Zákon
ze dne 13. července 1949 č. 194 Sb.
o nabývání a pozbývání československého státního občanství
ve znění vyplývajícím z pozdějších předpisů
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Č Á S T P R V N Í
NABÝVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ
§ 1
Narozením
(1) Dítě, které se narodí na území Československé republiky a jehož otec nebo matka je občanem, nabývá narozením státního občanství.
(2) Dítě, které se narodí v cizině, nabývá narozením státního občanství, jsou-li jeho otec i matka občany; dítě, které se narodí v cizině a jehož otec nebo matka je občanem, kdežto druhý z rodičů je cizincem, nabývá státního občanství, vysloví-li s tím souhlas výkonný orgán okresního národního výboru na žádost toho z rodičů, který je občanem․ Žádost o souhlas může být podána do jednoho roku do narození.
(3) Dítě, které bylo nalezeno v útlém věku na území Československé republiky, je občanem, dokud se neprokáže, že má jinou státní příslušnost.
§ 2
Sňatkem
(1) Cizinka nabývá státního občanství sňatkem s občanem, vysloví-li výkonný orgán okresního národního výboru na její žádost s nabytím souhlas. Žádost o souhlas může být podána již před sňatkem, nejpozději však do šesti měsíců po něm. I když byl souhlas udělen po sňatku, hledí se na žadatelku tak, jako by nabyla státního občanství dnem sňatku.
(2) Státního občanství nabývají s cizinkou její děti mladší 15 let, které pojala do své žádosti.
§ 3
Udělením
(1) Státní občanství lze udělit na žádost osobám, které bydlí na území Československé republiky nepřetržitě alespoň pět let a při nabytí státního občanství pozbudou, pokud nejsou bezdomovci, své dosavadní státní příslušnosti.
(2) Státní občanství uděluje ministerstvo vnitra; v případech hodných zvláštního zřetele může udělit státní občanství i žadateli, který nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 1.
(3) Manželé mohou žádat o udělení státního občanství ve společné žádosti; žádost každého manžela se posuzuje samostatně. Děti mladší 15 let, které jejich otec nebo matka pojali do své žádosti, nabývají státního občanství spolu s otcem s matkou.
§ 4
Státoobčanský slib
(1) Nabytí státního občanství sňatkem a udělením státního občanství stává se pro osoby starší 15 let účinným teprve složením slibu tohoto znění: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu vždy věren a oddán (věrna a oddána) Republice československé a jejímu lidově demokratickému zřízení a že budu řádně plnit všechny povinnosti jejího občana (její občanky)."
(2) Jen ve výjimečných případech může býti složení státoobčanského slibu ministerstvem vnitra prominuto.
Č Á S T D R U H Á
POZBÝVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ
§ 5
Zrušen
§ 6
Propuštěním
(1) Státního občanství pozbývá ten, kdo je propuštěn ze státního svazku na vlastní žádost. Státní občanství zaniká dnem doručení listiny o propuštění.
(2) Manželé mohou žádat o propuštění ze státního občanství ve společné žádosti; žádost každého manžela se posuzuje samostatně. Děti mladší 15 let, které jejich otec nebo matka pojali do své žádosti, pozbývají státního občanství spolu s otcem nebo s matkou.
§ 7
Odnětím
(1) Ministerstvo vnitra může státní občanství odníti osobě, která se zdržuje v cizině a
a) | vyvíjela nebo vyvíjí jakýmkoliv způsobem činnost státu nepřátelskou nebo takovou, která může porušiti zájem státu, nebo |
b) | nezákonně opustila území Československé republiky, nebo |
c) | nevrátí se do vlasti do stanovené lhůty, nejméně do 30 dnů (ze zámoří do 90 dnů), ode dne doručení výzvy ministerstva vnitra k návratu. |
(2) Ministerstvo vnitra může státní občanství odníti také osobě, která má ještě jinou státní příslušnost nebo která se zdržuje v cizině nepřetržitě po dobu 5 let bez platného československého dokladu, opravňujícího k pobytu v cizině.
(3) Je-li doručení rozhodnutí o odnětí státního občanství nebo výzvy podle odstavce 1 písm. c) do vlastních rukou příjemcových obtížné, může být nahrazeno veřejnou vyhláškou.
§ 8
Rodinní příslušníci
(1) Československá státní občanka nepozbývá uzavřením manželství s cizincem nebo s bezdomovcem státního občanství.
(2) Pozbytí státního občanství u jednoho z manželů nemá vliv na státní občanství druhého manžela nebo dětí, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Č Á S T T Ř E T Í
PŘÍSLUŠNOST
§ 9
(1) Pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak, rozhodují ve věcech státního občanství výkonné orgány okresních národních výborů. Výkonný orgán okresního národního výboru přijímá též státoobčanský slib a osvědčuje občanům státní občanství na tiskopise, jehož znění stanoví ministerstvo vnitra. Tím není dotčeno osvědčení státního občanství v občanských průkazech (zákon ze dne 19. prosince 1957, č. 75 Sb., o občanských průkazech).
(2) Místní příslušnost se řídí podle bydliště. Nemá-li účastník řízení bydliště v tuzemsku, řídí se příslušnost podle jeho posledního bydliště v tuzemsku; neměl-li bydliště v tuzemsku nebo je-li bydliště neznámé nebo sporné, rozhoduje o státním občanství Čechů výkonný orgán příslušného národního výboru v Praze, o státním občanství Slováků výkonný orgán národního výboru v Bratislavě, a nejde-li o Čecha nebo Slováka, určí místní příslušnost ministerstvo vnitra.
Č Á S T Č T V R T Á
USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ
§ 10
(1) Počátečním dnem účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti všeobecné předpisy o nabývání a pozbývání státního občanství.
Zejména se zrušují:
2. | vystěhovalecký patent ze dne 24. března 1832, č. 2557 sb. zák. soud., |
3. | dekrety dvorské kanceláře upravující věci státního občanství, |
4. | zák. čl. L/1879 o nabývání a pozbývání státního občanství a zák. čl. IV/1886 o naturalizaci hromadných repatriantů, |
5. | ustanovení § § 2 a 3 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 236 Sb., kterým se doplňují a mění dosavadní ustanovení o nabývání a pozbývání státního občanství a práva domovského v Republice československé, |
6. | vyhláška ministra vnitra ze dne 15. prosince 1926, č. 255 Sb., o průkazu o státním občanství Republiky československé, ve znění vyhlášky ze dne 1. července 1928, č. 108 Sb., |
7. | zákon ze dne 29. května 1947, č. 102 Sb., o nabývání a pozbývání československého státního občanství sňatkem. |
(2) Tento zákon se nedotýká zákona ze dne 29. dubna 1930, č. 60 Sb., jímž se provádí úmluva ze dne 16. července 1928 mezi Československem a Spojenými státy severoamerickými a naturalizaci, zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 76 Sb., o udělení státního občanství krajanům vracejícím se do vlasti, zákona ze dne 13. září 1946, č. 179 Sb., o udělení státního občanství krajanům z Maďarska, a zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 107 Sb., kterým se prodlužuje lhůta k podání žádosti o udělení státního občanství krajanům vracejícím se do vlasti.
§ 11
Podrobné předpisy k provedení tohoto zákona může vydati ministr vnitra nařízením.
§ 12
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1949 2) , provede jej ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
1) Rozumí se obecný občanský zákoník vyhlášený 1. června 1811.
2) Zákon č.l 194/1949 Sb. ve znění zákona č. 72/1958 Sb. nabývá účinnosti dnem 11. listopadu 1958.
