Vyrábět zbraně a střelivo, obchodovat s nimi a opravovat zbraně smějí jen osoby oprávněné k tomu podle příslušných předpisů, a to jen ve stálých provozovnách.

Krajský národní výbor může výjimečně povolit výrobu zbraní a střeliva pro účely studijní nebo vyučovací.

S výjimkou případů uvedených v odstavcích 1 a 2 nesmí nikdo vyrobit zbraň nebo střelivo nebo zbraň opravit, a to ani pro vlastní potřebu.

Držet střelnou zbraň nebo střelivo může jen ten, kdo k tomu obdržel od okresního národního výboru povolení (zbrojní list).

Zbrojní list se smí vydat jen, není-li obavy ze zneužití; osobám mladším 18 let pak jen v případech hodných zvláštního zřetele.

Zbrojní list nepotřebují osoby uvedené v § 1, odst. 1 a 2, pokud jde o zbraně (střelivo), jež oprávněně vyrábějí, opravují nebo s nimiž oprávněně obchodují.

K držení zbraní sečných, bodných a úderných není třeba povolení. Zbraně tyto nesmějí však držet osoby mladší 18 let; výjimku může povolit okresní národní výbor. Okresní národní výbor může, je-li obava ze zneužití, zakázat určité osobě držení těchto zbraní vůbec nebo jejich držení nad určité množství.

Nosit jakoukoli zbraň nebo střelivo smí pouze ten, kdo k tomu obdržel od okresního národního výboru povolení (zbrojní pas).

Zbrojní pas se smí vydat zpravidla pouze osobám starším 18 let, prokáží-li potřebu nosit zbraň a není-li obavy ze zneužití.

Povolení nosit zbraň opravňuje též ji držet, povolení nosit střelnou zbraň opravňuje též držet a nosit střelivo k ní patřící, a to v množství vyznačeném ve zbrojním pase. Osoba, které byl zbrojní pas vydán, je povinna mít jej vždy při sobě, kdykoliv zbraň (střelivo) nosí, a je povinna prokázat se jím na vyzvání orgánům Sboru národní bezpečnosti nebo jiné veřejné stráže.

Ustanovení odstavce 3 platí obdobně i o loveckých lístcích ( § 33 zákona ze dne 18. prosince 1947, č. 225 Sb., o myslivosti).

Nedovolené zbraně jsou:

Nedovoleným střelivem jsou náboje s třaskavou střelbou, jakož i náboje, jejichž střela je upravena tak, že se jimi může nebezpečněji zranit.

Držet vojenskou zbraň (střelivo) smí jen ten, kdo k tomu obdržel povolení (zbrojní list), jež vydává okresní národní výbor v dohodě s vojenskou správou, a jen za podmínek v povolení uvedených.

Povolení k držení vojenských zbraní (střeliva) nepotřebují osoby uvedené v § 8, pokud jde o zbraně (střelivo), jež oprávněně vyrábějí nebo opravují.

Vojenské zbraně (střelivo) smí koupit nebo jiným způsobem získat pouze osoba oprávněná k držení nebo k nošení vojenských zbraní (střeliva), a to jen od vojenské správy.

Vojenské zbraně (střelivo) lze prodat nebo jiným způsobem převést pouze na vojenskou správu.

výrobu, opravu a držení zbraní a střeliva státem pro účely vojenské správy nebo Sboru národní bezpečnosti,

opravu a držení zbraní a střeliva státem v jiných odvětvích veřejné správy nebo národními podniky, zachovávají-li se přitom podmínky, které stanoví ministerstvo vnitra, a to, je-li dotčen zájem obrany státu nebo jde-li o vojenské zbraně (střelivo), v dohodě s ministerstvem národní obrany.

Ustanovení tohoto zákona o držení a nošení zbraní (střeliva) se nevztahují na vojenské osoby v činné službě a na příslušníky Sboru národní bezpečnosti v činné službě, pokud jde o zbraně (střelivo), jež náleží k výzbroji nebo výstroji vojska nebo Sboru národní bezpečnosti. Povolení k držení nebo nošení jiných zbraní (střeliva) vydávají vojenským osobám z povolání v činné službě vojenská správa, příslušníkům Sboru národní bezpečnosti v činné službě pak orgány, které určí ministerstvo vnitra.

Ustanovení tohoto zákona o držení a nošení zbraní a střeliva se dále nevztahují na veřejné strážní orgány, mají-li ve službě právo nebo povinnost nosit zbraň (střelivo), pokud jde o tuto zbraň (střelivo).

Tento zákon se vztahuje též na takové součástky zbraní, kterých je nezbytně třeba k jejich použití.

Střelivem se v tomto zákoně rozumějí náboje do střelných zbraní, u vojenského střeliva však též takové součástky nábojů, kterých je nezbytně třeba k jejich použití.

Osoby, jejichž oprávnění k držení zbraní (střeliva) zaniklo, jsou povinny zbraně (střelivo) odevzdat okresnímu národnímu výboru nebo na místo jím určené. Osoby povinné k odevzdání zbraní (střeliva) mohou je převést na osobu oprávněnou k jejich držení nebo navrhnout, aby na jejich náklad byly učiněny neupotřebitelnými. Neučiní-li tak, prodá zbraň (střelivo) nebo je učiní neupotřebitelnými okresní národní výbor sám na náklad osoby povinné odevzdáním; čistý výtěžek z prodeje zbraní (střeliva) budiž odevzdán osobě, která byla povinna zbraně (střelivo) odevzdat. Jde-li o vojenské zbraně (střelivo), odevzdá je okresní národní výbor vždy vojenské správě.

Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny předpisy o předběžném zabavení ani o zabavení a propadnutí zbraní a střeliva v trestním řízení soudním nebo správním.

Okresní národní výbor může za účelem dozoru provést kdykoli kontrolu místností, v nichž výrobci zbraní (střeliva), obchodníci se zbraněmi (střelivem) nebo osoby oprávněné k opravě zbraní vyrábějí zbraně (střelivo), je uschovávají, s nimi obchodují nebo je opravují, jakož i místností, v nichž jsou uloženy zbraně (střelivo) provozovatelů střelnic.

Dozor nad výrobou vojenských zbraní a vojenského střeliva vykonávají pouze orgány vojenské správy, pro něž platí obdobně ustanovení odstavce 1.

Je-li důvodné podezření, že v obvodě okresního národního výboru je více zbraní (střeliva), jež lze držet jen na podkladě povolení, než odpovídá povolením platným pro tento obvod, nebo je-li důvodné podezření, že při výrobě zbraní (střeliva), při obchodu s nimi nebo při opravě zbraní došlo k hrubému porušení ustanovení tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných, může okresní národní výbor za účelem zjištění těchto zbraní (střeliva) provést i prohlídku obytných i jiných místností.

Při prohlídkách místností je šetřit předpisů o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního.

Byl-li někdo přistižen příslušníkem Sboru národní bezpečnosti nebo jiným orgánem veřejné stráže se zbraní (střelivem), aniž se může prokázat předepsaným povolením je nosit, nebo bylo-li zjištěno, že někdo drží zbraň (střelivo), aniž se může prokázat předepsaným povolením je držet, budiž mu zbraň (střelivo) odňata a odevzdána okresnímu národnímu výboru (předběžné zabavení).

Osoby, jež smějí podle příslušných předpisů opravovat zbraně, jsou povinny požadovat od osoby, která přinese k opravě zbraň, k jejímuž držení je třeba povolení, aby se tímto povolením vykázala. Nemůže-li tato osoba tak učinit, jsou osoby oprávněné k opravě zbraní povinny zbraň zadržet a oznámit to okresnímu národnímu výboru; totéž platí, přinese-li zbraň k opravě osoba, o níž osoba oprávněná k opravě ví, že jí bylo držení zbraní zakázáno.

Je-li to nutné k zachování nebo obnovení veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti nebo z jiného důležitého veřejného zájmu, mohou ministerstvo vnitra a pro své obvody též krajské a okresní národní výbory nařídit hlášení všech nebo určitých druhů zbraní (střeliva) nebo jejich odevzdání na určité místo do úschovy nebo omezit a po případě i zakázat jejich nošení nebo držení.

Nepřihlásí-li se o zbraň (střelivo) ten, kdo je odevzdal, do jednoho roku po zrušení těchto opatření, může je okresní národní výbor prodat; čistý výtěžek připadne státu.

Kdo nejsa k tomu oprávněn podle tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných vyrábí zbraně (střelivo) nebo kdo s nimi bez povolení obchoduje, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, pro přečin tuhým vězením od 3 měsíců do 3 let. Vedle trestu na svobodě může být uložen též trest peněžitý od 1000 Kčs do 100 000 Kčs.

Zbraně a střelivo, které byly předmětem takového trestného činu, buďtež při odsouzení prohlášeny za propadlé. Propadnutím zbraní (střeliva) nesmějí však býti dotčena práva třetích osob na trestném činu nezúčastněných.

Kdo nejsa k tomu oprávněn podle tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných vojenskou zbraň (střelivo) nebo nedovolenou zbraň (střelivo) vyrobí, opraví, drží nebo nosí anebo sobě, nebo někomu jinému opatří nebo přenechá, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, pro správní přestupek vězením (uzamčením) do 1 roku; vedle trestu vězení (uzamčení) může být uložena též pokuta do 50 000 Kčs. Stejně bude potrestán, kdo ve lhůtě stanovené podle § 19, odst. 1 nesplní povinnost ohlásit zbraně (střelivo) nebo je odevzdat na určité místo do úschovy, nebo kdo poruší předpis, jímž bylo podle § 19, odst. 1 omezeno nebo zakázáno nošení nebo držení zbraní (střeliva).

Kdo poruší jiným způsobem ustanovení tohoto zákona nebo předpisu podle něho vydaných, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, pro správní přestupek pokutou do 50 000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do 6 měsíců.

Pro případ nedobytnosti pokuty budiž zároveň vyměřen náhradní trest vězení podle míry zavinění do 6 měsíců.

Zbraně a střelivo, jimiž byl spáchán správní přestupek, mohou být v odsuzujícím nálezu prohlášeny za propadlé, s výjimkou případu, kdy oprávněný držitel zbrojního pasu nosil střelnou zbraň (střelivo), aniž měl při sobě zbrojní pas nebo průkaz nahrazující zbrojní pas. Vojenské zbraně a vojenské střelivo, jejichž držení bylo zakázáno ( § 19), buďtež vždy prohlášeny za propadlé, i když nelze nikoho stíhat. Propadnutím zbraně (střeliva) nesmějí však být dotčena práva třetích osob na trestném činu nezúčastněných.

Trestného činu se nedopouští, kdo, ač nejsa oprávněn k nošení zbraně (střeliva), má při sobě ve chvíli bezprostředně hrozícího nebezpečí zbraň (střelivo) prokázaně jen k jeho odvrácení.

Bylo-li podle § 19, odst. 1 nařízeno odevzdání všech nebo určitých druhů zbraní (střeliva), nebude stíhán a potrestán za nedovolené jejich držení, kdo zbraň (střelivo) odevzdá na určené místo ve stanovené lhůtě.

Povolení vydaná podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti na dobu, na niž byla vydána, platí však o nich všechna ustanovení tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných. Průkazy o povoleních, vydané podle dosavadních předpisů, buďtež na vyzvání předloženy orgánům příslušným podle tohoto zákona, které je, pokud je toho vzhledem k ustanovením tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných třeba, doplní nebo upraví.

Osoby, které drží v den počátku účinnosti tohoto zákona zbraně (střelivo), jež lze podle tohoto zákona držet jen na základě povolení, jsou povinny, nemají-li povolení k držení podle dosavadních předpisů, do 4 týdnů podat žádost o toto povolení. Potvrzení o včas podané žádosti opravňuje držet zbraň (střelivo) do konečného vyřízení žádosti.

Podrobnější předpisy k provedení tohoto zákona vydá ministerstvo vnitra, a to, pokud se týkají vojenských zbraní (střeliva), spolu s ministerstvem národní obrany, jakož i v dohodě s ostatními zúčastněnými ministerstvy. Tyto předpisy se vyhlásí v Úředním listě. Prováděcími předpisy se zejména zajistí evidence zbraní (střeliva), jak to vyžaduje veřejná bezpečnost.

Způsobem uvedeným v odstavci 1 mohou být vydány bezpečnostní předpisy o zasílání zbraní (střeliva), o jejich dopravě, o střelnicích, o sbírání nevystříleného vojenského střeliva a o nakládání s ním, o používání střelných zbraní a o dalších výjimkách a úlevách z ustanovení tohoto zákona.

Zrušují se veškeré předpisy, které odporují ustanovením tohoto zákona, zejména:

patent ze dne 24. října 1852, č. 223 ř. z., o výrobě, obchodu a držení zbraní a střeliva a nošení zbraní (zbrojní patent),

nařízení ze dne 29. ledna 1853, č. 16 ř. z., o provedení zbrojního patentu,

nařízení ze dne 2. dubna 1853, č. 63 ř. z., o držení a nošení soukromých zbraní vojenskými osobami,

nařízení ze dne 26. prosince 1853, č. 8 ř. z., z roku 1854, jímž se určují úřady, které mají vydávat zbrojní pasy úředníkům podléhajícím jurisdikci vojenské,

nařízení ze dne 11. září 1854, č. 230 ř. z., o připojení popisu osoby a vlastnoručního podpisu nebo úředně potvrzeného znamení ruky toho, komu zbrojní pas svědčí,

nařízení ze dne 20. srpna 1857, č. 159 ř. z. (vysvětlivky k zbrojnímu patentu),

nařízení ze dne 11. února 1860, č. 39 ř. z., ve znění nařízení ze dne 1. října 1896, č. 182 ř. z. (další vysvětlivky k zbrojnímu patentu),

nařízení ze dne 7. února 1866, č. 21 ř. z., o průvodních listech pro zbraně a střelivo, které mají u sebe cestující,

nařízení ze dne 19. března 1866, č. 35 ř. z., o délce zapovězených zbraní,

nařízení ze dne 22. srpna 1866, č. 100 ř. z. (další vysvětlení k zbrojnímu patentu),

nařízení ze dne 4. prosince 1875, č. 148 ř. z., o délce zapovězených zbraní (přeměna na metrickou míru),

nařízení č. 5476/1914 M. E. (uh. pres. m. rady), o omezování držby zbraní, ve znění nařízení č. 5735/1914 M. E., pokud se týká zbraní a střeliva,

župní statuty o zbraních a střelivu, jakož i předpisy podle nich vydané,

zákon ze dne 8. dubna 1938, č. 81 Sb., o zbraních a střelivu,

vyhláška ministra vnitra ze dne 13. června 1946, č. 1440 Ú. l. I, o používání vzduchovek, ve znění vyhlášky ministra vnitra ze dne 24. prosince 1946, č. 1 Ú. l. I z roku 1947,

ustanovení § 372 trestního zákona ze dne 27. května 1852, č. 117 ř. z., § 640 trestního zákona vojenského ze dne 15. ledna 1855, č. 19 ř. z., a § § 34, 35 a 61 zák. čl. XL/1879, o přestupcích.

Nedotčeny zůstávají zákon ze dne 13. května 1936, č. 131 Sb., o obraně státu, a předpisy podle něho vydané, zákon ze dne 6. října 1948, č. 231 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky, zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 300 Sb., o mimořádných opatřeních, ve znění zákona ze dne 10. července 1933, č. 125 Sb., zákon č. 225/1947 Sb., předpisy o výbušninách a živnostenský řád (zákon).