Navrhuje-li se výmaz německého znění firmy, zapsaného v době nesvobody, nemusí býti podání učiněno ve formě soudně nebo notářsky ověřené, a to ani tehdy, žádá-li se zároveň za zápis firmy v jazyce českém nebo slovenském.

U společnosti akciové, společnosti s ručením obmezeným nebo u výdělkového a hospodářského společenstva není třeba při návrhu podle odstavce 1 šetřiti náležitostí předepsaných pro změnu stanov; vyhoví-li však soud návrhu, jsou tím i stanovy změněny.

Úlevy povolené v § 1 platí přiměřeně, navrhuje-li se u jiných zápisů v obchodním nebo společenstevním rejstříku, které byly vykonány v době nesvobody také německy, výmaz německého znění anebo navrhuje-li se nahraditi jen německé znění takových jiných zápisů zněním českým nebo slovenským.

Takové jiné zápisy, pokud byly vykonány v době nesvobody také německy, mohou soudy vymazati, odvolávajíce se na tento zákon, i z úřední moci při běžném vyřizování rejstříkových věcí․

Obchodní společnosti a výdělková a hospodářská společenstva jsou povinny se nejpozději do dvou měsíců ode dne počátku účinnosti tohoto zákona usnésti na slovních opravách nebo úpravách společenských (společenstevních) smluv, které jsou nutné k odstranění upomínek na dobu nesvobody. Jsou k tomu příslušné také jejich užší správní orgány (společníci osobně ručící, představenstvo, jednatelé, likvidátoři), nebo národní správci ustanovení podle dekretu presidenta republiky ze dne 19. května 1945, č. 5 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů; jde-li o orgán složený z několika fysických osob, usnáší se o tom prostou většinou a v případě rovnosti hlasů je přijato usnesení, pro které hlasoval předsedající.

O změnách stanov, nutných podle odstavce 1, může se orgán společnosti (společenstva) platně usnésti i tehdy, nebyl-li takový předmět usnášení předem ohlášen na pořad jeho schůze, třebas to jinak zákon nebo stanovy předepisují.

Právních předpisů, podle kterých se k platnosti změn společenských a společenstevních smluv vyžaduje státní schválení, forma notářského aktu nebo jakékoli jiné přísnější náležitosti než písemná forma, netřeba dbáti při změnách, k nimž musí dojíti podle odstavce 1.

Splnění povinnosti podle odstavce 1 může rejstříkový soud na účastnících vynucovati pořádkovými tresty podle § 12 zákona ze dne 17. prosince 1862, č. 1 ř. z. z roku 1863, kterým se uvádí obchodní zákoník.

Není-li akciová společnost, společnost s ručením obmezeným nebo výdělkové a hospodářské společenstvo s to svolati valnou hromadu způsobem stanoveným společenskou (společenstevní) smlouvou, určí jim rejstříkový soud na návrh orgánu oprávněného svolati valnou hromadu náhradní způsob svolání valné hromady; přitom dbá jednak vhodnosti a úspornosti, jednak zájmu, aby se největší část členů společnosti (výdělkového a hospodářského společenstva) mohla bez zvláštních obtíží dověděti o svolání valné hromady a jejím pořadu; jde-li o společnost, jejíž stanovy lze změniti jen státním schválením, opatří si před svým rozhodnutím vyjádření úřadu příslušného k udělení schválení.

Na pořad nejbližší valné hromady svolané náhradním způsobem podle odstavce 1 je podle potřeby ohlásiti také změnu ustanovení stanov o způsobu svolávání valné hromady. Nestalo-li se tak nebo nebyla-li tato změna přijata, vstupuje výrok soudu podle odstavce 1 na místo příslušného ustanovení společenské (společenstevní) smlouvy.

Vyhoví-li rejstříkový soud návrhu podle odstavce 1 a jsou-li dány podmínky podle odstavce 2, věty 2, poznamená svůj výrok také v obchodním (společenstevním) rejstříku.

zápisy vykonané v obchodním (společenstevním) rejstříku podle § § 1 až 3 tohoto zákona, pokud nejde o zápis firmy v jazyce českém nebo slovenském podle § 1, odst. 1;

poznámky a výmazy dočasných národních správ v rejstříku společenstevním podle § 12 dekretu presidenta republiky č. 5/1945 Sb.;

zápisy a výmazy, kterých je třeba v obchodním a společenstevním rejstříku k provedení § 8 dekretu presidenta republiky ze dne 19. září 1945, č. 79 Sb., o zatímní úpravě soudnictví v zemích České a Moravskoslezské.

nařízení říšského ministra spravedlnosti ze dne 20. října 1943, říš. zák. I, str. 573, o omezení obchodněprávních vyhlášek za války;

vládního nařízení ze dne 27. prosince 1943, č. 317 Sb., o omezení obchodněprávních vyhlášek po dobu války, ve znění nařízení ministra spravedlnosti ze dne 7. října 1944, č. 228 Sb., o opatřeních v oboru soukromého práva;

čl. I nařízení ministra spravedlnosti ze dne 3. března 1944, č. 72 Sb., o svolávání a omezení valných hromad a členských shromáždění výdělkových a hospodářských společenstev.