Pokud se v odstavcích 2 a 3 nestanoví jinak, vydává československé cestovní pasy ministerstvo vnitra nebo jeho jménem orgán jemu podřízený, který ministerstvo vnitra tím pověří vyhláškou v Úředním listě.

Osobám uvedeným v § 1, bydlícím v cizině, vydávají československé cestovní pasy jménem ministerstva vnitra zastupitelské úřady Československé republiky, jež určí ministerstvo zahraničních věcí v dohodě s ministerstvem vnitra vyhláškou v Úředním listě.

Ministerstvo zahraničních věcí vydává v dohodě s ministerstvem vnitra

Ustanovení odstavců 1 až 3 platí i o prodlužování časové a o rozšiřování územní platnosti československých cestovních pasů.

Na vydání, prodloužení časové a rozšíření územní platnosti československého cestovního pasu není právního nároku.

Vyžadují-li toho mimořádné poměry nebo zájmy státní bezpečnosti, jiné veřejné zájmy, zejména hospodářské, nebo důvody vzájemnosti, může ministerstvo vnitra vyhláškou v Úředním listě, vydanou v dohodě s ministerstvem zahraničních věcí, stanovit, že cestovní pasy cizinců musí být opatřeny československými visy (visová povinnost), a zároveň určit orgány, které visum udělují a mohou zrušit jeho platnost. Týmž způsobem se visová povinnost zrušuje a mění její rozsah.

Na udělení visa není právního nároku. Z rozhodnutí, jímž se odpírá udělení visa nebo jímž se zrušuje jeho platnost, není odvolání.

Ministerstvo vnitra může vyhláškou v Úředním listě stanovit všeobecné výjimky nebo úlevy z pasové povinnosti, zejména pro pohraniční styk. Týmž způsobem může, zejména k provedení mezinárodních smluv, určit, které průkazy nahrazují československé cestovní pasy nebo cestovní pasy cizinců, po případě za jakých podmínek.

Výjimky nebo úlevy z tohoto zákona nebo z předpisů podle něho vydaných pro jednotlivé případy nebo pro jednotlivé skupiny případů může povolit ministerstvo vnitra nebo orgán jím pověřený.

Kdo poruší ustanovení tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, za správní přestupek pokutou do 50 000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do 6 měsíců. Jde-li o osobu, která již byla pravoplatně potrestána podle tohoto zákona nebo podle předpisů jím nahrazených, lze uložit oba tyto tresty. Byla-li uložena pokuta, buď pro případ její nedobytnosti zároveň vyměřen náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění do šesti měsíců.

Pokus přestupku uvedeného v odstavci 1 trestá se stejně jako dokonaný čin.

Kdo rozkazem, utvrzováním, návodem, radou, slibem, poskytnutím pomoci nebo jinak úmyslně způsobí nebo usnadní spáchání přestupku uvedeného v odstavci 1 jinou osobou (pachatelem), je trestně odpovědný stejně jako pachatel, nejde-li o čin přísněji trestný, a to i tehdy, když pachatel nemůže být pro přestupek stíhán nebo odsouzen.

Zrušuje se zákon ze dne 29. března 1928, č. 55 Sb., o cestovních pasech. Nedotčeny zůstávají však p ředpisy vydané podle uvedeného zákona, zejména předpisy o visové povinnosti, pokud tomuto zákonu neodporují a pokud podle tohoto zákona nebude stanoveno jinak.

Zákon ze dne 29. května 1947, č. 107 Sb., o opatřeních proti neoprávněnému přechodu státních hranic, jakož i předpisy podle něho vydané zůstávají nedotčeny. Dále zůstávají nedotčena ustanovení § 40 zákona ze dne 6. října 1948, č. 231 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky, branný zákon a předpisy podle něho vydané a předpisy o vystěhovalectví, o hlášení obyvatelstva a o povolování pobytu cizincům.