Poplatek z dědictví se platí ze všech majetkových předmětů a práv (dále jen "majetek"), které smrtí zůstavitele přešly na dědice, odkazovníky nebo jiné osoby. Také jiný majetek, který nebyl projednán jako dědictví, podléhá poplatku, jestliže ho někdo nabyl následkem smrti; zejména jsou to pojistná plnění z pojištění osob, pokud nejsou od poplatku osvobozena, a dary na případ smrti poskytnuté z ciziny.

Právo požívání a právo užívání k vlastní potřebě a práva na opětující se plnění (na př. výměnek, renta a pod.) jsou předmětem poplatku beze zřetele k tomu, že se jejich hodnoty neodpočítávají z majetku, který dočasně zatěžují.

Poplatek z dědictví se rovněž platí z majetku, který zůstavitel převedl v období tří měsíců před svou smrtí, jestliže by jinak podléhal poplatku z darování.

Z nemovitého majetku, který je v tuzemsku, platí se poplatek beze zřetele na státní občanství nebo bydliště zůstavitele. Z nemovitého majetku, který je v cizině, poplatek se neplatí.

Byl-li zůstavitel v době své smrti československým státním občanem, platí se poplatek z veškerého jeho movitého majetku, i když majetek je v cizině. Dědická dávka, která se musí prokazatelně platit jinému státu z majetku, který je v cizině, je odpočitatelným závazkem.

Nebyl-li zůstavitel v době své smrti československým státním občanem, podléhá poplatku jeho movitý majetek, který je v tuzemsku. Dědická dávka z tohoto majetku, která se musí prokazatelně platit ve státě, jehož občanem byl zůstavitel, je odpočitatelným závazkem.

Za majetek movitý, který je v tuzemsku, se považují zejména pohledávky zajištěné na tuzemských nemovitostech, tuzemské patenty a jiná tuzemská práva, na př. chráněné vzory, chráněné známky, autorská práva a podobně. Pro posouzení, jde-li o tuzemský majetek, je u peněz a cenných papírů směrodatné místo, kde byly dány do úschovy, u pohledávek nezajištěných na tuzemských nemovitostech je rozhodující bydliště dlužníkovo.

Ustanovení odstavců 4 až 7 platí, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak.

Došlo-li k dohodě o rozdělení dědictví, na kterou se vztahuje ustanovení § 2 odst. 3 zákona, má se pro účely poplatku za to, že majetkové předměty a práva, kterých účastník dohodou nabyl, přešly naň smrtí zůstavitele.

(10) Byla-li v dohodě o rozdělení dědictví ujednána podmínka odkládací nebo rozvazovací anebo lhůta počáteční nebo konečná, platí se poplatek, jako by podmínka nebo lhůta ujednány nebyly; dojde-li při splnění podmínky nebo po uplynutí lhůty k dalšímu převodu majetku, platí se z něho samostatný poplatek.

Věcné osvobození od poplatku

(11) Od poplatku z dědictví jsou osvobozeny

a) dědictví záležející jen v movitém majetku, jehož cena beze srážky závazků nepřevyšuje 500 Kčs,

Právní nástupce ve vlastnictví věci, na které vázne pro poplatek z dědictví zákonné zástavní právo, je povinen rukou společnou a nerozdílnou s původním nabyvatelem zaplatit část poplatku, která poměrně připadá na věc, které nabyl.

Povinnost právního nástupce zaplatit poplatek nezaniká tím, že pozbyl věci, na níž vázne pro poplatek zákonné zástavní právo.

Osobní osvobození od poplatku

(14) Poplatek z dědictví neplatí

a) československý stát a státní ústavy,

b) Československá akademie věd a Slovenská akademie věd,

Poplatek z dědictví se vypočítá, pokud není stanoveno jinak, z obecné ceny dědického podílu každého jednotlivého dědice po srážce odpočitatelných závazků.

Obecnou (prodejní) cenou je částka, které by se dosáhlo prodejem majetkového předmětu v den smrti zůstavitele.

Při oceňování se přihlíží také k ceně příslušenství a práv spojených s vlastnictvím k věci.

Peněžité pohledávky, vklady na vkladních knížkách a cenné papíry patří do základu poplatku zpravidla jmenovitou hodnotou.

Je-li hodnota majetku udána v cizí měně, přepočítá se na československou měnu v poměru, který stanoví ministerstvo financí.

Pohledávka se zahrne do základu poplatku také tehdy, tvrdí-li poplatník, že je nedobytná, pokud nedobytnost neprokáže ve lhůtě, kterou stanoví státní notářství (dále jen "notářství"). Hodnota pochybných pohledávek může být stanovena dohodou s poplatníkem.

Cenu majetkových předmětů a práv pro základ poplatku určí notářství. U majetku zahrnutého do soupisu vychází notářství z obecné ceny určené usnesením vydaným podle § 330 odst. 1 o. s. ř. U ostatního majetku přihlédne zejména k dokladům předloženým poplatníkem a cenám zjištěným při převodech (přechodech) téhož majetkového předmětu (práva) nebo stejného anebo podobného majetkového předmětu (práva). Notářství si může také vždy vyžádat dobrozdání o ceně od příslušných místních orgánů státní správy ( § 26 odst. 2 zákona).

Je-li cena majetku nezahrnutého do soupisu vyšetřená notářstvím vyšší, než poplatníkem udaná a nedojde-li s poplatníkem k dohodě o ceně, vyžádá notářství znalecký posudek jednoho nebo více přísežných znalců. Zaplacení nákladů znaleckého posudku uloží notářství účastníkovi způsobem uvedeným v § 127 a násl. o. s. ř.

Cena pozemku pojatého do hospodářsko-technických úprav pozemků, za nějž byl přidělen jiný pozemek do náhradního užívání, určí se podle ceny tohoto pozemku.

Pro výpočet poplatku se zpravidla oceňuje zemědělská půda s inventářem patřícím k zemědělskému hospodářství, jehož výnos podléhá zemědělské dani, nejméně dvaapůlnásobkem základu zemědělské daně.

Cena práva požívání, práva užívání

k vlastní potřebě a práv na opětující se plnění

(25) Právo požívání a právo užívání k vlastní potřebě, výměnek a jiná práva na opětující se plnění (dále jen "právo na užitky") se oceňují násobkem roční ceny užitků podle jejich trvání.

Jsou-li užitky vyhrazeny na určitou dobu, ocení se součtem ročních cen, nejvýše však dvacetinásobkem. Má-li právo na užitky trvat na dobu neurčitou, ocení se šestinásobkem jejich roční ceny.

Cena práva na užitky omezené na dobu života jedné osoby vypočte se podle věku této osoby násobkem roční ceny užitků, a to

při věku do 15 let .................. 19násobkem

více než 15 let do 25 let .................. 17násobkem

více než 25 let do 35 let .................. 16násobkem

více než 35 let do 40 let .................. 15násobkem

více než 40 let do 45 let .................. 14násobkem

více než 45 let do 50 let .................. 13násobkem

více než 50 let do 55 let .................. 11násobkem

více než 55 let do 60 let .................. 9násobkem

více než 60 let do 65 let .................. 7násobkem

více než 65 let do 70 let .................. 6násobkem

více než 70 let do 75 let .................. 5násobkem

více než 75 let do 80 let .................. 4násobkem

více než 80 let do 85 let .................. 3násobkem

nad 85 let ..................................... 2násobkem.

Závisí-li doba trvání práva na užitky na životě více osob tak, že právo zaniká smrtí první osoby oprávněné, je rozhodující pro výpočet jeho ceny věk osoby nejstarší. Má-li právo trvat až do smrti poslední oprávněné osoby, je rozhodující věk osoby nejmladší.

Za roční cenu práva požívání nebo užívání k vlastní potřebě se považuje, pokud není udána, jedna dvacetina ceny nemovitosti tímto právem zatížené.

Majetek vyloučený ze základu poplatku

(30) Majetek, který je sdružen v jednotném zemědělském družstvu, které přijalo vzorové stanovy, vyloučí se podle § 4 odst. 4 zákona ze základu poplatku z dědictví, jestliže

Ze základu poplatku se vyloučí také půda, která se ponechává rodině člena jednotného zemědělského družstva v osobním hospodářství (záhumenek). Poplatku však podléhá majetek, který není sdružen ke společnému hospodaření, zejména obytná budova, chlév pro ustájení zvířat, nářadí a zvířata, která má člen v osobním vlastnictví.

Majetek sdružený ke společnému hospodaření v jednotném zemědělském družstvu se vyloučí ze základu poplatku také tehdy, jestliže družstvo nižšího typu, jehož členem je nabyvatel, přijalo vzorové stanovy do jednoho roku ode dne smrti zůstavitele.

Nastane-li důvod pro snížení poplatku podle odstavce 30 písm. b) nebo c) nebo podle odstavce 32 teprve po jeho vyměření, sníží se poplatek na žádost poplatníka.

Poplatník ztratí výhodu a je povinen poplatek doplatit, jestliže z jednotného zemědělského družstva vystoupil nebo byl z něho vyloučen před uplynutím pěti let od smrti zůstavitele a užívání jeho majetku mu bylo vráceno nebo mu byly za jeho pozemky, jichž užívání pozbyl, přiděleny pozemky do náhradního užívání. Tuto skutečnost je poplatník povinen ohlásit notářství do 15 dnů, a to pod následky § 7 odst. 2 zákona. Poplatek se vyměří (doměří) také se zřetelem na snížení hodnoty majetku o vklad do nedělitelného fondu.

Ze základu poplatku se vyloučí také zděděný majetek,

Od ceny zděděných majetkových předmětů a práv (dědického podílu) se odečtou

Dluhy zůstavitele na daních, poplatcích, pojistném placeném podle předpisů o nemocenském a důchodovém pojištění členů jednotných zemědělských družstev a o důchodovém pojištění osob samostatně hospodařících, jakož i na jiných dávkách (též na ošetřovném ve zdravotnických zařízeních) se odečtou jen tehdy, byly-li po smrti zůstavitele zaplaceny nebo budou-li zaplaceny ve lhůtě, kterou stanoví notářství. Lhůta se stanoví tak, aby splatnost poplatku nebyla nepřiměřeně odsunuta. Proti stanovení lhůty není opravného prostředku.

Daně, poplatky a jiné dávky jsou dluhem, vznikl-li na ně nárok státu před smrtí zůstavitele bez rozdílu, zda se staly splatné před nebo po jeho smrtí.

Nabývá-li se zároveň osobní majetek a majetek v soukromém vlastnictví, odečtou se od ceny osobního majetku závazky výlučně tento majetek postihující; ostatní závazky se odečtou od ceny majetku v soukromém vlastnictví.

Zaokrouhlení

(40) Základ poplatku z dědictví se zaokrouhluje dolů na celé dvacetikoruny. Základ nižší než 20 Kčs se nezaokrouhluje. Poplatek se zaokrouhluje dolů na dvacetihaléře.

Sazba poplatku z dědictví s poznámkami je uvedena v příloze 1 (sazebník I), která je nedílnou součástí tohoto nařízení.

Pro sazbu poplatku je rozhodující cena dědického podílu každého jednotlivého nabyvatele snížená o odpočitatelné závazky na něj připadající. To platí také, nabývají-li dvě nebo více osob majetek společně.

Převyšuje-li základ poplatku nejblíže nižší hranici sazby poplatku o tak malou částku, že by po odečtení poplatku od jeho základu zbylo poplatníkovi méně, než kdyby hranice sazby překročena nebyla, vyměří se poplatek tak, že se k částce vypočtené podle nejblíže nižší sazby z nejvyššího základu této sazbě odpovídajícího připočte částka, o kterou základ poplatku tuto hranici sazby převyšuje. (Příklad: Podle sazebníku I činí u I. skupiny z 30 000 Kčs 8 % poplatek 2400 Kčs, u 30.300 Kčs nebude činit 9 %, ale jen 2400 Kčs + 300 Kčs = 2700 Kčs).

Poplatník je povinen nejpozději ve lhůtě tří měsíců, stanovené v § 7 odst. 1 zákona, přiznat notářství příslušnému k vyměření poplatku také majetek, který notářství neprojednává, poplatku však podléhá (na příklad majetek převedený za života zůstavitele v období tří měsíců před jeho smrtí zcela nebo zčásti bezplatně).

Jsou-li údaje o majetku, který se projednává, obsaženy v zápise o předběžném šetření nebo v zápise o projednání dědictví, sepsaných ve lhůtě stanovené v § 7 odst. 1 zákona, není třeba majetek zvlášť přiznávat k vyměření poplatku.

Poplatek z darování se platí z majetkových předmětů a práv, která se zcela nebo zčásti bezplatně převádějí do osobního nebo soukromého vlastnictví jiných osob nebo z práv, která se takto zřizují. To platí také o vzdání se majetkových práv. Plnění na základě zákonné povinnosti není předmětem poplatku.

Při rozdělení společného majetku mezi spoluvlastníky se platí poplatek, pokud některý ze spoluvlastníků nabývá zcela nebo zčásti bezplatně majetek větší hodnoty, než odpovídá ceně jeho podílu na společném majetku.

Poplatek se neplatí z majetku převáděného do socialistického vlastnictví ani z majetku, který se ze socialistického vlastnictví převádí do vlastnictví osobního. Převádí-li se však z osobního nebo soukromého vlastnictví do socialistického vlastnictví převážně úplatně majetek nemovitý, platí se poplatek z převodu nemovitostí ( § 11 odst. 2 zákona); to neplatí o převodu nemovitostí přijatých jako dar výkonným orgánem národního výboru podle předpisů o darech ve prospěch státu.

Poplatek se platí také z movitých věcí, které se zcela nebo zčásti bezplatně převádějí z ciziny na nabyvatele v tuzemsku nebo z tuzemska na nabyvatele v cizině.

Převádí-li se majetek s podmínkou odkládací nebo rozvazovací (majetek přejde do vlastnictví anebo bude vrácen nabyvateli, nastane-li určitá událost) anebo se lhůtou počáteční nebo konečnou, platí obdobně ustanovení odstavce 10. Jestliže se však při splnění podmínky nebo po uplynutí lhůty majetek převodci vrátí do pěti let od původního převodu, poplatek se neplatí.

Převádí-li se majetek movitý (zřizuje-li se právo), včetně práv zajištěných na nemovitostech a nepřevyšuje-li jeho cena beze srážky závazků 3000 Kčs, poplatek se neplatí. Osvobození však zanikne, jakmile cena majetku převedeného v období dvou let týmž převodcem na téhož nabyvatele převýší částku 3000 Kčs.

Je-li nabyvatel členem jednotného zemědělského družstva, které přijalo vzorové stanovy, neplatí poplatek z darování majetku, který je sdružen v jednotném zemědělském družstvu ke společnému hospodaření nebo bude takto sdružen do jednoho roku ode dne nabytí majetku. Nastane-li důvod pro snížení poplatku teprve po jeho vyměření, sníží se poplatek na žádost poplatníka.

Nabyvatel je povinen poplatek zaplatit, jestliže z družstva vystoupil nebo byl z něho vyloučen před uplynutím pěti let od převodu majetku a užívání jeho majetku mu bylo vráceno nebo mu byly za jeho pozemky, jichž užívání pozbyl, přiděleny pozemky do náhradního užívání. Tuto skutečnost je poplatník povinen ohlásit notářství do 15 dnů, jinak může být vyměřen zvláštní poplatek podle § 18 odst. 4 zákona.

Od poplatku je osvobozen movitý majetek převedený zástupci cizích států pověřenými v Československé republice, příslušníky jejich rodin žijícími s nimi ve společné domácnosti a jinými osobami, pokud jim přísluší diplomatická imunita, nejsou československými státními občany a vzájemnost je zaručena.

Ustanovení odstavců 12 a 13 platí obdobně také o povinnosti právního nástupce zaplatit poplatek z darování.

Jestliže nabývají dvě nebo více osob majetek společně, jsou povinny zaplatit poplatek rukou společnou a nerozdílnou. Ve vzájemném poměru je každý nabyvatel zavázán uhradit část poplatku připadající na jeho podíl.

Osoby, které za poplatek ručí, jsou povinny zaplatit poplatek rukou společnou a nerozdílnou a nabyvatelem (právním nástupcem), jestliže odevzdaly majetek dříve, než byl poplatek zaplacen nebo zajištěn.

Poplatek z darování se vypočítá z obecné (prodejní) ceny převedeného majetku. Je-li část ceny převedeného majetku kryta odpočitatelnou úplatou nebo odpočitatelnými závazky, sníží se základ poplatku o tuto úplatu a závazky. Ustanovení odstavců 15 až 29 a 40 platí obdobně také pro poplatek z darování.

Rozhodující pro výpočet poplatku je stav a cena majetku ke dni, kterého byl převod uskutečněn (dovršen). Je-li podle platných předpisů potřebí k převodu majetku přivolení výkonných orgánů anebo souhlasu soudu, dovršuje se převod majetku v den, který je uveden jako den přivolení (schválení) v doložce na smlouvě nebo ve zvláštním výměru; je-li třeba více přivolení (souhlasů), je rozhodující poslední z nich.

Jde-li o převod na osoby blízké, odečtou se od ceny převedeného majetku

Dlužné daně, poplatky, pojistné placené podle předpisů o nemocenském a důchodovém pojištění členů jednotných zemědělských družstev a o důchodovém pojištění osob samostatně hospodařících, jakož i jiné dávky (též ošetřovné ve zdravotnických zařízeních) se odečtou jen tehdy, budou-li nabyvatelem zaplaceny ve lhůtě, kterou stanoví notářství. Lhůta se stanoví tak, aby splatnost poplatku nebyla nepřiměřeně odsunuta. Proti stanovení lhůty není opravného prostředku.

Notářství může ze zvláštních důvodů uznat ujednanou úplatu, která nebyla vyrovnána způsobem uvedeným v odstavci 60 písm. a), pokud se knihovně zajistí a není podezření, že účastníci právního úkonu ujednání úplaty jen předstírají. Výmaz zástavního práva pro pohledávku kupní ceny je poplatník povinen ohlásit notářství do 15 dnů po provedení výmazu, jinak může být vyměřen zvláštní poplatek z darování podle § 18 odst. 4 zákona.

Osobami převodci blízkými pro účely poplatku jsou jeho manžel, osoby, které jsou s ním nebo s jeho manželem příbuzné buď v pokolení přímém anebo v pokolení pobočném až po bratrance (sestřenice) včetně, dále manželé jeho dětí i jejich potomků a manželé nevlastních dětí a vnuků, jakož i jiné osoby, které s ním žijí ve společné domácnosti jako členové rodiny; poměru příbuzenskému se rovná poměr založený osvojením.

Nejde-li o převod na osobu blízkou, jsou odpočitatelné ujednaná úplata a závazky nabyvatelem převzaté, jsou-li věrohodně prokázány.

Sazba poplatku z darování je stejná jako sazba poplatku z dědictví (odstavec 41).

Pro sazbu poplatku je rozhodující cena převedeného majetku snížená o odpočitatelné úplaty a odpočitatelné závazky. Ustanovení odstavce 43 platí obdobně také pro poplatek z darování.

Jestliže nabývají nebo převádějí dvě nebo více osob majetek společně, je rozhodující pro sazbu poplatku jeho základ, který se vypočítá zvlášť pro každého nabyvatele, po případě převodce.

Při převodech nemovitého majetku na osoby blízké platí o uznání úplaty a závazků ustanovení odstavců 60 až 63.

Dočasnými stavbami, z jejichž převodu (přechodu) se platí poplatek z převodu nemovitostí, jsou také rekreační (weekendové) chaty.

Rozdělení nemovitostí mezi spoluvlastníky nepodléhá poplatku, pokud každý ze spoluvlastníků nabývá z nemovitostí tolik, kolik odpovídá ceně jeho podílu.

Pokud jde o převod nemovitostí s podmínkou nebo lhůtou, platí obdobně ustanovení odstavců 10 a 50.

Jestliže přejímá nabyvatel nemovitosti závazky převodce na převáděné nemovitosti váznoucí ve prospěch socialistických právnických osob, které převyšují dvě třetiny základu poplatku, snižuje se poplatek připadající na část základu poplatku takovými závazky zatíženou

Směna pozemků užívaných k zemědělské výrobě je osvobozena od poplatku, pokud jejich cena je stejná a příslušný výkonný orgán okresního národního výboru potvrdí, že směnou bylo docíleno zaokrouhlení pozemků alespoň jednoho z obou účastníků směny. Jsou-li směňované pozemky nestejné ceny, platí se poplatek z rozdílu ceny.

Ustanovení odstavců 12 a 13 platí obdobně také o povinnosti právního nástupce zaplatit poplatek z převodu nemovitostí.

Při koupi nemovitosti je základem poplatku z převodu nemovitostí zpravidla kupní cena s hodnotou vedlejších závazků, při dražbě nejvyšší podání, při vyvlastnění stanovená náhrada.

Ustanovení odstavců 16, 17, 22, 25 až 29, 40 a 59 platí obdobně také pro poplatek z převodu nemovitostí.

Výkonné orgány národních výborů jsou povinny na žádost notářství vyjádřit se o přiměřenosti ceny nemovitosti, kterou poplatník udal ( § 26 odst. 2 zákona).

Sazba poplatku s poznámkami je uvedena v příloze 2 (sazebník II), která je nedílnou součástí tohoto nařízení. Ustanovení odstavce 43 platí obdobně také pro poplatek z převodu nemovitostí.

Jestliže převádějí nebo nabývají dvě nebo více osob nemovité věci společně, řídí se sazba poplatku jejich úhrnnou cenou.

Při směně nemovitostí se použije sazby platné pro majetek v soukromém vlastnictví, je-li jedna ze směňovaných nemovitostí ve vlastnictví soukromém.

Předměty a sazby poplatků za úkony jsou uvedeny v příloze 3 (sazebník III), která je nedílnou součástí tohoto nařízení.

Osvobození od poplatků

(82) Československý stát zastoupený výkonnými orgány národních výborů nebo jinými orgány státní správy, dále státní ústavy a fondy jsou od poplatků za úkony a náhrady výloh ( § 14 odst. 2 zákona) osvobozeny zcela.

Je-li některý z účastníků od poplatku zcela nebo zčásti osvobozen, jsou ostatní povinni zaplatit celý poplatek nebo jeho zbytek, pokud nejde o úkony provedené v souvislosti s bezplatným převodem věcí nebo práv na subjekty uvedené v odstavci 82.

Je-li poplatek stanoven podle ceny předmětu úkonu, platí pro stanovení základu poplatku ustanovení odstavců 21 a 22.

O nejnižší ceně zemědělské půdy platí ustanovení odstavce 24.

Je-li předmětem úkonu opětující se plnění, stanoví se jeho cena, jde-li o plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než tři roky, trojnásobkem ceny ročního plnění. Stejným způsobem se stanoví cena práv odpovídajících věcným břemenům, zejména práv požívání, užívání k vlastní potřebě a výměnku.

Jestliže je cena předmětu úkonu určena nejnižší a nejvyšší částkou, je základem poplatku nejvyšší částka.

Při smlouvách směnných je základem poplatku cena směňované nemovitosti vyšší ceny.

Nelze-li cenu předmětu úkonu stanovit, předpokládá se cena 3000 Kčs.

O zaokrouhlení základu poplatku a zaokrouhlení vyměřeného poplatku platí ustanovení odstavce 40.