226/1949 Sb. znění účinné od 7. 11. 1949 do 28. 2. 1950
Podle svého čl. 8 toto nařízení pozbývá účinnosti dnem 28. 2. 1950, formálně však bylo zrušeno až zákonem č. 276/2023 Sb.
226
Nařízení ministra práce a sociální péče
ze dne 27. října 1949
o úpravě pracovní doby k usnadnění plynulého
zásobování elektřinou a topnou parou v zimních měsících.
Ministr práce a sociální péče nařizuje podle § 41, odst. 4 zákona ze dne 27. října 1948, č. 241 Sb., o prvém pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky (zákona o pětiletém plánu):
§ 1. (1) Osoby odpovědné za správu závodů (dále jen "správa závodu") průmyslových, řemeslných, kanceláří, skladů, živností, obchodů, včetně závodů a dílen veřejné správy, jsou povinny rozvrhnouti v zimních měsících pracovní dobu tak, aby bylo usnadněno plynulé zásobování elektřinou․ Správa závodu je zejména povinna při 48hodinové provozní době rozvrhnouti pracovní dobu alespoň na 6 dnů v týdnu. Vyžaduje-li toho zvláštní povaha provozu a dohodne-li se o tom závod předem s dodávajícím energetickým podnikem, může příslušný krajský národní výbor povoliti výjimečně jiné rozvržení pracovní doby.
(2) Správa závodů uvedených v odstavci 1 je povinna učiniti potřebná opatření za tím účelem, aby se v provozu nevyskytly nepravidelnosti, které by zvyšovaly odběr elektrické energie. Není proto přípustné, aby zaměstnanci nahrazovali prodlužováním pracovní doby v zimních měsících pracovní dobu, kterou zameškali tím, že se v závodě nepracovalo pro t. zv. hromadné závodní volno.
§ 2. (1) Správa závodu je povinna stanoviti začátek pracovní doby s přihlédnutím k místním dopravním poměrům takto:
a) v průmyslových závodech s jednou pracovní směnou po dohodě s příslušným energetickým podnikem
aa) na území města Prahy na dobu mezi ..... 7.45 až 8.30 hod.,
bb) v ostatních místech ..... 7.30 až 8.30 hod.,
b) v průmyslových závodech se dvěma nebo třemi pracovními směnami po dohodě s příslušným energetickým podnikem
aa) ve vnitřním městě Praze na dobu mezi ..... 5.45 až 6.00 hod.,
bb) na ostatním území města Prahy na dobu mezi ..... 5.45 až 6.45 hod.,
cc) v ostatních místech na dobu mezi ..... 5.00 až 6.30 hod.,
c) v ostatních závodech s výjimkou závodů zemědělských
aa) na území města Prahy na dobu mezi ..... 8.15 až 8.30 hod.,
bb) v ostatních místech na dobu mezi ..... 8.00 až 8.30 hod.,
d) v prodejnách, vyjma lékárny, prodejny tabáku a novin, a v nevýrobních závodech s výjimkou družstev pro příjem obilí na území města Prahy i v ostatních místech jednotně na dobu mezi ..... 8.30 až 9.00 hod.,
e) v kancelářích (včetně kanceláří ředitelství národních podniků, spolků, sdružení, korporací a pod.) s výjimkou kanceláří, jejichž provoz je časově vázán na provoz výrobního podniku, po dohodě s příslušným energetickým podnikem
aa) na území města Prahy na dobu mezi ..... 7.45 až 8.45 hod.,
bb) v ostatních místech na dobu mezi ..... 7.30 až 8.45 hod.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahují na potravinářské závody, které v zájmu včasného a plynulého zásobování obyvatelstva musí míti jiný začátek pracovní doby, na živnosti hostinské a na závody, u nichž provozní doba vyplývá ze zvláštních předpisů (na př. mlýny a pod.).
(3) Výjimkou z ustanovení odstavce 1, písm. d) se stanoví pro papírnické obchody začátek pracovní doby na 7.45 hod.
(4) Vzejdou-li pochybnosti o tom, do které ze skupin uvedených v předchozích odstavcích jest zařaditi určitý závod, rozhodne o tomto zařazení příslušný krajský národní výbor.
§ 3. (1) K usnadnění plynulého zásobování elektřinou mohou krajské národní výbory uložiti, s výjimkami uvedenými v odstavci 3, podle potřeby správám výrobních podniků po slyšení příslušné oblastní složky Ústředního svazu průmyslu, aby přesunuly pravidelnou pracovní dobu na jinou dobu denní nebo noční nebo na dny pracovního klidu, kdy jsou elektrárny méně zatíženy. Vyžádalo-li by si opatření podle předchozí věty přizpůsobení jízdního řádu dělnických vlaků (autobusových spojů), rozhodnou krajské národní výbory o přesunutí pracovní doby po vyjádření provozního ředitelství Československých státních drah, národního podniku, po případě krajské správy Československé automobilové dopravy, národního podniku, a příslušné krajské odborové rady.
(2) Přesunutí pravidelné pracovní doby podle odstavce 1 na neděli lze uložiti jen v dohodě se závodním zastupitelstvem zaměstnanců.
(3) Přesunutí pravidelné pracovní doby podle předcházejících odstavců nelze uložiti správám závodů průmyslu báňského, hutního, masných a tukových výrobků, stavebního, rafinerií cukru, sladoven v kampani, mlékáren, pivovarů, plynáren, závodů, v nichž lze pracovati jen za denního světla (na př. štěrkovny, lomy, hliniště, těžba písku, cihelny, barvení v textilních továrnách a níťárnách, tónování ve výrobě barev a laků), a závodů, jejichž provoz vzhledem k své technické povaze nemůže býti přerušen.
§ 4. Je-li v důsledku opatření podle ustanovení § 2 nebo 3 třeba přechodně pracovati v době noční, mohou býti po tuto dobu zaměstnávány při noční práci také ženy starší 18 let. Je-li třeba z téhož důvodu pracovati v sobotu odpoledne, mohou býti toho dne po 14. hodině zaměstnávány ženy i v továrních závodech.
§ 5. Správy závodů, v nichž dojde k přesunutí pravidelné pracovní doby podle ustanovení § § 2 a 3, musí vyvěsiti v závodech na obecně přístupném místě toto nařízení i opatření krajského národního výboru podle § 3.
§ 6. Závodní zastupitelstva zaměstnanců jsou povinna spolupůsobiti při provádění opatření podle tohoto nařízení a dbáti toho, aby byla dodržována.
§ 7. Ustanovení tohoto nařízení se nevztahují na veřejnou správu s výjimkou jejích závodů a dílen uvedených v § 1, odst. 1.
§ 8. Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 7. listopadu 1949 a pozbude ji dnem 28. února 1950.
Zápotocký v. r.
Erban v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
