Pro výkon prodejů soudně zabavených hmotných movitých věcí, které jsou v obvodu města Plzně a sousedních obcí Bolevce a Božkova, zřizuje se veřejná dražební síň (soudní dražebna).

Soudní dražebna jest pod správou a dozorem okresního soudu v Plzni.

Služba a výkon prací v dražebně budou upraveny návodem vydaným ministrem spravedlnosti.

movité hmotné věci, které jsou v obvodu města Plzně a sousedních obcí Bolevce a Božkova a náležejí do konkursní podstaty, je-li konkursní řízení zahájeno u některého tuzemského soudu a má-li býti vykonáno zcizení způsobem předepsaným v exekučním řádě (§ 121 konkursního řádu) ;

soudně zabavené movité hmotné věci, které budou zaslány k výkonu dražby nebo prodeje z volné ruky okresnímu soudu v Plzni (§§ 268 a 274 exekučního řádu a §§ 390 a 393 jednacího řádu pro soudy).

věci nebezpečné ohněm anebo snadno výbušné;

věci z bytů, ve kterých jsou nebo byly nakažlivé nemoci, pokud nebyla vykonána předepsaná desinfekce;

věci znečištěné nebo s hmyzem, dříve než byly očištěny;

věci, k jichž umístění, třeba jen částečnému, nestačí místnosti soudní dražebny (na př․ větší stroje, velké sklady zboží a pod.);

věci, které podléhají rychlé zkáze;

zpravidla také zvířata.

Exekuční soud rozhodne, zda má býti prodej vykonán v soudní dražebně (§ 272, odst. 1., a § 289 exekučního řádu). Prodej v dražebně může býti nařízen z úřední moci anebo na návrh.

Při zařízení bytů (nábytku) a jiných věcech, jichž hodnota není úměrná k výši nákladů, které vzniknou dopravou těchto věcí do dražebny a zpětnou dopravou, může býti nařízen prodej v dražebně jen tehdy, mohou-li býti věci dopraveny do dražebny a zpět spolu s dopravou jiných věcí beze všeho nákladu anebo jen nepatrným nákladem (§ 281 exekučního řádu).

Prodej v dražebně se koná veřejnou dražbou. Dražba může býti konána podle exekučních (konkursních) podstat anebo podle skupin věcí, takže věci stejného druhu z různých podstat se prodávají zároveň, ale jednotlivě. O prodeji každé takové podstaty buď sepsán zvláštní protokol.

Pro dražbu určitých skupin věcí stejného druhu mohou býti napřed ustanoveny určité dny v týdnu nebo měsíci.

Věci, na které nebylo učiněno při dražbě v dražebně podání dosahující vyvolací ceny, mohou býti v dražebně prodány z volné ruky, jestliže se při prodeji z volné ruky asi dosáhne tržní ceny, která přesahuje docílené podání (§ 280, odst. 2. a 3., exekučního řádu). Při tom nezáleží na tom, zda nejvyšší podání za takovou věc dosažené při dražbě, dosáhlo přípustného nejmenšího podání (§ 277 exekučního řádu) čili nic. Při prodeji z volné ruky nesmí býti věc prodána pod polovicí odhadní ceny, přesahovalo-li však nejvyšší podání při dražbě docílené polovici odhadní hodnoty, pod tímto podáním.

Exekuční soud, nařizuje prodej v dražebně, rozhodne na návrh nebo z úřední moci, zda mají býti prodány, je-li toho třeba, věci podle odst. 1. v dražebně z volné ruky. Na návrh může se takové rozhodnutí státi také později; avšak návrh musí býti podán nejpozději den před dražbou u exekučního soudu.

Povolí-li se prodej z volné ruky v dražebně, ustanoví vždy exekuční soud cenu, pod kterou nesmějí býti věci při dražbě přiklepnuty.

Věci určené k prodeji buďte zpravidla třetího, nejpozději však druhého, dne před dražbou dopraveny do dražebny. Skvosty a jiné věci uschované složením k soudu nebo v jiném schovacím místě buďtež do dražebny přeneseny zpravidla teprve v den dražby.

Věci zaslané z venkova, které mají býti prodány v dražebně z volné ruky, buďtež do dražebny přeneseny ihned.

Věci k dopravě do dražebny převezme a je v dražebně odevzdá výkonný orgán.

Přenesení věcí do dražebny k prodeji není zavedením uschování (§ 259 exekučního řádu) a proto nebuď návrh na prodej v dražebně pokládán za návrh na uschování spojený s návrhem na prodej.

Nařizuje prodej v dražebně (§ 4, odst. 1.), určí soud, že zabavené věci mají býti výkonným orgánem k provedení prodeje dopraveny do dražebny v době uvedené v § 11.

Pozdějšímu návrhu, aby bylo upuštěno od převezení věcí do dražebny, smí býti vyhověno jen tehdy, zastaví-li nebo odloží-li se zároveň prodejové nebo exekuční řízení.

Náklady na dopravu zapraví předem stát a účastníci je nahradí podle sazby schválené ministerstvem spravedlnosti.

Dokud nebude jinak ustanoveno, nejsou strany povinny nahraditi jiné náklady, které snad vzniknou státu uložením a prodejem věcí v dražebně.

Zkáza a zhoršení věcí jdou na vrub státu zpravidla od okamžiku, kdy převzal k dopravě věci, které mají býti v dražebně zcizeny.

Převzaté věci jest pojistiti podle jich povahy proti ohni, pokud se týče vloupání na náklad vymáhajícího věřitele. Náhrada nákladů na dopravu.

Náklady na dopravu (§ 15) jsou náklady soudního prodeje a jest je podle § 286, odst. 2., pokud se týče § 288 exekučního řádu nahraditi z výtěžku prodeje.

Zruší-li se exekuce nebo prodejové řízení, vyberou se tyto náklady od vymáhajícího věřitele. Je-li několik věřitelů, kteří si vymohli prodej, zapraví tito náklady podle poměru svých vykonatelných pohledávek.

Při tomto výpočtu počítají se vykonatelné pohledávky toliko číslicí, která se rovná deseti korunám anebo násobku deseti korun, při čemž se zaokrouhlují podle nejbližšího vyššího násobku. K pohledávkám menším deseti korun se nehledí. Pro výpočet sečtou se jistina a náklady.

Vydražitel nebo kupec má převzíti koupené předměty ihned anebo nejpozději den po dražbě nebo po prodeji. Za věci, které nebyly včas převzaty, jest vydražitel povinen zapraviti skladné od počátku druhého dne po dražbě nebo prodeji. V touže dobu končí se ručení státu za koupenou věc (§ 15, odst. 3.). Exekuční soud jest kromě toho oprávněn, dáti věci někomu jinému do uložení na nebezpečí a náklad vydražitelův.

Výše skladného bude stanovena sazbou schválenou ministerstvem spravedlnosti.

Věci, které nebyly zcizeny při dražbě, nebo ve lhůtě stanovené ku prodeji z volné ruky, jest dlužníku (schovateli) vrátiti.

Vrácení buď nařízeno a vykonáno z úřední moci.

Náklady zpětné dopravy zapraví vymáhající věřitel (§ 16, odst. 2. a 3.).

Vykonaným vrácením končí se ručení státu (§ 15, odst. 3.).

Stačí-li místo, mohou býti soudě zabavené movité hmotné věci odevzdány dražebně, aby bylo vykonáno uschování. O tomto uschování platí předpisy § 259 exekučního řádu; uschování v dražebně považuje se za uschování v ústavu, který jest pod veřejným dozorem.

Předměty uvedené v § 3 nesmějí býti převzaty do uschování.

Exekuční soud, přihlížeje k tomu, kolik je volného místa, ustanoví občas na určitou dobu napřed a vyhlásí, jak smí uschovací doba nejdéle trvati. Výjimečně může býti takto ustanovená doba v jednotlivých případech na návrh ze závažných důvodů prodloužena.

Za uschování zapraviti jest poplatky, jichž výše se řídí sazbou schválenou ministerstvem spravedlnosti. O vybírání a přednostním právu těchto poplatků platí obdobně předpisy §§ 16 a 17.

Poplatky za uschování, které bylo zrušeno před dražbou, jest vybrati podle § 17 (§ 259 exekučního řádu) od vymáhajícího věřitele.

O nákladech na dopravu do dražebny a zpět platí obdobně ustanovení §§ 15, odst. 1., 16., 17. a 20.

Dražebna zahájí činnost dnem 1. října 1932 v budově krajského soudu v Plzni.

Téhož dne nabude účinnosti toto nařízení, které provede ministr spravedlnosti.