jednání o stížnostech na porušení peněžnických norem soutěžních (§ 2, odst. 1 zák. č. 44/1933 Sb. z. a n.);

podávati návrhy okresním úřadům na potrestání pro porušení peněžnické normy soutěžní (§ 6, odst. 4 téhož zák.);

k dožádání soudů prováděti šetření ke zjištění skutkové podstaty při porušení peněžnické normy soutěžní a podávati posudky, zdali určitým jednáním byla taková norma porušena (§ 9 téhož zák.);

podávati Poradnímu sboru ve věcech peněžnictví návrhy na stanovení peněžnických norem soutěžních, na jejich změnu a zrušení;

dbáti o sjednání a udržování dobrého poměru mezi různými druhy a skupinami peněžních ústavů a peněžních podniků.

Ústřední smírčí orgán skládá se z předsedy, tří místopředsedů, dvou členů (náhradníků) vyslaných bankovní radou Národní banky Československé, jednoho člena (náhradníka) vyslaného správním výborem Československého reeskontního a lombardního ústavu a z dalších 26 členů (náhradníků) jmenovaných z těchto skupin:

Z toho připadají na skupinu pod a) tři, pod b) čtyři, pod c) dva, pod d) devět, pod e) šest a pod f) dva členové (náhradníci).

Předsedou Ústředního smírčího orgánu jest zástupce Národní banky Československé určený její bankovní radou.

Místopředsedy a 26 členů (náhradníků) jmenuje ministr financí v dohodě s ministry průmyslu, obchodu a živností, vnitra, zemědělství a sociální péče na návrh zájmových ústředí příslušných skupin (§ 2) na dobu tří let; místopředsedové a členové (náhradníci) takto jmenovaní vykonávají však svůj úřad i po uplynutí funkčního období, dokud nebudou jmenováni jejich nástupci.

Místopředsedové a členové (náhradníci) podle odstavce 2 jmenovaní mohou býti ministrem financí v dohodě se zúčastněnými ministry napřed uvedenými z důležitých důvodů před uplynutím funkčního období odvoláni a jinými pro zbytek období nahrazeni.

Uprázdní-li se úmrtím, vzdáním se či jiným způsobem místo některého místopředsedy nebo člena (náhradníka), podle odstavce 2 jmenovaného, před uplynutím funkčního období, bude způsobem tamže uvedeným jmenován na zbytek období nový místopředseda nebo člen (náhradník).

Orgány Ústředního smírčího orgánu jsou:

Vzájemný poměr jednotlivých orgánů, způsob jejich svolávání a podmínky platnosti jejich usnesení podrobně určí valné shromáždění v jednacím řádu, přihlížejíc k dalším ustanovením této hlavy. Jednací řád a jeho změny schvaluje ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry (§ 3, odst. 2).

Orgánové Ústředního smírčího orgánu mohou přibírati ke svým jednáním znalce s hlasem poradním․

Předsednictvo skládá se z předsedy Ústředního smírčího orgánu a jeho místopředsedů.

Předsednictvo zastupuje Ústřední smírčí orgán, přiděluje práce jednotlivým orgánům a dozírá nad jejich prováděním; do jeho působnosti náležejí veškeré věci, jež podle dalších ustanovení nejsou jiným orgánům výslovně vyhrazeny.

Jednací řád stanoví, které věci z oboru působnosti předsednictva může vyřizovati předseda sám. Předsedu, je-li zaneprázdněn, zastupuje jím k tomu určený místopředseda (náměstek).

Jinak se věci vyřizují usnesením, k jehož platnosti, pokud jednací řád nestanoví odchylek, jest potřebí přítomnosti alespoň tří členů předsednictva a většiny hlasů; předsedající hlasuje a při rovnosti hlasů jeho hlas rozhoduje. Takovému usnesení jest vyhraditi zejména:

Pokud dále výslovně není jinak ustanoveno, jest k platnosti listin Ústředním smírčím orgánem vyhotovených potřebí, aby byly podepsány předsedou (náměstkem) a alespoň jedním z místopředsedů nebo z dalších členů řečeného orgánu.

Normativní výbor skládá se z předsednictva Ústředního smírčího orgánu a z dalších sedmi členů, jež valné shromáždění volí ze svého středu se zvláštním zřetelem k těm, kdož jsou členy odvolacího senátu (§ 22). Předsedá mu předseda Ústředního smírčího orgánu (náměstek). K platnosti jeho usnesení jest potřebí přítomnosti většiny členů a většiny hlasů přítomných; předsedající hlasuje a při rovnosti hlasů jeho hlas rozhoduje.

Normativnímu výboru přísluší podávati z vlastního podnětu nebo na dožádání Poradního sboru ve věcech peněžnictví návrhy na stanovení zásad dobrých mravů pro soutěž v peněžnictví, na jejich změnu a zrušení (§ 1, č. 4).

K jednání o stížnostech na porušení peněžnických norem soutěžních (§ 1, č. 1) zřídí se jeden nebo podle potřeby několik smírčích senátů.

Každý smírčí senát má předsedu a dva přísedící. Alespoň jeden z jeho členů musí býti práva znalý; není-li ho, přibrati jest znalce práva znalého.

Členy smírčího senátu a jejich náhradníky jmenuje na dobu jejich funkce v Ústředním smírčím orgánu a je z důležitých důvodů, zejména neplní-li přes výstrahu danou jim předsednictvem řádně svých povinností, odvolává valné shromáždění na návrh předsednictva. Povolávati a odvolávati znalce (odstavec 2) přísluší předsednictvu.

Před nastoupením úřadu složí členové smírčího senátu do rukou předsedy Ústředního smírčího orgánu slib, že budou plniti svědomitě a nestranně svůj úřad a že zachovají nejpřísnější mlčenlivost o tom, co seznají při jeho výkonu. Stejný slib složí i znalec (odstavec 2).

Úřad členů smírčího senátu jest čestný, bezplatný; přísluší jim jen náhrada hotových výloh.

O vyloučení a odmítání členů smírčího senátu a znalce (§ 7, odst. 2) platí s odchylkami, v dalších odstavcích 2 a 3 stanovenými, obdobně ustanovení zákona o řízení sporném.

Člen nebo znalec, jemuž jest znám důvod vyloučení, jest povinen oznámiti to předsednictvu.

Shledá-li předsednictvo, že jest tu důvod vyloučení neb odmítnutí, povolá za vyloučeného neb odmítnutého člena, pokud se týká znalce, náhradníka.

Ve stížnosti, kterou podává peněžní ústav (podnik, ústředí), uvésti jest:

Stížnost jest podati v tolika stejnopisech, aby vedle stejnopisu potřebného pro spisy Ústředního smírčího orgánu mohlo býti doručeno po stejnopisu každému, proti němuž stížnost směřuje.

Ke stížnosti jest připojiti stvrzenku o zaplacení poplatku podle § 4, odst. 1 zák. č. 44/1933 Sb. z. a n. Poplatek činí 300 Kč; na jeho vrácení nemá stěžovatel nároku, arciť bez újmy nároku na jeho náhradu provinilou stranou (§ 6, odst. 2 cit. zák.).

Na stížnosti i na stejnopisech (odstavec 2) jest den podání vyznačiti razítkem.

Smírčí senát nejprve prozkoumá stížnost bez účasti stran a nenaloží-li s ní podle § 3 zák. č. 44/1933 Sb. z. a n., zahájí smírčí řízení vyzváním stran doporučeným dopisem, aby se před něho dostavily k smírčímu jednání. V dopise jest uvésti také místo, den a hodinu jednání, jakož i jména členů senátu a znalce, byl-li přibrán (§ 7, odst. 2). Strany jest dále vyzvati, aby vzaly k smírčímu jednání všechny písemné doklady, o něž svou stížnost opírají, pokud se týká, jimiž opodstatněnost stížnosti popírají, a upozorniti, že jednání se mohou zúčastniti také svými zástupci (§ 19). Straně, proti které stížnost byla podána, jest zároveň zaslati stejnopis stížnosti a ji upozorniti na následky nedostavení se k smírčímu jednání (§ 4, odst. 2 a 3 zák. č. 44/1933 Sb. z. a n.).

Není-li osoba, která se dopustila porušení peněžnické normy soutěžní, známa, jest dopis doručiti peněžnímu ústavu (peněžnímu podniku) ve stížnosti uvedenému; jemu jest doručovati i další předvolání, dokud se ona osoba nezjistí.

Nedostaví-li se strana, proti níž byla stížnost podána, k smírčímu jednání, usnese se smírčí senát, zdali jí má býti uložena pořádková pokuta (§ 4, odst. 2 zák. č. 44/1933 Sb. z. a n.). Usnesení o uložení pokuty jest sděliti s předsednictvem, které stranu vyzve k zaplacení v určené lhůtě, a nestane-li se tak, zařídí vymáhání pokuty politickou exekucí (§ 13, odst. 1 téhož zák.).

Několik stížností, jež byly podány proti téže osobě (peněžnímu ústavu, peněžnímu podniku) pro týž čin nebo několik činů anebo proti několika osobám (peněžním ústavům, peněžním podnikům) pro týž čin, lze projednati společně.

Jednání před smírčím senátem jest ústní, neveřejné, není vázáno formalitami a jest je provésti se všemožným urychlením.

Smírčí senát má působiti k tomu, aby se věc mezi stranami smírně vyřídila a, aniž by předbíhal dalšímu řízení, jest oprávněn projeviti na základě skutečností stranami uváděných a dokladů jimi předložených svůj názor o věci a naznačiti stranám způsob, jak by ji bylo lze urovnati. Při tom budiž zejména jednáno o tom, má-li strana, proti které byla stížnost podána, a za jakých předpokladů upustiti od vytýkaného jednání, odstraniti závadný stav a nahraditi stěžovateli způsobenou škodu, poplatek při podání stížnosti jím zaplacený a popřípadě i výlohy jeho právního zastoupení před smírčím senátem. Ve všech těchto otázkách má smírčí senát přispěti k smírnému narovnání věci svými zkušenostmi a odbornými znalostmi, pokud skutková podstata oběma stranami přednesená a jimi nepopřená takové smírné vyřešení připouští.

Smírčímu senátu jest dbáti, aby jednáním o smír nebylo řízení zbytečně protahováno. Vyjde-li zřejmě najevo, že strana, proti níž stížnost byla podána, snaží se smírčí řízení protahovati, může smírčí senát od dalších pokusů o smír upustiti a přikročiti k dalšímu řízení podle §§ 13 a násl.

Dojde-li ke smíru, jest jeho přesné znění pojmouti do protokolu a oběma stranami podepsati; jeho písemné vyhotovení podepsané předsedou smírčího senátu a zapisovatelem a odpovídající i ostatním náležitostem, které zákon stanoví (§ 4, odst. 5 zák. č. 44/1933 Sb. z. a n.), jest doručiti stranám.

Uzavření smíru má za následek, že se zatím v dalším řízení nepokračuje.

Straně, proti níž byla stížnost podána, lze se domoci výslovného zastavení řízení, prokáže-li, že smír řádně splnila (§ 4, odst. 6 zák. č. 44/1933 Sb. z. a n.).

Smírčí senát může z moci úřední nebo na návrh stěžovatele vyzvati druhou stranu, aby ve lhůtě jím určené prokázala, že smír řádně splnila; neučiní-li tak strana, jest v řízení pokračovati.

Nedojde-li ke smíru pro některý důvod, uvedený v § 5, odst. 1 zák. č. 44/1933 Sb. z. a n., anebo má-li se přes uzavřený smír v řízení pokračovati (§ 12, odst. 4), přikročí smírčí senát ke zjištění skutkové podstaty podle § 5, odst. 2 téhož zákona. Které okolnosti jest zjistiti, rozhodne smírčí senát podle volného uvážení, přihlížeje k tomu, co strany až dosud přednesly nebo navrhly.

Nelze-li zjišťování skutkové podstaty prováděti přímo před smírčím senátem, provede je orgán Národní banky Československé anebo zvláště k tomu předsednictvem určený zmocněnec.

Vyšetřujícímu orgánu (odstavec 2) vydá předsednictvo dekret, jímž se vyšetření nařizuje. V tomto dekretu jest podle návrhu smírčího senátu uvésti skutečnosti, o jichž zjištění jde. Vyšetřující orgánové mohou však vyšetřování rozšířiti i na jiné skutečnosti, jeví-li se to pro posouzení případu důležitým a byl-li by dotaz u smírčího senátu spojen s průtahem; na takové rozšíření vyšetřovacích úkonů musí býti ve zprávě o provedeném vyšetření zvlášť upozorněno.

Peněžní ústav (peněžní podnik) nesmí vyšetřujícímu orgánu, dekretem se prokázavšímu (odstavec 3), odepříti zprávu nebo vysvětlivky, ať jsou jakékoli povahy.

Vyšetřující orgánové jsou povinni postupovati při vyšetřování s náležitými ohledy a zachovati nejpřísnější mlčenlivost o všech skutečnostech, jež při tom seznali.

O provedeném vyšetření podá vyšetřující orgán smírčímu senátu písemnou zprávu, ve které jest také uvésti peníz útrat vyšetřování. O událostech, k nimž došlo při vyšetřování a které mohou vésti k trestnímu stíhání podle § 12 zák. č. 44/1933 Sb. z. a n., pořídí vyšetřující orgán zvláštní záznam; opis tohoto záznamu jest předložiti předsednictvu, aby zařídilo potřebné k zavedení trestního řízení.

Je-li pro zjištění skutkové podstaty nutno obrátiti se na soud (§ 5, odst. 4 zák. č. 44/1933 Sb. z. a n.), zařídí potřebné k návrhu smírčího senátu předsednictvo. V dožádání, které jest v pochybnosti říditi na okresní soud, v jehož obvodu má se vyšetřovací úkon provésti, dlužno přesně uvésti skutečnosti, o jichž zjištění smírčímu senátu jde.

Výsledky šetření sdělí se stranám při ústním jednání pro to stanoveném anebo písemně; též lze strany poukázati, aby v úředních místnostech a hodinách nahlédly do spisů týkajících se zjištění skutkové podstaty.

Objeví-li se podle vyjádření jedné neb obou stran k výsledkům šetření nutným neb účelným doplniti ještě v některém směru zjišťování skutkové podstaty, učiní smírčí senát potřebné opatření; totéž může učiniti kdykoli z moci úřední, dokud nevydá písemné rozhodnutí o stížnosti (§ 15).

Shledá-li smírčí senát na podkladě výsledku provedeného řízení, že strana porušila peněžnickou normu soutěžní, vyřídí stížnost písemným rozhodnutím, v němž označí vytýkané jednání za porušení peněžnické normy soutěžní.

Toto rozhodnutí musí obsahovati:

Rozhodnutí jest doručiti oběma stranám; straně, jež byla uznána vinnou porušením peněžnické normy soutěžní, budiž doručeno podle ustanovení civilního řádu soudního o doručování žalob.

Přes to, že smírčí senát shledal, že strana porušila peněžnickou normu soutěžní, a vydání písemného rozhodnutí sejde, jsou-li tu podmínky v § 6, odst. 5 zák. č. 44/1933 Sb. z. a n. uvedené. Smírčí senát však může, nehledíc na to, rozhodnutí vydati a vyčkati s návrhem na potrestání (§ 26), dokud neuplynula lhůta v § 6, odst. 5, větě prvé téhož zákona uvedená.

Neshledá-li smírčí senát, že byla porušena peněžnická norma soutěžní, zastaví usnesením řízení a zpraví o tom strany (§ 5, odst. 6 zák. č. 44/1933 Sb. z. a n.).

Důvody, pro které řízení bylo zastaveno, jest v protokolu stručně vyznačiti.

K platnosti usnesení a rozhodnutí smírčího senátu jest potřebí většiny hlasů. Znalec, přibraný podle § 7, odst. 2, má hlas jen poradní.

Dojde-li k usnesení o zastavení řízení (§ 16) většinou hlasů, může přehlasovaný člen senátu ohlásiti do protokolu své odchylné mínění a navrhnouti, aby spisy byly předloženy odvolacímu senátu (§ 22) k projevu názoru. Má-li odvolací senát za to, že řízení nelze zastaviti, sdělí smírčímu senátu důvody, pro které shledává ve vytýkaném jednání porušení peněžnické normy soutěžní. Názor odvolacího senátu jest pro smírčí senát závazným.

Ke všem jednáním smírčího senátu jest přibrati zapisovatele.

Úkolem zapisovatele jest vésti protokol, do něhož jest zapsati jména přítomných, průběh jednání v hlavních jeho bodech, výpovědi svědků a znalců, jakož i všechna učiněná usnesení a rozhodnutí. Protokoly o poradách senátu a o hlasování v něm jest vésti odděleně.

Protokol podepíše mimo zapisovatele i předseda smírčího senátu.

Dozírati nad řádným vedením protokolu náleží předsedovi smírčího senátu.

Strany mohou se při řízení před smírčím senátem dáti zastupovati advokáty, obchodními zmocněnci, obchodními pomocníky, tajemníky nebo jinými funkcionáři svých zájmových korporací. Zástupce má se vykázati plnou mocí.

O tom, zdali lze připustiti zástupce stran i při zjišťování skutkové podstaty (§ 13), rozhodne vyšetřovací orgán podle volného uvážení, přihlížeje zejména k povaze dotčeného vyšetřovacího úkonu.

Výlohy právního zastupování, pokud nedošlo o jejich placení k dohodě, nese každá strana ze svého.

Stížnost, kterou pro porušení peněžnické normy soutěžní podá někdo jiný než peněžní ústav (podnik, ústředí), smírčí senát nejprve prozkoumá v neveřejném sedění a, nenaloží-li s ní podle § 3 zák. č. 44/1933 Sb. z. a n., zašle její stejnopis straně s písemnou výzvou, aby se do určité lhůty k ní vyjádřila. Zároveň jest stranu upozorniti, že, nevyhoví-li tomuto vyzvání, přikročí se ke zjištění skutkové podstaty a shledá-li se, že porušila peněžnickou normu soutěžní, provede se řízení podle § 6 téhož zákona.

Nedojde-li ve stanovené lhůtě žádné vyjádření nebo neshledá-li smírčí senát postačujícím, aby stížnost mohla býti bez dalšího uložena, anebo má-li smírčí senát i jinak za to, že jest nutno věc podrobněji vyšetřiti, přikročí ke zjištění skutkové podstaty a provede další řízení podle zásad §§ 13 až 16; ustanovení §§ 17 až 20 platí i tu.

Objeví-li se po provedeném řízení, že stížnost byla zřejmě svévolná, může smírčí senát uložiti stěžovateli náhradu útrat se zjišťováním skutkové podstaty. Proti tomuto výroku není opravného prostředku. O vymáhání útrat platí obdobně § 10, odst. 3.

O odvolání proti rozhodnutí smírčího senátu (§ 15 a § 21, odst. 2) rozhoduje odvolací senát (širší sbor; § 6, odst. 3 zák. č. 44/1933 Sb. z. a n.). Podle potřeby zřídí se odvolacích senátů několik.

Odvolací senát má předsedu a čtyři přísedící. Alespoň dva z jeho členů musí býti práva znalí; není-li jich, přibrati jest znalce práva znalé.

O jmenování a odvolání členů odvolacího senátu a znalců (odstavec 2), o jich vzetí do slibu a o vyloučení a odmítání jich platí obdobně ustanovení § 7, odst. 3 a 4, a § 8 s tím, že z jednání o odvolání také jest vyloučen, kdož spolupůsobil při projevu názoru podle § 17, odst. 2.

Úřad členů odvolacího senátu jest čestný, bezplatný; přísluší jim je náhrada hotových výloh.

Odvolání lze podati jak co do viny, tak i co do výše útrat do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí (§ 15, odst. 3).

Odvolání podati jest ve dvou stejnopisech, z nichž jeden doručí se stěžovateli; zároveň jest jemu, jakož i straně, která podala odvolání, sděliti jména členů odvolacího senátu a znalců (§ 22, odst. 2), byli-li přibráni. Stěžovatel může ve lhůtě odvolacím senátem stanovené podati na odvolání odpověď.

V odvolání, pokud se týká v odpovědi, jest udati peníz útrat, jehož náhrada se žádá.

Odvolací senát rozhodne bez účasti stran na základě skutečností zjištěných v řízení před smírčím senátem a rozhodnutí smírčího senátu buď potvrdí nebo zruší; zruší-li je, může buď další řízení zastaviti anebo smírčímu senátu uložiti, aby řízení v určitém směru doplnil a vydal nové rozhodnutí.

Ve svém rozhodnutí určí odvolací senát zároveň, kdo má nésti útraty odvolání a jakým penízem (§ 6, odst. 3 zák. č. 44/1933 Sb. z. a n.).

O doručení rozhodnutí platí obdobně § 15, odst. 3.

K platnosti usnesení a rozhodnutí odvolacího senátu jest potřebí většiny hlasů. Znalec, přibraný podle § 22, odst. 2, má hlas jen poradní.

Ustanovení §§ 18 až 20 platí obdobně i pro odvolací senát.

Rozhodnutí smírčího senátu, proti němuž nebylo včas podáno odvolání (§ 23, odst. 1), anebo které odvolací senát potvrdil, opatří předsednictvo doložkou, že nabylo právní moci, a zašle je se spisy místně příslušnému okresnímu úřadu s návrhem na potrestání viníka podle § 11 zák. č. 44/1933 Sb. z. a n.

Poté, co okresního úřadu došel návrh na potrestání (odstavec 2), lze zjištěnou skutkovou podstatu doplniti již jen na žádost tohoto úřadu.

Ustanovení § 13, odst. 2 až 6 obdobně platí, provádí-li se šetření ke zjištění skutkové podstaty na žádost soudu (§ 1, č. 2).

Podati soudem vyžádaný posudek o tom, zdali určitým jednáním byla porušena peněžnická norma soutěžní, přísluší smírčímu senátu; jde-li však o posudek v případě zvlášť důležitém anebo zásadním, jest jej podati společně s odvolacím senátem.

Ústřední smírčí orgán má veškeré jednací spisy uchovávati aspoň 10 let. Po tuto dobu mohou strany nahlížeti do spisů a za náhradu hotových výloh žádati o jejich opisy. Jiným osobám může předsednictvo dovoliti nahlédnouti do spisů podle volné úvahy; při tom může obmeziti souhlas s nahlédnutím jen do části spisů.

Předsednictvo jest povinno zaslati spisy soudu neb okresnímu úřadu, požádají-li o to.

Kromě působnosti, v § 4, odst. 2, § 6, odst. 1, § 7, odst. 3 a § 22, odst. 3 uvedené, valnému shromáždění členů náleží:

Posudky podle odstavce 1, písm. b) jest míti ve zvláštní patrnosti.

Valné shromáždění svolává a je řídí předseda nebo jeho náměstek (§ 5, odst. 3). Pozvati jest veškeré členy (náhradníky).

Předsedající valnému shromáždění hlasuje a při rovnosti jeho hlas rozhoduje. Náhradník má hlas toliko poradní, ačli nezastupuje nepřítomného člena.

Pokud jednací řád jinak nestanoví, jest usnesení valného shromáždění platným, vyslovila-li se pro ně většina přítomných členů nebo náhradníků je zastupujících.

Smírčí senát (§ 7) jest též povolán, aby na návrh oprávněného (§ 2 vládního nařízení ze dne 23. února 1928, č. 30 Sb. z. a n.) konal smírčí řízení v případech nekalé soutěže ve věcech peněžních a bankovních (§ 50, odst. 1 zák. č. 111/1927 Sb. z. a n.). O tomto řízení platí ustanovení oddílu I vl. nař. č. 30/1928 Sb. z. a n. v témže rozsahu, jak platila dosud pro ústřední smírčí orgán podle téhož vládního nařízení.

Jestliže však vytýkané jednání jest vedle nekalé soutěže podle zákona č. 111/1927 Sb. z. a n. i porušením peněžnické normy soutěžní podle zákona č. 44/1933 Sb. z. a n., jest postupovati podle ustanovení tohoto nařízení, označí-li navrhovatel svůj návrh na zavedení smírčího řízení výslovně jako stížnost na porušení peněžnické normy soutěžní a vyhoví-li předpisům tohoto nařízení v příčině této stížnosti stanoveným.

stanoviti pro soutěž v peněžnictví zásady dobrých mravů, zejména pokud jde o dohody úrokové všeho druhu, a zásady jím stanovené měniti nebo rušiti (§ 1, odst. 1 zák. č. 44/1933 Sb. z. a n.);

k vyzvání vlády stanoviti takové zásady o jednotlivých otázkách, zejména ve lhůtě vládou určené upraviti úrokové sazby na úroveň odpovídající hospodářským poměrům a podati vyjádření o přiměřenosti rozpětí mezi pasívními a aktivními úroky u jednotlivých druhů peněžních ústavů a peněžních podniků (§ 1, odst. 2 téhož zák.);

podati vyjádření k osnově vládního nařízení podle § 15, odst. 1 neb odst. 2 téhož zákona;

podávati vládě z vlastního podnětu anebo k vyzvání ministra financí vyjádření, návrhy a dobrá zdání i v jiných než napřed uvedených zákonodárných, správních a organisačních věcech zásadní povahy, jež týkají se peněžnictví a úvěrnictví;

podávati soudům vyžádaná dobrá zdání v otázkách peněžnictví a úvěrnictví;

sledovati a sbírati obchodní zvyklosti v oboru peněžnictví a úvěrnictví;

doporučovati směrnice pro provádění revisí peněžních ústavů a peněžních podniků a sledovati, zdali revisní orgány své úkoly řádně obstarávají;

pečovati v dohodě se Státním úřadem statistickým a s Národní bankou Československou o řádné vybudování statistiky v oboru peněžnictví a úvěrnictví;

vysílati zástupce peněžnictví jakožto celku do odborných poradních sborů.

Poradní sbor ve věcech peněžnictví skládá se z předsedy, tří místopředsedů a dalších 37 členů (náhradníků).

Kdo jest předsedou, místopředsedou, členem (náhradníkem) Ústředního smírčího orgánu (§§ 2 a 3) jest zároveň předsedou, místopředsedou, členem (náhradníkem) Poradního sboru.

Z dalších osmi členů (náhradníků) Poradního sboru pět jako zástupce ministerstev financí, průmyslu, obchodu a živností, vnitra, zemědělství a sociální péče jmenuje a odvolává ministr financí v dohodě s příslušnými ministry; zbývající tři jako zástupce hlavních hospodářských odvětví mimo peněžnictví jmenuje a odvolává ministr financí po návrhu ministrů průmyslu, obchodu a živností, zemědělství a sociální péče (čl. LIV, odst. 1 zák. č. 54/1932 Sb. z. a n.).

Orgány Poradního sboru jsou:

Valné shromáždění může zříditi ze svého středu zvláštní výbory ku přípravě návrhů pro valné shromáždění anebo k vyřizování věcí, týkajících se jen jednotlivých skupin peněžních ústavů (peněžních podniků).

Vzájemný poměr předsednictva, valného shromáždění a výborů (odstavec 2), způsob jejich svolávání a podmínky platnosti jejich usnesení podrobně určí valné shromáždění v jednacím řádu, přihlížejíc k dalším ustanovením tohoto nařízení. Jednací řád a jeho změny schvaluje ministr financí v dohodě s ministry průmyslu, obchodu a živností, vnitra, zemědělství a sociální péče.

Orgánové Poradního sboru mohou přibírati ke svým jednáním znalce s hlasem poradním.

Předsednictvo Poradního sboru skládá se z předsedy Ústředního smírčího orgánu a jeho místopředsedů.

Předsednictvo zastupuje Poradní sbor, přiděluje práce jednotlivým výborům (§ 36, odst. 2) a dozírá nad jejich prováděním; do jeho působnosti náležejí veškeré věci, jež podle ustanovení tohoto nařízení nebo jednacího řádu nejsou jiným orgánům výslovně vyhrazeny.

Jednací řád stanoví, které věci z oboru působnosti předsednictva může vyřizovati předseda sám. Předsedu, je-li zaneprázdněn, zastupuje jím k tomu určený místopředseda (náměstek).

Jinak se věci vyřizují usnesením, k jehož platnosti, pokud jednací řád nestanoví odchylek, jest potřebí přítomnosti alespoň tří členů předsednictva a většiny hlasů; předsedající hlasuje a při rovnosti hlasů jeho hlas rozhoduje.

K platnosti listin Poradním sborem vyhotovených jest potřebí, aby byly podepsány předsedou (náměstkem) a alespoň jedním z místopředsedů nebo z dalších členů sboru.

Valné shromáždění členů svolává a řídí předseda Poradního sboru nebo jeho náměstek (§ 37, odst. 3).

K valnému shromáždění musejí býti pozváni všichni členové Poradního sboru a jejich náhradníci doporučenými pozvánkami, v nichž jest udati dobu a místo jeho konání a pořad jednání. Pozvánky jest podati poštovní dopravě nejpozději tři dny přede dnem, na který se valné shromáždění svolá.

Předsedající valnému shromáždění hlasuje a při rovnosti hlasů jeho hlas rozhoduje. Náhradník má hlas toliko poradní, ačli nezastupuje nepřítomného člena.

Usnesení valného shromáždění jest, pokud jednací řád nestanoví odchylek, platným, vyslovila-li se pro ně většina přítomných členů nebo náhradníků je zastupujících.

K platnosti usnesení o věcech z oboru působnosti, v § 34, č. 1 až 3 uvedené, jest však potřebí, aby byla přítomna jak většina členů Ústředního smírčího orgánu nebo jejich náhradníků, tak většina dalších osmi členů nebo jejich náhradníků (§ 35, odst. 3) a vyslovily se pro ně většiny v obou těchto skupinách.

Má-li býti předmětem usnesení podle odstavce 5 úprava úrokových sazeb, jest potřebí, aby k němu došlo na podkladě předlohy napřed projednané a usnesené ve zvláštním pro to zřízeném výboru. Předsednictví v tomto výboru náleží předsedovi Poradního sboru anebo jím k tomu určenému členu tohoto sboru zastupujícímu Národní banku Československou; dalšími členy tohoto výboru jsou člen sboru zastupující ministerstvo financí, člen sboru zastupující Československý reeskontní a lombardní ústav a šest členů sboru určených případ od případu předsednictvem (§ 37) tak, aby podle možnosti zastoupeny byly pro vývoj úrokových sazeb nejdůležitější skupiny peněžnictví. O svolávání schůzí tohoto výboru platí obdobně předešlý odstavec 2; k platnosti jeho usnesení jest potřebí, aby pro ně hlasovalo všech šest předsednictvem určených členů.

Zvláštní výbor, v odstavci 6 uvedený, může ke svým jednáním přibírati znalce (§ 36, odst. 4) z významných zájmových kruhů. Bude-li předmětem jeho jednání úprava úrokových sazeb z dlouhodobých zápůjček nebo vkladů, které veřejnoprávné sociálně-pojišťovací ústavy poskytují ústavům peněžním za tím účelem, aby přispěly některým hospodářským odvětvím, přibere výbor znalce ze sociálně-pojišťovacích ústavů, které na poskytování těchto druhů úvěrů a vkladů jsou význačnou měrou účastny; o prohlášení těchto znalců jest pojednati a vyvolati o něm usnesení.

K valným shromážděním členů a k seděním výborů jest přibrati zapisovatele.

Úkolem zapisovatele jest vésti protokol, do něhož jest zapsati jména přítomných, průběh jednání v hlavních jeho bodech, jakož i všechna učiněná usnesení. O jednáních valného shromáždění, týkajících se oboru působnosti uvedené v § 34, č. 1 až 3, jakož i o jednáních zvláštního výboru, v § 38, odst. 6 uvedeného, jest poříditi protokoly pokud možno zevrubné.

Protokol podepíše vedle zapisovatele předsedající valnému shromáždění, pokud se týká výboru; předsedajícímu také náleží dozírati nad řádným vedením protokolu.