181/1949 Sb. znění účinné od 20. 7. 1949 do 31. 12. 2023

181

VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ

ze dne 28. června 1949

o některých opatřeních k zjednodušení personálních poměrů ve veřejné správě.

Vláda republiky Československé nařizuje podle § 1 zákona ze dne 11. května 1949, č. 143 Sb., o změnách v organisaci veřejné správy a v působnosti jejích orgánů:

Přesuny působnosti.

§ 1

(1)

Za účelem zjednodušení a zhospodárnění veřejné správy při projednávání některých personálních poměrů se přenášejí

1.	z působnosti vlády na ústřední úřady věci uvedené v příloze I k tomuto nařízení,
2.	z působnosti ústředních orgánů na osobní úřady jim podřízené věci uvedené v příloze II k tomuto nařízení.

(2)

Ustanovení položek 1 až 4, 7, 16 až 23 a 28 až 30 přílohy II k tomuto nařízení se nevztahují na vojenskou správu a ustanovení položek 16 a 18 téže přílohy na důstojníky Sboru národní bezpečnosti a na úředníky správní služby národní bezpečnosti.

§ 2

(1)

Kde v přílohách I, II a III k tomuto nařízení jsou uvedena ustanovení zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z., o služebním poměru státních úředníků a státních zřízenců (služební pragmatika), zákona ze dne 24. června 1926 č. 103 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon), nebo zákona ze dne 14. května 1896, č. 74 ř. z., o zaopatření civilních úředníků státních (učitelů státních), pak sluhů, jakož i jejich vdov a sirotků, ve znění zákona ze dne 17. prosince 1919, č. 2 Sb. z roku 1920, platí pro zaměstnance, na něž se tato ustanovení nevztahují, předpisy, které odpovídají těmto ustanovením.

(2)

Jestliže v řízení o věcech, které se přenášejí z působnosti vlády nebo ústředního úřadu, byl až doposud účasten též jiný ústřední úřad (orgán), odpadá i tato účast. Tato účast odpadá také, jestliže v podobných případech bude rozhodovati ústřední úřad nebo úřad k němu přičleněný jako osobní úřad.

Zrušení schvalovacího práva v některých případech

a zastavení některých působností.

§ 3

(1)

Práva schvalovací (práva udíleti souhlas) uvedená v přílohách III a IV se zrušují.

(2)

Až na další se nebudou s výjimkou uvedenou v odstavci 3:

1.	kvalifikovati zaměstnanci podle § § 14 až 20 služební pragmatiky a obdobných předpisů,
2.	sestavovati pořadníky podle § § 37 až 39 služební pragmatiky a obdobných předpisů,
3.	udíleti čestné tituly podle vládního nařízení ze dne 2. března 1939, č. 60 Sb., o čestných titulech státních a jiných veřejných zaměstnanců.

(3)

Ustanovení odstavce 2, č. 1 se nevztahuje na vojenskou správu.

(4)

Ustanovení § 2 platí obdobně i pro případy uvedené v přílohách III a IV k tomuto nařízení.

Zjednodušení disciplinárního (kárného) řízení.

§ 4

Působnost disciplinárních komisí (disciplinárních senátů) a jejich předsedů podle služební pragmatiky se přenáší na úřady (orgány), při nichž jsou tyto komise zřízeny (disciplinární úřady), pokud ústřední úřad ji nepřenese na osobní úřady. Funkce disciplinárních zástupců zaniká.

§ 5

Řízení před disciplinárními úřady ( § 4) se řídí předpisy služební pragmatiky s těmito odchylkami:

1.	Před zahájením řízení je třeba slyšeti jednotnou odborovou organisaci.
2.	Disciplinární vyšetřování provede, pokud toho třeba, přednosta služebního úřadu (u zaměstnanců ve výslužbě přednosta posledního osobního úřadu, po případě jeho nástupce) nebo jím k tomu z přidělených zaměstnanců určený vyšetřující komisař.
3.	Po skončení vyšetřování předloží se spisy disciplinárnímu úřadu k rozhodnutí. Podle potřeby může tento úřad buď sám provésti potřebné doplnění stavu věci nebo o doplnění požádati příslušné úřady.
4.	Vyžadují-li toho důležité zájmy služby, možno pokračovati v disciplinárním řízení, i když se vede proti zaměstnanci pro tentýž čin zároveň soudní trestní řízení.
5.	Řízení o odkázání k ústnímu jednání se nekoná a ústní jednání lze naříditi jen, je-li toho třeba v zájmu objasnění věci. K ústnímu jednání budiž pozván též příslušný orgán jednotné odborové organisace.
6.	Vyhne-li se zaměstnanec úmyslně výslechu, může býti uložen disciplinární trest i bez jeho slyšení.
7.	Před rozhodnutím disciplinárního úřadu třeba slyšeti jednotnou odborovou organisaci.
8.	Rozhodnutí vydá disciplinární úřad pouze písemně.
9.	Odvolací úřad rozhoduje bez ústního jednání v dohodě s jednotnou odborovou organisací. Může uložiti disciplinárnímu úřadu prvé stolice, aby doplnil vyšetřování.
10.	O obnově řízení ať v prospěch či v neprospěch obviněného rozhodně disciplinární úřad po slyšení jednotné odborové organisace.

§ 6

(1)	Věci, o nichž doposud příslušná disciplinární komise v den účinnosti tohoto nařízení ještě nerozhodla, vyřídí se podle tohoto nařízení. Při tom může disciplinární úřad vzíti za podklad svého rozhodnutí výsledky provedených již šetření a zjištění.
(2)	O opravných prostředcích proti rozhodnutím (nálezům, opatřením atd.), vydaným před účinností tohoto nařízení, rozhodne příslušný disciplinární úřad podle tohoto nařízení.
(3)	Na rozhodnutí (nálezy, opatření atd.) učiněná před účinností tohoto nařízení, ale vydaná (doručená) později, hledí se tak, jako by byla vydána před jeho účinností.

§ 7

(1)	Ustanovení § § 4 až 6 platí obdobně pro disciplinární (kárné) řízení podle jiných služebních předpisů, podle nichž služební trestní pravomoc byla doposud vykonávána disciplinárními komisemi nebo podobnými sborovými orgány, a v disciplinárních věcech nesoudcovských zaměstnanců soudním senátem (disciplinárním senátem).
(2)	Ustanovení § § 4 až 6 platí přiměřeně také pro disciplinární řízení proti zaměstnancům místních (ústředních) národních výborů. O opravném prostředku proti rozhodnutí místního (ústředního) národního výboru rozhoduje příslušný nadřízený národní výbor (dohlédací orgán) s konečnou platností.
(3)	Ustanovení odstavce 1 a § § 4 až 6 se nevztahují na soudce z povolání, příslušníky vojska, Sboru národní bezpečnosti a Sboru uniformované vězeňské stráže.

Ustanovení závěrečná.

§ 8

Dosavadní právo finančních úřadů udělovati souhlas v pensijních věcech zůstává nedotčeno s tou výhradou, že se právo udělovati souhlas, náležející dosud ministerstvu financí, přenáší na úřad provádějící výplatu odpočivných (zaopatřovacích) platů bezprostředně podřízený ministerstvu financí, pokud jde o věci

1.	které se přenášejí z působnosti ústředních úřadů na osobní úřady jim bezprostředně podřízené,
2.	které se týkají pensijního zaopatření zaměstnanců ústředních úřadů, pro něž ústřední úřady působí jako úřady osobní, a jejich pozůstalých, a nespadají do volného uvážení úřadů.

§ 9

Použivatelnost ustanovení § § 1, 4 a 15, jakož i příloh I, II a III k vládnímu nařízení ze dne 24. prosince 1942, č. 420 Sb., o zjednodušení a o nové úpravě některých personálních poměrů ve veřejné správě, se zrušuje.