Škůdci řepy podle tohoto nařízení (odstavec 2) se rozumějí jednak hmyz ve všech vývojových stupních (vajíčko, larva, kukla, brouk, můra), jednak choroby.

Škůdci řepy jsou:

Pěstitel řepy (včetně řepy semenačky) je povinen ničiti na svůj náklad škůdce řepy na pozemcích, které obdělává.

Ničení je prováděti především sbíráním a spolehlivým zničením škůdců, a to jak při provádění polních prací před zasetím nebo zasázením řepy, tak při ošetřování porostů․ Ruční sběr lze doplniti vypouštěním drůbeže do porostů řepy. V oblastech, ve kterých jsou řepné porosty pravidelně napadány nosatci, jsou pěstitelé povinni vyhloubiti záhy na jaře ochranné lapací příkopky o rozměrech asi 30 x 30 cm kolem pozemků, o nichž bylo zjištěno, že jsou zamořeny škůdci, a kolem řepných polí a v nich se shromažďující škůdce zničiti, po případě porosty řepy opatřiti ochranným pásem, který se vytvoří nasypáním chemických dotykových prostředků k ochraně rostlin v šíři 5 až 10 cm.

Nelze-li vystačiti s ničením podle odstavce 2, jsou pěstitelé povinni ničiti škůdce řepy v porostech postřikem nebo poprašováním účinnými chemickými prostředky k ochraně rostlin.

Prostředky proti svilušce chmelové:

Prostředky proti mšici chmelové:

Prostředky proti dřepčíku chmelovému:

Prostředky proti peronospoře chmelové:

Pěstitel je povinen oznámiti ihned výskyt škůdců řepy a chmele (dále jen "škůdci") nebo podezření z jejich výskytu místnímu národnímu výboru obce v jejímž obvodu leží napadený pozemek; místní národní výbory zjišťují výskyt škůdců též z moci úřední.

Místní národní výbor oznámí výskyt škůdců nebo podezření z jejich výskytu neprodleně poslem, telegraficky nebo telefonicky okresnímu národnímu výboru, a pokud jde o škůdce řepy, též cukrovaru, k jehož dodávkovému obvodu napadené pozemky patří. V hlášení jest uvésti jméno nebo popis škůdce, jméno pěstitele, katastrální číslo pozemku, po případě jeho označení v místě obvyklé, a jeho výměru. Okresní národní výbor zašle příslušnému výzkumnému ústavu ( § 10) a krajskému národnímu výboru nejméně jednou týdně soubornou zprávu o tom, kde se v jeho obvodu vyskytli škůdci.

Zjišťování a oznamování výskytu škůdců náleží zejména též jednotným zemědělským družstvům a lidovým agronomům ustanoveným ministerstvem zemědělství.

Vyskytnou-li se škůdci v některé obci v nebezpečném rozsahu, jsou pěstitelé povinni prováděti jejich ničení společně na svůj náklad, a to zejména prostřednictvím jednotných zemědělských družstev.

Povinnost prováděti ničení podle odstavce 1, po případě i způsob ničení, stanoví místní národní výbor usnesením, které vyhlásí vyvěšením na úřední desce, po případě jiným způsobem v místě obvyklým; zpraví o něm také jednotné zemědělské družstvo a lidového agronoma. Znění vyhlášky zašle místní národní výbor okresnímu národnímu výboru a výzkumnému ústavu ( § 10). Okresní národní výbor učiní opatření v případech, kdy je neučinil místní národní výbor, ačkoliv je toho třeba.

Navrhovati opatření podle odstavce 2 náleží zejména též lidovým agronomům a rostlinolékařským zpravodajům, dále jednotným zemědělským družstvům a kontrolním orgánům uvedeným v § 17 zák. č. 165/1924 Sb., a pokud jde o škůdce řepy, též cukrovaru, k jehož dodávkovému obvodu napadené pozemky patří.

Neprovádí-li společné ničení škůdců jednotné zemědělské družstvo i za pěstitele, kteří nejsou jeho členy, může místní národní výbor učiniti opatření uvedená v § 10, odst. 3 zák. č. 165/1924 Sb.

v krajích Pražském, Českobudějovickém, Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém, Libereckém, Hradeckém a Pardubickém: Ústav pro ochranu rostlin státních výzkumných ústavů zemědělských v Praze,

v kraji Jihlavském: Ústav pro ochranu rostlin státních výzkumných ústavů bramborářských v Havlíčkově Brodě,

v krajích Brněnském, Olomouckém, Gottwaldovském a Ostravském: Ústav pro ochranu rostlin státních výzkumných ústavů zemědělských v Brně,

v krajích Bratislavském, Nitranském a Žilinském: Ústav pro ochranu rostlin státních výzkumných ústavů zemědělských v Bratislavě,

v krajích Báňskobystrickém, Košickém a Prešovském: Ústav pro ochranu rostlin státních výzkumných ústavů zemědělských v Košicích.

Je-li podezření, že není dbáno ustanovení tohoto nařízení, jsou orgány výzkumných ústavů a jejich kontrolní orgány oprávněny i v tomto případě konati prohlídky pozemků za podmínek uvedených v § 17 zák. č. 165/1924 Sb. K prohlídce jest přizvati lidového agronoma, a jde-li o škůdce řepy, též zástupce cukrovaru, k jehož dodávkovému obvodu prohlížený pozemek patří.