189/1946 Sb. znění účinné od 26. 10. 1946 do 31. 3. 1952

Předpis byl překonán vyhláškou č. 390/1952 Ú. l., jež ve svém § 5 upravovala očkování proti záškrtu.

Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se tento zákon považuje za výslovně zrušený.

189

ZÁKON

ze dne 2. října 1946

o povinném očkování proti záškrtu.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Všeobecná ustanovení.

(1)	K zamezení a potlačení záškrtu se zavádí povinné ochranné očkování (přeočkování) proti záškrtu (dále jen očkování).
(2)	Očkování provádějí okresní národní výbory prostřednictvím okresních a státních obecních (městských) a obvodních lékařů a jiných zdravotních zařízení.

§ 2.

Očkování dětí.

(1)

Každé dítě podléhá očkování, které se provede povinně celkem třikrát. První očkování může býti provedeno teprve po dosažení šesti měsíců života a musí býti provedeno nejpozději do dosažení dvou let. Druhému očkování podléhá dítě v kalendářním roce, ve kterém dovrší třetí rok života. Třetímu očkování podléhá dítě v kalendářním roce, ve kterém dovrší pátý rok života.

(2)

Dítě, které před počátkem účinnosti tohoto zákona dovršilo druhý rok a nepřekročilo čtvrtý rok života, musí býti očkováno do konce roku 1947 a v kalendářním roce, v němž dovrší pátý rok života․ Dítě, které před počátkem účinnosti tohoto zákona dovršilo pátý rok a nepřekročilo desátý rok života musí býti očkováno do konce roku 1947.

§ 3.

Mimořádné očkování.

Vyskytne-li se epidemie záškrtu, nebo vyžadují-li toho jinak veřejné zájmy zdravotní, může zemský národní výbor (na Slovensku pověřenec pro zdravotnictví) rozšířiti okruh osob, podléhajících očkování bez ohledu na omezení uvedená v § 2.

§ 4.

Odklad očkování.

Očkování se odloží u osob, o nichž se prokáže lékařským vysvědčením, nebo u nichž očkující lékař shledá, že by se očkováním ohrozilo jejich zdraví, na dobu, po kterou trvá zdravotní stav bránící očkování.

§ 5.

Zproštění očkování.

Očkování nepodléhá osoba, o které se prokáže lékařským vysvědčením, že byla očkována v kalendářním roce, v němž se měla podrobiti očkování.

§ 6.

Vynucené očkování.

Očkování lze vynutiti politickou exekucí, zejména přímým donucením.

§ 7.

Odpovědnost za očkování dětí.

Zákonní zástupci dětí a osoby, jimž jest svěřena péče o dítě, jsou povinni pečovati o to, aby se děti podrobily očkování podle tohoto zákona.

§ 8.

Očkovací seznamy.

(1)	Okresní národní výbory jsou povinny podle směrnic, které vydá ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvy vnitra a školství a osvěty, sestavovati za spolupůsobení místních národních výborů, správců matrik a ředitelů škol seznamy osob podléhajících očkování.
(2)	Majitelé domů nebo jejich zástupci jsou povinni na vyzvání místního národního výboru předložiti úplné seznamy osob v domě bydlících, které podléhají očkování.
(3)	Uživatelé bytů jsou povinni dodati majiteli domu nebo jeho zástupci na vyzvání seznam osob v bytě bydlících, které podléhají očkování.

§ 9.

Spolupůsobení místních národních výborů. Úhrada nákladů.

(1)	Místní národní výbory jsou povinny spolupůsobiti při provádění očkování a na vlastní náklad poskytnouti potřebné pomocné síly pro očkování, jakož i opatřiti a udržovati vhodné místnosti.
(2)	Ostatní náklady na očkování hradí stát, pokud není úhradou povinen nositel sociálního pojištění.
(3)	Očkování podle tohoto zákona je bezplatné; lékaři i pomocné síly nesmějí za očkovací úkony od stran ani požadovati ani přijímati odměny.
(4)	Státním obecním (městským) a obvodním lékařům přísluší za očkování náhrada, jejíž výši stanoví každoročně ministr zdravotnictví v dohodě s ministrem financí vyhláškou v Úředním listě.

Ustanovení trestní a závěrečná.

§ 10.

Jednání a opomenutí příčící se ustanovením tohoto zákona nebo předpisům vydaným podle něho potrestá okresní národní výbor, nejde-li o čin přísněji trestný, jako správní přestupek pokutou do 10 000,- Kčs nebo vězením (uzamčením) do jednoho měsíce.

§ 11.

Zákon ze dne 15. května 1942, č. 71 Sl. z., o očkování proti záškrtu, se zrušuje.

§ 12.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr zdravotnictví v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Dr. Beneš v. r.

Gottwald v. r.

Dr. Procházka v. r.