Do podniku se začleňuje:

majetek dosavadního státního podniku Československá pošta,

majetek k němuž stát nabývá vlastnictví podle § 3.

Podnik vstupuje v závazky k tomuto majetku náležející; dosavadní vlastníci jsou těchto závazků zproštěni. V závazky náležející k majetku uvedenému v odstavci 1 písm.

vstupuje podnik dnem svého zřízení, v závazky náležející k majetku uvedenému v odstavci 1 písm.

dnem, kdy stát nabývá vlastnictví k němu.

Dnem počátku účinnosti tohoto zákona nabývá stát vlastnictví k telegrafním a telefonním zařízením, která jsou připojena na poštovní telekomunikační síť nebo pro něž se používá poštovních telekomunikačních vedení. Budou-li tato zařízení připojena na poštovní telekomunikační síť nebo použije-li se pro ně poštovních telekomunikačních vedení až po dni počátku účinnosti tohoto zákona, nabývá k nim stát vlastnictví dnem jejich připojení nebo použití poštovních telekomunikačních vedení. Ministr pošt může stanovit výjimku z platnosti tohoto ustanovení v případech, kdy toho vyžadují zřetele na mezinárodní vztahy.

Za zařízení uvedená v odstavci 1 poskytne podnik náhradu. Pro určení její výše je rozhodný stav zařízení v den jeho převzetí podnikem. Náhrada se rovná obecné ceně těchto zařízení, vypočtené podle úředních cen ke dni převzetí podnikem, a není-li těchto cen, ceně, kterou stanoví podnik odhadem, po odečtení závazků. Za den převzetí se považuje den, kdy podnik vyrozumí bývalého vlastníka, že zařízení přejímá. Způsob poskytování náhrad upraví ministr pošt v dohodě s ministrem financí.

Náhrada se neposkytne

Ministr pošt může v dohodě s ministrem financí začlenit do podniku též jiný národní majetek nebo převésti na něj závazky patřící k národnímu majetku; náleží-li takový majetek nebo závazky do pravomoci jiného ministra, učiní tak v dohodě s tímto ministrem․ Za stejných podmínek může ministr pošt začleniti do podniku majetek právnických osob, jejichž kapitálovými účastníky jsou výhradně národní podniky nebo osoby, které jednají z příkazu národních podniků, nebo převésti na něj závazky, patřící k tomuto majetku.

Přechodem závazku podle odstavce 1 se dřívější dlužník zprošťuje. K takovému přechodu není potřebí přivolení věřitele.

Jde-li o majetek konfiskovaný podle dekretu presidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, ve znění zákona č. 84/1949 Sb., kterým se mění dekret presidenta republiky o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, učiní ministr pošt opatření podle odstavce 1 v dohodě s ministrem financí přiměřeně podle předpisů o přídělu konfiskovaného majetku. Fond národní obnovy zatíží Fond znárodněného hospodářství částkou, rovnající se náhradě za konfiskovaný majetek začleněný do podniku; tato částka se určí přiměřeně podle zásad pro určení náhrady za znárodněný majetek. Vláda určí, jak se vyrovná zůstatek vzájemných nároků mezi Fondem národní obnovy a Fondem znárodněného hospodářství.

Ministr pošt může vyjmouti z podniku majetek nebo závazky a učinit o nich opatření ve vlastním oboru působnosti nebo je v dohodě s příslušným ministrem převésti do jeho pravomoci, aby o nich učinil opatření ve vlastním oboru působnosti.

Přechodem závazku podle odstavce 1 se dřívější dlužník zprošťuje. K takovému přechodu není potřebí přivolení věřitele.

Podnik je samostatnou právnickou osobou. Vlastníkem majetku je stát; podniku je takový majetek svěřen do správy. Ve věcech tohoto majetku podnik vystupuje a jedná vlastním jménem.

Pokud není jinak stanoveno, zapisuje se ve veřejných knihách, úředních rejstřících nebo seznamech vedených podle československého práva jako vlastník nemovitosti nebo nositel práva, které má podnik ve správě, československý stát s vyznačením podniku. Zápisy se provedou na návrh podniku, a to pokud nemovitost nebo právo přešly na podnik ze zákona, s odvoláním na tento zákon, jinak podle opatření, jímž byl majetek do podniku začleněn.

Podnik nesmí zciziti části majetku svěřeného do jeho správy, které jsou určeny k tomu, aby jich trvale užíval. Jednání příčící se tomuto zákazu nemají právních následků.

K majetkovým částem uvedeným v odstavci 3 nemohou třetí osoby nabýti zástavních nebo jiných věcných práv ať knihovních nebo neknihovních.

Výjimky ze zákazu zcizení podle odstavce 3 a zákazu zatížení podle odstavce 4 povoluje ministerstvo pošt v dohodě s ministerstvem financí.

Závazky podniku lze uspokojiti toliko z majetku jemu svěřeného do správy, který není určen k tomu, aby ho podnik trvale užíval (odstavec 3).

Z majetku, který má podnik ve správě, nelze žádati ani dosíci uspokojení pohledávek za státem.

Podnik se zapíše do podnikového rejstříku u okresního soudu civilního v Praze. V návrhu zápisu do tohoto rejstříku uvede podnik název, den zřízení, sídlo, způsob zastupování podniku a podpisování za podnik.

Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro ohlašování změn těchto skutečností k zápisu do podnikového rejstříku.

Činnost podniku je určována jeho podnikovým plánem. Podnikový plán je svým obsahem součástí jednotného hospodářského plánu.

Podnik je povinen hospodařit podle rozpočtu, který je základem finančního plánu tvořícího součást jeho podnikového plánu.

Finanční hospodaření podniku upravují zvláštní předpisy.

Podnik je povinen převzíti úkoly, požadované během hospodářského období a nepředvídané podnikovým plánem, i když by jejich plnění zhoršovalo plánované výsledky podniku, bude-li to v naléhavém veřejném zájmu a ministr pošt v dohodě s ministrem-předsedou státního úřadu plánovacího a s ministrem financí to podniku uloží.

V čele podniku je ústřední ředitel (dále jen „ředitel“), který vede jeho činnost, zastupuje podnik a jedná jeho jménem.

O věcech podniku rozhoduje ředitel samostatně, pokud v jednotlivých případech není stanoveno, že potřebuje ke svému rozhodnutí předchozí souhlas ministra pošt.

Ředitel je přímo podřízen ministru pošt; jemu odpovídá za splnění svých povinností.

Za úspěšné splnění plánu a zejména za jeho žádoucí překročení je ředitel, pokud se o to zasloužil, zvlášť odměňován. O odměně a její výši rozhodne ministr pošt v dohodě s ministrem práce a sociální péče a s příslušným orgánem jednotné odborové organisace.

Ředitele podniku jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra pošt po slyšení příslušného orgánu jednotné odborové organisace.

Ředitelem může býti toliko československý občan, který musí býti lidově demokratickému řádu oddaný, občansky a mravně bezúhonný a k plnění této funkce schopný.

Ředitel nesmí vykonávati zaměstnání, funkci nebo činnost, které jsou v rozporu se zájmy podniku.

Ředitel slíbí ministru pošt, že bude svědomitě plnit své povinnosti v souladu se zájmy státu; slib zároveň potvrdí písemně.

Prohlášení, kterým se ředitel vzdává své funkce, bere na vědomí ministr pošt, čímž vzdání nabývá účinnosti.

Dnem slibu se ředitel ujímá své funkce a stává se zaměstnancem podniku, pokud jím nebyl již dříve. Jeho pracovní poměr zaniká dnem, kdy byl odvolán, nebo dnem, kdy bylo vzato na vědomí, že se vzdává funkce. Nedošlo-li k zániku pracovního poměru za okolností, pro které by jinak bylo lze pracovní poměr zrušiti předčasně, přísluší řediteli plat po dobu odpovídající výpovědní lhůtě stanovené obecnými předpisy.

Na jmenování a odvolání ředitele se nevztahují předpisy o spolupůsobení závodního zastupitelstva při přijímání a zařazování zaměstnanců na pracovní místa, po případě předpisy o souhlasu závodního zastupitelstva při propouštění zaměstnanců; k jeho jmenování a odvolání také není potřebí souhlasu orgánu jinak nutného při sjednávání a rozvázání pracovního poměru.

Na Slovensku vykonává ředitel svou pravomoc prostřednictvím oblastního ředitele.

Oblastního ředitele jmenuje a odolává ministr pošt po slyšení ředitele a příslušného orgánu jednotné odborové organisace. O oblastním řediteli platí obdobně ustanovení § 14 odst. 4 a § 15 odst. 2 až 7.

O zastupování oblastního ředitele platí obdobné ustanovení § 16.

Zaměstnanci státního podniku Československá pošta, jakož i zaměstnanci ministerstva pošt, které toto m inisterstvo určí ke službě v podniku, se stanou dnem zřízení podniku nebo dnem pozdějšího přidělení k podniku jeho zaměstnanci v soukromoprávním pracovním poměru.

Pracovní a mzdové poměry zaměstnanců podniku upraví podnik pracovním a mzdovým řádem, schváleným ministerstvem práce a sociální péče. Dokud tento řád nenabude účinnosti, platí pro pracovní a mzdové poměry zaměstnanců podniku dosavadní předpisy s tou změnou, že příslušnost k opatřením o jednotlivých zaměstnancích přechází výlučně na orgány podniku. Pracovní a mzdový řád určí, jak budou za jeho účinnosti vykonány dosud neodpykané disciplinární tresty pravoplatně zaměstnancům uložené podle dosavadních předpisů a zda a jak budou stíhání pro porušení služebních povinností z doby před účinností pracovního a mzdového řádu, pro něž dosud nebyli stíhání pravoplatně ukončeným disciplinárním řízením.

Pokud zaměstnanci podniku byli dosud v pragmatikálním nebo jiném regulovaném služebním poměru, upraví vláda nařízením nově jejich pensijní a úrazové zabezpečení. Do dne nabytí účinnosti tohoto vládního nařízení zůstávají tito zaměstnanci vyňati z národního pojištění důchodového a pro pensijní a úrazové zaopatření jejich a pozůstalých po nich platí dosavadní předpisy.

Pensijní a úrazové zaopatření zaměstnanců dosavadního státního podniku Československá pošta v pragmatikálním nebo jiném regulovaném služebním poměru, jejichž činná služba skončí před zřízením podniku, jakož i pozůstalých po nich zůstává nedotčeno.

Ustanovení odstavce 4 platí přiměřeně též o úrazovém zaopatření osob, které jako smluvní zaměstnanci státního podniku Československá pošta utrpěly při provozování tohoto podniku úraz před 1. říjnem 1948, a pozůstalých po nich.

Věci pracovních a mzdových poměrů a jiné osobní věci zaměstnanců uvedených v odstavci 1, jakož i bývalých zaměstnanců státního podniku Československá pošta, pocházející z doby přede dnem zřízení podniku a v ten den nevyřízené, vyřizují podle dosavadních předpisů místo orgánů poštovní správy do té doby příslušných výlučně orgány podniku, pokud není jinak stanoveno. Z vyřízení orgánů podniku ve věcech veřejnoprávních nároků se může zaměstnanec odvolati do 15 dnů od doručení vyřízení k ministerstvu pošt. Ustanovení o výlučné příslušnosti orgánů podniku neplatí, nelze-li podle dosavadních předpisů vyřídit věc bez součinnosti některého ústředního úřadu vyjma ministerstvo pošt, vlády nebo presidenta republiky.

Ministři financí a pošt a předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu určí, jakým podílem a způsobem uhradí stát a podnik náklady na úhradu dávek pensijního zaopatření, včetně platů povolených podle volné úvahy, a na úhradu dávek úrazového zaopatření zaměstnanců podniku a pozůstalých po nich, jakož i bývalých zaměstnanců státního podniku Československá pošta a pozůstalých po nich.

Podnícení hmotného zájmu zaměstnanců podniku na výsledcích v plnění podnikového plánu slouží podnikový fond pracujících (v dalším jen „fond“). Do fondu plyne podíl na zisku docíleném podle plánu a podíl na lepším hospodářském výsledku, než byl plánován. Ministr pošt může v dohodě s ministrem financí a s příslušným orgánem jednotné odborové organisace stanovit též jiný základ pro určení přídělu fondu. Při výpočtu podílu na lepším hospodářském výsledku se přihlíží k celkové výši docíleného výsledku před jeho případným zdaněním.

Prostředků fondu používá ředitel po projednání s příslušným orgánem jednotné odborové organisace.

Ministr pošt stanoví v dohodě s ministrem financí a příslušným orgánem jednotné odborové organisace, který majetek a závazky podniku patří fondu. Majetek a závazky patřící fondu a jeho hospodaření se v podniku vykazují odděleně.

Ministr pošt v dohodě s ministrem financí stanoví lhůty pro odvody podílů (přídělu), po případě pro poskytování záloh na ně a v dohodě s příslušným orgánem jednotné odborové organisace vydá v rámci předpisů podle § 26 podrobnější směrnice o správě a provozu sociálních, zdravotních, kulturních a tělovýchovných zařízení fondu, jakož i o používání prostředků tohoto fondu.

Den, kterým se v podniku zřídí fond, jakož i hospodářské období, za něž se fondu poskytují příděly, stanoví ministr pošt v dohodě s příslušným orgánem jednotné odborové organisace. Od prvého dne tohoto období se na podnik nevztahují ustanovení § 24 dekretu presidenta republiky č. 104/1945 Sb., o závodních a podnikových radách, ve znění zákona č. 188/1948 Sb., kterým se mění a doplňují některá další ustanovení dekretu presidenta republiky o závodních a podnikových radách. Nároky jednotného fondu pracujících na podíl na čistém zisku za dobu předcházející tomuto dni zůstávají nedotčeny.

podnik je podřízen vrchnímu vedení a dozoru státu, které obstarává ministr pošt, pokud nejde o působnost, která podle tohoto zákona přísluší vládě.

Úkoly vrchního vedení obstarává ministr pošt zásadně prostřednictvím ředitele, a to tak, že výkon těchto úkolů přísluší řediteli, nejde-li o věci, které ministr pošt vyhradil své bezprostřední pravomoci. Ředitel je povinen dbát směrnic a pokynů ministra pošt..

Směrnicemi ministerstva pošt, vydanými v dohodě s ministerstvem národní obrany, bude stanoveno, jakým způsobem plní podnik úkoly obrany státu a jakým způsobem bude stanovena součinnost mezi podnikem a vojenskou správou směřující k zajištění těchto úkolů.

Pokud podle odstavce 1 nebude stanoveno jinak, zůstává zákon č. 131/1936 Sb., o obraně státu, nedotčen a na podnik se vztahují ustanovení uvedeného zákona, platná pro podniky registrované podle něho..

Zástavní práva váznoucí na majetku svěřeném podniku a určeném k tomu, aby ho podnik trvale užíval, zanikají bez náhrady a knihovní soud je vymaže na návrh podniku s odvoláním na tento zákon. Závazky, pro které bylo zástavní právo zřízeno, zůstávají nedotčeny. Vláda upraví nařízením, za jakých podmínek zanikají jiná věcná práva ať knihovní nebo neknihovní na tomto majetku.

Ustanovení odstavce 1 se nevztahují na případy, ve kterých vláda povolí výjimky na návrh ministra pošt učiněný v dohodě s ministrem financí.

Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost všech předpisů odporujících tomuto zákonu, zejména

Pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak, přecházejí na podnik výhody a zvláštní postavení, které příslušely dosud státnímu podniku Československá pošta.