Ministr vnitra vypíše volbu nejpozději 28. den přede dnem volby vyhláškou v Úředním listě republiky Československé. Vyhláška musí obsahovati den volby, den vyložení voličských seznamů, lhůtu a místo k předložení kandidátních listin a vyzvání, aby volební strany v příslušných lhůtách navrhly zástupce do volebních výborů. Dále musí obsahovati den, hodinu a místo, kdy a kde se koná schůze krajských volebních výborů a ústředního volebního výboru.

Vypsání volby se také uvede ve známost v každé obci a ve všech jejích místních částech vyhláškami na veřejných místech po dobu 15 dnů, jakož i jiným způsobem v místě obvyklým. Vyhlášky musí obsahovati kromě údajů, uvedených v ustanovení druhé věty předchozího odstavce, také počet obvodních volebních výborů ve volebním místě, místo úřadu předsedy krajského volebního výboru, dobu a místo, kdy a kde jest možno nahlížeti do voličských seznamů, a ustanovení o formě a obsahu kandidátních listin.

Stálé seznamy voličské, které jsou podkladem pro hlasování, buďtež vyloženy po deset dnů až do dne volby k veřejnému nahlédnutí.

O právu nahlížeti, činiti si opisy a výpisy a o době, po niž voličské seznamy mají býti vyloženy, platí obdobně ustanovení § 8, odst. 1, věty druhé a třetí zák. č. 28/1946 Sb.

Kandidátní listiny pro volbu do ústavodárného Národního shromáždění mohou podati jen politické strany vyvíjející v den 30. dubna 1946 činnost v dotčené zemi. Předsednictvo politické strany předloží je nejpozději 16. den přede dnem volby do 12. hodiny polední předsedovi krajského volebního výboru ve dvojím stejnopise. Předseda jest povinen podateli potvrditi den a hodinu podání. Strana může předložiti další opis kandidátní listiny, jehož souhlas s předloženou kandidátní listinou potvrdí předseda krajského volebního výboru.

Kandidátní listina musí obsahovati:

Strana může kandidovati ve volebním kraji nejvýše 30 osob.

Ke kandidátní listině budiž připojeno písemné, vlastnoručně podepsané prohlášení všech kandidátů, že kandidaturu přijímají, k jaké národnosti se hlásí, že se svým souhlasem nejsou navrženi na jiné kandidátní listině, ani v jiném volebním kraji, a že u nich není překážky volitelnosti ( § 10). Tohoto prohlášení není však třeba, dlí-li kandidát mimo území Československé republiky.

Přípravy pro rozhodování krajského volebního výboru vykoná jeho předseda.

Předseda krajského volebního výboru zejména vyzve zmocněnce, aby nejpozději do 12. hodiny polední následujícího dne odstranil formální vadu kandidátní listiny, na př. obsahuje-li kandidátní listina více kandidátů, než odpovídá ustanovení § 14, odst. 3, není-li uvedeno označení strany nebo vyznačeno pořadí kandidátů, není-li připojen souhlas kandidátův nebo není-li v něm uvedena jeho národnost nebo není-li kandidátní listina předložena ve dvojím stejnopise.

Krajský volební výbor se sejde bez pozvání 16. den přede dnem volby o 16. hodině u svého předsedy, aby upravil kandidátní listiny. Jednání volebního výboru skončí nejpozději o 14. hodině následujícího dne.

Krajský volební výbor prohlásí za neplatnou kandidátní listinu, neuvede-li zmocněnec strany ani po vyzvání předsedy ani v jeho schůzi označení strany na kandidátní listině. Rovněž prohlásí za neplatnou kandidátní listinu politické strany, jež nevyhovuje ustanovení § 14, odst. 1, věty prvé a druhé. Prohlásí-li krajský volební výbor kandidátní listinu za neplatnou, vyhlásí to jeho předseda s udáním důvodů v Úředním listě republiky Československé.

Krajský volební výbor škrtne kandidáta, uvedeného na několika kandidátních listinách, na té kandidátní listině, k níž nebyl připojen souhlas s kandidaturou vyhovující ustanovení § 14, odst. 4. Rovněž škrtne kandidáta, nepředloží-li zmocněnec včas ( § 15) prohlášení kandidátovo, pokud jest ho třeba podle § 14, odst. 4. Nezmenší-li zmocněnec počet kandidátů na počet odpovídající ustanovení § 14, odst. 3, škrtne krajský volební výbor poslední nadpočetné kandidáty.

Předseda krajského volebního výboru zašle ihned po jeho schůzi jeden stejnopis kandidátních listin s prohlášením kandidátů a se zápisem o jednání volebního výboru předsedovi ústředního volebního výboru. Ústřední volební výbor se sejde bez pozvání v 10 hodin dopoledne 14. den před volbou v ministerstvu vnitra. Jednání ústředního volebního výboru skončí nejpozději o 14. hodině následujícího dne. Předseda oznámí výsledek řízení zúčastněným krajským volebním výborům a stranám.

Ústřední volební výbor se nejprve přesvědčí, zda krajské volební výbory odstranily všechny formální vady v kandidátních listinách ( § 16), a shledané vady odstraní. Je-li některý z kandidátů na několika kandidátních listinách a nedošlo-li k dohodě zástupců zúčastněných stran ( § 5, odst. 1, věta třetí) ve schůzi ústředního volebního výboru, škrtne předseda kandidáta tak, aby zůstal uveden jen na jedné kandidátní listině.

Má-li několik kandidátních listin stejné nebo nesnadno rozeznatelné označení, vyzve předseda ústředního volebního výboru po zahájení schůze zástupce ( § 5, odst. 1, věta třetí) těchto stran, aby nejpozději do 24 hodin je opravili. Neshodnou-li se strany včas, upraví označení stran ústřední volební výbor.

Jsou-li kandidátní listiny, vydané pravděpodobně touže stranou, v různých volebních krajích označeny odchylně, vyzve předseda po zahájení schůze její zástupce, aby do 24 hodin oznámili jednotné označení strany pro všechny volební kraje. Neučiní-li tak, určí její označení ústřední volební výbor.

O pořadí kandidátních listin rozhodne los; losování provede osoba určená ústředním volebním výborem. Podle takto zjištěného pořadí opatří se kandidátní listiny všech stran příslušnými řadovými čísly arabskými.

Vzdá-li se kandidát kandidatury a předloží-li o tom předsedovi krajského volebního výboru ověřeně podepsané prohlášení, což se však může státi nejpozději 5. den před volbou, vyhlásí předseda odvolání kandidatury tak, aby vešlo co nejvíce ve veřejnou známost.

Byla-li kandidatura odvolána až po schůzi ústředního volebního výboru ( § 17), zůstává jméno kandidátovo na kandidátní listině, avšak při přikazování mandátů se k němu nepřihlíží.

Předseda krajského volebního výboru dá rozmnožiti tiskem platné kandidátní listiny, na nichž buď uvedeno řadové číslo, označení strany a všichni kandidáti i jejich pořadí ( § 14, odst. 2, § 17, odst. 5).

Každá kandidátní listina budiž rozmnožena zvláště ve formě hlasovacího lístku, a to všechny listiny písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy a jakosti a týchž rozměrů, a buďtež opatřeny na témže místě pečetí krajského volebního výboru. Kandidátní listiny buďtež rozmnoženy v počtu převyšujícím nejméně o pětinu počet voličů dotčeného volebního kraje.

Předseda krajského volebního výboru dá zároveň rozmnožiti prázdné hlasovací lístky, označené v záhlaví slovy "Prázdný lístek" a dole opatřené pečetí krajského volebního výboru. Ostatní prázdná plocha jest přetržena dvěma čarami ve způsobu úhlopříčen. Budou vydány na papíru téže barvy a jakosti a týchž rozměrů jako hlasovací lístky a v počtu odpovídajícím ustanovení předchozího odstavce.

Rozmnožené kandidátní listiny (hlasovací lístky) a prázdné lístky zašle předseda krajského volebního výboru předsedům místních národních výborů s vyzváním, aby je dodali všem voličům.

Místní národní výbor dá ve svém obvodu dodati každému voliči do bytu hlasovací lístky a prázdný lístek ( § 27), zaslané jemu předsedou krajského volebního výboru, a to v obcích s více než 1000 voliči zapsanými ve stálých seznamech voličských nejpozději 3. den přede dnem volby a v ostatních obcích nejpozději 2. den přede dnem volby.

Volba se koná v neděli od 8. hodiny ranní. Hodinu konečnou určí dohlédací orgán. Ve volebních místech ( § 3, odst. 1) s počtem voličů do 500 trvá volba nejméně 6 hodin, v ostatních volebních místech nejméně 8 hodin.

V den před volbou od 14. hodiny a v den volby až do uplynutí jedné hodiny po konečné hodině volby jest zakázáno prodávati, čepovati nebo podávati nápoje obsahující alkohol.

Nejpozději 8. den přede dnem volby vyhlásí okresní národní výbor ve volebním místě veřejnou vyhláškou a způsobem v místě obvyklým den, počáteční a konečnou hodinu, jakož i místnosti volby s uvedením, která nebo které z nich jsou určeny pro osoby s voličskými průkazy ( § 3, odst. 3).

Ve vyhlášce, která musí býti vyvěšena až do dne volby, buďtež voliči upozorněni, že při volbě mají se vykázati, vzejdou-li pochybnosti o jejich totožnosti, úředním listinným průkazem, osvědčujícím jejich totožnost ( § 22, odst. 4), nebo svědectvím dvou voličů, nemá-li volič takových dokladů po ruce. Dále buďtež voliči ve vyhlášce vyzváni, aby si osobně na určeném místě vyzvedli kandidátní listiny a po případě legitimační lístky ( § 22), pokud nebyly včas dodány pro jakoukoli překážku, a při tom aby podle potřeby předložili úřední listinný průkaz osvědčující jejich totožnost. Kromě toho budiž ve vyhlášce uvedeno, které strany ve volebním kraji kandidují.

Ministr vnitra může určiti vyhláškou v Úředním listě republiky Československé obce, zejména s větším počtem voličů, nebo obce, jež tvoří volební místo podle § 3, odst. 2, v nichž místní národní výbor je povinen každému voliči dodati zároveň s hlasovacími lístky a prázdným lístkem též legitimační lístek.

V legitimačním lístku, který musí býti opatřen pečetí místního národního výboru, buďtež uvedeny: pořadové číslo voličského seznamu, příjmení a jméno voličovo, den, hodiny a místnost volební a podstatná ustanovení o volební povinnosti, o způsobu hlasování a o trestech. Za ztracený nebo poškozený legitimační lístek vydá se voliči na průkaz (odstavec 4) legitimační lístek jiný, zřetelně označený jako duplikát.

Nedodané legitimační lístky odevzdá místní národní výbor příslušnému obvodnímu volebnímu výboru, u něhož může volič v den volby žádati vydání legitimačního lístku, předloží-li podle potřeby úřední listinný průkaz o své totožnosti.

Volič, vzejdou-li pochybnosti o jeho totožnosti, vykáže se úředním listinným průkazem osvědčujícím jeho totožnost (na př. občanskou legitimací, cestovním pasem, pracovním průkazem, domovským listem, rodným, křestním listem) nebo svědectvím dvou voličů, nemá-li volič takových dokladů po ruce.

Do volební místnosti mají přístup kromě členů obvodního volebního výboru, pomocných sil ( § 42), důvěrníků ( § 6) a zástupce dohlédacího úřadu ( § 41, odst. 5) pouze voličové, kteří jsou zapsáni ve stálých seznamech voličských dotčeného obvodu nebo mají voličské průkazy ( § 3, odst. 3). Jakmile volič odevzdal hlasovací lístek, má volební místnost ihned opustiti.

Agitovati nebo zříditi agitační kancelář v budově, v níž jest volební místnost, není dovoleno.

Obvodní volební výbor dohlíží na správné odevzdávání hlasovacích lístků a bdí nad udržováním pořádku ve volební místnosti. Členům volebního výboru není dovoleno opravovati nebo doplňovati hlasovací lístky, byť i o to voličem byli požádáni. Odevzdání hlasovacího lístku vyznačí členové volebního výboru v obou stejnopisech voličských seznamů, a to v témže sloupci, jenž je určen pro vyznačení hlasování při této volbě.

Obvodní volební výbor po svém ustavení prohlédne před začátkem volby osudí. K volebnímu osudí buď použito jedině takové schránky, kterou lze zámkem uzavříti a jež má dostatečně velké rozměry.

Potom se přikročí k odevzdávání hlasů. Volič se dostaví s legitimačním lístkem a se všemi hlasovacími lístky, které mu byly dodány. Když předstoupí před volební výbor, oznámí své příjmení, jméno a byt. Zároveň předloží legitimační lístek, po případě úřední listinný průkaz o své totožnosti podle - 22, odst. 4. Obvodní volební výbor vezme od voliče legitimační lístek a zjistí, má-li volič všechny hlasovací lístky a prázdný lístek, které podle - 19, odst. 5 mají býti dodány, neškrtané a neoznačené, nesmí mu však měniti pořadí hlasovacích lístků, jak je přinesl. Za chybějící, škrtané nebo jinak označené dodá mu jiné tak, aby volič měl všechny hlasovací lístky a prázdný lístek. Dále mu vydá prázdnou obálku, opatřenou úředním razítkem. Všechny obálky buďtež neprůhledné, stejné velikosti, jakosti a barvy a nesmějí míti žádného odlišného znamení.

Volič sám vloží hlasovací lístek do obálky v prostoru tak odděleném, aby nemohl býti pozorován, a odloží kandidátní listiny, které mu zbyly, do zvláštní schránky, načež před volebním výborem vhodí obálku do volebního osudí. Tímto způsobem odevzdají své hlasy nejprve členové obvodního volebního výboru. Pak volí ostatní voličové postupně tak, jak se do volební místnosti dostavili.

Nevidomí a ti, kdož pro tělesnou vadu nemohou sami hlasovací lístek odevzdati, vykonají své volební právo v průvodu voliče, s nímž sdílejí společnou domácnost, anebo v průvodu voliče, jejž si svobodně zvolili za průvodce. Průvodce odevzdá hlasovací lístek, po případě průkaz svého zmocnitele; volební výbor zjistí dotazem, zvolil-li volič svobodně svého průvodce, zná-li jeho jméno a příjmení, a zapíše tento způsob volby zvláště v zápise o volbě.

osoby s voličskými průkazy smějí odevzdati své hlasy pouze ve volebních místnostech pro ně určených. Ustanovení § 24, odst. 4, věty druhé, zůstává nedotčeno.

Osoby, jimž byly vydány voličské průkazy, odevzdají obvodnímu volebnímu výboru voličské průkazy a vykáží se o své totožnosti úředním dokladem ( § 22, odst. 4). Voličské průkazy se připojí jako přílohy k zápisu o volbě ( § 31).

Osoby, které se zúčastnily volby na podkladě voličských průkazů, se zapíší do zvláštního hlasovacího seznamu.

Obvodní volební výbor rozhoduje o tom, má-li býti volič připuštěn, aby odevzdal hlasovací lístek, jen tehdy, když jest pochybnost o jeho totožnosti.

Tuto námitku mohou podati členové dotčeného volebního obvodního výboru nebo důvěrníci stran ( § 6) dotud, dokud hlasovací lístek občana, jehož právo se popírá, nebyl ještě vložen do osudí. Rozhodnutí volebního výboru staniž se zpravidla dříve, než se připustí další volič, aby odevzdal hlasovací lístek. Žádá-li volič, aby mohl předložiti doklady o své totožnosti, může tak učiniti nejdéle před zakončením hlasování.

Volič smí odevzdati kandidátní listinu kterékoli strany. Škrty, výhrady a jiné změny nemají účinku.

Volič může odevzdati prázdný lístek ( § 19, odst. 3).

Počet odevzdaných prázdných lístků se vyznačí v zápise o volbě. O hlášení počtu odevzdaných prázdných lístků platí obdobně ustanovení § 31, odst. 2 a § 32, odst. 1.

když bylo hlasování skončeno, zůstanou ve volební místnosti kromě členů obvodního volebního výboru, zástupce dohlédacího orgánu a pomocných sil jen důvěrníci volebních stran. Volební výbor vyjme obálky s hlasovacími lístky z osudí, spočte úřední obálky ( § 24, odst. 3) a srovná počet obálek se záznamy ve voličských seznamech. K neúředním obálkám se nepřihlíží. Potom vyloučí lístky neplatné, rozdělí hlasovací lístky podle volebních stran a zjistí volební výsledek dvojím písemným záznamem. Při tom má každý člen volebního výboru právo nahlížeti do hlasovacích lístků.

Ve prospěch kandidátní listiny strany se počítají i takové hlasovací lístky, na nichž jména kandidátů jsou škrtána nebo měněna.

Neplatné jsou hlasovací lístky, nejsou-li na tiskopise vydaném krajským volebním výborem. Je-li v obálce několik kandidátních listin různých stran, jsou všechny hlasy v této obálce neplatné. Rovněž jsou neplatné hlasovací lístky, které zní na neplatnou kandidátní listinu ( § 16, odst. 2). Je-li v obálce několik kandidátních listin téže strany nebo několik prázdných lístků, počítají se za hlas jeden. Je-li v obálce jedna nebo několik kandidátních listin téže strany a jeden nebo několik prázdných lístků, počítá se hlas ve prospěch strany, jejíž kandidátní listina byla odevzdána.

O výsledku volby sepíše se zápis ve dvojím stejnopise. Do něho se zaznamenají jména členů volebního výboru, zástupce dohlédacího orgánu a důvěrníků, počátek, konec a případné přerušení volby, veškerá usnesení volebního výboru se stručným odůvodněním, jakož i důležitější okolnosti, týkající se průběhu voleb, a výsledek volby s udáním součtu hlasů odevzdaných pro jednotlivé strany. V součtu buďtež uvedeny hlasy, uznané za platné volebním výborem; součet hlasů neplatných budiž uveden zvláště.

V zápise budiž výslovně uvedeno, kolik voličů bylo k volbě oprávněno, kolik se volby skutečně zúčastnilo, kolik bylo mužů a žen a kolik z nich volilo na podkladě voličských průkazů.

Obvodní volební výbor odešle bez průtahu jeden stejnopis zápisu přímo předsedovi krajského volebního výboru. Druhý stejnopis zápisu zašle okresnímu národnímu výboru (ve městě statutárním, v Bratislavě a Košicích místnímu národnímu výboru), jemuž mimo to oznámí výsledek hlasování telegraficky nebo telefonicky.

Ve volebním místě, v němž jest několik volebních místností, odevzdají obvodní volební výbory zápisy onomu volebnímu výboru, v jehož obvodu jest hlavní budova místního národního výboru, po případě úřad místního národního výboru větší obce ( § 3, odst. 2). Tento obvodní volební výbor sestaví na podkladě volebních výsledků, zjištěných ostatními obvodními volebními výbory, volební výsledek z celého volebního místa a oznámí jej předsedovi krajského volebního výboru s jedním stejnopisem všech zápisů a okresnímu národnímu výboru s druhým stejnopisem. ustanovení odstavce 1, věty druhé platí obdobně.

Výsledek voleb v obvodu okresního národního výboru oznámí jeho předseda (ve městě statutárním, v Bratislavě a Košicích předseda místního národního výboru) ihned telegraficky nebo telefonicky a písemně ministerstvu vnitra a krajskému volebnímu výboru.

Hlasovací lístky, legitimační lístky, obálky a seznamy hlasovací, jakož i doklady ( § 26) a voličské průkazy dá obvodní volební výbor do zvláštních obalů, zapečetí, opatří nápisy a uloží u místního národního výboru.

Krajský volební výbor sejde se ve svém sídle bez pozvání druhý den (v úterý) po volbě o 10. hodině dopolední.

Podle zápisů došlých od obvodních volebních výborů a podle úředních zpráv okresních národních výborů zjistí krajský volební výbor součet všech platných hlasů, odevzdaných pro jednotlivé strany, a součet prázdných lístků.

Předseda krajského volebního výboru zašle ihned jeden stejnopis zápisu sepsaného o jednání krajského volebního výboru, doložený zápisy a zprávami uvedenými v odstavci 2, přímo ministerstvu vnitra, jemuž obsah zápisu zároveň oznámí telegraficky.

Ústřední volební výbor přezkoumá zápisy a zprávy, došlé od krajských volebních výborů ( § 33, odst. 3), a zjistí podle nich součet všech platných hlasů, odevzdaných pro všechny strany v každém volebním kraji a v každé zemi.

Úhrnný počet platných hlasů, odevzdaných pro strany kandidující v té které zemi, dělí počtem mandátů na tu kterou zemi podle § 2 připadajícím. Celé číslo takto vypočtené jest zemským mandátovým číslem.

Zemským mandátovým číslem dělí pak úhrnný počet platných hlasů odevzdaných v každém z volebních krajů. Celé číslo takto vypočtené jest počet mandátů, připadajících tomu kterému z volebních krajů.

Nebyly-li takto obsaženy všechny mandáty, na tu kterou zemi připadající, přikáže ústřední volební výbor tyto mandáty postupně v téže zemi volebním krajům, vykazujícím největší zbytek. Při rovnosti zbytků rozhodne los.

Součet platných hlasů, odevzdaných pro všechny strany ve volebním kraji, se rozdělí počtem mandátů, které se v dotčeném volebním kraji mají obsaditi (- 34); celé číslo dělením vyšlé beze zlomků jest číslem volebním.

Volebním číslem se dělí součet hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu, načež ústřední volební výbor přikáže každé straně tolik mandátů, kolikrát jest volební číslo obsaženo v součtu hlasů pro stranu tu odevzdaných.

Z jednotlivých volebních stran obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině. Odchyluje-li se kandidátní listina tištěná od kandidátní listiny podané u krajského volebního výboru, platí obsah i pořadí této kandidátní listiny. Nejmenovala-li některá strana tolik kandidátů, kolik mandátů jí podle výsledku prvého skrutinia přísluší, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovala.

Všechny mandáty, jež postupem uvedeným v § 35 zůstaly v zemi České, Moravskoslezské a na Slovensku neobsazeny, obsadí ústřední volební výbor v druhém skrutiniu pro každou zemi zvláště.

Nejpozději před zahájením druhého skrutinia odevzdají členové ústředního volebního výboru jeho předsedovi kandidátní listiny svých stran pro každou zemi zvláště; tyto kandidátní listiny mohou obsahovati v libovolném počtu jména kandidátů, avšak jen těch, kteří těmito stranami byli kandidováni v některém volebním kraji a nebyli zvoleni při prvém skrutiniu. Jména kandidátů buďtež seřaděna a označena arabskými číslicemi. Po odevzdání kandidátních listin nesmějí býti tyto listiny ani jejich pořad měněny.

Ústřední volební výbor sečte všechny zbytky hlasů ze země České, Moravskoslezské a ze Slovenska. Součet zbytků hlasů z každé země dělí počtem mandátů, které se mají obsaditi v druhém skrutiniu v té které zemi, zvětšeným o jednu. Celé číslo beze zlomku dělením vyšlé je zemským číslem volebním. Nato přikáže každé straně v zemi České, Moravskoslezské a na Slovensku tolik mandátů, kolikrát je zemské volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů pro stranu tu vykázaných ze všech volebních krajů v té které zemi.

Bylo-li obsazeno o jeden mandát více, než se mělo obsaditi, odečte se přebývající mandát té straně, která vykázala nejmenší zbytek dělení při druhém skrutiniu, při stejném zbytku menší počet hlasů ve všech volebních krajích, v nichž podala platnou kandidátní listinu, je-li i počet hlasů stejný, rozhodne los.

Nebyly-li obsazeny všechny mandáty způsobem stanoveným v odstavci 3 nebo proto, že strana ohlásila méně kandidátů, než kolik mandátů na ni připadá, přikáže ústřední volební výbor tyto mandáty postupně těm stranám, jež podaly platné kandidátní listiny ( § 14) v zemi České a Moravskoslezské nebo na Slovensku jako dotčená strana a jež vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků se přikáže mandát straně, jež má větší součet zbytků ve druhém skrutiniu. Jsou-li tyto součty zbytků stejné, přikáže se mandát straně, jež obdržela v téže zemi více hlasů; je-li počet stejný, rozhodne los.

Z jednotlivých stran jsou zvoleni ve druhém skrutiniu za poslance podle počtu mandátů na stranu připadlých kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině zmíněné v odstavci 2. Kandidáti, kteří při prvém i druhém skrutiniu vyšli naprázdno, jsou náhradníky ( § 38).

V zápise o jednání ústředního volebního výboru buď uvedeno, kteří kandidáti při prvém a druhém skrutiniu byli prohlášeni za zvolené poslance a kteří jsou náhradníky.

Výsledek skrutinia se ihned vyhlásí.

Ministerstvo vnitra vydá zvoleným poslancům osvědčení, které zvoleného opravňuje vstoupiti do ústavodárného Národního shromáždění a účastniti se jeho jednání. Toto oprávnění pomíjí, byla-li jeho volba prohlášena za neplatnou příslušným orgánem ( § 39).

Uprázdní-li se mandát, nastupuje náhradník téže strany podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině téhož volebního kraje, v němž byl kandidován poslanec, jehož mandát se uprázdnil. Není-li takového, nastupuje náhradník téže strany podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině pro druhé skrutinium.

Není-li náhradníka téže strany, zůstane mandát uprázdněn až do konce volebního období.

Náhradníka povolá ministerstvo vnitra, které vydá povolanému osvědčení, opravňující ke vstupu do ústavodárného Národního shromáždění ( § 37, odst. 3).

pro přečin tuhým vězením od jednoho do šesti měsíců:

pro přestupek soudem vězením do tří měsíců nebo trestem na penězích do 50.000 Kčs:

pro přestupek stíhaný okresním národním výborem (v Bratislavě a Košicích příslušným oblastním velitelstvím Národní bezpečnosti) vězením (uzamčením) do jednoho měsíce nebo pokutou do 10.000 Kčs;

Dohlédacím orgánem ve smyslu ustanovení tohoto zákona se rozumí ve statutárních městech zemský národní výbor, v Bratislavě a Košicích pověřenectvo vnitra a v ostatních obcích okresní národní výbor, v jehož obvodu je sídlo dotčeného volebního výboru nebo podřízeného národního výboru.

Dohlédací orgán bdí nad řádným a včasným prováděním všech úředních úkonů tímto zákonem uložených podřízeným národním výborům nebo příslušným volebním výborům. Shledá-li nedbalost nebo nesprávnost, může, zachovávaje pravomoc volebních výborů, úkon zcela nebo zčásti dáti provésti vlastními orgány na náklad obce. Obec má pak právo postihu na svých příslušných orgánech. Obdobné dohlédací právo náleží ministerstvu vnitra.

Nejmenuje-li nebo nenavrhne-li politická strana včas členy volebních výborů nebo jejich náhradníky, přechází toto právo na dohlédací orgán nebo na zástupce jím určeného.

Nesejde-li se volební výbor včas v počtu usnášení schopném nebo stane-li se nezpůsobilým k usnášení, má úřední jednání provésti jeho předseda, nebo nedošlo-li k ustavení volebního výboru, předseda národního výboru, v jehož obvodu má volební výbor sídlo, nebo jím určený zástupce, a pokud jde o ústřední volební výbor, ministr vnitra. V takovém případě buďtež přibráni k jednání důvěrníci podle možnosti za každou politickou stranu, jež jest nebo má býti v dotčeném volebním výboru zastoupena.

Dohlédací orgán (úřad) může vyslati k volbě svého zástupce, aby dohlédl na správné provádění volby. Totéž oprávnění přísluší též ministru vnitra, na Slovensku též pověřenci vnitra.

Všechny pomocné prostředky (zejména volební místnosti a všechny potřeby pro ně, úřední obálky a pracovní síly) opatří pro obvodní volební výbory místní národní výbor, v jehož obvodu jsou zřízeny, na náklad obce.

Neučiní-li potřebná opatření příslušný místní národní výbor, jest předseda obvodního volebního výboru oprávněn učiniti vhodné opatření na náklad obce. Ustanovení § 41, odst. 2 zůstává nedotčeno.

Pro krajský volební výbor opatří všechny pomocné prostředky okresní národní výbor, v jehož obvodu je sídlo dotčeného volebního výboru, a pro ústřední volební výbor ministerstvo vnitra.

Náklady spojené s rozmnožením kandidátních listin a vyhotovením prázdných lístků hradí stát.

Z prostředků státních se uhradí též náklady podle § 42, odst. 3.

Státní správa dodá zdarma výtisky vyhlášek, zápisů volebních výborů, hlasovacích seznamů a jiných potřebných tiskopisů, jejichž vzorce stanoví ministerstvo vnitra.

Další podrobnosti volebního řízení mohou býti upraveny vládním nařízením. Vydá-li ministr vnitra v mezích své působnosti směrnice o provádění tohoto zákona, uveřejní je v Úředním listě republiky Československé.

Na opatření, která učinil ministr vnitra k přípravě provedení tohoto zákona již v době před počátkem jeho účinnosti a pokud neodporují zákonu, se hledí tak, jako by byla učiněna za jeho účinnosti.