Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

144/1947 Sb. znění účinné od 29. 8. 1947 do 31. 3. 1950

Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se tento zákon považuje za výslovně zrušený.

144

 

ZÁKON

ze dne 3. července 1947

o sjednocení některých předpisů o platových

a služebních poměrech státních a jiných veřejných zaměstnanců.

 

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

(§ 1-5)

Čl. I § 1.

(1)

Vláda se zmocňuje, aby za účelem sjednocení upravila nařízením platové a s nimi souvisící služební poměry státních zaměstnanců na Slovensku podle obdoby předpisů použivatelných v zemích České a Moravskoslezské, zejména podle obdoby

a)

novely platového zákona č. 15/1944 Sb., novely učitelského zákona č. 16/1944 Sb., novely platových nařízení č. 19/1944 Sb., a vládního nařízení ze dne 12. ledna 1944, č. 17 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 24. června 1926, č. 105 Sb., o platových poměrech státních, obecních (městských) a obvodních lékařů,

b)

vládního nařízení ze dne 30. března 1944, č. 78 Sb., jímž se doplňuje vládní nařízení ze dne 12. ledna 1944, č. 15 Sb.,

c)

vládního nařízení ze dne 15. září 1941, č. 388 Sb., o nové úpravě výchovného protektorátních a některých jiných veřejných zaměstnanců,

d)

vládního nařízení ze dne 8. února 1940, č. 103 Sb., o výchovném výpomocných učitelů na obecných a měšťanských školách,

a to se změnami vyplývajícími z tohoto zákona.

(2)

Platové a služební poměry zaměstnanců československých státních drah na Slovensku se upraví tak, jako kdyby pro tyto zaměstnance platily před počátkem účinnosti tohoto zákona předpisy platné, po případě použivatelné pro zaměstnance československých státních drah v zemích České a Moravskoslezské.

Čl. I § 2.

Na Slovensko se rozšiřuje platnost:

a)

dekretu presidenta republiky ze dne 20. srpna 1945, č. 58 Sb., o platovém přídavku státním a některým jiným veřejným zaměstnancům,

b)

dekretu presidenta republiky ze dne 6. září 1945, č. 73 Sb., kterým se mění a doplňuje platový zákon ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb., pokud jde o profesory vysokých škol a vysokoškolské asistenty,

c)

zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 103 Sb., o zvláštních služebních přídavcích soudců z povolání a ostatních justičních zaměstnanců.

Čl. I § 3.

(1)

Po úpravě platů provedené podle tohoto zákona nesmí zaměstnanec na služebním platu s připočtením platového přídavku podle dekretu č. 58/1945 Sb., zvláštního přídavku podle zákona ze dne 13․ prosince 1945, č. 159 Sb., o zvláštním přídavku státním a některým jiným veřejným zaměstnancům, jakož i poživatelům státních odpočivných (zaopatřovacích) platů, ve znění zákona č. 69/1947 Sb., a případného zvláštního přídavku podle zákona č. 103/1946 Sb. obdržeti po srážce daně důchodové méně, než kolik činil do počátku účinnosti tohoto zákona jeho služební plat spolu s mimořádným příspěvkem (příplatkem ženatých) podle zákona ze dne 28. února 1941, č. 40 Sl. z., o prozatímní úpravě platů státních zaměstnanců a o změně a doplnění některých ustanovení o úsporných opatřeních personálních, drahotním přídavkem podle zákona ze dne 2. července 1942, č. 129 Sl. z., o drahotním přídavku a o změně některých ustanovení o úsporných opatřeních personálních, ve znění zákona č. 232/1942 Sl. z., a zákona č. 102/1943 Sl. z., všeobecným drahotním přídavkem podle zákona ze dne 28. října 1943, č. 139, Sl. z., o všeobecném drahotním přídavku a doplnění zákona č. 102/1943 Sl. z., ve znění zákona č. 169/1943 Sl. z., mimořádným drahotním přídavkem podle nařízení Slovenské národní rady ze dne 16. května 1945, č. 39 Sb. n. SNR, o prozatímní úpravě platů státních zaměstnanců, případným zvláštním přípavkem podle zákona ze dne 1. července 1937, č. 187 Sb., o úpravě některých platových poměrů soudců se zřetelem k úsporným opatřením personálním, ve znění zákona č. 40/1941 Sl. z., jakož i zvláštním přídavkem podle zákona č. 159/1945 Sb., ve znění zákona č. 69/1947 Sb., případným doplňovacím přídavkem ženatých ( § 193 platového zákona) a vyrovnávacím přídavkem ( § 196 platového zákona), a to po srážce pensijního příspěvku a daně důchodové. Případný rozdíl přísluší jako vyrovnávací osobní přídavek, který nepodléhá dani důchodové.

(2)

Vyrovnávací osobní přídavek podle předchozího odstavce se snižuje při každém zvýšení služného (platu mu odpovídajícího) a částku tohoto zvýšení, nejvýše však o částku, o kterou platy stanovené podle odstavce 1 po nastalém zvýšení služného (platu mu odpovídajícího) převyšují platy dosavadní.

(3)

Změní-li se za účinnosti tohoto zákona rodinný stav (počet rodinných příslušníků), k němuž (k nimž) bylo přihlíženo při stanovení vyrovnávacího osobního přídavku, stanoví se tento přídavek pro dobu od prvního dne příštího měsíce tak, jako kdyby okolnost změnu přivodivší byla nastala den před tím, než tento zákon nabyl účinnosti.

(4)

Vyrovnávací osobní přídavek se zaokrouhlí, není-li vyjádřen v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelný dvanácti, na nejblíže vyšší částku v korunách, dělitelnou dvanácti.

(5)

Případné nesrovnalosti, které by na Slovensku vznikly úpravou platů, provedou podle tohoto zákona, u justičních zaměstnanců, zvláště ženatých, vyrovnají se osobními přídavky podle § 148, odst. 4 platového zákona.

Čl. I § 4.

(1)

Ustanovení § 1 platí přiměřeně i pro úpravu poměrů poživatelů státních odpočivných (zaopatřovacích) platů na Slovensku, na něž se rozšiřuje platnost zákona ze dne 19. února 1946, č. 39 Sb., o drahotním přídavku poživatelů státních, odpočivných (zaopatřovacích) platů a o úpravě některých jejich právních poměrů.

(2)

Částka 1500,- Kčs stanovená v čl. I, odst. 2 zák. č. 39/1946 Sb. se zvyšuje na 2400,- Kčs.

Čl. I § 5.

(1)

Použivatelnost ustanovení čl. IV, § 2, odst. 2 novely platového zákona č. 15/1944 Sb. se mění tak, že se nepřihlíží ke slovům "kteří byli dne 1. ledna 1944 v činné službě".

(2)

Ustanovení čl. V, § 1, odst. 2 zákona ze dne 16. května 1946, č. 139 Sb., jímž se zatímně upravují platové a některé služební poměry vojenských a četnických gážistů, se mění a zní takto:

"(2) Celkové odpočivné (zaopatřovací) platy vojenských (četnických) gážistů a jejich pozůstalých, uvedených v odstavci 1, nesmějí však býti nižší, než jaké by jim s vyloučením použivatelnosti novely platového zákona č. 15/1944 Sb. příslušely, kdyby se tento zákon na jmenované nevztahoval; pro tento účel se vdovská pense sčítá s příspěvky na výchovu. Případný rozdíl přísluší jako přídavek k odpočivným (zaopatřovacím) platům."

Čl. II.

(§ 1-5)

Čl. II § 1.

Zákon ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon), ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, se mění takto:

1.

§ 36, odst. 3 zní:

"(3) Služební místa předsedů nejvyššího soudu a předsedů nejvyššího správního soudu se systemisují mimo skupiny."

2.

§ 38, odst. 2 zní:

"(2) Adjutum se stanoví podle skupin míst A, B, C, D ( § 12) a činí

a)

až včetně do 18 měsíců započitatelné přípravné služby soudcovské ve skupině míst A 28 560,- Kčs, ve skupině míst B 27 420,- Kčs, ve skupině míst C 26 280,- Kčs a ve skupině míst D 25 140,- Kčs ročně,

b)

po době uvedené pod písm. a) ve skupině míst A 30 720,- Kčs, ve skupině míst B 29 496,- Kčs, ve skupině míst C 28 272,- Kčs a ve skupině míst D 27 036,- Kčs ročně."

3.

§ 40 zní:

"(1) Služné předsedů nejvyššího soudu a předsedů nejvyššího správního soudu činí 139 560,- Kčs ročně.

(2) Služné ostatních soudců tvoří základní služné a po případě funkční služné.

(3) Základní služné se stanoví v ročních částkách takto:

v 1. stupni . . . . . . . . 26 280,- Kčs,

v 2. stupni . . . . . . . . 28 800,- Kčs,

v 3. stupni . . . . . . . . 31 320,- Kčs,

v 4. stupni . . . . . . . . 33 840,- Kčs,

v 5. stupni . . . . . . . . 37 680,- Kčs,

v 6. stupni . . . . . . . . 41 520,- Kčs,

v 7. stupni . . . . . . . . 45 360,- Kčs,

v 8. stupni . . . . . . . . 49 200,- Kčs,

v 9. stupni . . . . . . . . 53 040,- Kčs,

v 10. stupni . . . . . . . . 56 880,- Kčs.

(4) Soudcům na služebních místech systemisovaných v prvé skupině ( § 36) přísluší mimo základní služné ještě funkční služné, které se stanoví v ročních částkách takto:

(5) Soudcům ustanoveným u nejvyššího soudu a nejvyššího správního soudu v III. stupnici funkčního služného přísluší po třech započitatelných letech ztrávených s funkčním služným stupně c) zvýšení funkčního služného o 3 360,- Kčs ročně a po třech započitatelných letech ztrávených s takto zvýšeným funkčním služným další zvýšení funkčního služného o 3 360,- Kčs.

(6) Přednostům okresních soudů s více než 8 soudcovskými odděleními a soudcům u sborových soudů I. stolice v V. stupnici funkčního služného, kteří byli pověřeni správou okresního soudu v sídle sborového soudu I. stolice, přísluší, má-li tento okresní soud více než 8 soudcovských oddělení, po dobu výkonu této funkce služební přídavek 4 500,- Kčs ročně. Příslušel-li tento přídavek nepřetržitě celkem alespoň po 3 roky, stává se součástí pensijní základny; jinak jest k jeho započtení do pensijní základny zapotřebí souhlasu ministerstva financí. Toto zvýšení pensijní základny zaniká dosažením služebního místa systemisovaného ve vyšší stupnici funkčního služného.

(7) Služební místa sil v sekretariátě nejvyššího soudu a nejvyššího správního soudu se systemisují ve IV. až VI. stupnici funkčního služného; služební místa vedoucích pomocných sil ustanovených u sborového soudu druhé stolice se systemisují v V. a VI. stupnici funkčního služného; náleží jim příslušné funkční služné podle odstavce 4."

4.

§ 41, odst. 1 zní:

"(1) Činovné se vyměří podle skupin míst A, B, C, D ( § 12) a stanoví se v ročních částkách takto:

5.

§ 44 zní:

"(1) Základní služné se zvyšuje postupem do vyšších stupňů. Zvýšení základního služného nastává, jakmile soudce dovršil tři roky započitatelné služební doby se služným bezprostředně předcházejícího stupně.

(2) Funkční služné se zvyšuje postupem do vyšších stupňů funkčního služného. Zvýšení funkčního služného nastává, jakmile soudce dovršil tři roky započitatelné služební doby s funkčním služným bezprostředně předcházejícího stupně této stupnice.

(3) Soudce, který dovršil tři roky započitatelné služební doby s funkčním služným VII. stupnice funkčního služného, postoupí do VI. stupnice funkčního služného a); soudce, který dovršil tři roky započitatelné služební doby s funkčním služným posledního stupně VI. stupnice funkčního služného, postoupí do V. stupnice funkčního služného stupně a). O dalším postupu v nových stupnicích funkčního služného. do nichž soudce postoupil podle ustanovení předchozí věty, platí ustanovení odstavce 2.

(4) Zvýšení základního služného a funkčního služného se provádí z moci úřední.

(5) Při postupu ve funkčním služném podle odstavce 3 se činovné nemění a nenastává změna ve služebním pořadí."

6.

§ 46 zní:

"(1) Povýšení soudce na služebním místě systemisovaném v druhé skupině se stane propůjčením služebního místa prvé skupiny, povýšení soudce na služebním místě systemisovaném v prvé skupině propůjčením služebního místa systemisovaného ve vyšší stupnici funkčního služného; při tom obdrží soudce počáteční služné příslušné stupnice funkčního služného, pokud mu podle § 44, odst. 3 nepřísluší již funkční služné vyššího stupně nebo vyšší stupnice.

(2) Ustanovení § 17, odst. 2 a 3, platí obdobně."

7.

§ 53, odst. 2, a pokud jde o Slovensko § 53, odst. 3 ve znění čl. VII zákona ze dne 16. června 1942, č. 113 Sl. z., kterým se uvozuje zákon o organisaci soudů, úřadů veřejné žaloby a soudní správy, zní:

"Služební místa konceptních pragmatikálních úředníků úřadů veřejné žaloby se systemisují takto:

Čl. II § 2.

(1)

Je-li soudce (konceptní úředník úřadu veřejné žaloby) ustanoven v den, kdy tento zákon nabývá účinnosti, na služebním místě, které se podle tohoto zákona zařazuje do vyšší stupnice funkčního služného, nabude práv vyplývajících z tohoto vyššího zařazení teprve propůjčením služebního místa v příslušné vyšší stupnici funkčního služného.

(2)

Je-li soudce (konceptní úředník úřadu veřejné žaloby) ustanoven na služebním místě, s nímž jest spojen služební přídavek, podle ustanovení § 148 platového zákona, a byl-li mu tento přídavek skutečně přiznán, obdrží ve vyšší stupnici funkčního služného funkční služné, rovnající se součtu dosavadního funkčního služného a příslušného přídavku, a není-li takového funkčního služného, nejblíže vyšší funkční služné. Rovná-li se funkční služné, vyplývající z propůjčení služebního místa ve vyšší stupnici funkčního služného, součtu dosavadního funkčního služného a příslušného služebního přídavku, nebo je-li vyšší, zanikne služební přídavek; jinak přísluší dosavadní služební přídavek v mezích o něm platných předpisů i nadále, a to ve výši příslušného rozdílu.

Čl. II § 3.

Soudcům (konceptním pragmatikálním úředníkům úřadů veřejné žaloby), na které se vztahují § 44, odst. 3 platového zákona, ve znění článku II, § 1 tohoto zákona, určí se nové funkční služné ode dne počátku účinnosti tohoto zákona podle zásad § 44, odst. 2 a 3 platového zákona, ve znění čl. II, § 1 tohoto zákona, podle celkové předchozí započitatelné služební doby s funkčním služným, pokud z povýšení nevyplývá zařazení výhodnější.

Čl. II § 4.

K provedení časového odstupu do vyšší stupnice funkčního služného může vláda vydati podrobnější předpisy, zejména pokud jde o otázku, zda a které služební přídavky podle § 148 platového zákona mají zaniknouti.

Čl. II § 5.

Po dobu, než budou upraveny zvláštním zákonem jednotné úřední tituly soudců a konceptních úředníků úřadů veřejné žaloby, zůstávají u těch služebních míst, jež byla tímto zákonem zařazena do vyšší stupnice funkčního služného nebo mimo skupinu, v platnosti úřední tituly, dosud spojené s těmito služebními místy. Náměstkům předsedů senátů nejvyššího soudu, po případě nejvyššího správního soudu, ustanoveným na služebních místech systemisovaných pro tuto funkci, přísluší úřední titul "náměstek senátního presidenta (předsedy) nejvyššího soudu", po případě "náměstek senátního presidenta (předsedy) nejvyššího správního soudu".

Čl. III.

(§ 1-5)

Čl. III § 1.

Svobodným zaměstnancům přísluší činovné, adjutum, remunerace a denní plat ve stejné výměře jako zaměstnancům ženatým.

Čl. III § 2.

Platový přídavek podle dekretu č. 58/1945 Sb., platový přídavek vojenských gážistů podle čl. III, § 2 zákona č. 139/46 Sb., jakož i zvláštní přídavek podle zákona č. 159/1945 Sb., ve znění zákona č. 69/1947 Sb., se vyplácí i po dobu dočasného zbavení úřadu (suspense, zproštění od vykonávání služby), a to v poloviční výměře.

Čl. III § 3.

(1)

Věková hranice 16 roků v § 1 vládního nařízení č. 388/1941 Sb. a v § 105 platového zákona, ve znění zákona č. 139/1946 Sb., se zvyšuje na 18 roků. Částka 4800,- Kčs v § 1, odst. 1 uvedeného nařízení a v § 105, odst. 2 uvedeného zákona, jakož i částky 4800,- Kčs a 6000,- Kčs v § 2 vládního nařízení ze dne 23. října 1941, č. 11 Sb. z r. 1942, jímž se v oboru veřejného pensijního zaopatření upravují právní poměry při zaopatřenosti některých poživatelů zaopatřovacích platů, se zvyšují na 7200,- Kčs ročně.

(2)

Částka 7200,- Kčs ročně, stanovená v odstavci 1, platí toliko pro děti starší 18 roků; až do dovršeného 18. roku věku považují se děti s hlediska předpisů o výchovném, o příspěvku na výchovu a sirotčí pensi (platů obdobných) za nezaopatřené bez ohledu na vlastní příjem.

Čl. III § 4.

(1)

Použivatelnost ustanovení § 3, odst. 2, § 7, odst. 1, č. III, a § 8, odst. 1 učitelského zákona č. 104/1926 Sb., ve znění novely učitelského zákona č. 16/1944 Sb., pokud stanoví zvláštní sazby pro opatrovatelky, se zrušuje. Pro opatrovatelky platí tam stanovené sazby pro učitelky ručních prací (domácích nauk).

(2)

Správcům (správkyním) mateřských škol přísluší pro výměru výslužného započitatelný ředitelský přídavek, který činí:

a)

při správě samostatné mateřské školy 1000,- Kčs ročně; tento přídavek se zvyšuje za druhé a každé další oddělení mateřské školy nebo škol, podřízených témuž správci, o 240,- Kčs ročně, nejvýše však na 1960,- Kčs ročně;

b)

při správě mateřské školy (oddělení) spojené se správou obecné nebo měšťanské školy 240,- Kčs ročně za každé oddělení, nejvýše však 1200,- Kčs ročně.

(3)

Ředitelský přídavek podle odstavce 2 nesmí s případným ředitelským přídavkem podle ustanovení § 15 učitelského zákona č. 104/1926 Sb., ve znění novely učitelského zákona č. 16/1944 Sb., přesáhnouti nejvyšší výměru tímto ustanovením stanovenou.

Čl. III § 5.

Ustanovení § 15, odst. 3, poslední věta platového zákona a § 13, odst. 3, poslední věta vládního nařízení ze dne 5. března 1927, č. 15 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů zaměstnanců československých státních drah, se zrušuje.

Čl. IV.

(§ 1-3)

Čl. IV § 1.

Tento zákon platí

a)

pro zaměstnance státu a státních nebo státem spravovaných ústavů, podniků, fondů a zařízení, jejichž platové poměry jsou upraveny platovými zákony nebo předpisy podle nich vydanými,

b)

pro učitele, na něž se vztahuje učitelský zákon č. 104/1926 Sb.,

c)

pro profesory diecésních učilišť theologických ( § 211 platového zákona č. 103/1926 Sb.),

d)

pro poživatele odpočivných (zaopatřovacích) platů vyplácených z prostředků státních nebo z prostředků ústavů, podniků a fondů státních nebo státem spravovaných,

e)

přiměřeně pro zaměstnance svazků územní samosprávy, jejichž služební a platové poměry jsou upraveny podle obdoby platového zákona nebo předpisů podle něho vydaných, jakož i - pokud nejde o rozšíření platnosti ustanovení čl. I zák. č. 39/1946 Sb. (čl. I, § 4, odst. 1) - pro poživatele odpočivných (zaopatřovacích) platů vyplácených z prostředků nucených svazků územních, ústavů, podniků a fondů těchto svazků nebo těmito svazky spravovaných.

Čl. IV § 2.

Případné přeplatky vzniklé provedením tohoto zákona na služebních nebo odpočivných (zaopatřovacích) příjmech do dne vyhlášení tohoto zákona se promíjejí.

Čl. IV § 3.

Účinnost tohoto zákona byla v ustanovení čl. IV § 3 stanovena, s několika výjimkami, na 1. ledna 1947. Retroaktivita v právním řádu ČR není obecně přípustná. Proto v souladu s právním názorem Nejvyššího správního soudu prezentovaným v jeho rozsudku ze dne 28.11.2008 ve věci č. j. 4 Ans 5/2007-60 aplikujeme ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů, a považujeme tento zákon za účinný patnáctým dnem po vyhlášení, tj. od 29. srpna 1947.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1947 s výjimkou ustanovení čl. I, - 4, které nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1945, čl. I, § 5, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1944 a čl. III, § 3, odst. 1, které nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1945; zákon provedou všichni členové vlády.

Dr. Beneš v. r.

Gottwald v. r.

Dr. Zenkl v. r.

Dr. Šrámek v. r.

Ursíny v. r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.

Masaryk v. r.

arm. gen. Svoboda v. r.

Dr. Ripka v. r.

Nosek v. r.

Dr. Dolanský v. r.

Dr. Stránský v. r.

Dr. Drtina v. r.

Kopecký v. r.

Laušman v. r.

Ďuriš v. r.

Zmrhal v. r.

Dr. Pietor v. r.

Ing. Kopecký v. r.

Hála v. r.

Dr. Nejedlý v. r.

Dr. Procházka v. r.

Majer v. r.

Dr. Franek v. r.

Dr. Clementis v. r.

Lichner v. r.