Čl. 1

Zákon č. 107/1953 Sb., o devizovém hospodářství, se mění a doplňuje takto:

§ 2 odst. 2 zní:

„(2) Ministr financí může v dohodě s ministrem zahraničního obchodu povolit výjimky z ustanovení odstavce 1.“

§ 2 odst. 4 zní:

„(4) Jen s povolením ministerstva financí, a pokud jde o případy spadající podle tohoto zákona do působnosti ministerstva zahraničního obchodu, s povolením tohoto ministerstva je dovoleno vyvážet:

a)	cizozemské peníze a platební dokumenty znějící na jinou než československou měnu,
b)	drahé kovy (zlato, stříbro a platinu ve stavu nezpracovaném, dále v polotovarech, ve směsi, ve slitině, ve zlomcích apod․, jakož i v neplatných mincích, v nichž je více než 10 % ryzího stříbra, nebo více než 1 % ryzího zlata nebo platiny), drahokamy, perly a výrobky z drahých kovů, drahokamů a perel, pokud nejde o obchodní zásilky takových výrobků podniky zřízenými pro provádění zahraničního obchodu (dále jen „podniky pro zahraniční obchod“),
c)	fondovní hodnoty (zejména akcie, obligace, zástavní listy, úrokové a dividendové kupóny a talóny), dále vkladní knížky, životní pojistky, depozitní potvrzenky a plné moci k nakládání s majetkovými hodnotami v cizině.“

§ 2 odst. 5 zní:

„(5) Dovoz hodnot uvedených v odstavci 4 je volný. Tyto hodnoty však musí být při dovozu ohlášeny a předloženy celním orgánům. Výjimky stanoví ministr financí v dohodě s ministrem zahraničního obchodu.“

K § 2 se připojuje odstavec 6, který zní:

„(6) Dovezené cizozemské peníze, platební dokumenty znějící na cizí měnu a drahé kovy mohou být v tuzemsku směněny, popřípadě zpeněženy jen prostřednictvím Státní banky československé nebo jiných míst. Tato místa určí ministerstvo financí, a jde-li o místa v oboru působnosti jiného ministerstva, v dohodě s tímto ministerstvem. Prováděcí předpisy stanoví, v kterých případech musí být prokázáno, že ke směně nebo zpeněžení došlo.“

§ 3 zní:

„§ 3

(1) Organizace pověřené ministerstvem financí mohou přijímat od cestujících do ciziny na jejich vlastní náklad do úschovy hodnoty, jejichž vývoz je zakázán nebo k jejichž vývozu nemají povolení ( § 2). Kde takové orgány nejsou zřízeny, je k tomu oprávněna celnice. Podmínky úschovy se řídí občanským zákonem ( § 422 a násl. obč. zák.).

(2) Hodnoty nevyzvednuté do 1 roku od převzetí do úschovy připadají státu.“

§ 4 odst. 1 věta třetí zní:

„Platy z důvodů patentních nebo známkové a vzorové ochrany, jakož i licenční platy všeho druhu, platy za technickou dokumentaci, zlepšovací návrhy a objevy a obdobné platy provádí Státní banka československá na podkladě povolení ministerstva zahraničního obchodu.“

Za § 4 se vkládá § 4a, který zní:

„§ 4a

(1) Devizoví tuzemci ( § 5 odst. 1) a cizozemci ( § 6 odst. 1 písm. b)) smějí konat úhrady do ciziny a z ciziny v jakékoliv měně jen prostřednictvím Státní banky československé.

(2) Devizoví tuzemci smějí vyrovnávat pohledávky a závazky vůči cizině jiným než v odstavci 1 uvedeným způsobem jen s povolením ministerstva financí; jde-li o případy spadající podle tohoto zákona do působnosti ministerstva zahraničního obchodu, uděluje takové povolení toto ministerstvo.“

§ 5 odst. 1 písm. c) zní:

„c)

zpeněžit na výzvu ministerstva financí způsobem jím stanoveným nemovitosti a jiné majetkové hodnoty, které mají v cizině, dále fondovní hodnoty splatné v cizině (cizozemské fondovní hodnoty), ať jsou kdekoliv, nebo uposlechnout jeho příkazu, pokud jde o jiné naložení s těmito hodnotami; pokud jde o práva patentní, licenční, známková a vzorová, je k výzvě nebo příkazu příslušné ministerstvo zahraničního obchodu.“

§ 6 odst. 1 písm. a) zní:

„a)	pohledávky vůči cizině, nemovitosti a majetkové účasti, které mají v cizině, své cizozemské fondovní hodnoty a nároky vůči cizině na dědictví, na odkaz nebo na jiná peněžitá plnění z jakéhokoliv důvodu;“

10.

§ 7 zní:

„§ 7

(1) Ministerstvo financí a orgány pověřené podle § 7a jsou oprávněny za účelem dohledu nad zachováváním tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných provádět vnější i vnitřní prohlídky zavazadel, dopravních prostředků, listovních a jiných zásilek, jakož i prohlídky osob a kontrolu zejména obchodních a jiných zápisů a dokladů; zároveň mohou vyžadovat od kontrolovaných a prohlížených osob potřebná vysvětlení.

(2) Oprávnění podle odstavce 1 přísluší též ministerstvu zahraničního obchodu v případech, které podle tohoto zákona spadají do jeho působnosti.

(3) Při provádění prohlídek a kontrol (odst. 1 a 2) musí být šetřeno zákonných předpisů o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního.

(4) Státní úřady a jiné orgány jsou povinny podporovat ministerstvo financí a ministerstvo zahraničního obchodu při provádění úkolů uložených jim tímto zákonem a oznamovat jim k jejich dožádání všechny potřebné údaje, pokud tomu nebrání zvláštní ustanovení.“

11.

Za § 7 se vkládá § 7a, který zní:

„§ 7a

(1) Ministr financí se zmocňuje, aby k provedení tohoto zákona vydal prováděcí předpisy. Může též přenést působnost vyplývající ze zákona pro ministerstvo financí na jiný orgán; jde-li o orgán v oboru působnosti jiného ministra, činí tak v dohodě s tímto ministrem.

(2) Ministr zahraničního obchodu může v dohodě s ministrem financí vydat pro případy, které podle tohoto zákona spadají do jeho působnosti, prováděcí předpisy.

(3) Generální ředitel Státní banky československé může se souhlasem ministra financí pověřit jiné organizace úkoly, které je podle tohoto zákona povinna plnit Státní banka československá.“