny z prostředků fondu, jsou stavbami prováděnými ve veřejném zájmu a požívají výhod přiznaných stavbám státním jinými zákony, zejména zákony o vodním právu.

Stavby a práce, které budou z tohoto fondu zcela nebo za jeho účasti vybudovány (§ 2, odst. 1 a 2), jakož i práva a nemovitosti pro výše zmíněné stavby, jež budou získány z prostředků fondu neb za jeho účasti, náležejí fondu zcela neb úměrně podle jeho finanční účasti. Náhradní zařízení vodohospodářsko-meliorační mohou býti odevzdána do majetku vodního družstva, bude-li toto v dotyčné oblasti zřízeno.

Díla tvořící samostatný celek budou po svém skončení odevzdána fondem bez náhrady do vlastnictví státu, a to zcela neb úměrně podle finanční účasti fondu.

Všecky dosavadní vodohospodářské fondy, které jsou právnickými osobami a zřízeny byly k provedení staveb v § 1 uvedených, se zrušují. Práva a závazky těchto fondů přecházejí a fond zřízený podle tohoto zákona. Jiné dosavadní stavební fondy zřízené pro stavby, které se mají dokončiti z prostředků tohoto fondu, budou do něho převedeny.

Vklad vlastnického práva pro Československý stát (správa ministerstva veřejných prací) v případě naznačeném v odst. 3 a na fond v případech naznačených v odst. 4, provedou soudy, u nichž se vedou veřejné knihy pro příslušné nemovitosti, na pouhý návrh fondu s odvoláním na tento zákon.

Fondu bude státem věnován v letech 1931 - 1942 roční příděl v částce 70,000.000 Kč (sedmdesát milionů korun československých), které se každoročně zařadí do státního rozpočtu. Tato částka bude fondu poukazována v rovných čtvrtletních splátkách pozadu jdoucích.

Do fondu plynou dále v témže období počínaje rokem 1931:

celá daň z vodní síly z oněch vodních děl, jež byla vybudována státem nebo za jeho finanční účasti aneb která budou vybudována zcela z tohoto fondu nebo za jeho účasti nebo podpory,

polovina daně z vodní síly ze všech ostatních vodních děl,

příspěvky zemí, okresů, obcí, družstev a zájemníků.

Mimo to plynou do fondu počínaje rokem 1931 až do umoření zápůjčky uvedené v § 7:

hrubý výnos z provozu staveb a prací uvedených v § 1, provedených státem neb fondem, jakož i výtěžky z pozemků, objektů a práv opatřených k provedení těchto staveb,

úroky a jiné výnosy fondového jmění,

dary, odkazy a jiné dobrovolné příspěvky pro fond určené.

Fond může uzavříti k provedení svých úkolů zápůjčku ve výši 948,000.000 Kč (devětset čtyřicetosm milionů korun československých) v přibližných ročních částkách po 79,000.000 Kč (sedmdesátdevět milionů korun československých) v letech 1931 až 1942.

Za tuto zápůjčku ručí stát. Zápůjčku úrokuje a umořuje fond až do roku 1942 z veškerých příjmů uvedených v § 6, v dalších letech pak z položek uvedených v § 6, odst. 3. Pokud by příjmy ty na úrok a úmor nestačily, doplní je stát ze svých běžných příjmů. Po provedeném úmoru poplynou výtěžky v § 6, odst. 3, uvedené do státní pokladny.

Dluhopisy o této zápůjčce jsou způsobilé k ukládání sirotčích peněz a úroky z nich jsou osvobozeny od daně rentové.

Peníz, jehož by nebylo užito v některém správním roce, bude fondu zachován a budiž uložen na úrok, který plyne do fondu.

Jmění fondu lze ukládati u poštovní spořitelny a případně též v československých státních papírech neb v jiných veřejných dluhopisech, požívajících sirotčí jistoty.

Po úmoru zápůjček zanikne fond a jeho práva a povinnosti přejdou na stát. Zánik fondu uvede se ve známost vyhláškou ministra veřejných prací ve Sbírce zákonů a nařízení.

Ustanovení § 5, odst. 5, platí také pro převod vlastnictví při zániku fondu.

Na práce a stavby podle zákona ze dne 11. června 1901, č. 66 ř. z., o stavbě vodních drah a o provedení úpravy řek, jež budou prováděny z prostředků fondu, jest povinna přispívati země Česká (na střední Labe a střední Vltavu) a země Moravskoslezská (na mezinárodní Odru) osminou celkového nákladu staveb na jejím území provedených. Stejně jest povinna přispívati na práce a stavby země Slovenská, pokud jde o Váh od Seredu po ústí a o slovenskou část mezinárodní Tisy, a země Podkarpatoruská, pokud jde o její část mezinárodní Tisy.

Na stavby prováděné na Dunaji, volném Labi (od Ústí nad Labem k státní hranici), ve státních přístavech a na stavby náhradních vodohospodářských zařízení uvedených v § 1, odst. 2, písm. b), nejsou země povinny přispívati.

Na ostatní práce a stavby prováděné nákladem tohoto fondu zcela (§ 2, odst. 1) nebo za jeho účasti (§ 2, odst. 3), přispívají země, ve kterých tyto práce a stavby budou prováděny, jednou čtvrtinou nákladu připadajícího na fond, pokud v jednotlivých případech nebyl nebo nebude smluven příspěvek vyšší.

Zemské příspěvky zařadí se každoročně do rozpočtů zemských v souladu s rozpočtem fondu; při tom jest přihlížeti k přeplatkům nebo nedoplatkům z předešlého roku. Zemské příspěvky jsou splatné v rovných čtvrtletních částkách pozadu jdoucích. Prostředky potřebné k úhradě těchto příspěvků mohou si země opatřiti dlouhodobým úvěrem.

Majitelé nemovitostí, živností a vodních děl a držitelé neb uživatelé vodních práv, kterým stavby podle tohoto zákona provedené budou k užitku, ať již tím, že jim způsobí prospěch anebo tím, že od nich odvrátí újmu, jsou povinni přispěti k stavebním nákladům přiměřenou částkou, která plyne do fondu a nezapočítává se do příspěvku zemského.

Dohoda s těmito osobami sjednaná o příspěvcích a schválená zemským úřadem jest exekučním titulem. Nedojde-li s těmito osobami k dohodě, rozhodne zemský úřad, zda a v jaké výši jsou povinny přispěti. Proti jeho rozhodnutí mohou se obě strany odvolati do 15 dnů k ministerstvu zemědělství. Není-li některá strana spokojena s rozhodnutím vydaným v řízení správním o příspěvkové povinnosti neb o výši příspěvku, může se po vyčerpání opravných prostředků domáhati žalobou podanou do 90 dnů po dni, kterým rozhodnutí správního úřadu nabylo právní moci, rozhodnutí soudu, v jehož obvodu jest stavba nebo zařízení podle tohoto zákona.

Při stavbách a pracích prováděných podle § 1, odst. 1 A), písm. a) až g) a odst. 2, písm. a), jest stát osvobozen od příspěvků uvedených v odst. 1. Pokud země přispívá podle § 13 do fondu, neplatí pro ni ustanovení odst. 1.

Rozvrh staveb a prací a rozpočet jich nákladů vypracuje každý rok ministerstvo veřejných prací, pokud jde o stavby, na něž bude země povinna přispívati, po slyšení příslušného zemského zastupitelstva, a předloží tento rozvrh a rozpočet vládě ke schválení.

Ministerstvo veřejných prací zpraví příslušné zemské zastupitelstvo o postupu staveb, na něž země byla povinna v uplynulém roce přispívati, jakož i o výši vynaloženého nákladu.

Fond je osvobozen od kolků a poplatků.

Od kolků a poplatků jsou osvobozeny smlouvy, knihovní zápisy a jiné úřední úkony, podání a listiny (kromě sporného řízení soudního), jež se vztahují:

na nabytí a zajištění pozemků a práv pro fond;

na ujednání, zajištění, zaručení a splacení zápůjček fondu poskytnutých, kupony dílčích dlužních úpisů v to počítajíc, dále na ujednání, zajištění, zaručení a splacení všelikých příspěvků pro fond, jakož i zápůjček zemí, okresů a obcí, učiněných k opatření příspěvků do fondu;

na zařizování a provedení prací a staveb v § 1 jmenovaných, zejména na ujednání, zajištění, zaručení a oboustranné plnění stavebních a dodávacích smluv, týkajících se těchto staveb, jakož i

na převody uvedené v § 5, odst. 5 a v § 11.

Táž výhoda přísluší podáním, plánům a jiným spisům zájemníky podaným, jimiž se po technické a finanční stránce připravuje provedení staveb v § 1 jmenovaných.

Pokud stavby v § 1 vyjmenované budou provedeny za účasti fondu (§ 2, odst. 3) nebo s jeho podporou (§ 2, odst. 4), může ministerstvo financí přiznati na podanou žádost osvobození uvedená v předchozích odstavcích 2 a 3.

V roce 1931 bude podle ustanovení § 6, odst. 1 z úvěrů povolených ve státním rozpočtu na rok 1931, kap. 14, tit. 5., 8. a 9. poukázána fondu částka 70,000.000 Kč.

Zároveň bude učiněno opatření, aby byly fondu přikazovány čtvrtletně pozadu tyto příjmy:

výnos celé daně z vodní síly podle § 6, odst. 2, písm. a),

výnos poloviny daně z vodní síly podle § 6, odst. 2, písm. b),

výnos z provozu přístavů podle § 6, odst. 3, písm. a),

výnos z využití vodních sil a údolních přehrad podle § 6, odst. 3, písm. a),

ostatní příjmy uvedené v § 6, odst. 3, písm. a).

Fondu přikázané rozpočtové příjmy vyúčtují se ve skupině III. státního závěrečného účtu pod zvláštní položkou.

V zemských rozpočtech na rok 1931 povolené částky na stavby uvedené v § 1, odst. 1, převedou se do fondu ve čtvrtletních pozadu jdoucích splátkách.

Při ministerstvu veřejných prací zřídí se poradní sbor, který jest povolán podávati o stavbách a pracích uvedených v § 1 posudky a návrhy, k nimž jest přihlížeti při stanovení rozvrhu staveb a prací (§ 15, odst. 1). Členství ve sboru jest funkcí čestnou.

Podrobné předpisy, zejména o počtu členů, o složení a jednání poradního sboru, vydány budou vládním nařízením. Při složení tohoto sboru bude dbáno zastoupení zemí a zájmů obchodu, průmyslu a živností, zájmů zemědělství, zájmů dopravních, jakož i zájmů zaměstnanectva.

Ministr sociální péče v dohodě s ministrem veřejných prací a ministrem financí určí pro stavby v § 1 uvedené podle potřeby živnostenské inspektory k plnění úkolů přikázaných jim zákonem ze dne 17. června 1883, č. 117 ř. z., o živnostenských inspektorech a zák. čl. XXVIII/1893, jakož i právními předpisy ustanovení ta doplňujícími nebo pozměňujícími.

Na zaměstnance konající práce v § 1 zmíněné budiž použito ustanovení hlavy VI zákona ze dne 8. března 1885, č. 22 ř. z. (živnostenský řád) a zákona ze dne 10. října 1924, č. 259 Sb. z. a n. (živnostenský zákon), jakož i právních předpisů ustanovení tato pozměňujících a doplňujících.

Projekty podniků, které budou prováděny fondem aneb za účasti fondu, třeba řešiti též se zřetelem na zájmy zemědělské, zájmy průmyslu, obchodu a živností, jakož i na zájmy dopravní.

Projekty podniků, které budou prováděny fondem aneb za jeho účasti, pokud nepodléhají řízení podle zák. č. 66/1901 ř. z., pozměněného zákonem ze dne 11. června 1919, č. 333 Sb. z. a n., o příslušnosti ve věcech stavby vodních cest, schvaluje předběžně bez újmy vodoprávního řízení ministerstvo veřejných prací a příslušné vodoprávní řízení provádí zemský úřad.

Pro schvalování staveb vodních elektráren, které se zřídí v souvislosti se splavňovacími pracemi prováděnými podle § 1 zák. č. 66/1901 ř. z., a pro řízení vyvlastňovací k témuž účelu, platí předpisy § 13 uvedeného zákona, jakož i právní předpisy vydané podle téhož ustanovení. Pro tyto elektrárny vydává stavební povolení ministerstvo veřejných prací, po stránce vodoprávní v dohodě s ministerstvem zemědělství a jinak v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.

Dnem účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti všechna ustanovení zákonů a nařízení, pokud odporují ustanovením tohoto zákona aneb stala se tímto zákonem bezpředmětnými.

Zejména pozbudou platnosti ustanovení:

místodržitelských vyhlášek ze dne 5. listopadu 1896, č. 77 čes. z. z., ze dne 5. dubna 1905, č. 41 čes. z. z. a ze dne 26. srpna 1905, č. 113 čes. z. z., o stanovách Komise pro kanalisování řek Vltavy a Labe v Čechách.

Částečně, a to pokud jde o řeky uvedené v § 1, odst. 1 A), písm. a), b), c) a e) a odst. 2, písm. a) pozbývají platnosti ustanovení:

zák. č. 66/1901 ř. z., pokud upravují příspěvek zemí a zájemníků k nákladům splavňovacích staveb, zákona ze dne 24. září 1905, č. 124 čes. z. z., jenž se týče staveb vodních drah, které ve smyslu § 1, lit. b) a c) zák. č. 66/1901 ř. z. v království Českém provedeny býti mají, a zákona ze dne 2. března 1904, č. 28 mor. z. z., jenž se týče povinnosti země Moravské přispívati k té části vodních drah, naznačených v § 1, lit. a), pokud se týče c) zák. č. 66/1901 ř. z., která v zemi této má býti provedena;

§ 3, odst. 2 a 3 zák. č. 66/1901 ř. z. a §§ 6 až 14 nařízení ministerstva obchodu ze dne 11. října 1901, č. 163 ř. z., jímž se zřizuje ředitelství pro stavbu vodních cest a poradní sbor pro vodní cesty;

§ 14 zák. č. 66/1901 ř. z., jednající o ustanovení živnostenských inspektorů při vodocestných stavbách;

§ 16, odst. 1 a 2 zák. č. 66/1901 ř. z., jednající o osvobození od kolků a poplatků;

zákona ze dne 13. února 1903, č. 31 čes. z. z., o úpravních říčních stavbách, které sluší provésti v Čechách podle § 5, odst. 1 zák. č. 66/1901 ř. z.;

zákonů ze dne 10. února 1903, č. 27 mor. z. z., ze dne 6. května 1905, č. 57 mor. z. z. a ze dne 27. června 1911, č. 63 a 64 mor. z. z., o stavbách při úpravě řek, které se mají provésti na Moravě podle § 5, odst. 1 zák. č. 66/1901 ř. z.;

zákonů ze dne 10. března 1907, č. 18 slez. z. z. a ze dne 27. června 1911, č. 37 slez. z. z., o říčních úpravních a ochranných břehových stavbách, které se mají provésti ve Slezsku podle § 5, odst. 1 zák. č. 66/1901 ř. z.;

§§ 6 a 7 zákona ze dne 15. října 1925, č. 227 Sb. z. a n. a hlavy II. vládního nařízení ze dne 22. prosince 1925, č. 266 Sb. z. a n., o státní pomoci při živelních pohromách r. 1925 a opatření k zamezení škod při živelních pohromách v budoucnosti a

vyhlášky ministra veřejných prací a ministra zemědělství ze dne 18. listopadu 1926, č. 242 Sb. z. a n., o působnosti a složení státní vodohospodářské rady.

Částečně, a to jen pokud jde o opatření peněžních prostředků, ruší se také zák. čl. XLVIII/1895, o soustavné úpravě středního Dunaje a nejnutnějších úpravních prací na jiných význačnějších řekách, ve znění zák. čl. XX/1898 a zák. čl. XLIX/1908, o vodních investicích.