Místo daně z obratu, kterou mají podle zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zák. č. 246/1926 a 188/1930 Sb. z. a n. platiti drobní zemědělci (odst. 2.) v zemi České a Moravskoslezské za rok 1931 z dodávek a vlastní spotřeby zemědělských výrobků vlastní produkce, jakož i z některých výkonů, souvisejících s provozováním zemědělství, stanoví se paušál.

Paušál se vztahuje na ty zemědělce, kteří v roce 1931 hospodařili nejvýše na 50 ha zemědělské půdy vlastní po případě pachtované a kteří do 15. července 1932 nepodají za rok 1931 řádné daňové přiznání (§ 17 zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zák. č. 246/1926 a 188/1930 Sb. z. a n.). Za zemědělskou půdu podle této vyhlášky se pokládají role, louky, pastviny, zahrady i jakékoliv jiné pozemky bez rozdílu, zda se na nich v roce 1931 skutečně hospodařilo či zda ležely ladem; za zemědělskou půdu podle této vyhlášky se však nepokládají lesy, vinice a rybníky.

Základem pro výpočet paušálu jest průměrný čistý katastrální výtěžek obecní, který se zjistí pro každou politickou obec zvláště tím způsobem, že se podle součtu katastrálních výtěžků, s nimiž jsou jednotlivé pozemky (parcely) v obci zapsány do pozemkového katastru, a podle celkové výměry všech pozemků v obci stanoví průměrný výtěžek, připadající na jeden hektar půdy, v obci; při tomto výpočtu průměrného čistého katastrálního výtěžku obecního se však nepřihlíží k lesům, k rybníkům o větší rozloze než 1 ha a k půdě velkostatkářské, t. j. k pozemkům, obhospodařovaným zemědělskými podniky, jichž rozloha v katastru dotyčné obce činí více než 150 ha. Vypočítaný průměrný čistý katastrální výtěžek obecní zaokrouhlí se na číslo celé, a to tak, že zlomek, dosahující 0,5 a více, se zaokrouhlí na celé číslo nahoru, kdežto zlomek, nedosahující 0,5, se zaokrouhlí na celé číslo dolů. Berní správy, jimž přísluší vyměřování paušálu (odst. 14.), vypočítají průměrný čistý katastrální výtěžek obecní pro všechny politické obce svého správního obvodu a sdělí jeho výši pro dotyčnou obec spolu s hlavním obsahem této vyhlášky, všem obecním úřadům, které jsou podle § 46, odst. 1., zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zák. č. 246/1926 a 188/1930 Sb. z. a n. povinny toto sdělení hned v obci obvyklým způsobem vyhlásiti.

Sazby paušálu, připadajícího při různém průměrném čistém katastrálním výtěžku obecním na jeden hektar zemědělské půdy, jsou udány v připojené tabulce, která jest součástí této vyhlášky․ U zemědělců, kteří v roce 1931 hospodařili na pozemcích, ležících v katastrech různých politických obcí, stanoví se sazba paušálu pro pozemky, ležící v katastru každé obce, zvláště, a to podle průměrného čistého katastrálního výtěžku obecního té obce, v jejímž katastru dotyčné pozemky leží. Celkem vypočtený paušál zaokrouhlí se na celé koruny dolů; od vyměření paušálu v případech, kde by nečinil celých 5 Kč, se upouští.

V obcích, kde průměrný čistý katastrální výtěžek obecní neodpovídá skutečné jakosti půdy v roce 1931 (na př. následkem provedení meliorace), jest berní správa po dohodě se zástupci zemědělských korporací z dotyčné obce a z příslušného okresu oprávněna stanoviti sazbu paušálu vyšší částkou než odpovídá průměrnému čistému katastrálnímu výtěžku obecnímu dotyčné obce; při tom nutno přihlížeti k sazbám paušálu v obcích s přibližně stejnou jakostí půdy v dotyčném nebo některém sousedním okrese.

Jednotlivým zemědělcům, kteří byli živelní pohromou v roce 1931 prokazatelně značně poškozeni nebo kteří v roce 1931 hospodařili na zemědělské půdě, zpustošené dolováním tak, že jí nelze vůbec používati nebo používati jen jako pastviny, může berní správa po slyšení delegáta zemědělské rady z příslušného okresu paušál přiměřeně snížiti, jestliže o to každý zvláště zažádá u příslušné berní správy do 31. července 1932. Žádost za snížení paušálu z důvodu poškození živelní pohromou je prosta kolku.

Zemědělci, kteří jsou povinni plniti ze svého hospodářství naturální výměnek, mají nárok na snížení celkem vypočteného paušálu o částku, odpovídající 1%ní dani z obratu z ceny naturálního výměnku. Pro výpočet této 1%ní daně z obratu stanoví se ceny předmětů, plněných jako naturální výměnek, těmito paušálními částkami: 1 q obilí 120 Kč, 1 q brambor 10 Kč, 1 litr mléka 1 Kč, 1 kg másla 20 Kč, 1 vejce 40 hal., 1 kg vepřového, hovězího nebo skopového masa 7 Kč, 1 husa nebo kachna 20 Kč, 1 kus drůbeže 5 Kč. Celková částka, o kterou smí býti paušál podle tohoto ustanovení snížen, nesmí však přesahovati u jednoho výměnku jednu třetinu a u více výměnků jednu polovinu celkem vypočteného paušálu. K peněžním částkám, plněným jako výměnek, se při výpočtu částky, o kterou má býti paušál snížen, nepřihlíží.

Zemědělci, kteří v roce 1931 vyráběli a ve vlastním hospodářství spotřebovali víno, šťávy a jim podobné nápoje nebo ušlechtilé pálenky, mají dále nárok na snížení celkem vypočteného paušálu:

jestliže řádně prokáží, že z nich zaplatili v roce 1931 paušalovanou daň z obratu u vína, šťáv a jim podobných nápojů (podle vyhlášky ministra financí v dohodě s ministrem obchodu ze dne 31. prosince 1926, č. 259 Sb. z. a n.) nebo paušalovanou daň z obratu u ušlechtilých pálenek (podle vyhlášky ministra financí v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností ze dne 6. prosince 1930, č. 198 Sb. z. a n.). Paušální částky 50 Kč a 10 Kč jsou stanoveny v předpokladu, že vlastní spotřeba vína, šťáv a jim podobných nápojů, zdaněných paušalovanou daní z obratu, činila nejméně 250 litrů a vlastní spotřeba ušlechtilých, pálenek, zdaněných paušalovanou daní z obratu, činila nejméně 50 litrů; činila-li vlastní spotřeba méně než uvedená množství, má zemědělec nárok na snížení paušálu jen o poměrný díl částky 50 Kč nebo 10 Kč (na př. při vlastní spotřebě 100 litrů vína na snížení paušálu o 20 Kč nebo při vlastní spotřebě 20 litrů ušlechtilých pálenek na snížení paušálu o 4 Kč). Jestliže částka, o kterou má býti paušál podle tohoto ustanovení snížen, jest větší než paušál dotyčnému zemědělci vyměřený, přeúčtuje se mu rozdíl na jiné dlužné nebo splatné daně, a není-li jich, vrátí se mu hotově.

Paušálem jest kryta daň z obratu z dodávek a vlastní spotřeby zemědělských výrobků vlastní produkce dotyčného zemědělce (rostlinné i živočišné) i z jeho výkonů, souvisejících s provozováním zemědělství. Paušálem není však kryta daň z obratu:

tyto dodávky, vlastní spotřeba nebo výkony, z nichž není daň z obratu kryta paušálem daně z obratu u drobných zemědělců, podléhají příslušnému jinému paušálu nebo pravidelné dani z obratu.

Zemědělci v pohraničních obcích jsou povinni platiti paušál z veškeré zemědělské půdy, která leží na československém státním území, nehledíc na to, na kterém státním území jest jejich bydliště (sídlo) nebo hospodářské budovy, jakož i na to, kde zemědělské výrobky z těchto pozemků prodali nebo spotřebovali.

Tuzemští podnikatelé, kteří nakoupili zemědělské výrobky od zemědělců, jimž byla za rok 1931 vyměřena daň z obratu paušálem podle této vyhlášky, mají při vývozu těchto zemědělských výrobků v nezměněném stavu podle § 22, odst. 1. a 2., zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zák. č. 246/1926 a 188/1930 Sb. z. a n. nárok jen na vrácení částky ve výši 1/2 % z nákupní ceny zboží.

Zemědělci, na něž se vztahuje paušál, jsou povinni podati do 15. července 1932 u příslušné berní správy nebo u obecního úřadu svého bydliště (sídla) řádně vyplněné přiznání za rok 1931, zavedené výhradně k vyměření paušalované daně z obratu u drobných zemědělců. Zemědělcům, kteří toto přiznání v uvedené lhůtě nepodají, může býti uložena pořádková pokuta podle § 43 zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zák. č. 246/1926 a 188/1930 Sb. z. a n. Zemědělci, kteří činí nárok na snížení paušálu podle odst. 7. nebo 8. této vyhlášky, jsou povinni uplatniti tento nárok hned v přiznání a připojiti k němu průkazy takového nároku. Obecní úřady jsou povinny přiznání od zemědělců přijmouti, přezkoumati a potvrditi v nich správnost výměry zemědělské půdy a zaslati všechna přiznání nejdéle do 31. července 1932 příslušné berní správě.

Paušály jsou zemědělci povinni zaplatiti nejdéle do 31. srpna 1932 vplatním lístkem poštovní spořitelny příslušnému bernímu úřadu. (po příp. súčtovacímu oddělení berní správy), nečekajíce vyměření paušálu ani úředního vyzvání. Zemědělci, kteří v uvedené lhůtě paušál buď vůbec nebo zcela nezaplatí a u nichž předpis paušálu, po příp. součet předpisu paušálu a pravidelné daně z obratu za rok 1931 přesahuje 200 Kč, jsou povinni zaplatiti vedle paušálu 5%ní zvýšení a úroky z prodlení z dlužného paušálu, rozvrženého stejnoměrně na všechna čtyři čtvrtletí roku 1931 (§ 20, odst. 4., zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zák. č. 246/1926 a 188/1930 Sb. z. a n.).

Paušál vyměřují příslušné berní správy. Vyrozumění zemědělců o vyměření paušálu může se státi místo platebním rozkazem také hromadným vyměřovacím archem, v němž zemědělec vyrozumění o výši vyměřeného paušálu potvrdí vlastnoručním podpisem.

Do vyměření paušálu lze si stěžovati u příslušné berní správy do 30ti dnů od doručení platebního rozkazu nebo od nahlédnutí do hromadného vyměřovacího archu. O stížnostech rozhodují s konečnou platností zemské finanční úřady (§ 21, odst. 2., zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zák. č. 246/1926 a 188/1930 Sb. z. a n.).

Paušál se vymáhá způsobem, stanoveným v § 23, odst. 1., zák. č. 268/1923 Sb. z., a n. ve znění zák. č. 246/1926 a 188/1930 Sb. z. a n.

Jinak platí o paušálu veškerá ustanovení zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zák. č. 246/1926 a 188/1930 Sb. z. a n. a vládního nařízení ze dne 4. července 1924, č. 156 Sb. z. a n., ve znění vládních nařízení ze dne 22. prosince 1926, č. 247 Sb. z. a n., a ze dne 23. prosince 1930, c. 189 Sb. z. a n., pokud neodporují této vyhlášce.

Vyhláška tato nabývá účinnosti dnem uveřejnění.