Je-li důvodná obava, že by byl ohrožen veřejný zájem

provede zemský úřad s urychlením řízení podle tohoto nařízení.

O zahájení řízení může žádati také některá z organisací odběratelů, jejíž působnost se vztahuje alespoň na obvod jednoho zemského úřadu.

Kde se v tomto nařízení mluví o cenách, vyrozumívají se tím i sazby za příslušné úkony.

O zahájení řízení uvědomí zemský úřad podnikatele, proti nimž se řízení koná; má-li však býti řízení provedeno zároveň proti většímu počtu podnikatelů téhož nebo podobného druhu, uvědomí jejich zástupce.

Tímto zástupcem jest osoba jmenovaná zemským úřadem po slyšení některého z případných nucených zájmových svazků nebo jiných význačných zájmových sdružení oněch odborů, k nimž podniky, o nějž jde, náležejí. Zemský úřad může dodatečně jmenovati jiného zástupce, dojde-li k přesvědčení, že nový zástupce požíval by větší důvěry v kruzích podnikatelů jím zastupovaných. Funkce zástupce jest čestná.

O vyřízení žádosti o zahájení řízení podle § 1, odst. 2 uvědomí zemský úřad vždy též žadatele.

Zemský úřad, jenž zahájil řízení, vybídne podnikatele, pokud se týče jejich zástupce (§ 2, odst. 1 a 2), aby mu do určité lhůty podali všechny ke zjištění rozhodujících okolností (kalkulačních složek apod.) potřebné zprávy a vysvětlení a popřípadě předložili o nich doklady. Nebudou-li ve stanovené lhůtě vyžádané zprávy a vysvětlení podány nebo doklady předloženy nebo jsou-li údaje v patrném rozporu se skutečností, může zemský úřad, pokud je toho k vyžádanému zjištění rozhodujících okolností potřebí, úředními orgány k tomu jím zvláště pověřenými nahlédnouti do obchodních knih, záznamů, cenových výpočtů, spisů, protokolů a jiných obchodních dokladů podniků, proti nimž řízení se vede. Může se tak státi popřípadě na místě samém podle § 9 ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n., o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního, přičemž jest šetřiti ustanovení §§ 8 a 10 tohoto zákona.

Ustanovení odstavce 1 netýkají se takových technických zařízení a výrobních způsobů, které jsou tajemstvím podniků, o něž jde.

Výsledků šetření ani okolností při něm zjištěných nesmí býti použito k jiným účelům než účelům tohoto nařízení. Orgánové konající šetření jsou povinni zachovávati mlčení o všech okolnostech, o nichž se při výkonu služby dověděli.

Rovněž organisace, k jejíž žádosti bylo řízení zahájeno (§ 1, odst. 2), podá na vyzvání úřadu potřebné zprávy a vysvětlení, popřípadě doklady.

Zjistí-li se šetřením, že jak se zřetelem na kalkulační složky a celkové výsledky hospodaření zúčastněných podniků, tak i z hlediska národohospodářského jsou ceny nepřiměřeně vysoké, zakáže zemský úřad požadovati ceny přesahující výši, kterou zároveň stanoví.

V rozhodnutí o cenách musí býti určena podle povahy odvětví, o něž jde, též doba, na kterou zákaz platí, nejdéle jeden rok, a musí býti v něm uvedeny rozhodující kalkulační složky, na kterých jest výrok o ceně založen.

Rozhodnutí budiž doručeno podnikatelům, pokud se týče jejich zástupcům (§ 2, odst. 1 a 2), jakož i organisaci odběratelů (§ 1, odst. 2), k jejíž žádosti bylo řízení zahájeno. Byly-li v rozhodnutí stanoveny nejvýše přípustné ceny v drobném, buďtež tyto spolu s dobou, pro niž platí, vyhlášeny v Úředním listě republiky Československé, jakož i, jeví-li se toho potřeba, způsobem v místě obvyklým.

Smluvní ustanovení, kterými se někdo zavazuje platiti ceny vyšší, než odpovídá rozhodnutí, jsou neplatná.

Před uplynutím doby určené podle odstavce 2 lze požadovati ceny vyšší, jen když se podstatně změnily rozhodující okolnosti (kalkulační složky apod.), na jejichž podkladě bylo rozhodnutí učiněno, a když od oznámení, které podnikatelé o zamýšleném zvýšení cen učinili zemskému úřadu, uplynulo nejméně 8 dní; tato lhůta může býti zemským úřadem v naléhavém případě zkrácena.

Není-li dbáno rozhodnutí podle § 5, odst. 1, může zemský úřad uložiti jednotlivým podnikatelům, kterých se rozhodnutí týkalo, složení jistoty podle § 13 kartelového zákona.

Výši jistoty jest stanoviti v jednotlivém případě se zřetelem na míru ohrožení veřejného zájmu a na rozsah a hospodářský význam podniku. Složená jistota ručí za peněžité tresty a pořádkové pokuty uložené podnikatelům. Byla-li složená jistota takto ztenčena nebo úplně vyčerpána, může zemský úřad uložiti, aby byla doplněna nebo znovu složena.

O složení, užití a vrácení jistoty platí přiměřeně ustanovení vládního nařízení vydaného podle § 13, odst. 3 kartelového zákona.

Proti rozhodnutí zemského úřadu podle §§ 5 až 7 může se zástupce podnikatelů (§ 2, odst. 1 a 2), a není-li takového, mohou se podnikatelé sami, jakož i organisace odběratelů, která žádala za zahájení řízení (§ 1, odst. 2), odvolati k příslušnému ministerstvu. Této organisaci přísluší také odvolací právo proti zamítnutí její žádosti o zahájení řízení (§ 2, odst. 3). Příslušným ministerstvem je tam, kde jde o zákrok proti cenám v drobném, ministerstvo vnitra, v ostatních případech ministerstvo, do jehož působnosti náležejí podniky, kterých se řízení týká.

Proti rozhodnutí ministerstva mohou si strany uvedené v odstavci 1 stěžovati pro nezákonnost do 15 dnů ke kartelovému soudu, zřízenému podle zákona kartelového. Lhůta ke stížnosti počíná dnem, kterého bylo rozhodnutí stěžovateli doručeno. Stížnost nemá odkladného účinku, vyjmouc případ, kde jí byl ministerstvem přiznán.

Proti rozhodnutí ministerstva, proti němuž není přípustna stížnost ke kartelovému soudu, nelze si stěžovati ani k nejvyššímu správnímu soudu.

Zemský úřad může pověřiti místně příslušný okresní úřad, aby provedl řízení podle tohoto nařízení jeho jménem.

Pokud toto nařízení neustanovuje jinak, platí pro řízení podle něho předpisy o správním řízení.