252/1948 Sb. znění účinné od 1. 12. 1948 do 31. 12. 1950

Podle svého § 6 tento zákon pozbývá účinnosti dnem 31. 12. 1950, formálně však byl zrušen až zákonem č. 276/2023 Sb.

252

ZÁKON

ze dne 25. října 1948

o berních úlevách při přeměně, slučování a dělení

pensijních a podpůrných fondů nebo podobných zařízení.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1)

Přemění-li se pensijní nebo podpůrný fond (účelové jmění), který není samostatnou právnickou osobou, byl však podle nejblíže předcházející roční závěrky nebo podle obchodních zápisů v nejblíže předcházejícím roce odděleně účtován nebo vykazován jako jmění k účelům sociálního zaopatření (dále jen "nesamostatný fond"), na pensijní nebo podpůrný fond nebo v podobné sociální zařízení, které je samostatnou právnickou osobou (dále jen "samostatný fond"), poskytují se tyto úlevy:

a)	Právní jednání, listiny a knihovní zápisy o převodu movitých věcí, práv a závazků nesamostatného fondu na samostatný fond, dále podání potřebná k provedení přeměny, osvobozují se od poplatků a od daně z obchodu cennými papíry;
b)	převádějí-li se na samostatný fond nemovitosti, zaplatí se místo poplatku nemovitostního poplatek ze zápisu převodu vlastnického práva v pozemkových knihách ve výši 2 % hodnoty nemovitostí․

(2)

Ustanovení odstavce 1 se vztahuje také na převody jmění nesamostatného fondu, který zaniká, na samostatný fond již trvající nebo k účelu připojištění na nositele veřejnoprávního sociálního pojištění.

(3)

Samostatným fondem ve smyslu odstavce 1 a 2 se rozumí fond jeden i několik.

§ 2.

(1)

Sloučí-li se dva nebo více samostatných fondů v jeden takový fond, osvobozují se právní jednání, listiny a knihovní zápisy potřebné k provedení převodů jmění slučovaných fondů na jeden fond od poplatků a daně z obchodu cennými papíry.

(2)

Rovněž se osvobozují od poplatků a od daně z obchodu cennými papíry převody jmění (nebo části jmění) samostatného fondu buď

a)	na jiný takový fond, dějí-li se zároveň s převedením části členů prvého fondu k fondu druhému, nebo
b)	k účelu připojištění na nositele veřejnoprávního sociálního pojištění, pokud tyto převody souvisí se sloučením, dělením nebo zrušením podniku, u něhož fond trval, anebo pokud se provádějí se souhlasem ministerstva sociální péče. Ustanovení § 1, odst. 3 platí i zde.

§ 3.

Při převodech jmění, na které se vztahují ustanovení tohoto zákona, přechází ekvivalentní povinnost stran tohoto jmění na podmět přejímající počínajíc tím dnem, ke kterému bylo toto jmění převedeno, je-li tento den prvním dnem kalendářního čtvrtletí, jinak prvním dnem kalendářního čtvrtletí nejblíže následujícího. Při převodech uvedených v § 2 je povinen podmět přejímající zaplatiti též nedoplatek poplatkového ekvivalentu s úroky z prodlení a náklady na upomínku a exekuci. Desetiletá lhůta, rozhodná pro vznik ekvivalentní povinnosti podle § 8 zákona ze dne 8. dubna 1938, č. 76 Sb., o poplatkovém ekvivalentu, běží u nového vlastníka dále.

§ 4.

Dodávky provedené při majetkových převodech uvedených v § 1 a 2 osvobozují se od daně z obratu. Ustanovení § 11, odst. 5, věty první a § 11, odst. 6 zákona ze dne 21. února 1946, č. 31 Sb., o dani z obratu, zůstávají však nedotčena.

§ 5.

(1)	Ustanovení § § 1 až 4 se vztahují také na přeměny, sloučení nebo dělení fondů, u nichž vznikla poplatková nebo daňová povinnost před účinností tohoto zákona, a to v zemích České a Moravskoslezské po 5. květnu 1945, na Slovensku po 29. srpnu 1944; zaplacené kolkové poplatky se však nevracejí.
(2)	Ministerstvo financí nebo úřad jím zmocněný může přiznat úlevy podle předchozích ustanovení na žádost i tehdy, vznikla-li poplatková nebo daňová povinnost před dny uvedenými v odstavci 1.