Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

33/1958 Sb. znění účinné od 1. 7. 1958 do 11. 6. 1960

33

 

VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ

ze dne 27. června 1958

o organizaci výkonných orgánů národních výborů

 

Vláda Republiky československé nařizuje podle § 33 zákona č. 13/1954 Sb., o národních výborech:

Úvodní ustanovení

§ 1

Rozsáhlá decentralizace pravomoci a odpovědnosti na národní výbory, zejména na národní výbory okresní, městské a místní, a jejich zvyšující se účast na řízení národního hospodářství vytváří předpoklady k ještě širšímu uplatnění iniciativy a aktivity pracujícího lidu při uskutečňování hlavních úkolů dovršení socialismu. Národní výbory, jejich rady a ostatní orgány splní rostoucí úkoly, jen budou-li projednávat všechna důležitá opatření s pracujícími, opírat se o jejich dobrovolné organizace a v každodenní práci uskutečňovat linii Komunistické strany Československa, vedoucí síly naší společnosti.

Toto nařízení vytváří k splnění nových úkolů nezbytné organizační předpoklady.

O d d í l 1

Výkonné orgány národních výborů (§ 2-22)

Rada národního výboru

§ 2

(1)

Rada národního výboru zajišťuje a organizuje plnění úkolů národního výboru v jeho územním obvodu na všech úsecích hospodářské, kulturní a společenské činnosti, a to na základě zákonů a jiných právních předpisů a podle směrnic svého národního výboru, národních výborů vyšších stupňů a jejich rad a vlády.

(2)

Rada národního výboru projednává všechny významné otázky širšího dosahu a je oprávněna řešit veškeré věci náležející k úkolům národního výboru, pokud nejsou svěřeny do výlučné pravomoci národního výboru.

§ 3

(1)

K hlavním úkolům rady národního výboru náleží péče o všestranný rozvoj hospodářství spravovaného národním výborem, aby co nejvíce napomáhalo plánovitému rozvoji celého národního hospodářství a přispívalo ke stálému zvyšování hmotné a kulturní úrovně pracujících. Proto se rada národního výboru v celé své činnosti soustřeďuje především na významné a zásadní otázky rozvoje hospodářství spravovaného národním výborem a na jejich komplexní řešení v souladu s potřebami celého národního hospodářství.

(2)

Za tím účelem rada národního výboru

a)

řídí hospodářskou činnost podřízených organizací a rad národních výborů nižšího stupně tak, aby pracovaly v duchu zásad zvýšení ekonomické účinnosti řízení a využívaly plně své rozšířené pravomoci;

b)

vytváří podmínky pro posílení účasti pracujících na řízení hospodářství spravovaného národním výborem a soustřeďuje aktivitu pracujících na otázky, jejichž řešení směřuje k rozvoji výrobních sil a k dalšímu růstu produktivity práce;

c)

organizuje přípravu a vypracování plánů rozvoje hospodářství spravovaného národním výborem, finančního plánu a rozpočtu národního výboru a dbá, aby v nich bylo zajištěno plné využití všech zdrojů, zejména místních;

d)

rozhoduje o způsobu zajištění hlavních úkolů plánu a rozpočtu národního výboru a zabezpečuje použití materiálních, finančních a investičních prostředků a pracovních sil k plnění hospodářských úkolů podle pořadí naléhavosti potřeb a místních podmínek;

e)

organizuje soustavnou a včasnou kontrolu plnění plánovaných úkolů u podřízených organizací a u rad národních výborů nižšího stupně;

f)

pravidelně projednává výsledky plnění plánu a rozpočtu, odstraňuje nedostatky vzniklé v průběhu plnění a podává zprávy národnímu výboru;

g)

sleduje kádrový stav na jednotlivých úsecích hospodářství spravovaného národním výborem a plánovitě řídí výchovu a rozmisťování kádrů․

§ 4

Za úspěšné plnění plánů rozvoje hospodářství spravovaného národním výborem a ostatních úkolů odpovídá rada krajského národního výboru tomuto národnímu výboru a vládě; rady národních výborů nižšího stupně odpovídají svému národnímu výboru a radě národního výboru vyššího stupně.

§ 5

(1)

Rada národního výboru úzce spolupracuje s orgány a organizacemi na svém území, které nejsou podřízeny národnímu výboru, a pomáhá jim při plnění jejich úkolů. Tyto orgány a organizace jsou povinny dát radě národního výboru na její požádání vysvětlení a sdělit jí údaje nutné k tomu, aby rada mohla plnit své úkoly.

(2)

Ústřední úřady a ostatní orgány a organizace uvedené v odstavci 1 jsou povinny všestranně pomáhat radám národních výborů při zajišťování úkolů národních výborů, pečlivě se zabývat jejich náměty a připomínkami a je vyřídit.

(3)

Ústřední úřady úzce spolupracují s radami krajských národních výborů při vypracování dlouhodobých výhledových plánů rozvoje národního hospodářství a v oblasti hospodářství spravovaného národním výborem a plánovaného ministerstvy též při stanovení základních úkolů a výše prostředků k jejich zajištění.

§ 6

Jako výkonný orgán národního výboru plní rada dále tyto úkoly:

a)

projednává plnění úkolů na všech úsecích činnosti národního výboru, řídí, kontroluje a sjednocuje práci svých odborů a stanoví směrnice pro jejich činnost;

b)

provádí rozbor a odstraňuje příčiny nedostatků v práci podřízených orgánů, zevšeobecňuje a propaguje dobré zkušenosti, pečuje o soustavné zlepšování pracovních metod, o zvyšování politické a odborné úrovně pracovníků, o odstraňování všech zjevů byrokratismu a o upevňování pracovní kázně a osobní odpovědnosti za plnění úkolů;

c)

kontroluje, zda stížnosti a ostatní podněty podané národnímu výboru, jeho členům nebo radě jsou správně a včas vyřizovány.

§ 7

(1)

Rada národního výboru dbá o soustavné upevňování socialistické zákonnosti a státní discipliny a sleduje, jak výkonné orgány národních výborů nižšího stupně plní úkoly vyplývající pro ně ze státního plánu rozvoje národního hospodářství a ze státního rozpočtu, z právních předpisů a ze směrnic vlády a ostatních nadřízených orgánů.

(2)

Rada má povinnost pozastavit výkon usnesení národního výboru nižšího stupně, byla-li usnesením porušena socialistická zákonnost ( § 12 zák. č. 13/1954 Sb.). Přezkoumává rozhodnutí svých odborů a výkonných orgánů národních výborů nižšího stupně a může tato rozhodnutí rušit nebo měnit anebo zrušení nebo změnu rozhodnutí uložit orgánu, o jehož rozhodnutí jde (§ § 2530 zák. č. 13/1954 Sb.).

(3)

Proti rozhodnutí, jímž výkonný orgán krajského národního výboru ruší nebo mění mimo odvolací řízení rozhodnutí podřízeného orgánu nebo jímž rozhoduje o protestu generálního prokurátora, nemohou účastníci řízení podat odvolání.

§ 8

(1)

Rada národního výboru rozvíjí všechny formy organizátorské a výchovné práce, aby dosáhla podstatného zvýšení účasti pracujících na plnění úkolů národního výboru. Za tím účelem zejména

a)

zajišťuje projednávání návrhu plánu a rozpočtu a zpráv o jejich plnění na schůzích a besedách s pracujícími,

b)

svolává ekonomické nebo technickoekonomické konference, aktivy vědeckých, odborných a jiných pracovníků ke správnému vyřešení závažných otázek spojených s plněním plánu nebo s rozvojem jednotlivých hospodářských úseků,

c)

dbá o to, aby vedoucí podřízených organizací rozvíjeli organizátorskou a výchovnou práci v těsné součinnosti s odborovou organizací a vytvářeli předpoklady pro další formy účasti pracujících na správě státu a řízení hospodářství,

d)

organizuje zapojování pracujících do přípravy zasedání národního výboru a do spolupráce na provádění a do kontroly plnění přijatých usnesení a za tím účelem vytváří potřebné pomocné komise,

e)

poskytuje pomoc členům národního výboru při jejich práci ve volebním obvodu a organizuje jejich návštěvní dny,

f)

organizuje práci výboru žen, uličních a osadních výborů, svých komisí a aktivů,

g)

dbá, aby při odborech rady byly vytvářeny aktivy dobrovolných pracovníků a aby se plně rozvíjela jejich součinnost při plnění úkolů národního výboru.

(2)

Rada národního výboru všestranně pečuje o činnost stálých komisí národního výboru, úzce s nimi spolupracuje, pozorně sleduje a bezodkladně projednává jejich připomínky a náměty, podporuje vytváření jejich aktivů a rozvíjí spolupráci mezi stálými komisemi a odbory rady.

§ 9

Rada národního výboru připravuje zasedání národního výboru ve spolupráci s jeho stálými komisemi a zajišťuje jeho pravidelné svolávání. Národnímu výboru podává pravidelně zprávy o své práci a o práci svých odborů, národních výborů nižšího stupně a podřízených organizací, jakož i o ostatních orgánech a organizacích, jejichž činnost národní výbor na svém území sleduje.

§ 10

(1)

Rada rozhoduje vždy ve sboru.

(2)

K zvýšení účinnosti řídící činnosti pověřuje národní výbor členy své rady vedením důležitých odborů rady.

(3)

Rady místních národních výborů, zejména nemají-li zaměstnanecký aparát, pověřují jednotlivé své členy zajišťováním usnesení rady na jednom nebo více úsecích činnosti rady; pověření členové odpovídají radě za splnění usnesení. Členové rady zajišťují usnesení rady v těsné součinnosti s aktivem dobrovolných spolupracovníků z řad občanů. Rada dbá, aby i v práci jejího zaměstnaneckého aparátu se uplatnila nejširší součinnost s aktivem.

Aparát rady národního výboru

§ 11

(1)

K zabezpečení prací rady zřizují ústřední, krajské, okresní a městské národní výbory a obvodní národní výbory v Praze a v Bratislavě plánovací komisi, finanční odbor a kontrolní odbor.

(2)

Ústřední a krajské národní výbory zřizují dále kádrový odbor a organizační odbor; okresní a městské národní výbory a obvodní národní výbory v Praze a v Bratislavě zřizují organizační odbor.

(3)

K zabezpečení prací rady na úseku civilní obrany zřizují ústřední, krajské, okresní a městské národní výbory podle zvláštních předpisů štáb civilní obrany.

§ 12

(1)

Plánovací komise je objektivním orgánem rady národního výboru pro zabezpečení komplexního a proporcionálního rozvoje hospodářství na území kraje, okresu, města, obce. Zároveň je orgánem rady pro plnění úkolů souvisících s řízením a plánováním hospodářství spravovaného národním výborem. Při plnění svých úkolů spolupracuje plánovací komise se všemi odbory rady.

(2)

Plánovací komise je podřízena národnímu výboru, u něhož je zřízena, a jeho radě. V otázkách metodiky plánování se řídí pokyny nadřízených plánovacích orgánů.

(3)

Předsedou krajské plánovací komise a předsedou městské plánovací komise v Praze a v Bratislavě ustanovuje krajský (ústřední) národní výbor náměstka předsedy krajského (ústředního) národního výboru. Místopředsedu krajské plánovací komise a místopředsedu městské plánovací komise v Praze a v Bratislavě ustanovuje z řad zaměstnanců a zprošťuje krajský (ústřední) národní výbor na návrh své rady. Předsedou okresní, městské a obvodní plánovací komise ustanovuje národní výbor náměstka předsedy národního výboru. Ostatní členy plánovací komise ustanovuje a zprošťuje rada národního výboru.

(4)

Podrobnější předpisy o úkolech a složení plánovacích komisí obsahuje vzorový statut, který vydá vláda.

§ 13

(1)

Finanční odbor je objektivním orgánem rady národního výboru pro zajišťování účinného využívání financí jako nástroje plánu rozvoje hospodářství spravovaného národním výborem a zároveň společným orgánem rady a ministerstva financí pro zabezpečení úkolů státního rozpočtu a rozpočtu národního výboru a pro obstarávání věcí daňových, správy národního majetku a účetní evidence.

(2)

Podrobnější předpisy o úkolech finančních odborů vydá ministr financí v dohodě s radami krajských národních výborů.

§ 14

(1)

Kontrolní odbor je objektivním orgánem rady národního výboru pro prověřování plnění zákonů, nařízení a usnesení vlády a ostatních předpisů, usnesení národního výboru a jeho rady a usnesení národních výborů vyššího stupně a jejich rad. Provádí prověrky a revise činnosti výkonných orgánů národního výboru, výkonných orgánů národních výborů nižšího stupně a podřízených organizací, zkoumá, jak tyto organizace zajišťují uspokojování potřeb společnosti, prověřuje účelnost a vhodnost jejich organizační struktury, hodnotí výkon řídící činnosti a zkoumá působení ekonomických podnětů.

(2)

Kontrolní odbor je podřízen národnímu výboru, u něhož je zřízen, a jeho radě.

(3)

Podrobnější předpisy o úkolech kontrolního odboru vydá ministr státní kontroly v dohodě s radami krajských národních výborů.

§ 15

(1)

Národní výbory zřizují podle zásad tohoto nařízení pro jednotlivé obory státní správy odvětvové odbory rad národních výborů. Odvětvové odbory jsou společnými orgány rad národních výborů a příslušných ústředních úřadů. Zřizují se v takovém počtu a s takovým určením, jak to odpovídá úkolům hospodářské a kulturní výstavby, které má národní výbor na svém území zajišťovat.

(2)

Národní výbory organizují jednotlivé odvětvové odbory v souladu s působností příslušných ústředních úřadů tak, aby tyto odbory byly schopny co nejúčelněji plnit úkoly podle pokynů národního výboru a jeho rady a podle zásadních směrnic odvětvového odboru rady národního výboru vyššího stupně a příslušného ústředního úřadu. Přitom je třeba dbát toho, aby těžiště operativní činnosti bylo u odvětvových odborů rad okresních národních výborů a aby odvětvové odbory rad krajských národních výborů řídily a kontrolovaly práci odvětvových odborů rad národních výborů nižšího stupně a pomáhaly jim.

(3)

Vnitřní organizaci odvětvových odborů stanoví rada v mezích zásad schválených vládou a v rámci základních systemizačních ukazatelů.

(4)

Rada národního výboru může stanovit, že její odvětvový odbor bude vykonávat práce též pro radu jiného národního výboru téhož stupně, která o to požádá.

§ 16

(1)

V čele odvětvového odboru je vedoucí, kterého ustanovuje a zprošťuje národní výbor na návrh rady. O ustanovování a zprošťování ostatních pracovníků odvětvového odboru platí zvláštní předpisy.

(2)

Vedoucí odvětvového odboru odpovídá za celou činnost odboru, zejména za včasné a řádné plnění úkolů a za řádné hospodaření. Řídí a organizuje práci v odboru, dbá o používání správných pracovních metod a pečuje o stálé zvyšování politické a odborné kvalifikace pracovníků odboru. Přitom se opírá zejména o spolupráci s orgány Revolučního odborového hnutí a Československého svazu mládeže.

§ 17

Vedoucí odvětvového odboru rozhoduje a činí opatření ve všech věcech obstarávaných v odboru. Právo rozhodovat a činit opatření může přenést na pracovníky odboru v rozsahu, který zároveň stanoví.

§ 18

(1)

Vedoucí odvětvových odborů jsou povinni řídit se jednak usneseními svého národního výboru a jeho rady, jednak zásadními směrnicemi vedoucího odvětvového odboru rady národního výboru vyššího stupně a příslušného ústředního úřadu.

(2)

O případných rozporech mezi usneseními národního výboru a jeho rady a zásadními směrnicemi vedoucího odvětvového odboru rady národního výboru vyššího stupně, které nebudou odstraněny dohodou, rozhodne rada národního výboru vyššího stupně; vznikne-li rozpor mezi usnesením krajského národního výboru a jeho rady a zásadními směrnicemi ministra (vedoucího ústředního úřadu), který nebude odstraněn dohodou, rozhodne vláda.

§ 19

Vedoucí odvětvových odborů vytvářejí při svých odborech pomocné komise a aktivy, a to buď podle zvláštních předpisů nebo v souvislosti s plněním úkolů odboru.

§ 20

(1)

Ústřední a krajské národní výbory vytvářejí zpravidla tyto odvětvové odbory:

odbor zemědělství a lesního hospodářství,

odbor místního hospodářství a dopravy,

odbor výstavby a vodního hospodářství,

odbor výkupu,

odbor obchodu,

odbor školství a kultury,

odbor zdravotnictví,

odbor pracovních sil a sociálního zabezpečení,

odbor pro vnitřní věci.

(2)

Okresní a městské národní výbory a obvodní národní výbory v Praze a v Bratislavě vytvářejí zpravidla tyto odvětvové odbory:

odbor zemědělství a lesního hospodářství,

odbor místního hospodářství, dopravy a obchodu,

odbor výstavby a vodního hospodářství,

odbor výkupu,

odbor školství a kultury,

odbor pracovních sil, zdravotnictví a sociálního zabezpečení,

odbor pro vnitřní věci.

(3)

Ústřední, krajské, okresní a městské národní výbory a obvodní národní výbory v Praze a v Bratislavě mohou podle potřeb hospodářské a kulturní výstavby svého území zřídit i jiné odvětvové odbory, popřípadě mohou upustit od zřízení některého odvětvového odboru.

§ 21

(1)

Místní národní výbory v obcích, v nichž to vyžaduje řízení a plánování hospodářství, mohou zřizovat se souhlasem okresního národního výboru plánovací komisi.

(2)

Místní národní výbory v obcích nad 10 000 obyvatel zřizují se souhlasem rady krajského národního výboru odbory své rady podle potřeb hospodářské a kulturní výstavby svého území.

(3)

Místní národní výbory v obcích do 10 000 obyvatel a obvodní národní výbory v krajských městech mohou se souhlasem rady krajského národního výboru zřídit hospodářský a správní odbor.

(4)

Národní výbory s méně než 5 zaměstnanci hospodářský a správní odbor zpravidla nezřizují.

§ 22

U národních výborů, u jejichž rad nejsou zřízeny odbory, vykonávají práce odborů zaměstnanci národního výboru za pomoci dobrovolných spolupracovníků z řad občanů. U národních výborů, které nemají zaměstnance, vykonávají tyto práce členové jejich rad, členové národních výborů a dobrovolní pracovních z řad občanů. Rozhodovací pravomoc náleží v obou případech výhradně radě národního výboru.

O d d í l 2

Působnost výkonných orgánů národních výborů v hlavním městě Praze,

v městě Bratislavě a v krajských městech (§ 23-24)

§ 23

(1)

V hlavním městě Praze a v městě Bratislavě náleží výkonným orgánům ústředních národních výborů působnost výkonných orgánů krajských národních výborů.

(2)

Výkonným orgánům obvodních národních výborů v Praze a v Bratislavě náleží působnost výkonných orgánů okresních a místních národních výborů. Je-li to nezbytně třeba z důvodu jednotného provádění nebo z důvodu účelnosti, vykonávají jejich působnost výkonné orgány ústředního národního výboru, a to v rozsahu, který stanoví ústřední národní výbor.

§ 24

(1)

V krajských městech, v nichž jsou zřízeny obvodní národní výbory, náleží výkonným orgánům městských národních výborů působnost výkonných orgánů okresních národních výborů.

(2)

Výkonným orgánům obvodních národních výborů náleží v těchto městech působnost výkonných orgánů místních národních výborů. Je-li to nezbytně třeba z důvodu jednotného provádění nebo z důvodu účelnosti, vykonávají jejich působnost výkonné orgány městského národního výboru, a to v rozsahu, který stanoví městský národní výbor.

(3)

V krajských městech, popřípadě v jejich částech, v nichž nejsou zřízeny obvodní národní výbory, náleží výkonným orgánům městských národních výborů působnost výkonných orgánů okresních a místních národních výborů.

O d d í l 3

Ustanovení závěrečná (§ 25-26)

§ 25

(1)

Zrušuje se vládní nařízení č. 23/1954 Sb., o organizaci výkonných orgánů národních výborů, ve znění vládního nařízení č. 7/1957 Sb.

(2)

Nedotčeny zůstávají předpisy o trestních komisích rad národních výborů.

§ 26

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 1958; provedou je všichni členové vlády.

Široký v. r.

Dolanský v. r.

Tesla v. r.

Kopecký v. r.

Uher v. r.

Ing. Jankovcová v. r.

Beran v. r.

Poláček v. r.

Jonáš v. r.

Barák v. r.

Reitmajer v. r.

Ing. Šimůnek v. r.

Dr. Škoda v. r.

Dr. Kyselý v. r.

Ing. Černý v. r.

Plojhar v. r.

Dvořák v. r.

Dr. Šlechta v. r.

Dr. Kahuda v. r.

Bakuľa v. r.

generálplukovník Lomský v. r.

David v. r.

Dr. Neuman v. r.

Ďuriš v. r.

Ouzký v. r.

Krajčír v. r.

Pospíšil v. r.

Krosnář v. r.

Ing. Púčik v. r.

Machačová v. r.

Dr. Vlasák v. r.

Dr. Nejedlý v. r.

Zatloukal v. r.