Z dosavadního podniku "Státní lesy a statky" zřídí vláda nařízením státní lesní a zemědělské podniky ve formě národních podniků (dále jen "podniky") za tím účelem, aby spravovaly národní lesní a zemědělský majetek s přidruženými závody, zvelebovaly lesní a polní hospodářství ve státě a poskytovaly malým a a středním rolníkům podporu a pomoc.

Jiný státní lesní a zemědělský majetek, lesní a zemědělský majetek získaný podle předpisů konfiskačních a podle zákonů o pozemkových reformách a ze zůstatkových podstat zemí, jakož i části majetkových podstat národních podniků, u nichž není národohospodářsky žádoucno, aby jich bylo nadále využito v rámci dosavadního začlenění, může ministr zemědělství v dohodě s ministrem financí a s příslušným ministrem začleniti do podniků zřízených podle tohoto zákona.

Ministr zemědělství může v dohodě s ministrem financí vyjmouti z podniků jednotlivé majetkové části a práva, nepotřebuje-li jich podnik nezbytně ke svému provozu, a přenechati je v dohodě s příslušným ministrem k začlenění do podniků, ústavů nebo zařízení, která tomuto ministru přísluší zřizovati, anebo i svazkům lidové správy.

Podniky vstupují v práva a závazky, které patřily do dne zřízení podniků nebo do dne začlenění k převzatým nebo začleněným majetkovým podstatám, pokud ministr zemědělství v dohodě s ministrem financí a věcně příslušným ministrem nestanoví jinak.

Zřizujíc podniky určí vláda jejich firmu, sídlo a předmět jejich podnikání. Rovněž může nařízením změniti sídlo nebo předmět podnikání podniků, jednotlivé podniky zrušiti nebo sloučiti, po případě zříditi nové podniky a určiti jim firmu, sídlo a předmět podnikání.

Ministerstvo zemědělství vyhlásí v Úředním listě, které majetkové podstaty (odstavec 2) se začleňují do podniků․

Majetek a fondy, určené k sociální, kulturní a zdravotní péči, nesmějí býti odňaty svému určení.

Podniky jsou majetkem státu podle dalších ustanovení. Jsou právnickými osobami a platí pro ně ustanovení o obchodnících plného práva.

Podniky se zapisují jako firma jednotlivce do obchodního (firemního) rejstříku u soudu, vykonávajícího pravomoc ve věcech obchodních, v jehož obvodu má podnik sídlo.

Podniky jsou povinny užívati ve firmě označení "národní podnik" v nezkráceném znění.

Knihovní soud zapíše přechod vlastnictví a jiných práv k majetkovým podstatám na podnik na jeho návrh s odvoláním na tento zákon. Toto ustanovení platí obdobně o vyznačení přechodu práv v jiných úředních rejstřících a seznamech.

Jmění podniků se skládá ze jmění kmenového a z reservního fondu. Podrobnosti upraví organisační statut ( § 15).

O kmenovém jmění podniků, o jejich financování, o platebním styku, o použití čistého zisku, o hrazení ztrát a o peněžní kontrole podniků platí obdobně ustanovení oddílů II až VII zákona ze dne 11. března 1948, č. 51 Sb., o úpravě některých finančních poměrů národních podniků průmyslových a potravinářských. Podrobnosti upraví organisační statut.

Pokud podniky provádějí v zájmu veřejném z příkazu vlády nebo ministra zemědělství investice, dodávky a výkony nebo jiná plnění, které nesouvisí přímo s jejich provozem nebo zatěžují tento provoz neúměrnými výdaji, mají nárok na náhradu nákladů vzniklých jim splněním příkazu. O této náhradě, její výši a způsobu jejího placení rozhodne vláda, která zároveň určí odvětví státní správy, jež náhradu poskytne.

Podniky jsou povinny sestavovati podnikové rozpočty a podle nich hospodařiti.

Stát neručí za závazky podniků.

Správu podniků obstarává správní sbor s generálním ředitelem, který mu předsedá. Generální ředitel má náměstka, který je místopředsedou správního sboru.

Výkonným orgánem správního sboru a generálního ředitele je ústřední ředitelství, na Slovensku oblastní ředitelství; vedoucí oblastního ředitelství, oblastní ředitel, je zároveň náměstkem generálního ředitele.

Generální ředitel, jeho náměstek a ostatní členové správního sboru, po případě jejich náhradníci, spravují podnik s péčí řádného hospodáře a jsou osobně odpovědni za splnění svých povinností.

Správní sbor činí všechna opatření ve věcech provozu a správy podniku zásadní důležitosti. Podrobnosti o jeho působnosti, složení a jednání, upraví organisační statut ( § 15).

Správní sbor v podniku se skládá z předsedy, místopředsedy, stálého zástupce ministerstva zemědělství, stálého zástupce ministerstva financí, stálého zástupce jednotné odborové organisace a ze 6, 9, 12 nebo 15 dalších členů. Kromě předsedy a místopředsedy má každý člen náhradníka. Stálé zástupce ministerstev zemědělství a financí a jednotné odborové organisace jmenuje příslušný ministr, po případě příslušný orgán jednotné odborové organisace. Ostatní členy správního sboru a jejich náhradníky jmenuje ministr zemědělství, a to:

jednu třetinu členů a jejich náhradníků ze stálých zaměstnanců podniku, kteří mají odborné vědomosti a zkušenosti, po slyšení příslušného orgánu jednotné odborové organisace a podnikové rady se zřetelem na to, aby byli přiměřeně zastoupeni zaměstnanci ze Slovenska,

zbývající dvě třetiny členů a jejich náhradníků z řad osob, které nejsou zaměstnanci podniku, po slyšení příslušného orgánu jednotné odborové organisace a se zřetelem na přiměřené zastoupení Slovenska.

Členem správního sboru nebo jeho náhradníkem může býti toliko československý občan; musí míti politický a hospodářský rozhled a zkušenosti a musí býti státně spolehlivý a občansky bezúhonný.

Člen správního sboru nebo jeho náhradník nesmí provozovati výdělečný podnik, jehož předmět podnikání je v rozporu se zájmy státního podniku, ani nesmí vykonávati jinou funkci nebo činnost, které jsou v rozporu s těmito zájmy.

Členové správních sborů a jejich náhradníci složí do rukou ministra zemědělství slib, že budou svědomitě plniti své povinnosti v souladu se zájmy státu.

Členům správního sboru, po případě jejich náhradníkům, přísluší náhrada hotových výloh spojených s výkonem funkce, a to podle směrnic, jež vydá ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí; ministerstvo zemědělství může jim v dohodě s ministerstvem financí přiznati odměnu za zvláštní práce nebo za dosažení zvlášť příznivých hospodářských výsledků podniku.

Generálního ředitele podniku a jeho náměstka (oblastního ředitele) ustanovuje a odvolává vláda na návrh ministra zemědělství, učiněný po slyšení příslušného orgánu jednotné odborové organisace. Prohlášení, kterým se generální ředitel nebo jeho náměstek vzdává své funkce, bere na vědomí ministr zemědělství, čímž se zánik funkce stává účinným.

Generálním ředitelem a jeho náměstkem může býti toliko československý občan, který má politický a hospodářský rozhled a zkušenosti a je státně spolehlivý a občansky bezúhonný.

Generální ředitel a jeho náměstek nesmějí vykonávati zaměstnání, funkci nebo jinou činnost, která je v rozporu se zájmy podniku, ani nesmějí provozovati jakýkoliv výdělečný podnik, ani se na něm jakkoliv účastniti.

Generální ředitel a jeho náměstek složí do rukou ministra zemědělství slib, že budou svědomitě plniti své povinnosti v souladu se zájmy státu.

Dnem slibu ujímá se generální ředitel (náměstek) své funkce a stává se, pokud jím již nebyl, zaměstnancem podniku; jeho pracovní poměr zaniká dnem, kdy byl odvolán, nebo dnem, kdy bylo vzato na vědomí, že se vzdává funkce. Nedošlo-li k zániku pracovního poměru za okolností, pro které by jinak bylo lze pracovní poměr zrušiti předčasně, příslušejí generálnímu řediteli (náměstkovi) požitky nejméně po dobu, po kterou by mu náležely, kdyby byl pracovní poměr rozvázán výpovědí.

Na jmenování a odvolání generálního ředitele (náměstka) se nevztahují předpisy a spolurozhodování závodního zastupitelstva zaměstnanců při zařazování zaměstnanců na pracovní místa a o předchozím souhlasu okresního úřadu ochrany práce při sjednání a rozvázání pracovního poměru.

Podnik ohlásí svého generálního ředitele (náměstka) do obchodního (firemního) rejstříku. Generální ředitel (náměstek) se podepíše před soudem nebo pošle svůj podpis v ověřené formě. Za podnik se podepisuje tak, že k vytištěnému nebo kýmkoli napsanému znění firmy podniku připojí generální ředitel (náměstek) svůj podpis.

Generální ředitel (náměstek) zastupuje a znamená podnik a činí všechna opatření a rozhodnutí v jeho správě, která nejsou vyhrazena správnímu sboru. Není-li správního sboru nebo není-li schopen se usnášeti, nebo je-li nebezpečí z prodlení, přísluší generálnímu řediteli (náměstku), aby činil potřebná opatření; je však povinen podati o nich správu správnímu sboru v nejbližší jeho schůzi.

Generální ředitel (náměstek) vykonává usnesení správního sboru. Má-li však za to, že usnesení správního sboru je na újmu zájmům podniku nebo odporuje zákonu, upozorní na to správní sbor, a setrvá-li správní sbor na u snesení při opětovném hlasování podle jmen v téže schůzi, zastaví generální ředitel (náměstek) jeho výkon a podá o tom ihned správu ministru zemědělství.

Zaměstnanci u dosavadních podniků a majetkových podstat, z nichž se zřídí podniky podle tohoto zákona, jakož i státní zaměstnanci, kteří budou určeni ke službám v podnicích podle tohoto zákona zřízených, přecházejí do služeb podniku a stávají se jeho zaměstnanci v soukromoprávním pracovním poměru.

Pracovní a mzdové poměry zaměstnanců podniků upraví podniky pracovními a mzdovými řády, jež schválí ministerstvo sociální péče. Pokud tito zaměstnanci byli dosud v pragmatikálním nebo regulovaném služebním poměru, upraví vláda nařízením nově jejich pensijní zabezpečení.

Než budou vydány předpisy podle odstavce 2, zůstávají zaměstnanci, kteří byli dosud v pragmatikálním nebo regulovaném služebním poměru, nadále vyňati z národního pojištění důchodového a platí pro jejich pensijní zaopatření, jakož i pro jejich pracovní (služební) a mzdové (platové) poměry nadále dosavadní předpisy s výjimkou předpisů o příslušnosti k opatřením o jednotlivých zaměstnancích; tato příslušnost přechází výlučně na správní orgány podniků.

Pensijní zaopatření zaměstnanců dosavadního podniku "Státní lesy a statky" v pragmatikálním nebo regulovaném služebním poměru, jejichž činný služební poměr skončí před zřízením podniků, a jejich pozůstalých zůstává nedotčeno. Řízení o věcech tohoto zaopatření upraví vláda nařízením; až do jeho vydání platí obdobně ustanovení odstavce 3.

Ministři financí a zemědělství a předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu určí, jakým podílem a způsobem uhradí stát a podniky náklady na úhradu dávek pensijního zaopatření, včetně platů povolených podle volné úvahy, zaměstnanců podniků a jejich pozůstalých, jakož i bývalých zaměstnanců podniku "Státní lesy a statky" a jejich pozůstalých.

Dozor nad podniky vykonává ministr zemědělství.

Nastanou-li u podniku nepravidelnosti, ohrožující vážně jeho řádný provoz, nebo vyžaduje-li to zájem polního nebo lesního hospodářství, nebo nepůsobí-li příslušné jeho správní orgány, učiní ministr zemědělství vhodná opatření.

Podniky podléhají kontrole nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

upraví užívání státních znaků, symbolů, stejnokrojů a služebních odznaků v provozu podniků,

upraví zcizování a zatěžování nemovitostí,

vydá podrobnější předpisy o hospodaření, o opatřování úvěrů, zřizování fondů a jejich dotaci, rozdělení zisku a o způsobu úhrady ztráty.

ustanovení § 1 vládního nařízení ze dne 25. září 1924, č. 206. Sb., kterým se provádí zákon o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní, pokud se za podnik spravovaný podle zásad obchodního hospodaření prohlašuje podnik "Státní lesy a statky",

vládní nařízení ze dne 8. ledna 1946, č. 10 Sb., pokud se za podnik spravovaný podle zásad obchodního hospodaření prohlašuje podnik "Státní pokusné statky výzkumných ústavů zemědělských",

vládní nařízení ze dne 5. března 1948, č. 25. Sb., kterým se slučují podniky "Státní lesy a statky", "Státní statky" a "Státní lesy".