23/1932 Sb. znění účinné od 1. 3. 1932 do 14. 4. 1948
Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se tento zákon považuje za výslovně zrušený.
23
Zákon
ze dne 4. února 1932
o překládání vojenských soudců, kteří dosáhli určitého věku nebo nejsou schopni plniti úřední a služební povinnosti, do výslužby a o zprošťování jich od vykonávání služby pro trestní řízení
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1 Vojenský soudce musí býti přeložen do výslužby,
a) dosáhne-li věku 65 let nebo
b) není-li pro tělesnou nebo duševní vadu schopen plniti své úřední a služební povinnosti, nebo je-li jeho tělesná nebo duševní způsobilost plniti úřední a služební povinnosti tak podstatně snížena, že by tím vážně trpěl zájem služby.
§ 2 (1) Předložení vojenského soudce do výslužby z důvodu uvedeného v § 1, písm․ a) se může proti jeho vůli státi jen na základě právoplatného nálezu kárného senátu nejvyššího vojenského soudu.
(2) Nález, který musí býti vydán do osmi dnů po dni, kterého vojenský soudce dosáhl věku 65 let, zjistí, kterým dnem vojenský soudce tohoto věku dosáhl a že do toho dne nepodal žádost o přeložení do výslužby, a vysloví, že se z toho důvodu provede jeho přeložení do výslužby z moci úřední.
(3) Nález se dodá vojenskému soudci do vlastních rukou a není proti němu opravného prostředku. Přeložení do výslužby a propuštění z činné služby se provede nejpozději koncem měsíce následujícího po měsíci, v kterém byl vydán právoplatný nález, a připadne-li den vydání nálezu na první den v měsíci, koncem téhož měsíce.
§ 3 (1) Nastane-li u některého vojenského soudce okolnost uvedená v § 1, písm. b) a nepodá-li sám žádost o přeložení do výslužby, vyzve ho ministerstvo národní obrany, aby tak učinil nejpozději do 30 dnů od dodání vyzvání.
(2) Vyhoví-li vojenský soudce vyzvání, třeba dále postupovati tak, jako kdyby zažádal o přeložení do výslužby dobrovolně.
(3) Nevyhoví-li vojenský soudce vyzvání nebo podá-li sice žádost o přeložení do výslužby, ač není-li v ní jakékoli výhrady nebo podmínky, oznámí to ministerstvo národní obrany kárnému senátu nejvyššího vojenského soudu.
(4) Jakmile dostane kárný senát oznámení, nařídí vyšetřování a ustanoví některého vojenského soudce, který není ani členem ani náhradníkem kárného senátu, vyšetřujícím soudcem, jenž má vyšetřiti okolnosti, kterými má býti přeložení do výslužby odůvodněno [§ 1, písm. b)]. O tomto vyšetřování platí obdobně ustanovení vojenského trestního řádu (zákona ze dne 5. července 1912, č. 131 ř. z. a zák. čl. XXXIII/1912) o vyhledávacím řízení.
(5) Po ukončení vyšetřování rozhodne kárný senát nejvyššího vojenského soudu nálezem, má-li býti vojenský soudce přeložen do výslužby; před rozhodnutím může senát ještě vyslechnouti jak vojenského soudce, tak i svědky a znalce.
(6) O dalším řízení platí ustanovení § 2, odst. (3).
§ 4 Je-li proti vojenskému soudci zavedeno trestní řízení, může kárný senát nejvyššího vojenského soudu zprostiti obviněného od vykonávání služby, vyžaduje-li toho služební zájem; v neodkladných případech může prozatím naříditi takové zproštění i přímý a každý vyšší představený obviněného, musí to však ihned oznámiti kárnému senátu nejvyššího vojenského soudu, jenž bez odkladu rozhodne, zda zproštění potvrzuje či zrušuje.
§ 5 Rozhodnutí uvedená v § 2, odst. (2), v § 3, odst. (4) a (5) a v § 4 činí kárný senát nejvyššího vojenského soudu v neveřejném zasedání; před rozhodnutím podle § 3, odst. (5) a § 4 zašle kárný senát spisy generálnímu vojenskému prokurátoru, aby se o věci písemně vyjádřil.
§ 6 Vojenskými soudci se rozumějí důstojníci justiční služby, kteří konají službu soudce u některého vojenského soudu.
§ 7 Tento zákon nabude účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
§ 8 Provésti tento zákon se ukládá ministru národní obrany.
T. G. Masaryk v. r.
Udržal v. r.
Dr. Viškovský v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck