Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

93/1946 Sb. znění účinné od 15. 5. 1946 do 31. 12. 1953

Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se tato vyhláška považuje za výslovně zrušenou.

93

 

Vyhláška ministra financí

ze dne 3. května 1946,

kterou se uveřejňuje opatření Národní banky Československé

k některým ustanovením devisového zákona.

 

Podle § 27, odst. 6 zákona ze dne 11. dubna 1946, č. 92 Sb., o vázaném devisovém hospodářství (devisový zákon), vyhlašuji připojené opatření Národní banky Československé ze dne 2. května 1946. Opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

 

Dr. Šrobár v. r.

 

Opatření Národní banky Československé

k některým ustanovením devisového zákona.

 

Národní banka Československá stanoví podle § 12, odst. 2 a 3 a § 27, odst. 2 devisového zákona:

Čl. 1.

Platy ve prospěch devisových cizozemců.

K § 7, odst. 4 a § 10:

(1)

Bez povolení Národní banky smějí býti konány platy v tuzemsku v tuzemských platidlech ve prospěch devisového cizozemce státním nebo jiným veřejným úřadům a pokladnám, pokud tyto platy jsou určeny k úhradě daní, poplatků, veřejných dávek, pokut a upouštěcích částek, které devisový cizozemec dluhuje, a pokud se dějí na vrub pohledávky, kterou devisový cizozemec, v jehož prospěch se plat koná, má v tuzemsku.

(2)

Bez povolení Národní banky smí býti placeno v tuzemských platidlech nájemné nebo pachtovné z nemovitosti devisového cizozemce v tuzemsku tuzemskému správci této nemovitosti, který může z vybraného nájemného nebo pachtovného bez povolení Národní banky uhrazovati výlohy spojené se správou a udržováním této nemovitosti․ Zbytek neupotřebený v kalendářním roce jest správce povinen složiti do konce února příštího roku u devisové banky na účet devisového cizozemce. Pokud hrubé roční nájemné nebo pachtovné z nemovitosti převyšuje částku 10 000,- Kčs, jest správce nemovitosti povinen do konce února příštího roku předložiti Národní bance přehledné sestavení příjmů a vydání za uplynulý rok, při čemž uvede, kdy přihlásil nemovitost devisového cizozemce.

(3)

Bez povolení Národní banky smějí býti v tuzemsku konány platy v tuzemských platidlech tuzemskému advokátovi, notáři (na Slovensku veřejnému notáři) nebo devisové bance ve prospěch devisového cizozemce. Advokáti, notáři (veřejní notáři) a devisové banky jsou však povinni vyžádat se do deseti dnů povolení Národní banky k provedení platu ve prospěch cizozemského věřitele a nebude-li jim toto povolení uděleno, částku neprodleně vrátiti.

(4)

Bez povolení Národní banky smějí devisoví tuzemci přijímati v tuzemsku od devisových cizozemců platy na úhradu výdajů spojených s jejich pobytem v tuzemsku (zaopatření v hotelu, cestovné v tuzemsku, nákup předmětů pro osobní potřebu, předmětů upomínkových a pod.).

(5)

Bez povolení Národní banky smí devisový tuzemec zaplatiti za devisového cizozemce v tuzemsku náklady jeho pobytu až do částky 5 000,- Kčs týdně, činí-li tak z důvodů přátelských nebo obchodních styků a aniž tyto náklady s ním jakýmkoliv způsobem zúčtuje.

Čl. 2.

Celní pohledávky za devisovými cizozemci.

K § 7, odst. 4, § 17 a § 20:

(1)

Celní úřady smějí bez povolení Národní banky přijímati ve prospěch devisových cizozemců jako jistoty za celní pohledávky nebo na jejich placení státní dlužní úpisy, spořitelní nebo vkladní knížky, nebo hotovosti, a smějí po odpadnutí důvodu zajištění takové jistoty opět vydati bez povolení Národní banky.

(2)

Peněžní ústavy smějí bez povolení Národní banky vydati z úschovy devisového cizozemce přímo celnímu úřadu jako jistotu za celní pohledávku cenné papíry, pokud nejsou z jiných než devisových důvodů vázány. Takové cenné papíry jest však po odpadnutí důvodu zajištění vydati jen peněžnímu ústavu, od něhož byly převzaty.

(3)

Půjčovati nebo prodávati devisovým cizozemcům hodnoty uvedené v odstavci 1 jako jistoty za celní pohledávky lze jen s povolením Národní banky.

Čl. 3.

Odvodová povinnost.

K § § 8 a 9:

(1)

Odvodová povinnost se nevztahuje na vlastní zásobu cizozemských platidel a drahých kovů devisových bank, pokud je devisové banky Národní bance ohlásí a pokud Národní banka tyto banky nevyzve k odvodu.

(2)

Národní bance jest odváděti až na další všechny devisy (šeky, směnky, poukázky, pověřovací listy a jiné platební příkazy) znamenané v tuzemském úředním kursovním listě.

(3)

Odvod devis ze států, s nimiž jest platební styk upraven mezistátním ujednáním, se provádí způsobem stanoveným v opatřeních Národní banky, vydaných podle § 11 devisového zákona.

(4)

Odvod devis ze států, s nimiž není ujednána zvláštní úprava platebního styku, se provádí buď

a)

přímo na účet Národní banky u jejího zahraničního dopisovatele, nebo

b)

nepřímo na účet některé tuzemské devisové banky u jejího zahraničního dopisovatele.

(5)

Devisy, které nejsou znamenány v tuzemském úředním kursovním listě, jest do deseti dnů po nabytí nabídnouti prostřednictvím devisové banky k prodeji.

(6)

Ustanovení odstavců 3 a 4 platí obdobně pro odvod směnek a šeků znějících na tuzemskou měnu a splatných v cizině.

(7)

Cizozemské peníze (bankovky, státovky, drobné peníze papírové a mince) jest nabyvatel povinen odvésti Národní bance do deseti dnů po nabytí, a to buď přímo nebo prostřednictvím devisové banky; Národní banka rozhodne, zda tyto hodnoty odkoupí, převezme sama k inkasu nebo zda mají býti odeslány k dobropisu do ciziny. Stejně může Národní banka rozhodnouti, že cizozemské peníze převezme do nucené úschovy nebo že je ponechá osobě odvodem povinné, anebo naříditi jejich prodej prostřednictvím devisové banky.

(8)

S hodnotami, které Národní banka ponechá osobě odvodem povinné, nebo které nelze dočasně zpeněžiti (odstavec 5), jest dovoleno nakládati jen s jejím povolením.

Čl. 4.

Použití cizozemských platidel

a pohledávek za pobytu v cizině.

K § § 8, 9 a 18:

(1)

Devisoví tuzemci smějí použíti cizozemských platidel a pohledávek za svého pobytu v cizině jen k účelu uvedenému v povolení Národní banky a do povolené výše.

(2)

Devisoví tuzemci, kteří za svého pobytu v cizině získají za svou práci nebo své výkony cizozemská platidla nebo pohledávky vůči devisovým cizozemcům, smějí jich bez povolení Národní banky použíti k úhradě přiměřených výdajů spojených s jejich činností a pobytem v cizině (zaopatření v hotelu, cestovné v cizině, nákup předmětů pro běžnou osobní potřebu, předmětů upomínkových a pod.). O nespotřebovaném zbytku platí ustanovení o povinném odvodu, po případě hlášení.

Čl. 5.

Vývoz, dovoz a průvoz platidel, cenných papírů

a drahých kovů.

K § 12, odst. 1 a 3:

(1)

 

a)

Vývoz tuzemských a cizozemských platidel jest dovolen jen s povolením Národní banky.

b)

Dovoz tuzemských peněz jest dovolen jen s povolením Národní banky. Dovoz ostatních tuzemských platidel (t. j. šeků, směnek, poukázek, pověřovacích listů a jiných platebních příkazů) a platidel cizozemských jest volný.

c)

Průvoz tuzemských a cizozemských platidel v zásilkách dopravovaných veřejnými dopravními podniky je volný.

d)

Pro vývoz, dovoz a průvoz tuzemských i cizozemských platidel v cestovním styku platí zvláštní opatření Národní banky.

(2)

 

a)

Vývoz a dovoz cenných papírů a drahých kovů jest dovolen jen s povolením Národní banky. Dovoz zlatých a stříbrných mincí v cestovním styku jest však volný.

b)

Průvoz cenných papírů a drahých kovů v zásilkách dopravovaných veřejnými dopravními podniky jest volný. Průvoz cenných papírů a drahých kovů v cestovním styku jest přípustný jen tím způsobem, že osoba, která je veze, odevzdá je při vstupu do tuzemska pohraničnímu celnímu úřadu, který je na její útraty a nebezpečí odešle na udanou adresu v cizině. K takové zásilce, podávané pohraničním celním úřadem k poštovní dopravě do ciziny, není potřebí povolení Národní banky. Průvoz zlatých a stříbrných mincí jest dovolen v cestovním styku tehdy, dá-li si devisový cizozemec, který je veze, při vstupu na území Československé republiky potvrditi zdejšími kontrolními pohraničními orgány jejich dovoz v "Potvrzení o dovozu platidel".

(3)

Pošta smí přijímati k dopravě do ciziny zásilky obsahující platidla, cenné papíry nebo drahé kovy jen tehdy, předloží-li podatel povolení Národní banky k vývozu a podá-li je otevřené, aby podací poštovní úřad mohl zkoušeti jejich obsah. Číslo povolení Národní banky a rok jeho vydání vyznačí odesilatel na zásilce, po případě i na poštovní průvodce. Souhlasí-li obsah zásilky s obsahem povolení Národní banky, uzavře podatel zásilku za dozoru poštovního úředníka. Pošta převezme povolení, opatří je na rubu svým denním razítkem a uschová je. Nesouhlasí-li obsah zásilky s obsahem povolení Národní banky, nepřevezme pošta zásilku k dopravě.

Čl. 6.

Nakládání s platidly, s cennými papíry a drahými kovy

došlými z ciziny bez povolení Národní banky.

K § 12, odst. 2:

(1)

Dojdou-li tuzemské peníze (bankovky, státovky, drobné peníze papírové a mince), cenné papíry nebo drahé kovy z ciziny bez povolení Národní banky, musí býti buď vráceny do ciziny, nebo - po vybrání případných poštovních a jiných poplatků, váznoucích na zásilce, od adresáta (příjemce) - v každém jednotlivém případě složeny u Poštovní spořitelny v Praze resp. v Bratislavě ve prospěch odesilatelův na bezúročný "Vázaný účet tuzemských peněz došlých z ciziny", nebo, jde-li o cenné papíry nebo drahé kovy, vloženy ve prospěch odesilatelův do vázané úschovy u téhož ústavu.

(2)

Pošta je povinna přesvědčiti se, zda se nedopravují v poštovních zásilkách z ciziny tuzemské peníze, cenné papíry nebo drahé kovy bez povolení Národní banky. Proto musí každé cenné psaní došlé z ciziny otevříti v příjemcově přítomnosti a zjistí-li v něm takové hodnoty a chybí-li k jejich dovozu povolení Národní banky, zásilku příjemci nevydá. Příjemce pak může v odběrní lhůtě stanovené poštovními předpisy učiniti opatření, aby se s obsahem zásilky naložilo podle odstavce 1, leč by si v této lhůtě opatřil povolení Národní banky k dovozu a převzal zásilku sám. Pošta převezme povolení, opatří je na rubu svým denním razítkem a uschová je.

(3)

Stejným způsobem (odstavec 2) musí pošta postupovati u všech ostatních poštovních zásilek z ciziny, je-li odůvodněné podezření, že obsahují tuzemské peníze, cenné papíry nebo drahé kovy.

(4)

Balíkové zásilky z ciziny, obsahující tuzemské peníze, cenné papíry nebo drahé kovy, dodá pošta v každém případě celnímu úřadu, aby je projednal.

(5)

Obdrží-li adresát tuzemské peníze, cenné papíry nebo drahé kovy z ciziny jiným způsobem než poštou, nebo sice v poštovní zásilce, jejíž obsah nebyl však přezkoušen poštou nebo celním úřadem, je povinen oznámiti to do tří dnů Národní bance Československé v Praze, adresát na Slovensku Národní bance Československé v Bratislavě. K oznámení musí připojiti doklady o zásilce (návěští, korespondenci a p.), jakož i seznam došlých peněz (podle druhů), cenných papírů nebo drahých kovů. Totéž platí i pro devisové banky, dojdou-li jim z ciziny tuzemské peníze, cenné papíry, nebo drahé kovy pro tuzemského adresáta. Národní banka rozhodne, jak se má s takto došlými hodnotami naložiti.

Čl. 7.

Arbitrážní obchody.

K § 15:

Devisové banky smějí prováděti arbitrážní obchody s cizozemskými platidly, s vyloučením platidel tuzemských, bez povolení Národní banky, pokud se těmito obchody získává volná devisa.

Čl. 8.

Pořizování pro případ smrti.

K § § 17, 18, 21 a 23:

O hodnotách uvedených v § § 17, 18, 21 a 23 devisového zákona jest dovoleno volně pořizovati pro případ smrti a lze je z pozůstalosti nabýti bez povolení Národní banky.

Čl. 9.

Postup a použití pohledávek.

K § 18:

(1)

Pohledávky vůči devisovým cizozemcům smějí býti bez povolení Národní banky postupovány devisovým bankám.

(2)

Bez povolení Národní banky jest dovoleno používati pohledávek v cizině vzniklých z výnosu nemovitostí ležících v cizině k placení výloh, které bezprostředně souvisí se správou a udržováním těchto nemovitostí, a k úhradě běžných úrokových plateb a kapitálových splátek hypotékárních zápůjček. Národní bance jest předložiti přehledné sestavení těchto platů vždy za uplynulý kalendářní rok do 15. dubna příštího roku, zároveň s hlášením o směně výše pohledávek z výnosu nemovitosti a o došlé úhradě čistého výnosu nemovitosti.

Čl. 10.

Volné cizozemské účty u devisových bank.

K § 19 a § 10, odst. 2:

(1)

Cizozemské účty u devisových bank, vedené dosud jako "volné cizozemské účty", jsou napříště pouze "cizozemské účty" ve smyslu devisového zákona a jako takové jest je i označiti, ledaže by Národní banka povolila, aby účet byl veden i nadále jako volný cizozemský účet.

(2)

Cizozemské účty mohou býti vedeny v Kčs nebo v jiné měně.

(3)

Cizozemské účty u devisových bank jsou "volnými cizozemskými účty" a jest je jako takové i označiti,

a)

zřídí-li se v cizí měně výhradně pro dobropisy volných devis, nebo

b)

zřídí-li se v Kčs pro dobropisy protihodnoty volných devis, odvedených Národní bance, nebo

c)

jsou-li vedeny jako volné cizozemské účty s povolením Národní banky.

(4)

Národní banka stanoví směrnicí devisovým bankám, které devisy jest považovati za volné devisy podle ustanovení odstavce 3, písm. a) a b).

(5)

K dobropisům volných devis, jakož i protihodnot odvedených volných devis na volný cizozemský účet není třeba povolení Národní banky.

(6)

S kreditními zůstatky volných cizozemských účtů smí býti disponováno bez povolení Národní banky do tuzemska (bez újmy pro ustanovení § 7, odst. 3 devisového zákona), jakož i do ciziny. Vzájemné převody mezi takovými účty jsou rovněž volné.

Čl. 11.

Nakládání s patentními právy.

K § 23:

Bez povolení Národní banky jest dovoleno uzavírati s devisovými cizozemci právní jednání, jimiž devisový tuzemec nabývá patentního práva, kde není úplata vyšší než 10 000,- Kčs ročně.

Čl. 12.

Způsob podávání žádostí o povolení.

K § 27:

(1)

Žádosti o udělení povolení podle devisového zákona jest podávati Národní bance pouze na úředních tiskopisech a zásadně prostřednictvím peněžních ústavů nebo peněžních podniků.

(2)

Peněžní ústavy nebo peněžní podniky jsou povinny zkoumati totožnost osoby nebo firmy dříve než za ni podají žádost, uvedenou v odstavci 1.

Čl. 13.

Platnost dosavadních povolení.

Tímto opatřením se zrušují veškerá povolení (úlevy), udělená Národní bankou podle dosud platných devisových předpisů, pokud nejde o povolení vydaná po 1. lednu 1946.

Čl. 14.

Zrušovací ustanovení.

Účinnosti, po případě použivatelnosti pozbývají veškerá opatření Národní banky Československé, pokud se týká býv. t. zv. Národní banky pro Čechy a Moravu v Praze a Slovenské národní banky, vydaná na podkladě právních předpisů, jejichž účinnost, po případě použivatelnost byla zrušena ustanovením § 49 devisového zákona.

 

V Praze dne 2. května 1946.

Národní banka Československá

Dr. Nebesář v. r.

Dr. Chmela v. r.

Oliva v. r.