Na území hlavního města Prahy vykonávají působnost národních výborů všech stupňů ústřední národní výbor a obvodní národní výbory.

Úkoly lidové správy na území Prahy, které podle své povahy vyžadují jednotného výkonu, plní ústřední národní výbor. Ostatní úkoly této správy plní v městských obvodech obvodní národní výbory.

Území Prahy se dělí pro účely správy na městské obvody, které zřídí a jejichž hranice určí vláda nařízením. Drobné úpravy hranic těchto obvodů může provésti na návrh ústředního výboru ministr vnitra v dohodě s ministry spravedlnosti a financí nařízením.

K připojení sousední obce k Praze nebo k odloučení takové části jejího území, z níž má býti utvořena samostatná obec, je třeba vládního nařízení. O jinakých změnách hranic mezi Prahou a sousedními obcemi platí obecné předpisy o změně hranic obcí s tou odchylkou, že ke schválení nebo k provedení takovéto změny je příslušné ministerstvo vnitra.

Členové ústředního národního výboru a obvodních národních výborů jsou voleni. Mohou být ze své funkce odvoláni.

Voliči oprávnění voliti pražské orgány lidové správy nevolí při volbách do krajského národního výboru Pražského kraje.

Podrobnosti o podmínkách i o výkonu volebního práva a o provádění voleb a způsob odvolávání členů upraví zákon.

Orgány lidové správy v Praze mohou být rozpuštěny, zejména neplní-li své úkoly nebo ohrožují-li svou činností řádný chod veřejné správy․

Na rozpuštění ústředního národního výboru se usnáší vláda. Obvodní národní výbory rozpouští ministr vnitra. Nové volby buďtež vypsány nejpozději do dvou měsíců.

Na přechodnou dobu, než se ujmou funkce orgány nově zvolené, učiní ministr vnitra potřebná opatření k zatímnímu vedení správy.

Ústřední národní výbor a obvodní národní výbory určují na svých plenárních zasedáních směr své činnosti a svou politiku a řídí a usměrňují činnost svých výkonných složek.

V mezích usnesení plenárního zasedání ústředního (obvodního) národního výboru vykonávají veřejnou správu jejich výkonné složky, jimiž jsou

Ústřední národní výbor a jeho výkonné složky jsou podřízeny přímo vládě a v jednotlivých oborech své působ nosti věcně příslušným ministrům a ústředním úřadům. Obvodní národní výbory a jejich výkonné složky jsou podřízeny plenárnímu zasedání a radě ústředního národního výboru a v jednotlivých oborech své působnosti věcně příslušným referentům ústředního národního výboru a věcně příslušným ministrům a ústředním úřadům.

Ústřední národní výbor i jeho výkonné složky jsou za zachovávání zákonů a nařízení, jakož i směrnic a pokynů nadřízených orgánů, odpovědny ministru vnitra: obvodní národní výbory a jejich výkonné složky jsou za to odpovědny primátorovi.

Primátor a referenti ústředního národního výboru dohlížejí v oboru své působnosti na to, zda obvodní národní výbory a jejich výkonné složky plní své povinnosti. Obdobně dohlížejí v oboru své působnosti na ústřední národní výbor a jeho výkonné složky ústřední úřady.

Ústřednímu národnímu výboru je vyhrazeno v plenárním zasedání usnášeti se na zásadních věcech povahy politické, hospodářské a organisační, zejména schvalovati plán hospodářského rozvoje Prahy, usnášeti se na rozpočtu a voliti výkonné složky.

Ústřední národní výbor může v plenárním zasedání rozhodnouti o kterékoli záležitosti, která náleží do jeho oboru působnosti.

Členy rady ústředního národního výboru jsou primátor, jeho náměstkové a referenti ústředního národního výboru.

Rada řídí veškerou činnost ústředního národního výboru. Přísluší jí správa všech záležitostí náležejících do působnosti ústředního národního výboru, pokud nejsou vyhrazeny plenárnímu zasedání nebo primátorovi.

Rada vykonává svou působnost zásadně prostřednictvím referentů, může však pověřiti komise, aby v rozsahu, který vymezí, rozhodovaly jejím jménem. Rada je však oprávněna rozhodnouti o kterékoli záležitosti, o níž jinak rozhodují referenti nebo komise. Ve věcech, které jsou zvláštními předpisy přikázány radě, nemohou rozhodovati ani referenti ani komise.

Rada může v době, kdy ústřední národní výbor nezasedá, zřizovati komise, je však povinna požádati nejbližší plenární zasedání o dodatečné schválení.

Rada přezkoumává veškerá rozhodnutí, která vydal referent ústředního národního výboru nebo jím zmocněný zaměstnanec nebo komise ústředního národního výboru, bylo-li proti nim podáno odvolání. Dospěla-li rada k názoru, že by se odvolání, které není nepřístupné, mohlo vyhověti, může vyhověti odvolacímu návrhu a vyříditi odvolání, netýká-li se rozhodnutí v odpor vzaté nikoho jiného než odvolatele. Odvolání, která nebyla takto vyřízena, musí býti předložena odvolací stolici, pokud není jinak stanoveno, do tří týdnů po jejich podání.

Rada kontroluje činnost jednotlivých referentů a komisí ústředního národního výboru i činnost obvodních národních výborů a dává jim závazné pokyny.

Primátora potvrzuje na návrh vlády president republiky.

Primátor zastupuje ústřední národní výbor a Prahu jako svazek lidové správy navenek, předsedá plenárním zasedáním a schůzím rady ústředního národního výboru, činí neodkladná opatření v oboru působnosti rady, komisí a referentů, sjednocuje činnost referentů, je povinen zastavit výkon usnesení nebo opatření plenárního zasedání a výkonných složek ústředního národního výboru, které vybočuje z mezí jejich působnosti nebo odporuje platným předpisem nebo je v rozporu se směrnicemi a pokyny nadřízených orgánů, a je služebním představeným zaměstnanců.

Počet primátorových náměstků stanoví ministr vnitra. Primátor může pověřiti náměstka plněním určitých úkolů z oboru své působnosti, a to buď pro jednotlivé případy nebo všeobecně.

Primátor je za výkon svého úřadu odpověden plenárnímu zasedání ústředního národního výboru i jeho radě, jíž je podřízen. Je povinen říditi se příkazy a pokyny ministra vnitra.

Referenti rozhodují a činí opatření jménem rady ústředního výboru v rozsahu činnosti jejich referátů, pokud rozhodnutí není vyhrazeno radě, primátorovi nebo komisím, a jsou bezprostředními služebními představenými zaměstnanců přidělených jejich referátu.

Referent může se souhlasem rady zmocniti přidělené zaměstnance, aby rozhodovali a činili opatření z jeho příkazu.

Je-li některý z referentů zaneprázdněn nebo nemůže-li vykonávati svou funkci z jiných důvodů, zastupuje ho jeho náměstek. Náměstkem může býti toliko člen ústředního národního výboru. Náměstkové referentů mají po dobu, pokud zastupují referenta, práva a povinnosti referenta.

Referent je za výkon svého úřadu odpověden plenárnímu zasedání ústředního národního výboru i jeho radě, jíž je podřízen. Je povinen říditi se příkazy a pokyny věcně příslušných ústředních úřadů.

Rada ústředního národního výboru ustanovení z přidělených zaměstnanců ústředního tajemníka; potvrzuje ho ministr vnitra.

Přednostové referátu ústředního národního výboru a ostatní zaměstnanci přidělení ústřednímu národnímu výboru a obvodním národním výborům jsou podřízeni ústřednímu tajemníku.

Ústřední tajemník jest pomocníkem primátorovým při výkonu jeho působnosti a jeho výkonným orgánem a zastupuje ho v jeho funkci služebního představeného zaměstnanců.

Komise ústředního národního výboru mají funkci poradní, pokud nebyly radou nebo zvláštními předpisy pověřeny rozhodovací pravomocí.

Nedotčena zůstávají ustanovení o komisích, jichž zřízení je předepsáno zvláštními předpisy.

Rada obvodního národního výboru ustanoví z přidělených zaměstnanců obvodního tajemníka; potvrzuje ho primátor.

Ustanovení § 13, odst. 2 a 3 platí obdobně.

Ústřední národní výbor na straně jedné a krajské, okresní nebo místní národní výbory na straně druhé mohou se sdružiti souhlasnými usneseními svých plenárních zasedání, která schválí věcně příslušný ústřední úřad v dohodě s ministerstvem vnitra, ke společnému obstarávání jednotlivých záležitostí lidové správy; mohou býti k témuž účelu také sdruženy usnesením vlády. Obdobně se mohou sdružiti nebo mohou býti sdruženy ke společné správě obvodní národní výbory. Usnesení plenárních zasedání obvodních národních výborů schvaluje ústřední národní výbor; o nuceném sdružení rozhoduje věcně příslušný ústřední úřad v dohodě s ministerstvem vnitra.

Sdružování ke společnému výkonu lidové správy společnými orgány v celých oborech této správy upraví vláda nařízením.

Plenární zasedání ústředního (obvodního) národního výboru se konají nejméně čtyřikrát do roka a jsou zpravidla veřejná. Plenární zasedání musí býti svoláno usnese-li se na tom rada příslušného národního výboru nebo žádá-li o to alespoň čtvrtina jeho členů, uvádějíc předmět jednání. Plenární zasedání obvodního národního výboru musí býti mimo to svoláno, nařídí-li tak rada ústředního národního výboru.

Schůze rady a komisí ústředního (obvodního) národního výboru se konají podle potřeby a jsou zpravidla neveřejné.

Plenární zasedání a schůze sborových výkonných složek jsou schopny se usnášeti, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů. Nesejdou-li se členové tak, aby byli schopni se usnášet, svolá je předsedající znovu k projednání téhož pořadu. Takto znovu svolané plenární zasedání nebo sborové výkonné složky jsou schopny se usnášeti za přítomnosti nejméně třetiny členů.

K platnosti usnesení se vyžaduje, aby se pro návrh vyslovilo více členů než proti němu. Při rovnosti hlasů se považuje návrh za přijatý, hlasoval-li pro něj předsedající.

Jednací řády stanoví nejmenší počet kladných hlasů potřebných pro přijetí návrhů; mohou také pro některé druhy usnesení stanoviti vyšší většinu.

Na jednacích řádech pro plenární zasedání ústředního národního výboru a obvodních národních výborů a jejich sborových výkonných složek se usnáší plenární zasedání ústředního národního výboru a schvaluje je ministerstvo vnitra.

Práce ústředního národního výboru a obvodních národních výborů se obstarávají v referátech. V čele každého referátu je referent. Počet referátů a rozsah jejich činnosti stanoví vláda nařízením.

Všeobecné zásady pro složení komisí stanoví a všeobecné předpisy pro vnější styk i pro vnitřní úřadování ústředního národního výboru a obvodních národních výborů, zejména také kancelářský řád, vydá ministerstvo vnitra. Zvláštní předpisy o složení jednotlivých komisí a zvláštní předpisy pro vnitřní úřadování jednotlivých referátů s hlediska odborných potřeb mohou vydati věcně příslušné ústřední úřady v dohodě s ministerstvem vnitra.

Dokud nebude vydán zákon upravující všeobecně zásady řízení před národními výbory, řídí se ústřední národní výbor a obvodní národní výbory, pokud zvláštními předpisy není nebo nebude stanoveno jinak, dosavadními předpisy o řízení.

Pokud opravný prostředek není vyloučen, lze se odvolati z rozhodnutí, opatření a nálezů obvodních národních výborů k ústřednímu národnímu výboru a z rozhodnutí, opatření a nálezů ústředního národního výboru k příslušnému ústřednímu úřadu. Z rozhodnutí ústředního národního výboru jako odvolací stolice není další odvolání přípustné.

Opatření pražských orgánů lidové správy, která podle příslušných předpisů vyžadují schválení dohlédacím orgánem, schvaluje, jde-li o opatření obvodního národního výboru, ústřední národní výbor, jinak věcně příslušný ústřední úřad. Opatření ústředního národního výboru podle předpisů o finančním hospodářství svazků lidové správy schvaluje ministerstvo vnitra.

Pro území hlavního města Prahy a Pražského kraje zřizuje se velitelství národní bezpečnosti se sídlem v Praze, podřízené bezprostředně ministru vnitra. Pro jednotlivé městské obvody hlavního města Prahy zřizují se obvodní velitelství národní bezpečnosti. Organisaci a činnost těchto velitelství upraví ministerstvo vnitra.

Vláda stanoví nařízením v jakém rozsahu a jakým způsobem vykonávají na území Pražského kraje i Prahy veřejnou správu v oboru národní bezpečnosti krajský národní výbor Pražského kraje, pražské orgány lidové správy a ministerstvo vnitra.

Vláda vydá nařízením předpisy k provedení tohoto zákona, v nichž upraví zejména rozsah činnosti ústředního národního výboru a obvodních národních výborů ( § 1. odst. 2), jakož i působnost plenárního zasedání ( § 9. odst. 1) a primátora ( § 11. odst. 2).

Předpisy o výkonu poukazovacího práva a o organisaci účetní a pokladní služby pro ústřední národní výbor a obvodní národní výbory vydá nařízením ministr financí v dohodě s ministrem vnitra. Ustanovení § 11, odst. 2 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu, zůstává nedotčeno.

Vládní nařízení vydaná k provedení tohoto zákona mohou svěřiti bližší úpravu obecným právním předpisům, které vydá příslušný ústřední úřad v dohodě s ministerstvem vnitra nebo ústřední národní výbor se schválením těchto ústředních úřadů.

Ústřední národní výbor v dosavadním složení a obvodní rady zanikají.

Na přechodnou dobu, dokud nezačnou působiti pražské orgány lidové správy vyšlé z voleb, jmenuje ministr vnitra návrh ústředního akčního výboru Národní fronty členy zatímního ústředního národního výboru a zatímních obvodních národních výborů a jejich náhradníky. Ministr vnitra též pověřuje jednotlivé členy funkcemi.

Rozhodnutí a opatření, učiněná před účinností tohoto zákona pražskými orgány lidové správy v mezích jejich působnosti buď podle dosavadních předpisů nepříslušnými nebo ne plně obsazenými, se považují za rozhodnutí nebo opatření učiněná orgány (složkami) příslušnými nebo řádně obsazenými.

Opatření učiněná k přípravě reorganisace lidové správy v Praze před účinností tohoto zákona se považují za opatření učiněná podle tohoto zákona, pokud jsou ve shodě s jeho ustanoveními.

Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost všech předpisů odporujících ustanovením tohoto zákona, zejména

Ustanovení § 21 zákona ze dne 21. prosince 1948, č. 280 Sb., o krajském zřízení, neplatí pro krajský národní výbor Pražského kraje.

Nedotčena zůstávají ustanovení zákona ze dne 21. července 1948, č. 199 Sb., o komunálních podnicích, a předpisů podle něho vydaných. Opatření, která učinily pražské orgány lidové správy k provedení tohoto zákona před jeho účinností, považují se za opatření učiněná podle něho, pokud jsou ve shodě s jeho ustanoveními.