14/1950 Sb. znění účinné od 8. 3. 1950 do 16. 5. 1954

Vládní nařízení

ze dne 28. února 1950

o organisaci místních národních výborů.

Vláda republiky Československé nařizuje podle § 43 odst. 1 zákona č. 280/1948 Sb., o krajském zřízení:

ČÁST I.

Základní ustanovení. (§ 1-8)

§ 1.

Účel vládního nařízení.

(1)	Místní národní výbory působí ve všech obcích a jsou v těsném a stálém styku s lidem. Mohou proto vyšším státním orgánům tlumočit vůli a přání nejširších vrstev lidu a získávat tyto vrstvy pro činnou a trvalou účast na provádění úkolů, spojených s budováním socialismu.
(2)	Místní národní výbory mají být organisovány a mají pracovat tak, aby byly skutečnými představiteli a mluvčími lidu svého územního obvodu, aby dobře plnily úkoly spojené s budováním socialismu a aby své úkoly prováděly neustále v těsném spojení s lidem, za jeho pomoci i spolupráce a pod jeho stálou kontrolou.

§ 2.

Funkce místního národního výboru a jeho úkoly.

(1)

Místní národní výbor je na území obce nositelem a vykonavatelem státní moci (čl. X ústavy).

(2)

Místní národní výbor je orgánem jednotné státní správy na území obce a vykonává ji ve všech jejich oborech; jiným orgánům přísluší výkon veřejné správy jen výjimečně a na základě zákona ( § 124 ústavy).

(3)

Místní národní výbor pomáhá vytlačovat a omezovat kapitalistické prvky, podporovat a upevňovat prvky socialistické ve všech oborech hospodářství a upevňovat svazek dělníků a rolníků.

(4)

Místní národní výbor má zejména tyto úkoly:

a)	v rámci jednotného hospodářského plánu plánuje a řídí hospodářskou, kulturní, sociální a zdravotní činnost v obci tak, aby se životní úroveň pracujícího lidu neustále zvyšovala;
b)	účastní se v mezích své působnosti vypracování, provádění a kontroly plnění jednotného hospodářského plánu;
c)	stará se o plánovitou výstavbu a všestranný rozvoj obce;
d)	zajišťuje předpoklady plynulé výroby a podporuje ji při plnění jejich úkolů;
e)	pomáhá budovat jednotné zemědělské družstvo a podporuje je v jeho činnosti, stará se o zvelebování živočišné a rostlinné výroby a o její zmechanisování, zajišťuje co nejlepší využití strojů, potahů a stájových a jiných prostorů, potřebných pro zemědělskou výrobu a podporuje malé a střední rolníky;
f)	zajišťuje řádné zásobování a výživu obyvatelstva a dbá, aby se stále zlepšovaly;
g)	pečuje o řádný výkon a rozšiřování sociálních služeb a pomáhá při organisaci a ochraně práce, zejména při mobilisaci pracovníků;
h)	stará se o ochranu zdraví obyvatelstva, zejména o veřejnou hygienu a zdravé bydlení, a pečuje o rozšiřování zdravotních služeb;
ch)	usiluje o neustálé zvyšování kulturní úrovně lidu podporou školství, osvěty a tělesné výchovy;
i)	je strážcem lidově demokratického zřízení a spolupůsobí při obraně vlasti;
j)	pečuje o bezpečnost osob a o ochranu práv a svobod pracujících;
k)	pečuje o ochranu majetku především národního a družstevního, jakož i o ochranu úrody;
l)	ve spolupráci s organisacemi pracujících a ostatními složkami veřejného života vyvolává iniciativu nejširších vrstev obyvatelstva a organisuje je pro plnění úkolů celostátních i místních․

§ 3.

Volby a odvolatelnost členů.

(1)	Členové místního národního výboru jsou voleni. Podmínky a výkon volebního práva, jakož i provádění voleb upraví zákon.
(2)	Členové místného národního výboru mohou být ze své funkce odvoláni. Než bude způsob odvolání upraven zákonem, odvolává lid členy podle ustanovení § 27 odst. 2.

§ 4.

Postavení členů.

Každý člen místního národního výboru je oprávněn a povinen zejména účastnit se činně provádění úkolů místního národního výboru, být neustále v těsném spojení s lidem, především s jeho dobrovolnými organisacemi, zejména politickými, odborovými, družstevními, kulturními a tělovýchovnými a s organisacemi žen a mládeže, seznamovat občany i tyto organisacemi lidu s úkoly místního národního výboru a získávat je pro účast na provádění těchto úkolů, vyvolávat k tomu cíli jejich iniciativu a přibírat je k práci v místním národním výboru, účastnit se práce v komisích místního národního výboru, být vždy v těsném styku s důvěrníky lidové správy a pomáhat jim v jejich práci, skládat lidu ze své činnosti účty.

§ 5.

Spojení s lidem.

(1)	Místní národní výbor se opírá při plnění svých úkolů o přímou účast a iniciativu lidu.
(2)	Místní národní výbor svolává proto buď na přání obyvatelstva nebo z vlastního podněty podle potřeby veřejné horory s lidem. Na nich se projednávají jednotlivé otázky hospodářské, kulturní a sociální výstavby státu i obce a občané přednášejí svá přání a uplatňují své podněty a návrhy.
(3)	Místní národní výbory ve větších obcích ( § 25) vytvářejí v závodech a dílčích obvodech (ve čtvrtích, ulicích, blocích, domech) síť důvěrníků lidové správy, kteří tlumočí místnímu národnímu výboru přání, návrhy i stížnosti lidu a naopak přenášejí usnesení místního národního výboru mezi občany a organisují účast občanů při jejich uskutečňování.
(4)	Místní národní výbor zajišťuje účast lidu na své činnosti také tím, že za členy komisí volí i osoby, které nejsou členy místního národního výboru.

§ 6.

Kontrola lidem.

(1)

Místní národní výbor podléhá stálé kontrole lidu. Lid vykonává tuto kontrolu zejména na veřejných hovorech místního národního výboru s lidem ( § 5 odst. 2), na nichž členové místního národního výboru i členové jeho složek skládají lidu účty ze své činnosti a kde občané hodnotí práci místního národního výboru a práci jednotlivých jeho členů. Jinak kontrolují občané činnost místního národního výboru i jiným vhodným způsobem, na př. tím, že se účastní veřejných plenárních zasedání místního národního výboru a veřejných schůzí jeho výkonných složek, dále tím, že sledují činnost místního národního výboru jako členové jeho komisí, jakož i tím že jsou ve styku s důvěrníky lidové správy.

(2)

Členové místního národního výboru a členové jeho výkonných složek jsou za svou činnost odpovědni lidu. Občané mají právo stěžovat si u okresního národního výboru na nesprávnou činnost nebo na nečinnost místního národního výboru, jeho členů nebo jeho složek. Mohou také žádat prostřednictvím akčního výboru Národní fronty, aby člen byl pro tuto nesprávnou činnost nebo nečinnost ze své funkce odvolán ( § 3 odst. 2) nebo aby byl z tohoto důvodu místní národní výbor rozpuštěn ( § 8).

§ 7.

Podřízenost.

(1)	Místní národní výbor je podřízen okresnímu národnímu výboru, krajskému národnímu výboru a vládě a v jednotlivých oborech své činnosti věcně příslušným ministrům a ústředním úřadům.
(2)	Místní národní výbory i jejich výkonné složky jsou povinny zachovávat zákony a nařízení a v zájmu jednotného výkonu veřejné správy a jednotné státní politiky dbát směrnic a pokynů nadřízených orgánů. Místní národní výbory jsou za to odpovědny předsedovi okresního národního výboru, předsedovi krajského národního výboru a ministru vnitra.
(3)	Krajské národní výbory a okresní národní výbory, zejména jejich předsedové a referenti, a ústřední úřady dohlížejí v oboru své činnosti na to, zda místní národní výbory a jejich výkonné složky plní své povinnosti.
(4)	Předseda a referenti místního národního výboru jsou podřízeni radě. Za svoji činnost jsou odpovědni radě a plenárnímu zasedání. Rada je jako celek za svou činnost odpovědna plenárnímu zasedání.
(5)	Ústřední úřady a krajské národní výbory vykonávají působnost, plynoucí z jejich nadřazenosti vůči místním národním výborům (odstavce 1 a 2, § 12 odst. 8 a § 13 odst. 5), mimo případy naléhavé potřeby prostřednictvím přímo podřízených národních výborů. Obracejí-li se na místní národní výbor přímo, jsou povinny vyrozumět zároveň o učiněných opatřeních okresní, po případě i krajský národní výbor.

§ 8.

Rozpouštění.

(1)	Místní národní výbor může být rozpuštěn, zejména neplní-li své úkoly nebo ohrožuje-li svou činností řádný výkon veřejné správy. Rozpouští jej krajský národní výbor po slyšení okresního národního výboru, a to buď z vlastního podnětu nebo na návrh občanstva, tlumočený místních nebo okresním akčním výborem Národní fronty.
(2)	Na přechodnou dobu, než se ujmou funkce orgány nově zvolené, učiní krajský národní výbor nebo jím zmocněný okresní národní výbor potřebná opatření k zatímnímu vedení správy.

ČÁST II.

Organisace místních národních výborů. (§ 9-26)

Oddíl 1.

Všeobecná ustanovení. (§ 9-17)

§ 9.

Plenární zasedání.

(1)

Funkci nositele a vykonavatele státní moci vykonává místní národní výbor především na plenárních zasedáních. Na nich určuje v duchu vládní politiky směr své činnosti a směr činnosti svých výkonných složek.

(2)

Místní národní výbor vykonává na plenárním zasedání zejména tuto činnost:

a)	usnáší se na plánu úkolů, jichž plánování přísluší místnímu národnímu výboru v rámci jednotného hospodářského plánu,
b)	usnáší se na rozpočtu místního národního výboru a projednává závěrečné účty svého hospodaření,
c)	vykonává kontrolu plnění úkolů, plánovaných podle ustanovení písm. a), a kontrolu hospodaření podle svého rozpočtu,
d)	sleduje plnění jednotného hospodářského plánu v obvodu místního národního výboru,
e)	volí ze svých členů předsedu, jeho náměstka (náměstky) a referenty a odvolává je,
f)	zřizuje a zrušuje komise a volí a odvolává jejich členy,
g)	řídí činnost výkonných složek místního národního výboru, vydává pro ně směrnice, přijímá od nich zprávy a kontroluje jejich činnost,
h)	schvaluje územní plány obce a zastavovací plán,
ch)	zřizuje a zrušuje komunální podniky nebo jejich odštěpné (vedlejší) závody a jmenuje jejich správce a zřizuje představenstva komunálních podniků,
i)	navrhuje ustanovení a odvolání pomocných výkonných orgánů veřejné správy, pokud působí v obvodu místního národního výboru (na př. pomocníci agronomů, veterinářů a pod.),
j)	usnáší se na územních změnách obce,
k)	uděluje čestné občanství.

(3)

Místní národní výbor může na plenárním zasedání projednat a rozhodnout kteroukoli věc z působnosti místního národního výboru.

§ 10.

Výkonné složky.

Výkonné složky místního národního výboru jsou rada, předseda (jeho náměstkové), referenti a komise.

§ 11.

Rada.

(1)	Rada se skládá z předsedy, jeho náměstka (náměstků) a referentů.
(2)	Rada provádí usnesení plenárního zasedání a vykonává veškerou správu, pokud není vyhrazena plenárnímu zasedání nebo předsedovi. Je povinna řídit se směrnicemi plenárního zasedání a směrnicemi a pokyny nadřízených orgánů.
(3)	V době , kdy místní národní výbor nezasedá, vykonává jeho činnost rada, nemůže se však usnášet o věcech, uvedených v § 9 odst. 2 písm. a), b), e), f), h), ch) a j). Jen v neodkladných případech může rada v této době také zřizovat a zrušovat komise, volit a odvolávat členy komisí a jmenovat správce komunálních podniků. Svá opatření musí rada předložit nejbližšímu plenárnímu zasedání k schválení.
(4)	Rada projednává a sjednocuje plány práce a činnost referentů, projednává pravidelné zprávy o jejich činnosti, kontroluje činnost referentů, jejich referátů i činnost komisí, radí se o způsobu provádění svých úkolů a dává předsedovi a referentům nebo i komisím závazné směrnice a pokyny pro jejich provádění.
(5)	Odvolání, podaná proto rozhodnutím referenta nebo jím zmocněného zaměstnance nebo proti rozhodnutím komise, musí být předložena radě. Rada přezkoumá taková rozhodnutí a může odvolání vyhovět, jestliže odvolání není nepřípustné a netýká-li se rozhodnutí nikoho jiného než odvolatele. Odvolání, která nebyla takto vyřízena,musí býti předložena odvolacímu orgánu, pokud není jinak stanoveno, do tří týdnů po jejich podání.
(6)	Rada je povinna předložit věci podle místních poměrů hospodářsky nebo politicky závažné plenární zasedání k rozhodnutí. Podrobnosti stanoví ministerstvo vnitra.

§ 12.

Předseda.

(1)	Předseda zastupuje místní národní výbor a předsedá plenárním zasedáním a schůzím rady.
(2)	V době, kdy rada nezasedá, může předseda činit neodkladná opatření, k nimž by bylo jinak potřebí usnesení rady, je však povinen požádat v nejbližší schůzi rady o dodatečné schválení.
(3)	Předseda může činit neodkladná opatření také v oboru působnosti komisí, je však povinen uvědomit o učiněných opatřeních radu i příslušnou komisi v jejich nejbližší schůzi.
(4)	Neučiní-li referent včas opatření k řádnému obstarávání prací svého referátu, učiní tato opatření na jeho místě předseda a oznámí to radě v její nejbližší schůzi.
(5)	Předseda sjednocuje činnost jednotlivých referátů a bdí nad prováděním směrnic a pokynů nadřízených orgánů a směrnic, na nichž se usneslo plenární zasedání.
(6)	Předseda je povinen zastavit výkon usnesení plenárního zasedání nebo rady, které podle jeho názoru vybočuje z mezí jejich působnosti nebo odporuje předpisům nebo je v rozporu se směrnicemi a pokyny nadřízených orgánů. Zastavení výkonu usnesení je předseda povinen oznámit okresnímu národnímu výboru; dokud o věci nerozhodne rada okresního národního výboru; nesmí být usnesení vykonáno. Z týchž důvodů je předseda povinen zastavit výkon rozhodnutí nebo opatření referenta nebo usnesení komise a oznámit to radě místního národního výboru, která pak rozhodne, zda pokud zastavené rozhodnutí (opatření, usnesení) může být vykonáno.
(7)	Předseda je služebním představeným zaměstnanců místního národního výboru.
(8)	Předseda je za svou činnost odpověden plenárnímu zasedání a radě; je povinen řídit se příkazy a pokyny předsedy okresního národního výboru a ministra vnitra.
(9)	Předsedu zastupuje náměstek (náměstkové).

§ 13.

Referenti.

(1)	Referenti vyřizují běžné věci svých referátů. V kterých věcech mohou rozhodovat a činit opatření jménem rady, stanoví § 23.
(2)	Referenti jsou povinni předložiti radě k projednání věci zásadního politického významu, i když by o nich jinak mohli rozhodnout sami.
(3)	Referenti mohou se souhlasem rady zmocnit v mezích svých oprávnění zaměstnance místního národního výboru, aby rozhodovali a činili opatření z jejich příkazu.
(4)	Referenti nemají náhradníky a zastupují se navzájem. Způsob zastupování upraví rada.
(5)	Referenti jsou povinni říditi se směrnicemi a pokyny okresního národního výboru a krajského národního výboru, zejména též jejich referentů, a směrnicemi a pokyny věcně příslušných ministrů a ústředních úřadů.
(6)	Referenti jsou za svou činnost odpovědni plenárnímu zasedání a radě.

§ 14.

Vnitřní organisace.

Účinnost místního národního výboru se rozděluje do referátů. Jsou to:

referát pro všeobecné vnitřní věci, II. plánovací referát, III. bezpečnostní referát, IV. referát pro školství, osvětu a tělesnou výchovu, V. referát práce a sociální péče. VI. zdravotní referát, VII. finanční referát, VIII. hospodářský referát, IX. zemědělský referát, X. referát pro vnitřní obchod a výživu, XI. technický referát.

§ 15.

Komise.

(1)	Aby byla zajištěna účast co nejširších vrstev občanstva na pracích místního národního výboru, zřizuje si místní národní výbor komise, které mají především mobilisovat občanstvo k provádění těchto prací.
(2)	Místní národní výbor si zřizuje především takové komise, jejichž účelem je zajistit splnění určitého úkolu.
(3)	Komise dávají radě a referentům odborné rady a posudky.
(4)	Jednotlivé komise mají rozhodovací pravomoc, jen když tak stanoví zákon nebo jiný předpis. V některých případech může rada pověřit komise rozhodovací pravomocí, stanoví § 24.
(5)	Pro jednotlivé odlehlé části obce může plenární zasedání zřídit se schválením okresního národního výboru obvodní komise a svěřit jim též provádění některých úkolů.
(6)	Všeobecné zásady pro složení a práci komisí stanoví ministerstvo vnitra. Zvláštní předpisy o složení a práci jednotlivých komisí mohou vydat věcně příslušné ústřední úřady v dohodě s ministerstvem vnitra.

§ 16.

Jednání.

(1)	Místní národní výbor se schází k plenárním zasedáním nejméně jednou za dva měsíce. Plenární zasedání jsou zpravidla veřejná. Plenární zasedání musí být mimořádně svoláno, usnese-li se na tom rada nebo žádá-li to alespoň čtvrtina členů místního národního výboru a uvede při tom předmět jednání nebo nařídí-li tak okresní národní výbor.
(2)	Schůze rady se konají aspoň dvakrát za měsíc a mohou býti neveřejné.
(3)	Schůze komisí se konají podle potřeby.
(4)	Plenární zasedání a sborové složky se mohou platně usnášet, je-li přítomna více než polovina všech členů. Nesejde-li se dostatečný počet členů, svolá je předsedající znovu k projednání téhož pořadu; mohou se pak platně usnášet za přítomnosti jedné třetiny všech členů.
(5)	Plenární zasedání a sborové složky se usnášejí prostou většinou hlasů přítomných, pokud zvláštní předpisy nestanoví vyšší většinu.
(6)	Podrobnější předpisy o jednání a o způsobu práce místního národního výboru vydá ministerstvo vnitra.

§ 17.

Sdružování.

(1)	Místní národní výbory se mohou sdružit souhlasnými usneseními svých plenárních zasedání, která schválí okresní národní výbor, ke společnému obstarávání některých záležitostí nebo k sledování společných zájmů nebo k provádění určitých úkolů nebo služeb.
(2)	K témuž účelu mohou být místní národní výbory také sdruženy rozhodnutím krajského národního výboru.
(3)	pokud několik místních národních výborů používá společně jednoho nebo několika zaměstnanců k provádění svých úkolů, má se za to, že byly k tomuto provádění podle odstavce 2 sdruženy.
(4)	Podrobnosti o dobrovolném i nuceném sdružování a o společném používání zaměstnanců upraví ministerstvo vnitra.

Oddíl 2.

Zvláštní ustanovení pro jednotlivé kategorie místních národních výborů. (§ 18-26)

§ 18.

Kategorie místních národních výborů.

(1)

Místní národní výbory se dělí na čtyři kategorie. Zásadně patří místní národní výbory

a)	do kategorie v obcích do 600 obyvatel,
b)	do druhé kategorie v obcích s počtem obyvatel od 601 do 2.000,
c)	do třetí kategorie v obcích s počtem obyvatel od 2.001 do 6.000;
d)	do čtvrté kategorie v obcích s více než 6.000 obyvateli.

(2)

Krajský národní výbor může na návrh okresního národního výboru přeřadit místní národní výbor podle hospodářské skladby obce, povahy úkolů místního národního výboru a podle stavu a početnosti kádrů lidové správy v obci do vyšší nebo do nižší kategorie. Podrobnosti upraví ministerstvo vnitra.

(3)

Počet obyvatelů se zjišťuje podle výsledku národního sčítání. Dokud nebude výsledek znám, zjistí se podle soupisu provedeného v českých zemích dne 22. května 1947 a na Slovensku podle soupisu ze dne 4. října 1946. V pochybnostech rozhoduje krajský národní výbor.

§ 19.

Počet členů.

(1)	Místní národní výbory první kategorie mají 15 členů, druhé kategorie 24 členů, třetí kategorie 30 členů a čtvrté kategorie 36 členů.
(2)	Krajský národní výbor může výjimečně, pokud je toho třeba vzhledem k stavu a početnosti kádrů lidové správy v obci, snížit počet členů místního národního výboru v nejmenších obcích první kategorie, avšak nikoli pod 9.
(3)	Krajský národní výbor může vzhledem k stavu a početnosti kádrů lidové správy v obci zvýšit počet členů místního národního výboru, a to u první kategorie nejvýše na 20, u druhé kategorie nejvýše na 30, u třetí kategorie nejvýše na 36 a u čtvrté kategorie nejvýše na 48.

§ 20.

Počet členů rady.

(1)	Rada místního národního výboru první kategorie má 5 členů, druhé kategorie 7 členů, třetí kategorie 9 členů a čtvrté kategorie 11 členů.
(2)	Krajský národní výbor může výjimečně, pokud je toho třeba vzhledem k stavu a početnosti kádrů lidové správy v obci, snížit počet členů rady u místních národních výborů první kategorie, avšak nikoli pod 3.

§ 21.

Počet náměstků.

Předseda místního národního výboru první a druhé kategorie má jednoho náměstka, třetí a čtvrté kategorie dva náměstky.

§ 22.

Rozdělení referátů.

(1)

U místního národního výboru první kategorie se rozdělují referáty mezi pět referentů zásadně takto:

1.	Předseda obstarává práce referátu pro všeobecné vnitřní věci, plánovacího referátu a bezpečnostního referátu.
2.	Náměstek předsedy obstarává práce zemědělského referátu.
3.	Třetí referent vykonává práce finančního referátu.
4.	Čtvrtý referent obstarává práce referátu pro školství, osvětu a tělesnou výchovu, referátu práce a sociální péče a zdravotního referátu.
5.	Pátý referent obstarává práce hospodářského referátu, referátu pro vnitřní obchod a výživu a technického referátu.

(2)

U místních národních výborů druhé kategorie se rozdělují referáty mezi sedm referentů zásadně takto:

1.	Předseda obstarává práce referátu pro všeobecné vnitřní věci, plánovacího referátu a bezpečnostního referátu.
2.	Náměstek předsedy obstarává práce zemědělského referátu.
3.	Třetí referent obstarává práce finančního referátu.
4.	Čtvrtý referent obstarává práce referátu pro školství, osvětu a tělesnou výchovu.
5.	Pátý referent obstarává práce referátu práce a sociální péče a zdravotního referátu.
6.	Šestý referent obstarává práce hospodářského referátu a technického referátu.
7.	sedmý referent obstarává práce referátu pro vnitřní obchod a výživu.

(3)

Jiné rozdělení referátů, než je uvedeno v odstavcích 1 a 2, je přípustné jenom se souhlasem okresního národního výboru.

(4)

U místního národního výboru třetí kategorie se rozdělují referáty mezi devět referentů podle místních potřeb a podmínek; předseda obstarává však práce referátu pro všeobecné vnitřní věci a zpravidla též práce plánovacího referátu.

(5)

U místního národního výboru čtvrté kategorie je určen pro každý referát zvláštní referent; předseda však obstarává vždy práce referátu pro všeobecné vnitřní věci.

§ 23.

Způsob rozhodování rady a referentů.

(1)	Rada místního národního výboru první a druhé kategorie rozhoduje zásadně ve sboru. Se schválením okresního národního výboru může však pověřit jednotlivé referenty, aby v jednotlivých druzích případů rozhodovali nebo činili opatření jejím jménem.
(2)	Rada místního národního výboru třetí kategorie rozhoduje ve sboru, avšak může sama pověřit referenty rozhodovací pravomocí, a to jak pro jednotlivé druhy případů, tak i všeobecně pro obor celého referátu nebo jeh o části. Referenti pak rozhodující a činí opatření jménem rady.
(3)	Rada místního národního výboru čtvrté kategorie rozhoduje zásadně prostřednictvím referentů. Referenti rozhodují a činí opatření jménem rady v rozsahu svých referátů ve všech věcech s výjimkou těch, které toto nařízení nebo jiné předpisy vyhrazují výslovně radě nebo předsedovi.

§ 24.

Pověřování komisí rozhodovací pravomocí.

Rada místního národního výboru čtvrté kategorie může výjimečně pověřit komisi rozhodovací pravomocí v rozsahu, který sama určí.

§ 25.

Důvěrníci lidové správy.

(1)	Důvěrníky zřídí místní národní výbory třetí a čtvrté kategorie. Podle potřeby mohou důvěrníky zřídit též místní národní výbory druhé kategorie.
(2)	Důvěrníky ustanovuje rada z osob, které se dobrovolně k této práci přihlásí, a to zpravidla na návrh složek Národní fronty (organisací politických, odborových, družstevních, kulturních a tělovýchovných a organisací mládeže).
(3)	Ministerstvo vnitra vydá pokyny o úkolech, způsobu práce a schůzích důvěrníků.

§ 26.

Místní a újezdní tajemník.

(1)	U všech místních národních výborů třetí a čtvrté kategorie a u těch místních národních výborů druhé a první kategorie, které určí krajský národní výbor, ustanoví místní národní výbor na plenárním zasedání místního tajemníka; potvrzuje ho předseda okresního národního výboru.
(2)	Místní tajemník je politickým a odborným pomocníkem a poradcem místního národního výboru, zvláště jeho předsedy. Pomáhá místnímu národnímu výboru zejména utužovat spojení s lidem, organisovat hovory s lidem a síť důvěrníků a rozvíjet činnost komisí. Pomáhá předsedovi při výkonu jeho působnosti a zastupuje ho v jeho funkci služebního představeného zaměstnanců. Všichni zaměstnanci místního národního výboru jsou podřízeni místnímu tajemníku.
(3)	Místní tajemník je zaměstnancem místního národního výboru.
(4)	Místní tajemník tajemník je povinen být přítomen na plenárních zasedáních místního národního výboru a účastnit se schůzí rady.
(5)	U místních národních výborů, u nichž nebude ustanoven místní tajemník, je politickým a odborným pomocníkem a poradcem místního národního výboru újezdní tajemník.

ČÁST III.

Ustanovení přechodná a závěrečná. (§ 27-31)

§ 27.

(1)	V době, dokud nebudou místní národní výbory zvoleny ve volbách, jmenují jejich členy okresní národní výbory na návrh místního nebo okresního akčního výboru Národní fronty. Změna ve složení má být zpravidla projednána s občanstvem na veřejné schůzi.
(2)	Dokud způsob odvolání členů místního národního výboru nebude upraven zákonem, odvolává členy místního národního výboru okresní národní výbor na návrh místního nebo okresního akčního výboru Národní fronty.

§ 28.

Opatření, provedená k přípravě nové organisace místních národních výborů před účinností tohoto nařízení, jsou platná, pokud jsou ve shodě s jeho ustanoveními.

§ 29.

Až do nové úpravy pracovníků a platových poměrů státních zaměstnanců zůstávají nedotčeny dosavadní předpisy o zaměstnancích místních národních výborů, pokud neodporují ustanovením tohoto nařízení.

§ 30.

Platnosti pozbývají všechny předpisy, které odporují tomuto nařízení nebo které jím byly nahrazeny, zejména předpisy o vnitřní organisaci místních národních výborů.

§ 31.

Tato nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede je ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Zápotocký v. r.

Nosek v. r.