Národní podniky podléhají do 30. června 1949 poplatkovému ekvivalentu z nemovitého jmění, které na ně při jejich zřízení nebo jiném vzniku bylo převedeno nebo přešlo, počínajíc dnem, k němuž na ně bylo jmění převedeno nebo přešlo. Není-li tento den prvním dnem kalendářního čtvrtletí, počíná se ekvivalentní povinnost prvním dnem nejblíže následujícího kalendářního čtvrtletí.

Bylo-li převedeno nebo přešlo-li nemovité jmění na národní podnik po jeho zřízení (vzniku) a nepodléhal-li převod (přechod) nemovitostnímu poplatku nebo byl-li od něho osvobozen, platí o vzniku ekvivalentní povinnosti týkající se tohoto jmění obdobně ustanovení odstavce 1.

Národním podnikům se z jejich nemovitého jmění předepíše poplatkový ekvivalent připadající na dobu od 1. ledna do 30. června 1949 jako zvýšení poplatkového ekvivalentu za rok 1948. Z nemovitého jmění, které bylo na národní podniky převedeno nebo přešlo k 1. lednu 1949 nebo později, nebude poplatkový ekvivalent vybrán. Částky zaplacené z takového jmění, pokud nebudou přeúčtovány na nedoplatky poplatkového ekvivalentu z jiného jmění téhož národního podniku, nebudou však vráceny.

Od národních podniků, které byly zřízeny nebo vznikly teprve dnem 1. ledna 1949 nebo později a od komunálních podniků zřízených podle zákona ze dne 21. července 1948, č. 199 Sb., o komunálních podnicích, nebude poplatkový ekvivalent požadován. Nebudou však vráceny částky zaplacené za první pololetí 1949 ze jmění, které na tyto národní podniky nebo komunální podniky bylo převedeno nebo přešlo.

Ustanovení § 17, odst. 1 zákona ze dne 8. dubna 1938, č. 76 Sb., o poplatkovém ekvivalentu, platí také pro znárodněné podniky a konfiskované podniky, a to ode dne znárodnění nebo konfiskace.

Ustanovení odstavce 1 platí obdobně též o nemovitém jmění ekvivalentních podmětů, které bylo státem převzato (vyvlastněno) podle zákona ze dne 11. července 1947, č. 142 Sb., o revisi první pozemkové reformy, ve znění zákona ze dne 21. března 1948, č. 44 Sb., nebo které bylo státem vykoupeno podle zákona ze dne 21. března 1948, č. 46 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě).

Nedoplatky poplatkového ekvivalentu, připadající na jmění konfiskované, státem převzaté nebo vykoupené za dobu od prvního dne kalendářního čtvrtletí po konfiskaci, převzetí nebo výkupu do konce čtvrtletí, v němž došlo ku převodu (začlenění, přídělu) na jinou osobu, nebudou vybrány.

Bylo-li převedeno nebo přešlo-li jmění uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto paragrafu na národní podnik, zaniká ekvivalentní povinnost dnem, kterým vznikla povinnost národního podniku platiti poplatkový ekvivalent z takového jmění ( § 1, odst. 1 a 2).

Okresní národní výbor nevyměří, po případě nedoměří poplatkový ekvivalent, lze-li předpokládati, že by předepsaná částka nebyla úměrná nákladům řízení.

Přeplatky poplatkového ekvivalentu, jichž výše není úměrná nákladům řízení, se nevrátí.

Byla-li věc podrobená poplatkovému ekvivalentu zničena, odepíše se na žádost ekvivalentního podmětu nedoplatek, pokud nepřevyšuje částku, která připadá na hodnotu zničené věci za dobu počínající prvním dnem kalendářního čtvrtletí po jejím zničení.

Ustanovení odstavce 1 platí obdobně též o nedoplatcích poplatkového ekvivalentu ze jmění, které bylo v době nesvobody ekvivalentnímu podmětu odňato. Pokud bylo odňaté jmění vráceno, odepíše se nedoplatek jen za dobu do prvního dne kalendářního čtvrtletí následujícího po dni, kterého se ekvivalentní podmět znovu ujal držby vráceného jmění.

Byla-li věc podrobená poplatkovému ekvivalentu poškozena, může okresní národní výbor na doloženou žádost nedoplatek poplatkového ekvivalentu přiměřeně snížiti nebo zcela odepsati.

Okresní národní výbor může ekvivalentním podmětům povoliti, aby podaly přiznání ve zjednodušené formě, a u ekvivalentních podmětů, které sestavují účetní závěrky o stavu svého jmění a hospodaření, může vzíti za základ pro vyměření poplatkového ekvivalentu hodnotu jmění této dávce podrobeného, uvedenou v závěrce (rozvaze) naposled zřízené.

Národní podniky, které sestavují zahajovací (východiskovou) rozvahu o stavu svého jmění, jsou povinny takovou rozvahu zřízenou ke dni vzniku ekvivalentní povinnosti připojiti ke svému přiznání. Hodnota nemovitostí s příslušenstvím uvedená v této rozvaze jest zpravidla základem pro vyměření poplatkového ekvivalentu.