základní služba ( § 27 branného zákona č. 92/1949 Sb.),

náhradní služba ( § 28 téhož zákona),

další služba ( § 37 téhož zákona),

vojenská cvičení ( § 39 téhož zákona),

mimořádná služba mimo dobu branné pohotovosti státu ( § 46 odst. 1 téhož zákona) a mimořádná služba za branné pohotovosti státu ( § 47 odst. 1 a § 49 odst. 2 téhož zákona),

zvláštní služba vyjma zvláštní službu příslušníků Sboru národní bezpečnosti ve vojsku ( § 46 odst. 2 téhož zákona) a

osobní úkony pro potřeby branné moci ( § 45 téhož zákona).

Za rodinného příslušníka se v zákoně a v tomto nařízení vyjma jejich část čtvrtou pokládají, žijí-li v společné domácnosti s povolanou osobou:

Za rodinné příslušníky ve smyslu odstavce 1 se dále pokládají, je-li povolaná osoba zavázána poskytovat jim příspěvek na úhradu osobních potřeb nebo pokud jsou na takovém příspěvku podstatně závislí,

Podmínka společné domácnosti se pokládá za splněnou, i když manželé, děti nebo rodiče žijí odděleně ze závažných důvodů, zejména pro výkon služby v branné moci, výchovu dětí, bytovou tíseň nebo z důvodů zdravotních, hospodářských nebo vzdělávacích.

Zaměstnanec, který konal službu v branné moci po dobu delší než 5 měsíců, je po jejím skončení povinen nastoupit práci v svém zaměstnání nejpozději do 5 dní.

Trvala-li služba v branné moci aspoň 4 měsíce, nikoliv však déle než 5 měsíců, je zaměstnanec povinen nastoupit práci v svém zaměstnání nejpozději druhý den po skončení služby; trvala-li méně než 4 měsíce, je zaměstnanec povinen nastoupit práci první den po jejím skončení.

Lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 se prodlužují o případný cestovní den (dny) na nejkratší cestu z místa, kde zaměstnanec byl ze služby v branné moci propuštěn, do místa jeho trvalého pobytu. O počítání cestovních dnů platí obdobně ustanovení § 4 odst. 3.

Brání-li zaměstnanci po skončení služby v branné moci v nastoupení práce důležitá příčina, kterou nezavinil úmyslně ani hrubou nedbalostí, počínají lhůty k nastoupení práce, stanovené v odstavcích 1 až 3, po pominutí důležité příčiny.

Nastala-li u zaměstnance důležitá příčina podle odstavce 4 teprve během lhůt stanovených v odstavcích 1 až 3 k nastoupení práce, staví se běh těchto lhůt po dobu, po niž trvá důležitá příčina.

Zaměstnavatel je povinen vyplatiti zaměstnanci mzdu za první dva týdny (7 odst. 1 zákona) nejpozději dva dny přede dnem stanoveným povolávacím rozkazem nebo určovacím lístkem k nastoupení služby, po případě přede dnem pracovního volna nebo před cestovními dny, má-li zaměstnanec na ně nárok. Má-li zaměstnanec nastoupit službu v branné moci okamžitě, je zaměstnavatel povinen mu vyplatit mzdu ihned.

Sníženou mzdu ( § 6) je zaměstnavatel povinen vypláceti v obvyklých mzdových výplatních obdobích.

Povolaným osobám lze z veřejných prostředků poskytnout mimořádný příspěvek, je-li toho třeba k zmírnění hospodářské újmy, která by jim vzešla výkonem služby v branné moci.

Mimořádný příspěvek lze poskytnout zejména zaměstnancům, kteří bez své viny nemají nárok na placené pracovní volno a na mzdu.

Mimořádný příspěvek lze povolaným osobám poskytnout v případech hodných zvláštního zřetele též k úhradě smluvních závazků, jako na př. k úhradě nájemného z bytu.

Mimořádný příspěvek podle odstavce 3 nelze poskytnout povolaným osobám, které mají příjem z výnosu výdělečného podniku nebo jiného majetku aspoň ve výši postačující k úhradě smluvních závazků uvedených v odstavci 3.

Mimořádný příspěvek nesmí v jednotlivém případě přesahovat částku 1.500 Kčs; výjimky může v případech hodných zvláštního zřetele povolit krajský národní výbor.

Osoby konající

Osobám konajícím některou ze služeb uvedených v odstavci 1, které nebyly v den před nastoupením služby povinně pojištěny podle zákona o národním pojištění pro případ nemoci a mateřství, poskytne Ústřední národní pojišťovna mimoústavní a ústavní ošetřování podle § § 27 a 28 téhož zákona, pomoc v mateřství podle jeho § 32 a pohřebné podle jeho § 49 odst. 3. Po uplynutí 3 měsíců ode dne nastoupení služby poskytuje Ústřední národní pojišťovna těmto osobám i ostatní věcné dávky národního pojištění nemocenského uvedené v § 26 odst. 2 zákona o národním pojištění a porodné podle jeho § 44 odst. 1.

Vojenská správa může rozhodnout, že se některé z osob uvedených v § 11 stávají účastníky vojenské nemocenské péče. Takové opatření učiní vojenská správa zejména u osob, jimž nelze poskytovat věcné dávky národního pojištění nemocenského pro zvláštní okolnosti vyplývající z povahy dotčených služeb.

Osoby, o nichž vojenská správa učinila opatření podle odstavce 1, nemají po dobu, po niž jsou účastníky vojenské nemocenské péče, nárok na dávky národního pojištění nemocenského. Místo nemocenského může jim vojenská správa poskytnout peněžitou výpomoc.

Opatření podle odstavce 1 může býti odvoláno jen, je-li možno dotčeným osobám poskytovat věcné dávky národního pojištění nemocenského.

O opatřeních učiněných podle odstavců 1 a 3 uvědomí vojenská správa podle možnosti příslušnou okresní národní pojišťovnu.

Rodinným příslušníkům osob uvedených v § 11 odst. 1 poskytuje Ústřední národní pojišťovna dávky národního pojištění nemocenského v dosavadním rozsahu. Dostávají-li však tito rodinní příslušníci zaopatřovací příspěvek, nenáleží jim podpora při ústavním ošetřování podle § 45 odst. 1 zákona o národním pojištění, která by jim jinak příslušela za touž dobu.

Rodinným příslušníkům osob uvedených v § 11 odst. 2 poskytuje Ústřední národní pojišťovna mimoústavní a ústavní ošetřování podle § § 27 a 28 zákona o národním pojištění a pomoc v mateřství podle jeho § 32. Po uplynutí 3 měsíců ode dne nastoupení služby poskytuje Ústřední národní pojišťovna těmto rodinným příslušníkům i ostatní dávky národního pojištění nemocenského, náležející rodinným příslušníkům, vyjma podporu při ústavním ošetřování podle § 45 odst. 1 uvedeného zákona.

Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i tehdy, stanou-li se osoby uvedené v § 11 účastníky vojenské nemocenské péče podle § 12.

Rodinní příslušníci povolaných osob ( § 3) mají nárok na zaopatřovací příspěvek (dále jen "příspěvek, závisí-li jejich zaopatření podstatně na povolaných osobách a není-li o ně v době, kdy tyto osoby vykonávají službu v branné moci, postaráno jinak ( § 17 odst. 1 zákona).

Je-li více rodinných příslušníků povolané osoby, z nichž některý má podle zákona povinnost poskytovat ostatním úhradu na osobní potřeby, a přesahuje-li jeho příjem výši, při níž mu příspěvek nepřísluší ( § 19), považuje se částka tuto výši přesahující za vlastní příjem rodinných příslušníků s nárokem na úhradu osobních potřeb.

Jako vlastní příjem rodinných příslušníků se posuzuje příjem, který jim plyne z výnosu výdělečného podniku povolané osoby, z rodinného majetku nebo z vlastních příjmů, které má povolaná osoba během služby v branné moci a které převyšují částku 3 500 ,- Kčs měsíčně. Nepřihlíží se však k náležitostem poskytovaným povolané osobě podle zákona č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.

Příspěvek nepřísluší rodinnému příslušníku povolané osoby, který bez vážného důvodu není zaměstnán.

Nárok na příspěvek vzniká oprávněným rodinným příslušníkům zaměstnanců,

Nárok na příspěvek oprávněných rodinných příslušníků ostatních povolaných osob vzniká dnem stanoveným povolávacím rozkazem nebo určovacím lístkem k nastoupení služby v branné moci. Ustanovení o cestovních dnech podle § 4 odst. 3 platí tu obdobně v tom smyslu, že nárok na příspěvek přísluší také za cestovní dny.

Jsou-li předpoklady pro vznik nároku na příspěvek splněny teprve po dni stanoveném k nastoupení služby, vznikne nárok na příspěvek dnem, kdy se tak stalo. To platí zejména, jestliže teprve po tomto dni povolaná osoba uzavřela sňatek nebo se jí narodilo dítě anebo zanikl zdroj, z něhož bylo postaráno o zaopatření rodinného příslušníka.

Nárok na příspěvek zaniká dnem, kdy povolaná osoba

Ustanovení § 5 odst. 3 o cestovních dnech platí v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) obdobně v tom smyslu, že nárok na příspěvek přísluší též za cestovní dny.

Nárok na příspěvek zaniká také za dobu, která předchází dobu 6 měsíců před podáním přihlášky o příspěvek za tuto předcházející dobu může okresní národní výbor poskytnout příspěvek jen v případech hodných zvláštního zřetele.

Nárok na příspěvek zaniká dále dnem, kdy pominula některá z podmínek pro trvání nároku na příspěvek, zejména dnem, kdy oprávněný rodinný příslušník získal zdroj příjmů, z nichž je o jeho zaopatření v době, kdy povolaná osoba koná službu v branné moci, postaráno jinak, nebo kdy oprávněný rodinný příslušník zemřel.

Jestliže povolaná osoba,

Příspěvek se neposkytuje (nárok na příspěvek odpočívá) po dobu, po kterou povolaná osoba odpykává trest odnětí svobody delší jednoho měsíce.

Dále se příspěvek neposkytuje po dobu, po kterou oprávněný rodinný příslušník

Neposkytuje-li se podle ustanovení odstavce 2 příspěvek prvnímu rodinnému příslušníku ( § 19 odst. 4 ), který žije v společné domácnosti s jinými oprávněnými rodinnými příslušníky, považuje se na dobu, po kterou se příspěvek dočasně neposkytuje, za prvního rodinného příslušníka nejstarší z ostatních rodinných příslušníků žijících v společné domácnosti.

Příspěvek činí:

Má-li rodinný příslušník zároveň příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) nebo c), sčítají se tyto příjmy a posuzují se podle písm. a).

Úhrnná částka příspěvků náležejících rodinným příslušníkům téže povolané osoby nesmí přesahovat 4 500 ,- Kčs měsíčně. Přesahoval-li by součet příspěvků náležejících podle odstavce 1 rodinným příslušníkům téže povolané osoby 4 500 ,- Kčs měsíčně, snižuje se příspěvek dalších rodinných příslušníků o stejnou částku.

Rodinní příslušníci uvedení v § 3 odst. 2 mají nárok na příspěvek ve výši částek, které je povolaná osoba povinna platit na úhradu jejich osobních potřeb, nebo ve výši pravidelných podpor, které jim bez újmy vlastního zaopatření (své manželky, družky, dětí) skutečně poskytovala, nejvýše však ve výši částek uvedených v odstavcích 1 a 2.

Za prvního rodinného příslušníka se považuje

K příspěvku se poskytne přídavek

Přídavek podle odstavce 1 se poskytne i tehdy, dosáhne-li vlastní příjem rodinného příslušníka výše, při níž mu příspěvek podle ustanovení - 19 odst. 1 č. 1 písm. b) a c) a č. 2 nepřísluší.

Přídavek lze poskytnout i v jiných případech hodných zvláštního zřetele.

Přídavek činí:

Na přídavek poskytnutý podle odstavců 1 až 3 se nevztahuje ustanovení § 19 odst. 3 první věty o nejvyšší měsíční úhrnné částce příspěvků.

Nárok na příspěvek se uplatňuje přihláškou, kterou mohou podati rodinní příslušníci povolané osoby, jejich zákonní zástupci, povolaná osoba a za nezletilé rodinné příslušníky též příslušný orgán hromadného poručenství.

Přihláška se podává u místního národního výboru, v cizině však u zastupitelského úřadu, v jehož obvodu má rodinný příslušník trvalý pobyt.

Přihláška musí být podána nejpozději v den, jímž nárok na příspěvek zaniká podle ustanovení § 17 odst. 1, 2 a 4. V případech hodných zvláštního zřetele může okresní národní výbor prominout zmeškání lhůty, bude-li o to požádáno do 6 měsíců od uplynutí lhůty k podání přihlášky. Nastoupení služby musí být aspoň dodatečně prokázáno úředním osvědčením.

O přihlášce rozhoduje okresní národní výbor, v jehož obvodu měla povolaná osoba před nastoupením služby v branné moci naposledy trvalý pobyt. Měla-li tento pobyt v cizině, rozhoduje o přihlášce obvodní národní výbor pro Prahu 1.

Místní národní výbor předloží přihlášku o příspěvek do 7 dnů od jejího podání okresnímu národnímu výboru. Okresní národní výbor rozhodne o přihlášce nejpozději do 3 týdnů od jejího předložení. Nebude-li o přihlášce v uvedené lhůtě rozhodnuto, poskytne okresní národní výbor na příspěvek přiměřenou zálohu.

Příspěvek ve vyplácí měsíčně pozadu, najednou nebo ve dvou splátkách, a to zpravidla 1. a 16. dne měsíce.

Příspěvek se vyplácí oprávněnému rodinnému příslušníku nebo jeho zákonnému zástupci. Je-li takových osob několik, může okresní národní výbor podle okolností případu stanovit, že příspěvek bude pro všechny nebo pro některé z nich vyplácen jedné z nich. Povolané osobě nesmí být příspěvek vyplácen.

Příspěvek vyplácí okresní národní výbor, který o přihlášce rozhodl. Rodinným příslušníkům nebo jejich zákonným zástupcům majícím trvalý pobyt v cizině vyplácí se příspěvek prostřednictvím příslušného zastupitelského úřadu.

V případech hodných zvláštního zřetele může okresní národní výbor, příslušný k rozhodnutí o přihlášce, poskytnout na příspěvek zálohu.

Zanikne-li nárok na příspěvek, zastaví se jeho výplata nejpozději koncem poloviny kalendářního měsíce, do níž připadá den zániku nároku.

Ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele může krajský národní výbor povolit dočasnou další výplatu příspěvku, i když nárok na něj zanikl podle ustanovení § 17 odst. 1.

o manželku občana povolaného k službě v branné moci, která sňatkem nenabyla československého občanství, nebo o její děti,

o družku občana povolaného k službě v branné moci,

o manžela, druha nebo děti československé občanky provdané za cizince, která byla povolána k službě v branné moci.