Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

47/1958 Sb. znění účinné od 21. 7. 1958

47

 

Vyhláška ministra zahraničních věcí

ze dne 8. srpna 1958

o úmluvě mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických

republik o úpravě státního občanství osob s dvojím občanstvím

Dne 5. října 1957 byla v Praze sjednána Úmluva mezi Československou republikou a Svazem Sovětských socialistických republik o úpravě státního občanství osob s dvojím občanstvím,

Národní shromáždění projevilo s Úmluvou souhlas dne 16. dubna 1958 a president republiky ji ratifikoval dne 30. června 1958. Ratifikační listiny byly vyměněny v Moskvě dne 21. července 1958.

Podle svého článku 10 Úmluva nabyla účinnosti dne 21. července 1958.

České znění Úmluvy se vyhlašuje v Příloze Sbírky zákonů 1 .

David v. r

Příloha vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 47/1958 Sb.

ÚMLUVA

mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik

o úpravě státního občanství osob s dvojím občanstvím

 

President Československé republiky a presidium Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik,

majíce na zřeteli, že se vyskytuje určitý počet osob, které každá ze Smluvních stran podle svého zákonodárství považuje za své občany,

a řídíce se přáním odstranit případy dvojího státního občanství tím způsobem, že si dotčené osoby zvolí státní občanství na základě dobrovolnosti,

rozhodli se uzavřít tuto Úmluvu a jmenovali za tím účelem svými zmocněnci:

president Československé republiky

dr․ Antonína Gregora,

I. náměstka ministra zahraničních věcí;

presidium Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik

I. T. Grišina,

mimořádného a zplnomocněného velvyslance SSSR v Československé republice,

kteří si vyměnili plné moci, jež byly shledány v dobré a náležité formě, a dohodli se takto:

 

Č l á n e k 1

 

Osoby, které obě Smluvní strany považují na základě svého zákonodárství za své občany, mohou si podle této Úmluvy zvolit státní občanství jedné nebo druhé Smluvní strany.

 

Č l á n e k 2

 

Osoby, na něž se tato Úmluva vztahuje, které žijí na území jedné ze Smluvních stran a které si chtějí zvolit státní občanství druhé Smluvní strany, podají o tom prohlášení zastupitelskému úřadu této druhé Smluvní strany.

Uvedené osoby, které žijí na území třetího státu, podají prohlášení o zvolení státního občanství zastupitelskému úřadu státu, jehož státní občanství si chtějí zvolit.

Pro podání prohlášení o zvolení státního občanství se stanoví lhůta jednoho roku ode dne, kdy tato Úmluva vstoupí v činnost.

 

Č l á n e k 3

 

Prohlášení o zvolení státního občanství podávají zletilé osoby. Za zletilé osoby se podle této Úmluvy považují osoby dosáhnuvší věku 18 let nebo osoby mladší, pokud vstoupily v manželství.

 

Č l á n e k 4

 

Státní občanství nezletilých dětí se řídí státním občanstvím rodičů, mají-li oba rodiče podle této Úmluvy totéž státní občanství nebo žije-li pouze jeden z rodičů.

Má-li nebo zvolí-li si jeden z rodičů státní občanství jedné Smluvní strany a druhý má nebo si zvolí státní občanství druhé Smluvní strany, státní občanství jejich nezletilých dětí nající dvojí státní občanství určuje se dohodou rodičů, vyjádřenou jejich společným prohlášením. Nedojde-li k takové dohodě, děti podrží státní občanství Smluvní strany, na jejímž území žijí v den uplynutí roční lhůty, uvedené v článku 2 této Úmluvy.

Nezletilé děti mající dvojí státní občanství, jejichž jeden z rodičů žije na území jedné Smluvní strany a druhý na území druhé Smluvní strany, podrží státní občanství toho z rodičů, který je má ve výchově, jestliže o tom nedošlo k jiné dohodě mezi rodiči.

Nezletilé děti, které mají dvojí státní občanství a žijí na území třetího státu, v případě, že o jejich státním občanství nedojde mezi rodiči k dohodě, podrží státní občanství Smluvní strany, kde měly ony nebo jejich rodiče trvalé bydliště před odjezdem za hranice.

Nezletilé děti, jejichž rodiče buď zemřeli nebo jsou neznámého pobytu, podrží státní občanství Smluvní strany, na jejímž území žijí v den skončení roční lhůty, uvedené v článku 2 této Úmluvy.

Nezletilé osoby, dosáhnuvší věku 14 let mohou si podáním prohlášení zvolit státní občanství jedné ze Smluvních stran, budou-li chtít, aby se vůči nim nepoužilo výše uvedených ustanovení tohoto článku.

 

Č l á n e k 5

 

V případech, kdy v budoucnosti vznikne dvojí státní občanství u dětí, rozhoduje o volbě státního občanství jedné ze Smluvních stran dohoda rodičů, oznámená jejich společným prohlášením při zápisu narození dítěte do matriky. Nedojde-li k takové dohodě, bude mít dítě státní občanství Smluvní strany, na jejímž území se narodilo; dítě narozené na území třetího státu bude mít státní občanství Smluvní strany, na jejímž území měli jeho rodiče před odjezdem za hranice trvalé bydliště.

 

Č l á n e k 6

 

Každá ze Smluvních stran poskytne druhé Smluvní straně nejpozději do šesti měsíců po uplynutí lhůty uvedené v článku 2 seznamy osob, jež si podle této Úmluvy zvolily její státní občanství.

 

Č l á n e k 7

 

Osoby, na něž se vztahuje tato Úmluva, budou považovány výhradně za státní občany té Smluvní strany, jejíž státní občanství si zvolily.

Osoby, které prohlášení o zvolení státního občanství nepodají během lhůty stanovené článkem 2 této Úmluvy, budou považovány výhradně za občany Smluvní strany, na jejímž území žijí.

Osoby s dvojím státním občanstvím žijící na území třetího státu a které během lhůty uvedené v článku 2 této Úmluvy nepodají prohlášení o zvolení státního občanství, budou považovány za občany Smluvní strany, na jejímž území měly před odjezdem za hranice trvalé bydliště.

 

Č l á n e k 8

 

Osoby, které budou žít na území jedné Smluvní strany poté, kdy si zvolily podle této Úmluvy státní občanství druhé Smluvní strany, budou v postavení cizinců.

 

Č l á n e k 9

 

Prohlášení o zvolení státního občanství podle této Úmluvy nepodléhají žádným poplatkům.

 

Č l á n e k 1 0

 

Smluvní strany se dohodly, že pro informaci dotčených osob bude tato Úmluva uveřejněna v periodickém tisku Smluvních stran, jakmile vstoupí v účinnost.

Tato Úmluva bude ratifikována a vstoupí v účinnost dnem výměny ratifikačních listin, k níž dojde v Moskvě.

Sepsáno v Praze dne 5. října 1967 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyku českém a ruském, při čemž znění mají stejnou platnost.

 

Za plné moci

president České republiky

Dr. A. Gregor v. r.

 

Za plné moci

presidia Nejvyššího sovětu

Svazu sovětských socialistických republik

I. Grišin v. r.



Poznámky pod čarou:

Na straně 60.

Poznámky pod čarou:
1

Na straně 60.