K dani z obratu, dani přepychové, jakož i paušalované dani z obratu a paušalované dani přepychové podle zákona ze dne 21. prosince 1923, č. 268 Sb. z. a n., ve znění zákonů ze dne 16. prosince 1926, č. 246 Sb. z. a n., a ze dne 19. prosince 1930, č. 188 Sb. z. a n., o dani z obratu a dani přepychové, stanoví se přirážka ve výši 50 % daně za dobu od 1. května 1932 do 31. prosince 1933.

Ustanovení odst. 1. se nevztahuje:

Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem obchodu nebo s ministrem zemědělství v případech hodných zřetele vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení stanovil, že se ustanovení odst. 1. nevztahuje buď úplně nebo částečně také na některou paušalovanou daň z obratu, která nahrazuje 2%ní pravidelnou daň z obratu, nebo na paušalovanou daň přepychovou.

V nařízeních o pevných sazbách daně z obratu nebo daně přepychové při dovozu a ve vyhláškách o paušalování daně, které se budou týkati doby po nabytí účinnosti tohoto zákona, může býti přirážka podle odst. 1. zahrnuta již do daňové sazby.

Výrobní podnikatelé, kteří mají tři nebo více prodejen, jsou povinni platiti vedle přirážky podle § 1 ještě zvláštní přirážku k pravidelné 2%ní dani z obratu za dobu od 1. května 1932 do 31. prosince 1933 z těch dodávek, které byly provedeny (splněny) prodejnou (prodejnami). Tato zvláštní přirážka činí 50 % pravidelné 2%ní daně z obratu. Za výrobní podnikatele podle tohoto odstavce se považují také podnikatelé, kteří mimo předměty, jež sami vyrobili nebo si dali vyrobiti ve mzdě, dodávají též předměty, jež vyrobil někdo jiný; takoví podnikatelé nejsou však povinni platiti přirážku podle tohoto odstavce k dani z obratu z dodávek předmětů, které sami nevyrobili nebo si nedali vyrobiti ve mzdě, jestliže tuto okolnost náležitě prokáží.

Prodejnou podle odst. 1. rozumí se každá provozovna, která provádí (splňuje) dodávky výhradně nebo převážně spotřebitelům. Za prodejnu se však nepovažuje výrobní provozovna, t. j. provozovna, ve které jako v celku se provádí výroba jakožto hlavní činnost, dále kanceláře prodejní, kanceláře representační, vzorkovny a jiné provozovny, které uzavírají obchody jménem výrobní provozovny, která pak zboží dodá a účtuje. Povahu prodejny neztrácí provozovna, ve které se provádí výroba zboží jakožto činnost vedlejší.

Spotřebitelem podle odst. 2. není podnikatel, který nabývá předmětu ku prodeji nebo zpracování po živnostensku.

Ustanovení odst. 1. se nevztahuje na výrobní podnikatele, u nichž celkový obrat (§ 3, odst. 1.) v rozhodném daňovém období (§ 3, odst. 2.) nepřesahoval 500.000 Kč, jakož i na výdělková a hospodářská společenstva, nehledíc na výši celkového obratu.

Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem obchodu nebo s ministrem zemědělství poskytl osvobození od přirážky podle odst. 1. nebo její snížení výrobním podnikatelům stran těch předmětů, které výrobci dodávají obvykle přímo spotřebitelům.

Celkovým obratem podle §§ 1 a 2 rozumí se roční souhrn všech podnikem přijatých úplat (po příp. účtovaných cen) s připočtením daně a ceny předmětů, vzatých pro vlastní spotřebu, po příp. ceny dodávek a výkonů mezi závody téhož podniku a dodávek a výkonů mezi závody nebo podniky téhož majetníka (stanoví-li jich daňovou povinnost paušalovací vyhláška), avšak po odečtení vrácených úplat. U podnikatelů, kteří neprovozovali podnik po celý rok, stanoví se celkový obrat (roční) v poměru k obratu, dosaženému za část roku, po kterou podnik provozovali.

Rozhodným daňovým obdobím podle §§ 1 a 2 rozumí se předcházející daňové období; u podnikatelů, kteří v předcházejícím daňovém období žádný podnik neprovozovali, rozumí se rozhodným daňovým obdobím běžné daňové období.

Podnikatelé, kteří mají více provozoven, jsou povinni uvésti v daňových přiznáních též celkový obrat podniku v rozhodném daňovém období.

Velkoobchodníci a obchodníci v drobném, kteří mají dne 1. května 1932 v držení zboží, které již bylo zdaněno paušalovanou daní, nahrazující výhradně nebo převážně pravidelnou 2%ní daň z obratu nebo daň přepychovou, jsou povinni zásoby takového zboží ohlásiti do 15. května 1932 důchodkovému kontrolnímu úřadu, v jehož obvodu mají provozovnu; z nákupní ceny těchto zásob jsou zmínění podnikatelé povinni zaplatiti do 31. května 1932 2%ní daň jakožto náhradu přirážky podle § 1, kterou by byli povinni platiti k dani z dodávek takového zboží při pravidelném zdanění. Toto ustanovení se nevztahuje na zásoby zboží, jehož se bude týkati vyhláška, vydaná podle § 1, odst. 3.

Při dodávkách a výkonech, uzavřených před 1. květnem 1932, provedených však po 30. dubnu 1932, jest dodavatel nebo, kdo výkon provádí, oprávněn přirážky podle §§ 1 a 2 nebo 2%ní daň podle odst. 1. tohoto paragrafu zvláště účtovati a cenu o ně zvýšiti.

1, odst. 1., č. 2, bude zníti: „dovoz všech předmětů kromě těch, jichž dovoz jest podroben dani přepychové (§ 25, odst. 2., č. 1). Nařízením může býti stanoveno, že dovoz některých předmětů, zejména surovin, polotovarů nebo strojů, které v tuzemsku nejsou vůbec nebo v dostatečném množství vyráběny, není podroben dani. Vyhláškou o paušalování daně (§ 19, odst. 8.) může býti stanoveno, že dovoz jest podroben paušálu, který nahrazuje i pravidelnou daň z dovozu, nestanoví-li vyhláška jinak. Vývoz a průvoz není podroben dani za podmínek stanovených nařízením“.

§ 5 připojí se jako č. 8. toto ustanovení: „jiné osoby, jimž vyhláška o paušalování daně (§ 19, odst. 8.) uloží povinnost platiti paušál“.

§ 10, odst. 1., větě druhé vypustí se slova: „plodin olejnatých, semen, chmele a“ a za větu druhou připojí se toto ustanovení; „Stejné sazby daňové platí i pro dovoz.“

§ 12 připojí se tato věta: „Vyhláškou o paušalování daně (§ 19, odst. 8.) může býti stanoveno, že osoby, povinné platiti paušál, jsou oprávněny žádati náhradu zaplaceného paušálu od osob, které provádějí dodávky nebo výkony, z nichž jest daň z obratu kryta dotyčným paušálem“.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1932 s výjimkou ustanovení § 6, pokud se jím mění § 1, odst. 1., č. 2 zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění žák. č. 246/1926 Sb. z. a n. a č. 188/1930 Sb. z. a n., kteréžto ustanovení nabývá účinnosti dnem 1. června 1932.

Tento zákon pozbývá účinnosti dnem 31. prosince 1935.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr financí ve shodě s ministry spravedlnosti, obchodu, vnitra, zemědělství a zásobování lidu.