167/1949 Sb. znění účinné od 1. 7. 1958 do 31. 8. 1959
změněno s účinností od poznámka nařízením č. 34/1958 Sb.
1.7.1958
167
ZÁKON
ze dne 16. června 1949
o stálých přísežných znalcích a tlumočnících.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ. Ustanovení obecná. (§ 1-21)
§ 1. (1) Stálého přísežného znalce nebo stálého přísežného tlumočníka (v této části dále jen "znalec") ustanovuje na žádost nebo z moci úřední krajský soud, v jehož obvodě má znalec bydliště.
(2) Na ustanovení znalcem není právního nároku.
(3) Byl-li znalec ustanoven z moci úřední, musí úřad přijmout.
§ 2. (1) Znalcem může být ustanoven, kdo:
a) je československým občanem,
b) je občansky bezúhonný, státně spolehlivý a oddán myšlence lidově demokratického zřízení,
c) vykazuje potřebné znalosti a zkušenosti a je s to úřad znalce náležitě vykonávat.
(2) Ministerstvo spravedlnosti může z důvodů hodných zvláštního zřetele prominout podmínku československého občanství.
§ 3. Počet znalců. Počet znalců se řídí místní potřebou. Krajský soud posoudí podle svého uvážení, zda potřebného počtu bylo dosaženo; při tom dbá, aby tu byl dostatek znalců z každého oboru, z něhož soudy znalce přibírají.
§ 4. Seznam znalců. Krajský soud vede pro všechny soudy svého obvodu seznam znalců, které ustanovil (dále jen "seznam").
§ 5. Přísaha znalců. (1) Znalec vykoná před nastoupením úřadu do rukou předsedy soudu nebo soudce jím určeného tuto přísahu:
"Přísahám na svou čest a svědomí, že budu věren Československé republice a jejímu lidově demokratickému zřízení, že budu zachovávat zákony a nařízení a svůj úřad plnit nestranně podle svého nejlepšího vědomí, svědomí a odborného vědění, že ve věcech mně svěřených budu zachovávat tajemství a při veškerém svém jednání budu mít vždy na zřeteli zájmy a prospěch republiky a jejího lidu․
Tak přísahám"
(2) Bydlí-li znalec mimo obvod okresního soudu, který je v sídle krajského soudu, může přísahu vykonat u okresního soudu svého bydliště.
§ 6. Dekret a zápis do seznamu. (1) Po složení přísahy se znalci vydá ustanovovací dekret, na němž se vyznačí doba a místo jejího složení.
(2) Jakmile byl znalci dekret vydán, zapíše krajský soud znalce do seznamu.
§ 7. (1) Znalec je oprávněn vykonávat svůj úřad na celém území státu.
(2) Na žádost úřadů a orgánů veřejné správy nebo stran může být znalec činný i mimo soudní řízení.
§ 8. O vyloučení a odmítnutí znalce platí předpisy o vyloučení a odmítnutí soudců. Jinak může znalec odepřít výkon úřadu jen v případech, v kterých je svědek zproštěn svědecké povinnosti.
§ 9. Znalec je povinen vést deník, v němž zapisuje všechny znalecké úkony podle předmětu a s udáním, pro koho, kdy a za jakou odměnu byl úkon proveden.
§ 10. Při písemném výkonu svého úřadu užívá znalec kulaté pečeti. Pečeť obsahuje malý státní znak, jméno, příjmení a bydliště znalce, jakož i obor, pro který byl ustanoven.
§ 11. Příležitostný znalec. Není-li pro některý obor v obvodě soudu znalce nebo nemůže-li znalec svůj úřad vykonat, přibere soud znalce z jiného soudního obvodu. Bylo-li by to spojeno s nepoměrnými náklady nebo nesnese-li věc odkladu, zejména jde-li o věc národního pojištění, může soud podle svého uvážení přibrat k znaleckému úkonu i jinou osobu, která má potřebné znalosti; ustanovení o znalcích platí pak přiměřeně.
§ 12. Znalečné. (1) Znalec má nárok na náhradu hotových výloh spojených se znaleckým úkonem a na přiměřenou odměnu (znalečné).
(2) Při stanovení odměny se přihlédne k všem okolnostem případu a k povaze odborných znalostí, jež zkoumání znalcovo předpokládalo.
(3) Podrobné předpisy k provedení odstavců 1 a 2 a sazbu odměn vydá vláda nařízením; než se tak stane, platí, po případě jsou použivatelné, dosavadní předpisy a sazby.
§ 13. Znalec je podroben dozoru a kárné moci krajského soudu, kterým byl ustanoven. Tím není dotčeno právo soudu ukládat znalci tresty podle předpisů o soudním řízení.
§ 14. (1) Znalec se dopouští kárného provinění, jestliže vědomě nebo z nedbalosti porušil povinnosti uložené mu přísahou a úřadem.
(2) Trestnost kárného provinění zanikne, uplyne-li od jeho spáchání jeden rok. Zakládá-li jednání, které je předmětem kárného řízení, skutkovou podstatu soudně trestného činu, nepromlčí se provinění dříve, než nastane promlčení podle trestních předpisů. O přerušení a stavení promlčení platí předpisy o přerušení a stavení promlčení soudně trestných přestupků.
§ 15. Kárné tresty jsou výstraha, písemné pokárání, pokuta do 50 000,- Kčs a zbavení úřadu. Pokuta a zbavení úřadu mohou být vysloveny zároveň.
§ 16. (1) Před rozhodnutím musí být znalci podrobně oznámeno, z čeho je obviněn, a musí být o tom slyšen.
(2) Do rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta vyšší než 1000,- Kčs nebo vysloveno zbavení úřadu, může znalec do 15 dnů ode dne doručení podat u krajského soudu stížnost k ministerstvu spravedlnosti.
§ 17. Pokuty se vymáhají soudní exekucí a odvádějí do státní pokladny.
§ 18. Škrtnutí ze seznamu. (1) Krajský soud škrtne znalce ze seznamu:
a) odpadne-li některá z podmínek pro jeho ustanovení nebo zjistí-li se dodatečně, že nebyla splněna ;
b) byl-li znalec pro kárný přestupek pravomocným rozhodnutím zbaven úřadu podle § 15;
c) nemá-li už bydliště v jeho obvodě.
(2) Znalec může být ze seznamu škrtnut, prohlásí-li, že se vzdává úřadu.
(3) Byl-li znalec škrtnut podle odstavce 1, písm. a), může do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí podat u krajského soudu stížnost k ministerstvu spravedlnosti.
§ 19. (1) Krajský soud vykoná každého pátého roku šetření o tom, zda jsou u znalců i nadále splněny podmínky pro jejich ustanovení nebo zda není i jinak třeba znalce škrtnout ze seznamu ( § 18).
(2) Podle výsledku tohoto šetření zařídí krajský soud čeho třeba, aby seznam byl uveden v soulad se skutečným stavem a podle potřeby doplněn.
§ 20. Podle vládního nařízení č. 34/1958 Sb. s účinností ode dne 1. července 1958 se vyjadřování o splnění zákonných podmínek pro ustanovení stálých přísežných znalců a stálých přísežných tlumočníků přenáší z výkonných orgánů krajských národních výborů na výkonné orgány okresních národních výborů.
Před rozhodnutím vykoná krajský soud potřebná šetření a jde-li o ustanovení znalce, vyzve též krajský národní výbor, jednotnou odborovou organisací, příslušnou zájmovou korporaci nebo organisaci, u znalce z oboru národního pojištění i Ústřední národní pojišťovnu, aby se vyjádřily ve lhůtě, kterou k tomu zároveň určí; nedojde-li takové vyjádření včas, může soud rozhodnout bez něho.
§ 21. Ve věcech upravených tímto zákonem vykonává pravomoc krajského soudu jeho předseda; nestanoví-li zákon jinak, není proti jeho rozhodnutí opravného prostředku.
ČÁST DRUHÁ. Zvláštní ustanovení pro stálé přísežné tlumočníky. (§ 22-25)
§ 22. (1) Překlad písemnosti z cizí nebo do cizí řeči pořídí stálý přísežný tlumočník (v této části dále jen "tlumočník") na písemnosti samé nebo spojí překlad s písemností tak, aby neoddělitelnost překladu od přeložené písemnosti byla zabezpečena.
(2) Jde-li o písemnost, kterou s překladem spojit nelze (sbírky zákonů, části vázaných knih a pod.), spojí se s překladem její ověřený opis.
§ 23. (1) Tlumočník ověří překlad připojením doložky. Doložka musí obsahovat:
a) řadové číslo deníku ( § 9),
b) data úředního opatření, jímž byl tlumočník ustanoven ( § 1), odkaz na složenou přísahu ( § 5) a prohlášení, že překlad úplně souhlasí s přeloženou písemností,
c) datum, kdy byl překlad pořízen,
d) účtované znalečné s odkazy na příslušné položky sazby,
e) podpis a pečeť tlumočníka.
(2) Došlo-li v překladu ke škrtům nebo jinakým opravám, třeba na to v doložce upozornit; škrtnutá slova musí zůstat čitelná.
(3) Doložka musí být napsána v znění českém nebo slovenském; lze k ní připojit doložku stejného obsahu v řeči, z které nebo do které byl překlad pořízen.
(4) Doložka požívá veřejné víry.
§ 24. Krajský soud může, je-li to místními poměry odůvodněno, zmocnit tlumočníka, aby ověřoval správnost opisů listin sepsaných v cizí řeči, jejímž tlumočníkem byl ustanoven. O takovém ověření platí přiměřeně předpisy o ověření opisů listin soudem.
§ 25. Pokud podle platných mezinárodních smluv nebo jiných předpisů je třeba, aby podpis tlumočníkův byl ověřen, a není-li v takovém případě stanoven postup jiný, provede toto ověření krajský soud, jímž byl tlumočník ustanoven. Tím není dotčena nutnost dalšího ověření vyššími úřady nebo orgány.
ČÁST TŘETÍ. Ustanovení přechodná a závěrečná. (§ 26-28)
§ 26. (1) Seznam podle § 4 nahrazuje všechny seznamy znalců a tlumočníků dosud u soudů vedené.
(2) Osoby, které jsou zapsány v některém z dosavadních seznamů znalců nebo tlumočníků, se do seznamu vedeného podle tohoto zákona převedou, jsou-li pro to splněny podmínky podle tohoto zákona a požádají-li o to do jednoho měsíce ode dne jeho vyhlášení; taková žádost nepodléhá poplatku a rozhodnutí o ní nepodléhá ani dávce za úřední výkon ve věcech správních. Do dne doručení rozhodnutí o podané žádosti mohou tyto osoby svůj úřad vykonávat.
§ 27. (1) Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost, všech předpisů, které odporují ustanovením tohoto zákona, zejména
a) dvorského dekretu ze dne 22. prosince 1835, č. 109 sb. z. s., o soudních tlumočnících;
b) nařízení č. 58600/1916 I. M., o soudních tlumočnících;
c) ustanovení § 25 vládního nařízení ze dne 10. července 1931, č. 115 Sb., o výběru a úhrnné odměně správců konkursní podstaty, vyrovnacích správců a znalců v řízení konkursním a vyrovnacím;
d) ustanovení § § 1 až 10 vládního nařízení ze dne 23. června 1933, č. 100 Sb., kterým se vydávají předpisy o odhadu nemovitostí v řízení exekučním (odhadní řád);
e) vládního nařízení ze dne 13. července 1939, č. 269 Sb., o seznamech stálých soudních znalců.
(2) Zrušuje se též ustanovení § 16 zákona ze dne 13. února 1947, č. 15 Sb., o stíhání černého obchodu a podobných pletich.
§ 28. Účinnost a provedení. Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Gottwald v. r.
Dr. John v. r.
Zápotocký v. r.
Dr. Čepička v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck