250/1946 Sb. znění účinné od 27. 2. 1947 do 31. 12. 2023
změněno s účinností od poznámka nařízením č. 26/1947 Sb.
27.2.1947
250
ZÁKON
ze dne 20. prosince 1946
o jednorázovém osidlovacím příspěvku na úhradu
mimořádných stěhovacích a zařizovacích výloh.
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1. Zaměstnancům na území obsazeném v roce 1938 cizí brannou mocí, uvedeným v § 2, se přiznává na úhradu mimořádných stěhovacích a zařizovacích výloh jednorázový osidlovací příspěvek.
§ 2. Osobní rozsah. (1) Osidlovací příspěvek přísluší:
a) zaměstnancům státu, státních a státem spravovaných ústavů, podniků, fondů a zařízení, učitelům, na něž se vztahuje učitelský zákon ze dne 24. června 1926, č. 104 Sb., dále zaměstnancům zemí, okresů a obcí, jakož i jejich (jimi spravovaných) ústavů, podniků, fondů a zařízení;
b) zaměstnancům (učňům) v průmyslových a řemeslných podnicích, které vyhlásí podle výrobních oborů a územních oblastí osidlovací úřad po slyšení Ústřední rady odborů v dohodě s příslušným ministerstvem a ministerstvem financí;
c) zaměstnancům v zemědělství a lesnictví.
(2) Osidlovací příspěvek přísluší československým státním příslušníkům české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti, státně a národně spolehlivým, kteří po dni faktického skončení německé nebo maďarské okupace již přesídlili nebo do dne 30. dubna 1947 ještě přesídlí do území uvedeného v § 1 za účelem trvalého usídlení a trvalého zaměstnání (včlenění do práce) jako zaměstnanci oborů zmíněných v odstavci 1.
(3) Osidlovací příspěvek nepřísluší
a) zaměstnancům, nepodléhajícím pojistné povinnosti podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, ve znění předpisů jej doplňujících a pozměňujících, nebo podle vládního nařízení ze dne 15. března 1943, č. 70 Sb., o pojištění u bratrských pokladen, a podle obdobných předpisů platných na Slovensku,
b) bez ohledu na pojistnou povinnost všem zaměstnancům, na něž se vztahuje zákon ze dne 11. července 1934, č. 154 Sb., o soukromých zaměstnancích, přesahuje-li jejich hrubý služební plat podrobený dani důchodové za poslední kalendářní měsíc, uplynulý před účinností tohoto zákona (u zaměstnanců, kteří nastoupí do zaměstnání po vyhlášení tohoto zákona, za kalendářní měsíc následující po přesídlení) částku 4000,- Kčs; tato částka se zvyšuje o částku 1000,- Kčs na každého rodinného příslušníka, pokud není výdělečně činný a bydlí se zaměstnancem ve společné domácnosti.
(4) Osidlovací příspěvek nepřísluší osobám, které byly nebo budou v důsledku dohody mezi Československem a Maďarskem ze dne 27. února 1946, č. 145 Sb., o výměně obyvatelstva, přestěhovány na území Československé republiky.
§ 3. Výměra osidlovacího příspěvku. (1) Osidlovací příspěvek činí:
a) u zaměstnanců, kteří ke dni podání přihlášky nedosáhli 16 roků věku, částku 1200,- Kčs,
b) u zaměstnanců ostatních částku 2400,- Kčs.
(2) K osidlovacímu příspěvku náleží:
a) příplatek v částce 1200,- Kčs na manželku (družku), státně a národně spolehlivou, žije-li se zaměstnancem trvale ve společné domácnosti na území uvedeném v § 1, pokud nemá samostatného nároku na příspěvek;
b) příplatek v částce 800,- Kčs na každého dalšího nezaopatřeného příslušníka rodiny, k jehož výživě jest zaměstnanec podle zákona povinen a skutečně přispívá, pokud tento rodinný příslušník žije se zaměstnancem trvale ve společné domácnosti a nemá samostatného nároku na příspěvek.
(3) Celková částka osidlovacího příspěvku se zmenšuje o částku zaměstnanci skutečně vyplacenou zaměstnavatelem na úhradu nákladů spojených se stěhováním a zařizováním, jakož i nastoupením do služebního nebo pracovního místa; výjimky z této zásady stanoví vláda k souhlasnému návrhu ministra vnitra a ministra financí.
(4) Osidlovací příspěvek může býti zvýšen až o polovinu pro služební nebo pracovní místa v obcích a okresech se zvláště obtížnými pracovními, hospodářskými nebo životními poměry; tyto obce a okresy, jakož i míru zvýšení stanoví vláda.
(5) Osidlovací příspěvek nepodléhá dani důchodové a nezapočítává se do pracovního výdělku podle předpisů o veřejnoprávním sociálním pojištění.
§ 4. Řízení. (1) Zaměstnancům uvedeným v § 2, odst. 1, písm. a) přiznává a vyplácí osidlovací příspěvek osobní úřad zaměstnancův, zaměstnancům uvedeným v § 2, odst. 1, písm. b) a c) okresní úřad ochrany práce, v jehož obvodu jest pracovní místo zaměstnancovo.
(2) O přiznání osidlovacího příspěvku podá zaměstnanec nekolkovanou písemnou přihlášku, a to po uplynutí kalendářního měsíce, následujícího po přesídlení, nejpozději však do 30. června 1947. Skutečnosti zakládající nárok na příspěvek osvědčí u zaměstnanců uvedených v § 2, odst. 1, písm. b) a c) písemným prohlášením závodní rada (důvěrník) a zaměstnavatel. Bližší směrnice vydá osidlovací úřad v dohodě s ministerstvem sociální péče.
§ 5. Povinnost k vrácení osidlovacího příspěvku. (1) Vystěhuje-li se příjemce osidlovacího příspěvku nebo rodinný příslušník, na nějž byl vyplacen příplatek, z území, uvedeného v § 1, před uplynutím jednoho roku ode dne přijetí příspěvku, jest zaměstnanec povinen příspěvek, po případě příplatek, připadající na vystěhovavšího se rodinného příslušníka, vrátiti úřadu, který jej vyplatil.
(2) Osvědčí-li příjemce osidlovacího příspěvku, po případě příplatku, že vystěhování bylo zaviněno okolnostmi, na které neměl ani on ani jeho rodinný příslušník vlivu, může úřad na jeho žádost vrácení osidlovacího příspěvku zcela nebo zčásti prominouti.
§ 6. Úhrada. Náklad spojený s provedením zákona se hradí ze státních prostředků.
§ 7. Vláda může nařízením prodloužiti lhůtu uvedenou v § 2, odst. 2 a při tom stanoviti přiměřenou lhůtu k přihláškám podle § 4, odst. 2. Ustanovení § 3, odst. 4 platí přiměřeně.
§ 8. Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě s ministrem financí, ministrem sociální péče a ostatními zúčastněnými ministry.
Dr. Beneš v. r.
Gottwald v. r.
Nosek v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
