57/1933 Sb. znění účinné od 12. 4. 1933 do 5. 10. 1933
57
Vyhláška
ministra financí (26)
ze dne 12. dubna 1933,
kterou se uveřejňuje opatření Národní banky Československé o úpravě platů za dovoz a vývoz zboží ve styku s Německem
Podle § 4 vládního nařízení (VI) ze dne 2. prosince 1931, č. 179 Sb. z. a n., kterým se provádí ustanovení § 2, č. 2 zákona ze dne 14. prosince 1923, č. 7 Sb. z. a n. z r. 1924, o ochraně československé měny a oběhu zákonných platidel, jakož i § 9 opatření Stálého výboru ze dne 7. listopadu 1929, č. 166 Sb. z. a n., o konečné úpravě československé měny, vyhlašuji s účinností ode dne 12. dubna 1933 opatření Národní banky Československé ze dne 11. dubna 1933.
Opatření Národní banky Československé o úpravě platů za dovoz a vývoz zboží ve styku s Německem Národní banka Československá, provádějíc dohodu s Říšskou bankou v Berlíně k úpravě platů za dovoz a vývoz zboží ve styku s Německem, ustanovuje ve shodě s ministrem financí podle § 1 vládního nařízení (VI) č․ 179/1931 Sb. z. a n. a § 9 opatření Stálého výboru č. 166/1929 Sb. z. a n.:
(1) Platy za zboží dovážené z Německa lze konati ve prospěch německého věřitele pouze na "Sběrný účet Říšské banky u Národní banky Československé". Toto ustanovení vztahuje se též na platy za zboží dovážené z Německa, jež němečtí věřitelé postoupili osobám nebo firmám v jiných státech.
Na "Sběrný účet Říšské banky u Národní banky Československé" jest konati platy ve prospěch německého věřitele nehledíc na to, v jaké měně bylo placení sjednáno a bez rozdílu, jde-li o platy za zboží z Německa již dovezené nebo v budoucnosti dovážené. Byly-li vydány na tyto pohledávky směnky, budou při splatnosti zaplaceny jen na sběrný účet.
(2) Ustanovení odstavce 1 nevztahuje se na zboží, které se do Československa dováží přímo ze zámoří přes německé přístavy aneb jinak přímým průvozem přes Německo.
(3) Na "Sběrný účet Říšské banky u Národní banky Československé" lze skládati platy u těchto bank jakožto sběrných míst:
Anglo-československé a Pražské úvěrní banky,
Banky pro obchod a průmysl, dříve "Länderbanky",
České banky Union,
České eskomptní banky a úvěrního ústavu,
České průmyslové banky,
Živnostenské banky.
"Sběrný účet Říšské banky u Národní banky Československé" bude veden v markách. Platy na tento účet jest konati tak, že vplátce složí u sběrného místa hodnotu v Kč podle středního kursu říšské marky, znamenaného na pražské burse v den zúčtování platu na sběrný účet v Praze. Jiné měny, na které zní pohledávky uvedené v odstavci 1, budou přepočteny na Kč rovněž podle středního kursu příslušných devis, znamenaného na pražské burse v den zúčtování platu na sběrný účet v Praze.
Při platech na "Sběrný účet Říšské banky u Národní banky Československé" vybírá se manipulační poplatek 2 promile, zní-li účet za zboží na marky, a 1 1/2 promile, zní-li na Kč nebo na jiné měny.
(4) Závazek československého dlužníka proti německému věřiteli zaniká, složí-li dlužný peníz na "Sběrný účet Říšské banky u Národní banky Československé" ve prospěch německého věřitele.
(5) Pro povolení platu na "Sběrný účet Říšské banky u Národní banky Československé" platí obecné devisové předpisy.
(6) Povolení daná do dne účinnosti tohoto opatření ku přímému vyúčtování a placení mezi československými a německými vývozci a dovozci na podkladě vzájemného obchodu zůstávají v platnosti. Napříště jest třeba ku přímému vyúčtování a placení mezi československými a německými dovozci a vývozci na podkladě vzájemného obchodu souhlasu Národní banky Československé a příslušného místa v Německu.
(7) O platu na "Sběrný účet Říšské banky u Národní banky Československé" bude zpravena Říšská banka, které se oznámí, který dlužník, ve prospěch kterého věřitele, z jakého titulu a jak veliký peníz složil. Říšská banka zařídí, aby bez prodlení příslušný peníz byl vyplacen německému věřiteli.
(8) Platy za zboží vyvážené z Československa do Německa lze konati ve prospěch československého věřitele pouze na "Sběrný účet Národní banky Československé u Říšské banky". Na tento účet budou konány platy ve prospěch československého věřitele nehledíc na to, v jaké měně bylo placení sjednáno, a bez rozdílu, jde-li o platy za zboží do Německa již vyvezené anebo v budoucnosti vyvážené. Českoslovenští vývozci upozorní německé dovozce, aby platili výhradně na uvedený sběrný účet. Byly-li vydány na pohledávky směnky, budou při splatnosti zaplaceny jen na sběrné účty. Německý dlužník zprošťuje se svého závazku vůči československému věřiteli splacením dlužného peníze na "Sběrný účet Národní banky Československé u Říšské banky."
(9) Ustanovení odstavce 8 nevztahují se na zboží, které se přes Německo z Československa vyváží v přímém průvozu.
(10) "Sběrný účet Národní banky Československé u Říšské banky" bude veden v markách. Kč nebo jiné měny budou při placení přepočítávány na marky podle středního jejich kursu na berlínské burse.
(11) Říšská banka zpraví o vykonaných platech na "Sběrný účet Národní banky Československé u Říšské banky" Národní banku Československou s oznámením, ve prospěch kterého československého věřitele, kterým dlužníkem, z jakého titulu a jak veliký peníz byl složen. Národní banka Československá zařídí, aby příslušný peníz byl neprodleně vyplacen československému věřiteli, a to prostřednictvím sběrných míst uvedených v odstavci 3 po srážce manipulačního poplatku 2 promile, zní-li účet za zboží na marky, a 1 1/2 promile, zní-li na Kč nebo jiné měny. Jiné poplatky účtovány nebudou.
(12) Tím zrušuje se opatření Národní banky Československé ze dne 6. března 1933 o převodech platů do Německa, které bylo uveřejněno vyhláškou ministra financí ze dne 7. března 1933, č. 46 Sb. z. a n.
V Praze dne 11. dubna 1933
Národní banka Československá
Guvernér:
Dr. Pospíšil v. r.
Bankovní rada:
Dr. Roos v. r.
Vrchní ředitel:
Kučera v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck