Vysoká škola politická a sociální v Praze jest samostatnou vysokou školou.

Může se souhlasem ministra školství a osvěty nabývati darů, dědictví a odkazů pro vysokoškolské účely a takto nabytý majetek spravovati. Jinak jest státním ústavem.

svobodně bádati a pěstovati vědy politické, sociální a novinářské,

poskytovati svým posluchačům důkladné teoretické a praktické vědomosti i znalosti politické, sociální a novinářské spolu s jednolitou výchovou jednak individuální, nesoucí se k vypěstování jednotlivých schopností a dokonalosti, a jednak sociální, naučiti žít ve společnosti a pro společnost, a tak vychovávati nejen vědecké pracovníky, nýbrž i praktické činovníky pro uvedené obory,

Národnímu shromáždění a vládě podávati dobrá zdání a návrhy ve věcech politických, sociálních a novinářských.

Vysoká škola politická a sociální má oddělení (fakulty) politické, novinářské a sociální.

Politická fakulta uspořádá též studium diplomatické a konsulární․

Sociální fakulta otevře prvé dva ročníky též v Brně.

Universitní profesoři jako takoví a jiní vysokoškolští profesoři na návrh akademického senátu na vysokou školu přikázání, nebo profesoři jmenovaní ze soukromých docentů vlastních nebo cizích nebo konečně z vynikajících osob, které se osvědčily v oboru politickém, sociálním nebo novinářském tak, že podle názoru akademického senátu lze upustiti od jiných požadavků. Tito profesoři jsou v dalším nazývání "vysokoškolští profesoři interní".

Smluvní profesoři povolávaní na návrh akademického senátu z osob zvláště se osvědčivších v oboru politickém, sociálním nebo novinářském. V dalším jsou nazývání "smluvní profesoři interní".

Universitní nebo jiní vysokoškolští profesoři, kteří kromě hlavní činnosti na své vysoké škole podle návrhu akademického senátu vypomáhají na Vysoké škole politické a sociální. V dalším jsou nazýváni "vysokoškolští profesoři externí".

Smluvní profesoři povolávaní na návrh akademického senátu z osob zvláště se osvědčivších v oboru politickém, sociálním nebo novinářském, aby vypomáhali na Vysoké škole politické a sociální. V dalším jsou nazýváni "smluvní profesoři externí".

Soukromí docenti kterékoliv vysoké školy, kteří byli na Vysoké škole politické a sociální na dva semestry pověřeni konáním přednášek nebo cvičení, stávají se jejími honorovanými docenty.

Suplující profesoři jsou povolávání na návrh akademického senátu z vhodných osob, zejména vysokoškolského vzdělání, pro přednášky nebo cvičení, pro které není profesora ani soukromého docenta, jakož i v jiných případech potřeby.

Lektoři, t. j. učitelé pomocných disciplin, jsou povoláváni na návrh akademického senátu, zejména jako učitelé jazyků, retoriky, společenské výchovy, předmětů všeobecného vzdělání a pod.

Řádní nebo mimořádní smluvní profesoři interní mají povinnost plného úvazku vyučovacího, obvyklého u vysokoškolských profesorů, a přísluší jim požitky vysokoškolských profesorů interních. Ustanovováni jsou smlouvou na dobu nejméně tří let a s jejich svolením na dobu kratší.

Učitelé ostatní, vyjímajíc vysokoškolské profesory interní, jsou zpravidla ve stavu smluvním a jsou honorováni podle počtu hodin i podle toho, o který druh těchto učitelů jde. Smluvní poměr jejich může býti rozvázán na návrh akademického senátu koncem běžného nebo některého pozdějšího semestru a na písemnou žádost dotyčného učitele podle návrhu akademického senátu buď koncem běžného nebo nejbližšího dalšího semestru.

Všichni zaměstnanci Vysoké školy politické a sociální, pokud nejsou ustanovování již akademickým senátem, mohou býti ustanoveni jen podle návrhu akademického senátu.

Vysokou školu politickou a sociální spravuje a řídí akademický senát, v jehož čele stojí rektor.

Akademický senát tvoří:

Do oboru působnosti akademického senátu příslušejí všechny věci, týkající se správy vyučovací a discipliny, pokud nepříslušejí ministerstvu školství a osvěty nebo orgánům jiným, zvláště pak působnost vymezená v § 14, odst. 3 a 19, odst. 2 a 3 zákona č. 63/1873 ř. z.

Právo habilitační a právo navrhovati profesory přísluší jen sboru vysokoškolských profesorů interních [odstavec 2, písm. a)].

Jednotlivé fakulty jsou vedeny profesorskými sbory, v jejichž čele stojí děkanové. Fakulta politická pečuje též o oba ročníky společného studia politického a novinářského.

Členy profesorského sboru jsou profesoři interní, na fakultě vyučující. Ostatní učitelé, na fakultě vyučující, účastní se zasedání profesorského sboru s hlasem poradním.

Profesorské sbory pečují o zajištění řádného vyučování a výchovy posluchačů na svých fakultách. Ve věcech jiných mohou činiti návrhy akademickému senátu.

Akademický senát volí pro funkční období jednoho nebo dvou let z řádných vysokoškolských profesorů interních rektora.

Pro funkční období jednoho nebo dvou let z řádných, nebo není-li jich, z mimořádných vysokoškolských profesorů interních volí profesorské sbory své děkany a profesorský sbor fakulty politické též vedoucího ředitele studia diplomatického a konsulárního.

Za řádné posluchače mohou býti zapsáni muži i ženy, kteří překročili 18. rok svého věku. Jejich počet jest omezen provozními možnostmi vysoké školy. O zápisu rozhoduje a výběr provádí rektor, po případě jim zmocnění členové akademického senátu za účasti zástupce studentské samosprávy a podle směrnic, usnesených akademickým senátem a schválených ministrem školství a osvěty. Tyto směrnice přihlížejí zejména k předběžnému vzdělání, věku, publikační činnosti a k dosavadnímu zaměstnání nebo k jinaké životní zkušenosti uchazeče.

Řádní posluchači I. ročníku jsou imatrikulováni pod podmínkou, že včas a s úspěchem vykonají zkušebním řádem pro prvé dva semestry předepsané zkoušky.

Akademické hodnosti a podmínky pro jejich nabytí budou stanoveny ve zkušebních řádech.

Ministr školství a osvěty vydá k návrhu akademického senátu předpisy o knihovně, čítárně, o vydávání časopisů, o ústavech, klinikách a jiných potřebných zařízeních školy, o vybudování extensí, kursů, o samosprávě o odznacích posluchačů a o podporách studijních cest pro posluchače a učitele.