Bez povolení Národní banky smějí býti konány platy v tuzemsku v tuzemských platidlech ve prospěch devisového cizozemce státním nebo jiným veřejným úřadům a pokladnám, pokud tyto platy jsou určeny k úhradě daní, poplatků, veřejných dávek, pokut a upouštěcích částek, které devisový cizozemec dluhuje, a pokud se dějí na vrub pohledávky, kterou devisový cizozemec, v jehož prospěch se plat koná, má v tuzemsku.

Bez povolení Národní banky smí býti placeno v tuzemských platidlech nájemné nebo pachtovné z nemovitosti devisového cizozemce v tuzemsku tuzemskému správci této nemovitosti, který může z vybraného nájemného nebo pachtovného bez povolení Národní banky uhrazovati výlohy spojené se správou a udržováním této nemovitosti․ Zbytek neupotřebený v kalendářním roce jest správce povinen složiti do konce února příštího roku u devisové banky na účet devisového cizozemce. Pokud hrubé roční nájemné nebo pachtovné z nemovitosti převyšuje částku 10 000,- Kčs, jest správce nemovitosti povinen do konce února příštího roku předložiti Národní bance přehledné sestavení příjmů a vydání za uplynulý rok, při čemž uvede, kdy přihlásil nemovitost devisového cizozemce.

Bez povolení Národní banky smějí býti v tuzemsku konány platy v tuzemských platidlech tuzemskému advokátovi, notáři (na Slovensku veřejnému notáři) nebo devisové bance ve prospěch devisového cizozemce. Advokáti, notáři (veřejní notáři) a devisové banky jsou však povinni vyžádat se do deseti dnů povolení Národní banky k provedení platu ve prospěch cizozemského věřitele a nebude-li jim toto povolení uděleno, částku neprodleně vrátiti.

Bez povolení Národní banky smějí devisoví tuzemci přijímati v tuzemsku od devisových cizozemců platy na úhradu výdajů spojených s jejich pobytem v tuzemsku (zaopatření v hotelu, cestovné v tuzemsku, nákup předmětů pro osobní potřebu, předmětů upomínkových a pod.).

Bez povolení Národní banky smí devisový tuzemec zaplatiti za devisového cizozemce v tuzemsku náklady jeho pobytu až do částky 5 000,- Kčs týdně, činí-li tak z důvodů přátelských nebo obchodních styků a aniž tyto náklady s ním jakýmkoliv způsobem zúčtuje.

Celní úřady smějí bez povolení Národní banky přijímati ve prospěch devisových cizozemců jako jistoty za celní pohledávky nebo na jejich placení státní dlužní úpisy, spořitelní nebo vkladní knížky, nebo hotovosti, a smějí po odpadnutí důvodu zajištění takové jistoty opět vydati bez povolení Národní banky.

Peněžní ústavy smějí bez povolení Národní banky vydati z úschovy devisového cizozemce přímo celnímu úřadu jako jistotu za celní pohledávku cenné papíry, pokud nejsou z jiných než devisových důvodů vázány. Takové cenné papíry jest však po odpadnutí důvodu zajištění vydati jen peněžnímu ústavu, od něhož byly převzaty.

Půjčovati nebo prodávati devisovým cizozemcům hodnoty uvedené v odstavci 1 jako jistoty za celní pohledávky lze jen s povolením Národní banky.

Odvodová povinnost se nevztahuje na vlastní zásobu cizozemských platidel a drahých kovů devisových bank, pokud je devisové banky Národní bance ohlásí a pokud Národní banka tyto banky nevyzve k odvodu.

Národní bance jest odváděti až na další všechny devisy (šeky, směnky, poukázky, pověřovací listy a jiné platební příkazy) znamenané v tuzemském úředním kursovním listě.

Odvod devis ze států, s nimiž jest platební styk upraven mezistátním ujednáním, se provádí způsobem stanoveným v opatřeních Národní banky, vydaných podle § 11 devisového zákona.

Odvod devis ze států, s nimiž není ujednána zvláštní úprava platebního styku, se provádí buď

Devisy, které nejsou znamenány v tuzemském úředním kursovním listě, jest do deseti dnů po nabytí nabídnouti prostřednictvím devisové banky k prodeji.

Ustanovení odstavců 3 a 4 platí obdobně pro odvod směnek a šeků znějících na tuzemskou měnu a splatných v cizině.

Cizozemské peníze (bankovky, státovky, drobné peníze papírové a mince) jest nabyvatel povinen odvésti Národní bance do deseti dnů po nabytí, a to buď přímo nebo prostřednictvím devisové banky; Národní banka rozhodne, zda tyto hodnoty odkoupí, převezme sama k inkasu nebo zda mají býti odeslány k dobropisu do ciziny. Stejně může Národní banka rozhodnouti, že cizozemské peníze převezme do nucené úschovy nebo že je ponechá osobě odvodem povinné, anebo naříditi jejich prodej prostřednictvím devisové banky.

S hodnotami, které Národní banka ponechá osobě odvodem povinné, nebo které nelze dočasně zpeněžiti (odstavec 5), jest dovoleno nakládati jen s jejím povolením.

Devisoví tuzemci smějí použíti cizozemských platidel a pohledávek za svého pobytu v cizině jen k účelu uvedenému v povolení Národní banky a do povolené výše.

Devisoví tuzemci, kteří za svého pobytu v cizině získají za svou práci nebo své výkony cizozemská platidla nebo pohledávky vůči devisovým cizozemcům, smějí jich bez povolení Národní banky použíti k úhradě přiměřených výdajů spojených s jejich činností a pobytem v cizině (zaopatření v hotelu, cestovné v cizině, nákup předmětů pro běžnou osobní potřebu, předmětů upomínkových a pod.). O nespotřebovaném zbytku platí ustanovení o povinném odvodu, po případě hlášení.

Pošta smí přijímati k dopravě do ciziny zásilky obsahující platidla, cenné papíry nebo drahé kovy jen tehdy, předloží-li podatel povolení Národní banky k vývozu a podá-li je otevřené, aby podací poštovní úřad mohl zkoušeti jejich obsah. Číslo povolení Národní banky a rok jeho vydání vyznačí odesilatel na zásilce, po případě i na poštovní průvodce. Souhlasí-li obsah zásilky s obsahem povolení Národní banky, uzavře podatel zásilku za dozoru poštovního úředníka. Pošta převezme povolení, opatří je na rubu svým denním razítkem a uschová je. Nesouhlasí-li obsah zásilky s obsahem povolení Národní banky, nepřevezme pošta zásilku k dopravě.

Dojdou-li tuzemské peníze (bankovky, státovky, drobné peníze papírové a mince), cenné papíry nebo drahé kovy z ciziny bez povolení Národní banky, musí býti buď vráceny do ciziny, nebo - po vybrání případných poštovních a jiných poplatků, váznoucích na zásilce, od adresáta (příjemce) - v každém jednotlivém případě složeny u Poštovní spořitelny v Praze resp. v Bratislavě ve prospěch odesilatelův na bezúročný "Vázaný účet tuzemských peněz došlých z ciziny", nebo, jde-li o cenné papíry nebo drahé kovy, vloženy ve prospěch odesilatelův do vázané úschovy u téhož ústavu.

Pošta je povinna přesvědčiti se, zda se nedopravují v poštovních zásilkách z ciziny tuzemské peníze, cenné papíry nebo drahé kovy bez povolení Národní banky. Proto musí každé cenné psaní došlé z ciziny otevříti v příjemcově přítomnosti a zjistí-li v něm takové hodnoty a chybí-li k jejich dovozu povolení Národní banky, zásilku příjemci nevydá. Příjemce pak může v odběrní lhůtě stanovené poštovními předpisy učiniti opatření, aby se s obsahem zásilky naložilo podle odstavce 1, leč by si v této lhůtě opatřil povolení Národní banky k dovozu a převzal zásilku sám. Pošta převezme povolení, opatří je na rubu svým denním razítkem a uschová je.

Stejným způsobem (odstavec 2) musí pošta postupovati u všech ostatních poštovních zásilek z ciziny, je-li odůvodněné podezření, že obsahují tuzemské peníze, cenné papíry nebo drahé kovy.

Balíkové zásilky z ciziny, obsahující tuzemské peníze, cenné papíry nebo drahé kovy, dodá pošta v každém případě celnímu úřadu, aby je projednal.

Obdrží-li adresát tuzemské peníze, cenné papíry nebo drahé kovy z ciziny jiným způsobem než poštou, nebo sice v poštovní zásilce, jejíž obsah nebyl však přezkoušen poštou nebo celním úřadem, je povinen oznámiti to do tří dnů Národní bance Československé v Praze, adresát na Slovensku Národní bance Československé v Bratislavě. K oznámení musí připojiti doklady o zásilce (návěští, korespondenci a p.), jakož i seznam došlých peněz (podle druhů), cenných papírů nebo drahých kovů. Totéž platí i pro devisové banky, dojdou-li jim z ciziny tuzemské peníze, cenné papíry, nebo drahé kovy pro tuzemského adresáta. Národní banka rozhodne, jak se má s takto došlými hodnotami naložiti.

Pohledávky vůči devisovým cizozemcům smějí býti bez povolení Národní banky postupovány devisovým bankám.

Bez povolení Národní banky jest dovoleno používati pohledávek v cizině vzniklých z výnosu nemovitostí ležících v cizině k placení výloh, které bezprostředně souvisí se správou a udržováním těchto nemovitostí, a k úhradě běžných úrokových plateb a kapitálových splátek hypotékárních zápůjček. Národní bance jest předložiti přehledné sestavení těchto platů vždy za uplynulý kalendářní rok do 15. dubna příštího roku, zároveň s hlášením o směně výše pohledávek z výnosu nemovitosti a o došlé úhradě čistého výnosu nemovitosti.

Cizozemské účty u devisových bank, vedené dosud jako "volné cizozemské účty", jsou napříště pouze "cizozemské účty" ve smyslu devisového zákona a jako takové jest je i označiti, ledaže by Národní banka povolila, aby účet byl veden i nadále jako volný cizozemský účet.

Cizozemské účty mohou býti vedeny v Kčs nebo v jiné měně.

Cizozemské účty u devisových bank jsou "volnými cizozemskými účty" a jest je jako takové i označiti,

Národní banka stanoví směrnicí devisovým bankám, které devisy jest považovati za volné devisy podle ustanovení odstavce 3, písm. a) a b).

K dobropisům volných devis, jakož i protihodnot odvedených volných devis na volný cizozemský účet není třeba povolení Národní banky.

S kreditními zůstatky volných cizozemských účtů smí býti disponováno bez povolení Národní banky do tuzemska (bez újmy pro ustanovení § 7, odst. 3 devisového zákona), jakož i do ciziny. Vzájemné převody mezi takovými účty jsou rovněž volné.

Žádosti o udělení povolení podle devisového zákona jest podávati Národní bance pouze na úředních tiskopisech a zásadně prostřednictvím peněžních ústavů nebo peněžních podniků.

Peněžní ústavy nebo peněžní podniky jsou povinny zkoumati totožnost osoby nebo firmy dříve než za ni podají žádost, uvedenou v odstavci 1.