8/1946 Sb. znění účinné od 13. 2. 1946 do 31. 12. 1949

ZÁKON

ze dne 10. ledna 1946

o řízení v některých sporech z rodinného práva.

Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1)

Pro řízení ve sporech o popření nebo o uznání manželského původu dítěte platí zásada vyhledávací, zejména v těchto směrech:

1.	Prvý rok se nekoná;
2.	soud vyšetří skutkový základ sporu z úřední povinnosti úplně a podle pravdy, nejsa ani co do skutečností ani co do průvodních prostředků obmezen na údaje a návrhy stran; o skutečnostech stranami nepřednesených a o důkazech jimi nenabídnutých, kterých se má užíti z úřední povinnosti, buďtež však strany slyšeny;
3.	předpisy o právních následcích pojících se k tomu, že se strana opominula vyjádřiti o skutkových tvrzeních nebo o listinách, neplatí; rovněž neplatí předpisy o právních následcích uznání žalobního nároku, vzdání nebo doznání․ Jaký význam má soudní doznání, posoudí soud podle § 272 c. ř. s.;
4.	nedostaví-li se jedna strana k jednání, nenastanou zákonné následky zmeškání. I když se ta neb ona strana k jednání nedostaví, lze je provésti a v něm pokračovati. Bude-li jednání odročeno, budiž k němu obeslána i strana, která předchozí rok zmeškala;
5.	v odvolacím řízení mohou býti uplatňovány skutečnosti a nabízeny důkazy, které před soudem první stolice nebyly předneseny. Zásady uvedené pod č. 2 a 3 platí i v řízení odvolacím. Odvolací soud projedná a rozhodne spor, nejsa obmezen odvolacími návrhy stran.

(2)

Ve sporech o původ dítěte jsou, pokud je toho třeba k zjištění původu, strany, svědci, dítě, o jehož původ jde, a uzná-li to soud za nezbytné, i jiné osoby povinni podrobiti se vyšetření po stránce dědičnosti, zvláště jsou povinni trpěti odnětí krve k provedení krevní zkoušky. Zdráhá-li se některá z jmenovaných osob bez náležitých důvodů tak učiniti, může býti užito přímého donucení, zvláště může býti nařízeno nucené předvedení za účelem vyšetření. O důvodnosti zdráhání rozhodne soud usnesením. Proti usnesení, kterým soud prohlásí zdráhání za bezdůvodné, může podati rekurs ten, kdo má býti vyšetřen, proti usnesení, kterým soud uzná zdráhání za důvodné, může podati rekurs strana.

(3)

Ustanovení o tom, proti komu se podává žaloba, kterou se odporuje manželskému původu dítěte, o soudní příslušnosti a o řízení v těchto sporech platí také pro spory o bezúčinnost legitimace dodatečným sňatkem rodičů.

§ 2.

(1)	Řízení v zahájených a dosud pravomocně neskončených sporech o určení pokrevního původu nemanželského dítěte, jakož i v zahájených a dosud pravomocně neskončených sporech o popření manželského původu dítěte, v kterých podal žalobu státní zástupce, soud, u kterého je věc, usnesením zastaví; útraty se navzájem zruší. Stejně platí o řízení k popření manželského původu dítěte, zahájeném po jeho smrti na návrh státního zástupce.
(2)	Do řízení v zahájených a dosud pravomocně neskončených sporech o popření manželského původu dítěte, jakož i ve sporech o bezúčinnost legitimace dodatečným sňatkem rodičů vstupuje místo žalovaného dítěte opatrovník k obhájení manželského původu dítěte; ustanoví jej soud, u kterého je věc.
(3)	Žalobu o popření manželského původu dítěte nelze ve sporech zahájených před účinností tohoto zákona a dosud pravomocně neskončených zamítnouti proto, že nebyla dodržena popěrná lhůta § 158 obč. zák., byla-li žaloba podána včas podle ustanovení platných v době podání žaloby.
(4)	Byla-li v době od 8. listopadu 1945 do dne, kdy nabude účinnosti tento zákon, žaloba, na kterou by se vztahoval odstavec 2 nebo 3, pravomocně odmítnuta nebo zamítnuta, může žalobce do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona podati žalobu novou. V řízení o této žalobě může soud užíti přiměřeně ustanovení § 412, odst. 2 c. ř. s.