Zřizuje se parlamentní kontrolní a úsporná komise (v dalším komise).

Komise dozírá na to, aby bylo dbáno úspornosti a hospodárnosti ve správě a hospodaření státu, svazků územní samosprávy, organisací samosprávy zájmové a nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění, národních podniků, dále i podniků, ústavů, fondů a jiných zařízení, jež tyto subjekty spravují, dotují nebo jinak podporují nebo na nichž jsou kapitálově nebo i jinak hospodářsky účastny, nebo za něž se zaručily, a podniků (závodů) i všech majetkových podstat, do nichž byla zavedena národní správa, a v souvislosti s tím všude, kde toho vyžaduje veřejný zájem.

Komise se skládá ze 16 členů a 16 náhradníků, zvolených ze členů Národního shromáždění podle zásady poměrného zastoupení ve smyslu ustanovení zákona ze dne 15․ dubna 1920, č. 325 Sb., o jednacím řádu poslanecké sněmovny Národního shromáždění, ve znění předpisů jej pozměňujících nebo doplňujících (dále jen jednací řád), platného přiměřeně pro volbu výborů Národního shromáždění.

Uprázdní-li se místo člena nebo náhradníka v komisi, zvolí Národní shromáždění k oznámení předsedy komise jiného člena nebo náhradníka. Nově zvolený člen (náhradník) musí náležeti k téže volební skupině jako člen, jehož místo se uprázdnilo, leč by tato skupina nenavrhla kandidáta nebo odepřela voleb se zúčastniti.

Členy komise nemohou býti ani členové vlády ani členové sboru pověřenců.

Pokud tento zákon neustanovuje jinak, platí pro komisi obdobně předpisy jednacího řádu.

Ustanovení § 27, odst. 3 jednacího řádu neplatí pro jednání této komise.

Komise je orgánem permanentním ve smyslu § 4, odst. 4 jednacího řádu a pokračuje ve své činnosti i po ukončení zasedání Národního shromáždění, aniž k tomu potřebuje souhlasu vlády. Prohlásí-li president republiky v dekretu, kterým prohlašuje zasedání Národního shromáždění za skončené, že se práce sněmovny přerušují, nevztahuje se ustanovení o přerušení na tuto komisi.

Předseda Národního shromáždění svolá komisi k ustavující schůzi do 14 dnů od jejího zvolení a řídí ji až do zvolení předsedy komise.

Komise si zvolí předsedu, prvního a druhého místopředsedu a zapisovatele. Předseda má právo hlasovací.

Jednání komise a veškerý její listinný materiál jsou důvěrné.

Člena komise (náhradníka), který poruší důvěrnost stanovenou v odstavci 1, může Národní shromáždění na návrh komise zbaviti funkce člena (náhradníka). Návrh na zbavení funkce podle tohoto ustanovení musí býti schválen prostou většinou všech členů komise. Národní shromáždění rozhodne o návrhu bez rozpravy prostým hlasováním.

Komise, vykonávajíc působnost uvedenou v § 1, odst. 2, dohlíží - bez újmy práv a odpovědnosti vlády a jejích členů - zejména na to, aby zásada úspornosti a hospodárnosti byla zachovávána a aby zjištěné závady byly odstraněny. Pokud jde o správu a hospodaření státu nevztahuje se kontrolní činnost komise na prostředky, které nepodléhají řádnému dozoru nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Komise se také účastní svými podněty při sestavování státního rozpočtu.

Komise může žádati, aby při jejích schůzích byly ministerstvo financí a nejvyšší účetní kontrolní úřad zastoupeny stálým zástupcem. Komise jest v rozsahu své působnosti oprávněna požádati nejvyšší účetní kontrolní úřad o sdělení výsledků jeho spisového šetření nebo dohlídkové činnosti ( § § 5 a 8 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu), jakož i žádati o výkon dohlídky nebo o dobré zdání. Dožádáním komise o sdělení výsledků z oboru kontrolní činnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu není dotčen postup podle § 8 zák. č. 175/1919 Sb. Dožádáním o dobré zdání nejvyššího účetního kontrolního úřadu není porušena důvěrnost jednání.

Subjekty podléhající dozoru komise jsou povinny sdělovati komisi na její žádost pravdivě a úplně veškeré údaje a předložiti doklady, potřebné k plnění úkolů jí uložených. Splnění těchto povinností lze vymoci dozorčími prostředky, a pokud jich není, politickou exekucí.

Ustanovení odstavce 3 neplatí o údajích a dokladech, o nichž Nejvyšší rada obrany státu určí, že je třeba jejich utajení v zájmu obrany státu.

Nejde-li o věc, která se vyšetřuje z usnesení Národního shromáždění, lze ustanovení § 28, odst. 2 jednacího řádu o výslechu svědků užíti jen, usnese-li se na tom komise většinou všech členů komise.

Nejde-li o výslech dožádaným soudem, vyslechne svědky zpravodaj komise za předsednictví předsedy komise a v přítomnosti zapisovatele. Předsedající i zapisovatel mohou výslech doplňovati vlastními otázkami.

O činnosti komise podává Národnímu shromáždění zprávy její předseda, anebo usnese-li se tak komise, zpravodaj, pro určitý případ komisí zvolený. Komise může prostou většinou rozhodnouti, zda tyto zprávy mají být vytištěny a předloženy Národnímu shromáždění. Týká-li se zpráva věci, vyšetřované podle § 28, odst. 2 jednacího řádu a § 7 tohoto zákona, může se komise nadpoloviční většinou svých členů usnésti, aby zápisy nebo těsnopisecké záznamy o tomto šetření byly úplně nebo částečně čteny.

Obsahuje-li zpráva komise také návrh usnesení, přikáže ji předseda Národního shromáždění příslušnému výboru; další jednání Národního shromáždění se řídí podle předpisů ústavní listiny a jednacího řádu.