Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

149/1950 Sb. znění účinné od 24. 11. 1950

149

 

Vyhláška ministra dopravy

 

ze dne 24. listopadu 1950

 

o úplném znění zákona o národních dopravních podnicích.

 

Podle čl. VI zákona č. 148/1950 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních dopravních podnicích, vyhlašuji v příloze úplné znění zákona č. 311/1948 Sb., o národních dopravních podnicích, jak vyplývá z pozdějších předpisů čl. I. zákona č. 148/1950 Sb., s připojením čl. II až V a VII tohoto zákona.

Petr v. r.

Příloha vyhlášky č. 149/1950 Sb.

Úplné znění zákona č. 311/1948 Sb., jak vyplývá z pozdějších předpisů a předpisů čl. I zákona č. 148/1950 Sb.

 

ZÁKON

 

ze dne 22. prosince 1948, č. 311 Sb.,

o národních dopravních podnicích,

ve znění zákona ze dne 25. října 1950, č. 148 Sb.

 

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

 

ČÁST PRVNÍ.

 

Znárodnění některých dopravních podniků.

 

§ 1.

 

Rozsah znárodnění.

 

(1) Dnem vyhlášení tohoto zákona se znárodňují zestátněním: 1. nestátní dráhy pro veřejnou přepravu, 2. podniky pro pravidelnou silniční motorovou dopravu osob a nákladů, 3. podniky pro pravidelnou leteckou dopravu a 4. podniky společností:

a)

Československé plavební akciové společnosti Labské v Praze,

b)

Pražské paroplavební společnosti v Praze,

c)

Remorkáží na Vltavě a Labi, společnosti s r. o. v Praze,

d)

Vltavsko-Labské dopravy, společnosti s r. o. v Praze,

e)

Československé plavební akciové společnosti Oderské v Praze,

f)

Československé Dunajplavby, akc. spol. v Bratislavě,

g)

Slovenské Mořeplavby, akc. spol. v Bratislavě,

h)

Labsko-Vltavské překladištní společnosti s r. o. v Praze.

(2) Znárodnění podle odstavce 1 č. 1 až 3 se nevztahuje na dopravní podniky, které byly dne 1. prosince 1948 ve vlastnictví nebo správě (národní správě) svazků lidové správy nebo na nichž jsou svazky lidové správy majetkově zúčastněny alespoň polovinou.

(3) Ministr dopravy vyhlásí s účinkem doporučení v Úředním listě, které jednotlivé dráhy a podniky byly znárodněny podle odstavce 1 č. 1 až 3.

(4) Znárodněním nabývá stát vlastnictví k veškerému majetku znárodněných podniků.

(5) O rozsahu znárodnění rozhoduje ministr dopravy, který může vyjmout jednotlivé majetkové části nebo práva ze znárodnění, pokud jich není třeba k provozu některého národního dopravního podniku ( § 7), a ponechat je dosavadnímu vlastníku, jemuž může zároveň uložit podmínky, zejména podmínku, že do stanovené lhůty zřídí ve prospěch některého národního dopravního podniku služebnosti nebo užívací práva..

(6) Pro řízení o zjištění rozsahu znárodnění neplatí ustanovení vládního nařízení č. 8/1928 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení).

 

§ 2.

 

Opatření o znárodněném majetku.

 

(1) Ministr dopravy určí a vyhlásí v Úředním listě, které jednotlivé dráhy a podniky ( § 1 odst. 1)

a)

se začleňují do národních dopravních podniků ( § 7),

b)

se začleňují za náhradu podle § 3 na ně připadající do jiného národního podniku než národního podniku dopravního,

c)

se přenechávají rovněž za náhradu podle § 3 na ně připadající ke zřízení komunálních podniků podle zákona č․ 199/1948 Sb., o komunálních podnicích.

(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 písm.

a)

učiní ministr dopravy v dohodě s ministrem financí, rozhodnutí podle odstavce 1 písm.

b)

v dohodě s příslušným ministrem a ministrem financí, rozhodnutí podle odstavce 1 písm.

c)

v dohodě s ministry vnitra a financí.

(3) Pokud znárodněného majetku není třeba k účelům uvedeným v odstavci 1, může jej ministr dopravy v dohodě s ministrem financí a příslušným ministrem:

a)

přenechati za náhradu připadající podle § 3 na tento majetek svazkům lidové správy k jiným účelům než k vytvoření komunálního podniku, lidovým družstvům nebo jiným právnickým osobám,

b)

převésti do působnosti jiného ministra, aby jej začlenil do podniků, ústavů nebo zařízení, na něž se vztahuje jeho působnost.

(4) Týká-li se rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) a b) nebo odstavce 3 písm. b) začlenění nebo přenechání dopravních podniků místního významu, o které se ucházely svazky lidové správy pro zřízení komunálního podnik u, učiní je ministr dopravy též v dohodě s ministrem vnitra.

 

§ 3.

 

Náhrada.

 

(1) Za znárodněný majetek ( § 1) přísluší náhrada; platí o ní přiměřeně ustanovení § § 7 až 11 dekretu presidenta republiky č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících (dále jen "dekret"), s těmito odchylkami:

1.

Náhrada za znárodněný majetek drah, které požívají nebo požívaly výhody poshovění úhrady provozních schodků a zálohování výdajů [ § 156 odst. 1 písm. a) věta druhá zákona č. 86/1937 Sb., o drahách], smí činit nejvýše jmenovitou hodnotu neslosovaných přednostních akcií a náleží toliko držitelům těchto akcií; právní jednání o převodech vlastnictví přednostních akcií drah na stát, uskutečněná v době dvou let před účinností tohoto zákona, jsou právě neúčinná, jde-li o dráhy, za které stát poskytuje náhradu podle tohoto zákona.

2.

Náhrada za znárodněný majetek podniků uvedených v § 1 odst. 1 č. 2 až 4, který náleží akciovým společnostem nebo společnostem s r. o., nesmí přesahovat jmenovitou hodnotu akcií nebo kmenových vkladů. Do obecné ceny tohoto majetku se nezapočítává hodnota majetku, určeného pro účely sociální a kulturní péče o zaměstnance podniku. Od obecné ceny se odečítá obecná cena majetkových částí, které stát opatřil z vlastních prostředků a odevzdal vlastníku podniku do vlastnictví, jakož i poměrná část obecné ceny majetkových částí, na jejichž pořízení, opravu nebo obnovu poskytl stát podniku peněžitý příspěvek, která odpovídá poměru tohoto příspěvku státu k celkovým nákladům.

(2) Náhrada se neposkytuje za znárodněný majetek, který ke dni znárodnění vlastnicky náležel nebo náleží osobám fysickým, jež byly nebo budou právoplatně odsouzeny soudy pro zločin nebo přečin spáchaný do dne znárodnění

a)

po 5. květnu 1945 podle zákona č. 50/1923 Sb., na ochranu republiky, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících,

b)

podle § 43 dekretu,

c)

podle zákona č. 15/1947 Sb., o stíhání černého obchodu a podobných pletich,

d)

podle zákona č. 27/1947 Sb., o trestní ochraně provádění dvouletého hospodářského plánu,

e)

podle zákona č. 165/1946 Sb., o trestní ochraně národních podniků, znárodněných podniků a podniků pod národní správou, nebo

f)

podle zákona č. 231/1948 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky.

 

§ 4.

 

Přechod závazků.

 

(1) V závazky znárodněných podniků vstupují podniky, do nichž bude začleněn znárodněný majetek ( § 2). Ustanovení § § 5, 5a a 6 dekretu platí tu obdobně, při čemž tam, kde podle tohoto dekretu vyvíjí působnost ve věcech upravených tímto zákonem ministru dopravy.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na závazky znárodněných drah z poshovění úhrady provozních schodků a zálohování výdajů; tyto závazky převezme stát, pokud nebyly již uhrazeny z prostředků dosavadního státního podniku "Československé státní dráhy" a nedojdou úhrady z majetku dotčených drah.

 

§ 5.

 

Zatímní správa.

 

(1) Znárodněné podniky ponechá ministr dopravy, dokud nebudou učiněna opatření podle § 2, v zatímní správě dosavadních vlastníků, pokud již nejsou ve správě státu. O zatímní správě platí přiměřeně ustanovení § § 20 až 22 dekretu presidenta republiky č. 5/1945 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě, po případě ustanovení nařízení Slovenské národní rady č. 50/1945 Sb. n. SNR, o národní správě, při čemž dozorčím orgánem je ministerstvo dopravy. Ministerstvo dopravy je tímto dozorčím orgánem také ve vztahu ke znárodněným podnikům, do nichž byla zavedena národní správa.

(2) Práva a závazky vzniklé v době zatímní správy znárodněného podniku náležejí k jeho majetkové podstatě.

(3) Výtěžky (důchody) dosažené ze znárodněných majetkových podstat ( § 1 odst. 1) až do dne účinnosti začlenění nebo přenechání podle § 2 odst. 1 a 3 jsou součástí základu pro vyměření daně důchodové, všeobecné i zvláštní daně výdělkové a daně rentové posledního vlastníka znárodněné majetkové podstaty před jejím znárodněním.

 

§ 6.

 

Zánik společností.

 

(1) Pokud znárodněné podniky náležejí akciovým společnostem nebo společnostem s r. o., zaniknou tyto společnosti bez likvidace dnem, který určí ministr dopravy a vyhlásí v Úředním listě. Na návrh ministerstva dopravy provedou příslušné soudy jejich výmaz v obchodním (firemním) rejstříku, odvolajíce se na tento zákon.

(2) Zánikem společností podle odstavce 1 přechází nárok na náhradu podle § 3 po předchozí úhradě nedoplatků osobních daní a dávek bývalých vlastníků na držitele akcií nebo závodních podílů; ustanovení § 3 odst. 1, č. 1 zůstává nedotčeno.

 

ČÁST DRUHÁ.

 

Národní dopravní podniky.

 

Oddíl I.

 

Všeobecná ustanovení.

 

§ 7.

 

Zřízení národních podniků.

 

(1) Dnem, který stanoví vláda a vyhlásí ministr dopravy ve Sbírce zákonů, se zřizují tyto národní dopravní podniky (v dalším jen "národní podniky"): 1. "Československé státní dráhy, národní podnik" se sídlem v Praze, 2. "Československá státní automobilová doprava, národní podnik" se sídlem v Praze, 3. "Československá plavba labská, národní podnik" se sídlem v Praze, 4. "Československá plavba oderská, národní podnik" se sídlem v Ostravě, 5. "Československá plavba dunajská, národní podnik" se sídlem v Bratislavě, 6. "Československé aerolinie, národní podnik" se sídlem v Praze.

(2) Vláda může nařízením změnit jméno, sídlo nebo předmět podnikání národních podniků, jednotlivé národní podniky sloučit nebo zrušit, po případě z jejich majetkových podstat zřídit nové národní podniky a určit jim jméno, sídlo a předmět podnikání.

 

§ 8.

 

Majetková podstata.

 

(1) Ministr dopravy začlení v dohodě s ministrem financí do národních podniků

a)

znárodněné majetkové podstaty uvedené v § 2 odst. 1 písm. a),

b)

dosavadní státní podniky "Československé státní dráhy" a "Československé aerolinie",

c)

jiný státní majetek.

(2) Začlenění majetku uvedeného v odstavci 1 písm. c) provede ministr dopravy také v dohodě s ministrem, jehož správě tento majetek podléhá; majetek nebo jeho části, které jsou konfiskovány podle dekretu presidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, nebo které jsou spravovány Fondem národní obnovy podle § 16 zákona č. 128/1946 Sb., o neplatnosti některých majetkově právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících, ministr dopravy určí a do národních podniků včlení též v dohodě s ministrem vnitra přiměřeně podle předpisů o přídělu konfiskovaného majetku.

(3) Národní podnik, do něhož se včleňuje státní majetek [odstavec 1 písm. b) a c)] vstupuje ke dni začlenění tohoto majetku v závazky k němu náležející a stát je těchto závazků zproštěn.

(4) Ministr dopravy může v dohodě s ministrem financí do národních podniků již zřízených začlenit též jiný národní majetek nebo převést na ně závazky patřící k národnímu majetku; náleží-li takový majetek nebo závazky do pravomoci jiného ministra, učiní tak v dohodě s tímto ministrem. Naopak může ministr dopravy v dohodě s ministrem financí vyjmout jednotlivé majetkové části nebo závazky z národních podniků zřízených podle tohoto zákona a v dohodě s věcně příslušným ministrem je převést do jeho pravomoci, aby o nich učinil opatření ve vlastním oboru působnosti.

(5) Části majetkových podstat na státních civilních letištích ve vlastnictví státu, používané dosavadním státním podnikem "Československé aerolinie", budou dány národnímu podniku "Československé aerolinie" toliko do užívání, a to za podmínek, jež stanoví ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem financí, a jde-li o části majetkových podstat, jež jsou používány též vojenskou správou, také v dohodě s ministerstvem národní obrany.

(6) O náhradě za majetek konfiskovaný podle dekretu č. 108/1945 Sb. nebo spravovaný Fondem národní obnovy podle § 16 zákona č. 128/1946 Sb. platí přiměřeně ustanovení § § 7 až 11 dekretu s výjimkou ustanovení § 10 odst. 3 téhož dekretu; Fond národní obnovy zatíží Fond znárodněného hospodářství částkou rovnající se úhradě za konfiskovanou majetkovou podstatu takto vypočtenou.

(7) Ministr dopravy může v dohodě s ministrem financí naříditi, aby národní dopravní podniky převedly na Fond znárodněného hospodářství své vázané vklady.

(8) Vláda určí, jak se vyrovná zůstatek vzájemných nároků mezi Fondem národní obnovy a Fondem znárodněného hospodářství.

 

§ 9.

 

Správa majetku.

 

(1) Vlastníkem majetku národního podniku je stát; národnímu podniku je takový majetek svěřen do správy. Ve věcech tohoto majetku národní podnik vystupuje a jedná vlastním jménem.

(2) Pokud není jinak stanoveno, zapisuje se ve veřejných knihách, úředních rejstřících nebo seznamech vedených podle československého práva jako vlastník nemovitosti nebo práva, které má národní podnik ve správě, československý stát s vyznačením tohoto národního podniku.

(3) Pokud jde o majetek začleněný do národního podniku podle § 8, konají se zápisy na návrh tohoto národního podniku podle listiny, kterou o tom vydá ministerstvo dopravy nebo jím pověřený orgán.

(4) Národní podnik nesmí zcizit části majetku svěřeného do jeho správy, které jsou určeny k tomu, aby jich trvale užíval. Jednání příčící se tomuto zákazu nemají právních následků.

(5) K majetkovým částem uvedeným v odstavci 4 nemohou třetí osoby nabýt zástavních nebo jiných věcných práv ať knihovních nebo neknihovních.

(6) Výjimky ze zákazu zcizení podle odstavce 4 a zákazu zatížení podle odstavce 5 povoluje ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem financí.

(7) Závazky národního podniku lze uspokojit toliko z majetku jemu svěřeného do správy, který není určen k tomu, aby ho národní podnik trvale užíval.

(8) Z majetku, který má národní podnik ve správě, nelze žádati ani dosíci uspokojení pohledávek za státem.

 

§ 10.

 

Právní postavení.

 

(1) Národní podniky jsou samostatné právnické osoby.

(2) Národní podniky se zapisují do podnikového rejstříku. V návrhu zápisu do tohoto rejstříku uvede národní podnik název, den zřízení, sídlo a způsob jeho zastupování a podpisování.

(3) Národnímu podniku "Československá státní automobilová doprava" přísluší právo vyvlastnění v rozsahu nezbytně nutném pro jeho vybudování a řádný provoz podle obdoby předpisů pro vyvlastnění k účelům drážním.

 

§ 11.

 

Předmět podnikání.

 

(1) Předmětem podnikání národních podniků je doprava osob a věcí.

(2) Národní podniky mohou vykonávat a obstarávat, a to třeba i ve zvláštních pomocných závodech, samostatně všechny práce a pomocné úkony, jež slouží předmětu jejich podnikání nebo vybudování a udržování jejich zařízení, i když by jinak k nim bylo třeba živnostenského oprávnění. Tyto zvláštní pomocné závody a vedlejší činnosti blíže vymezí organisační statut, ( § 25).

 

Oddíl II.

 

Hospodářství národních podniků.

 

§ 12.

 

Zásady hospodaření.

 

(1) Národní podniky se řídí zásadami socialistického hospodářství. Jsou zejména povinny plnit úkoly stanovené jednotným hospodářským plánem co nejlépe a nejhospodárněji, zvyšovat produktivitu práce, pečovat o technický a hospodářský rozvoj dopravy a tím zlepšovat své služby pracujícímu lidu. Přitom dbají, aby se úsilí o dosažení příznivých výsledků v plnění plánovaných úkolů a v úsporném hospodaření opíralo o socialistické uvědomění zaměstnanců v nich pracujících a o závislost jejich hmotných zájmů na těchto výsledcích.

(2) Činnost národního podniku je určována jeho podnikovým plánem. Podnikové plány jsou svým obsahem součástí jednotného hospodářského plánu.

(3) Národní podnik je povinen hospodařit podle rozpočtu, který je základem finančního plánu tvořícího součást jeho podnikového plánu.

(4) Finanční hospodaření národních podniků upravují zvláštní předpisy.

(5) Národní podnik je povinen převzít úkoly, požadované během hospodářského období a nepředvídané podnikovým plánem, i když by jejich plnění zhoršovalo plánované výsledky národního podniku, bude-li to v naléhavém veřejném zájmu a ministr dopravy v dohodě s ministrem-předsedou státního úřadu plánovacího a s ministrem financí to národnímu podniku uloží.

 

§ 13.

 

Provozní společenství.

 

(1) Při plnění svých úkolů jsou národní podniky všech odvětví ( § 7 odst. 1) povinny v provozu spolupracovat tak, aby bylo co nejhospodárněji využito všech jejich provozních zařízení a pracovních sil a aby bylo dosaženo s nejmenšími náklady co největší výkonnosti národních podniků jako hospodářského účelového celku (provozní společenství). Národní podniky jsou zejména povinny vzájemně se doplňovat jednotlivými správními, provozními a přepravními úkony, pracemi a dodávkami, a obstarávat je, pokud možno, podle jednotných zásad.

(2) Ministerstvo dopravy může po slyšení příslušného orgánu jednotné odborové organisace národním podnikům také uložit společné obstarávání určitých úkonů, prací a dodávek.

(3) Vzájemné úkony, práce a dodávky si národní podniky účtují podle dohody zásadně ve výši vlastních nákladů; nedojde-li mezi nimi k dohodě, rozhodne ministerstvo dopravy.

 

Oddíl III.

 

Organisace národních podniků.

 

§ 14.

 

Zásady organisace.

 

(1) Organisace národního podniku se musí přizpůsobovat zásadám socialistického hospodářství, musí zajišťovat dokonalou spolupráci a umožňovat úspěšné plnění plánovaných úkolů.

(2) Vedení národního podniku a jeho organisačních útvarů přísluší vždy jedinému vedoucímu, který má samostatnou rozhodovací pravomoc.

 

§ 15.

 

Ředitel.

 

(1) V čele národního podniku je ředitel, který vede jeho činnost, zastupuje národní podnik a jedná jeho jménem. Rozhoduje samostatně o všech věcech národního podniku, pokud v jednotlivých případech není stanoveno, že potřebuje ke svému rozhodnutí předchozího souhlasu ministra dopravy nebo jiného orgánu. Je přímo podřízen ministru dopravy a jemu odpovídá za splnění svých povinností.

(2) Za úspěšné splnění plánu a zejména za jeho žádoucí překročení je ředitel, pokud se o to zasloužil, zvlášť odměňován podle směrnic, které vydá ministr dopravy v dohodě s ministrem financí, ministrem práce a sociální péče a s příslušným orgánem jednotné odborové organisace.

(3) Ředitele jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra dopravy po slyšení příslušného orgánu jednotné odbo rové organisace.

(4) Ředitelem může býti toliko československý občan, který musí být lidově demokratickému řádu oddaný, občansky a mravně bezúhonný a k plnění této funkce schopný.

(5) Ředitel nesmí vykonávat zaměstnání, funkci nebo činnost, které jsou v rozporu se zájmy národního podniku.

(6) Ředitel slíbí ministru dopravy, že bude svědomitě plnit své povinnosti v souladu se zájmy státu; slib zároveň potvrdí písemně.

(7) Prohlášení, kterým se ředitel vzdává své funkce, bere na vědomí ministr dopravy, čímž vzdání nabývá účinnosti.

(8) Dnem slibu se ředitel ujímá své funkce a stává se zaměstnancem národního podniku, pokud jím nebyl již dříve. Jeho pracovní poměr zaniká dnem, kdy byl odvolán, nebo dnem, kdy bylo vzato na vědomí, že se vzdává funkce. Nedošlo-li k zániku pracovního poměru za okolností, pro které by jinak bylo lze pracovní poměr zrušit předčasně, přísluší řediteli plat po dobu odpovídající výpovědní lhůtě stanovené obecnými předpisy.

(9) Na jmenování a odvolání ředitele se nevztahují předpisy o spolupůsobení závodního zastupitelstva při přijímání a zařazování zaměstnanců na pracovní místa, po případě předpisy o souhlasu závodního zastupitelstva při propouštění zaměstnanců; k jeho jmenování a odvolání také není potřebí souhlasu orgánu jinak nutného při sjednávání a rozvázání pracovního poměru.

 

§ 16.

 

Zastupování ředitele.

 

(1) Ředitele zastupuje v době jeho nepřítomnosti nebo zaneprázdnění v plném rozsahu jeho pravomoci zástupce, jehož jmenuje a odvolává ředitel se souhlasem ministra dopravy; podrobnosti stanoví statut národních podniků ( § 25). Na ustanovení zástupce ředitele se nevztahují předpisy o spolupůsobení závodního zastupitelstva při zařazování zaměstnanců na pracovní místa.

(2) Statut národních podniků ( § 25) stanoví také, které další osoby a v jakém rozsahu mohou jednat jménem národního podniku.

 

§ 17.

 

Zápis ředitele a zástupce do podnikového rejstříku.

 

Národní podnik ohlásí k zápisu do podnikového rejstříku svého ředitele a jeho zástupce. Tyto osoby se podepíší před soudem nebo podají svůj podpis v ověřené formě. Za národní podnik podpisují tak, že k vytištěnému nebo kýmkoliv napsanému názvu národního podniku připojí svůj podpis.

 

§ 18.

 

Podnikový hospodář.

 

(1) V národním podniku musí být ustanoven podnikový hospodář. Jeho povinností je dbáti zejména, aby národní podnik hospodařil v souhlase se svým rozpočtem a plnil uložené úkoly co nejhospodárněji. Setrvá-li ředitel přes jeho upozornění na původním rozhodnutí, jež ohrožuje docílení hospodářského výsledku určeného rozpočtem, je podnikový hospodář povinen podat o tom zprávu ministru dopravy.

(2) Podnikového hospodáře jmenuje a odvolává ředitel se souhlasem ministra dopravy. Ustanovení § 16 odst. 1 věty druhé platí tu obdobně.

 

§ 19.

 

Odpovědnost.

 

Ředitel a osoby, které zastupují národní podnik nebo obstarávají jeho věci, odpovídají za škodu jimi způsobenou národnímu podniku. Náhrada se na nich vymáhá pořadem práva.

 

Oddíl IV.

 

Rozvoj výrobních sil a zvyšování produktivity práce.

 

§ 20.

 

V zájmu rozvoje výrobních sil a zvyšování produktivity práce musí národní podniky pečovat o prohloubení plánování, zabezpečovat podmínky soustavného a všeobecného vzestupu úrovně dopravy, zdokonalovat organisaci práce, pečovat o výběr, rozmístění a růst kádrů a podporovat socialistické soutěžení, zejména údernictví a zlepšovatelské hnutí.

 

Oddíl V.

 

Zaměstnanci.

 

§ 21.

 

Pracovní (služební), mzdové (platové)

a pensijní poměry zaměstnanců.

 

(1) Zaměstnanci v podnicích, z nichž se zřídí národní podniky ( § 7 odst. 1), jakož i státní zaměstnanci, které určí ministerstvo dopravy ke službám v národních podnicích, přecházejí do služeb národního podniku, který byl zřízen z podniku je zaměstnávajícího nebo k jehož službám byli určeni, a stanou se zaměstnanci tohoto národního podniku.

(2) Pracovní a mzdové poměry zaměstnanců národních podniků upraví národní podniky pracovními a mzdovými řády, jež schválí ministerstvo sociální péče. Pokud tito zaměstnanci byli dosud v pragmatikálním nebo regulovaném služebním poměru, upraví vláda nařízením nově jejich pensijní a úrazové zabezpečení.

(3) Pokud tento zákon nebo předpisy podle něho vydané nestanoví jinak, jsou zaměstnanci národního podniku přijímáni a na pracovní místa zařazováni po projednání se závodním zastupitelstvem. K jejich propuštění je třeba souhlasu tohoto orgánu.

(4) Než budou vydány předpisy podle odstavce 2, zůstávají zaměstnanci, kteří byli dosud v pragmatikálním nebo regulovaném služebním poměru, nadále vyňati z národního pojištění důchodového a platí pro jejich pensijní a úrazové zaopatření, jakož i pro jejich pracovní (služební) a mzdové (platové) poměry nadále dosavadní předpisy s výjimkou předpisů o příslušnosti k opatřením o jednotlivých zaměstnancích; tato příslušnost přechází výlučně na správní orgány národních podniků.

(5) Pensijní a úrazové zaopatření zaměstnanců dosavadního státního podniku "Československé státní dráhy" v pragmatikálním nebo regulovaném služebním poměru, jejichž činný služební poměr skončí před zřízením národních podniků "Československé dráhy" a "Československá automobilová doprava", a jejich pozůstalých zůstává nedotčeno. Řízení o věcech tohoto zaopatření upraví vláda nařízením; až do jeho vydání platí obdobně ustanovení odstavce 4.

(6) Ministři financí a dopravy a předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu určí, jakým podílem a způsobem uhradí stát a národní podniky "Československé státní dráhy" a "Československá státní automobilová doprava" náklady na úhradu dávek pensijního zaopatření, včetně platů povolených podle volné úvahy, a na úhradu dávek úrazového zaopatření zaměstnanců těchto národních podniků a jejich pozůstalých, jakož i bývalých zaměstnanců státního podniku "Československé státní dráhy" a jejich pozůstalých.

 

§ 22.

 

Podnikový fond pracujících.

 

(1) Podnícení hmotného zájmu zaměstnanců národního podniku na výsledcích v plnění podnikového plánu slouží podnikový fond pracujících (v dalším jen "fond"). Do fondu plyne podíl na zisku docíleném podle plánu a podíl na lepším hospodářském výsledku, než byl plánován; ministr dopravy může v dohodě s ministrem financí a s příslušným orgánem jednotné odborové organisace stanovit též jiný základ pro určení přídělu fondu. Při výpočtu podílu na lepším hospodářském výsledku se přihlíží k celkové výši docíleného výsledku před jeho případným zdaněním.

(2) Prostředků fondu používá ředitel po projednání s příslušným orgánem jednotné odborové organisace.

(3) Ministr dopravy stanoví v dohodě s ministrem financí a příslušným orgánem jednotné odborové organisace, který majetek a závazky národního podniku patří fondu. Majetek a závazky, patřící fondu, a jeho hospodaření se v národním podniku vykazují odděleně.

(4) Ministr dopravy v dohodě s ministrem financí stanoví lhůty pro odvody podílů (přídělu), po případě pro poskytování záloh na ně a v dohodě s příslušným orgánem jednotné odborové organisace vydá v rámci předpisů podle § 25 podrobnější směrnice o správě a provozu sociálních, zdravotních, kulturních a tělovýchovných zařízení fondů, jakož i používání prostředků těchto fondů. Ministr dopravy může v dohodě s příslušným orgánem jednotné odborové organisace také upravit vnitřní rozčlenění fondů tak, aby odpovídalo provoznímu rozsahu národního podniku a jeho organisačnímu rozčlenění.

(5) Den, kterým se v národních podnicích zřizují fondy, jakož i hospodářské období, za něž se fondům poskytují příděly, stanoví ministr dopravy v dohodě s příslušným orgánem jednotné odborové organisace. Od prvého dne tohoto období se na příslušné národní podniky nevztahují ustanovení § 24 dekretu č. 104/1945 Sb., o závodních a podnikových radách, ve znění zákona č. 188/1948 Sb., kterým se mění a doplňují některá další ustanovení dekretu presidenta republiky o závodních a podnikových radách. Nároky jednotného fondu pracujících na podíl na čistém zisku za dobu předcházející tomuto dni zůstávají nedotčeny.

 

ČÁST TŘETÍ.

 

Vrchní vedení národních podniků a dozor nad nimi.

 

§ 23.

 

Všeobecná ustanovení.

 

(1) Národní podniky jsou podřízeny vrchnímu vedení a dozoru státu.

(2) Úkoly vrchního vedení a dozoru státu podle tohoto zákona blíže určí statut národních podniků ( § 25); obstarává je ministr dopravy, pokud nejsou vyhrazeny jiným orgánům. Ministr dopravy může provedením jednotlivých úkolů pověřit národní výbory.

(3) Dozoru státu jsou národní podniky podrobeny po všech stránkách své činnosti.

(4) Nedotčeny zůstávají předpisy upravující všeobecně dozor státu na dopravní podniky, zejména předpisy upravující podnikání v jednotlivých odvětvích dopravy.

 

§ 24.

 

Ustanovení v zájmu obrany vlasti.

 

(1) Pro národní podnik "Československé státní dráhy" platí ve věcech obrany vlasti a pro jeho poměr k vojenské správě ustanovení zákona o drahách, vztahující se všeobecně na drážní podniky. Tato ustanovení platí přiměřeně též pro ostatní národní podniky; ministr dopravy v dohodě s ministrem národní obrany vydá o tom podrobnější předpisy, přihlížeje k důležitosti jednotlivého národního podniku pro obranu vlasti.

(2) Pokud z ustanovení odstavce 1 neplyne jinak, vztahují se na národní podniky ustanovení zákona č. 131/1936 Sb., o obraně státu, platná pro podniky podle něho registrované.

 

ČÁST ČTVRTÁ.

 

Závěrečná ustanovení.

 

§ 25.

 

Statut národních podniků.

 

Statut národních dopravních podniků, který vyhlásí vláda nařízením, určí národním podnikům směrnice zejména o řízení, organisaci, podnikovém plánu, práci a pracujících, péči o kádry, výrobních prostředcích, provozu a dopravních výkonech, finančním hospodaření, podnikových fondech pracujících a o vrchním vedení a dozoru státu; označí také orgány národních podniků, jichž sídlem bude určován obecný soud národních podniků, a upraví užívání jména národních podniků v cizích jazycích, státních znaků a symbolů, jakož i stejnokrojů a služebních odznaků v provozu národních podniků. Vycházejíce z ducha tohoto statutu., národní podniky postupují podle zásad do něho pojatých tak, aby splnily své poslání.

 

§ 26.

 

Osvobození od daní, dávek a poplatků.

 

(1) Právní jednání, písemnosti, podání k zápisu do veřejných knih a do podnikového rejstříku, a úřední úkony potřebné k provádění tohoto zákona nebo k přípravám takového provádění, jakož i podání národních podniků k ministerstvu dopravy jsou osvobozeny od daní, poplatků a dávek. To neplatí o obchodní činnosti národních podniků, o převodech majetku z národního podniku, jimiž se nenabývá správa svěřeného majetku ( § 9 odst. 1), a o zápisech změn do podnikového rejstříku prováděných po zápisu národního podniku.

(2) Osvobození podle odstavce 1 věty prvé se vztahuje také na převody majetku nestátních drah a jiných dopravních podniků a zařízení do vlastnictví státu, jehož stát nabyl dohodou s vlastníky po 30. září 1938, pokud příslušné daně, dávky nebo poplatky nebyly již zaplaceny.

 

§ 27.

 

Zrušovací ustanovení.

 

Pokud z tohoto zákona nevyplývá jinak, zrušuje se platnost, po případě použivatelnost všech ustanovení o věcech jím upravených, obsažených v jiných předpisech, zejména

a)

zákona č. 188/1922 Sb., jímž se upravuje poměr československé státní správy ku československým plavebním společnostem Labské a Dunajské, ve znění zákona č. 53/1929 Sb., pokud upravuje právní poměry Československé plavební společnosti Labské,

b)

zákona č. 64/1924 Sb., jímž se upravuje poměr československé státní správy k Československé akciové společnosti Oderské, s přílohou, ve znění zákona č. 136/1928 Sb., a vládního nařízení č. 459/1941 Sb., o úpravě poměrů Českomoravské plavební akciové společnosti Oderské,

c)

ustanovení § 1 vládního nařízení č. 206/1924 Sb., kterým se provádí zákon o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plnit úkoly správní, pokud se v něm za podnik spravovaný podle zásad obchodního hospodaření prohlašují Československé státní dráhy,

d)

vládního nařízení č. 159/1946 Sb., jímž se částečně mění a doplňuje vládní nařízení č. 206/1924 Sb.,

e)

vyhláška ministrů obchodu a železnic č. 16/1896 ř. z., o zřízení ministerstva železnic a o vydání nového organisačního statutu pro státní železniční správu,

f)

zákona č. 52/1943 Sl. z., o postátnění tuzemského úseku Košicko-bohumínské dráhy o likvidaci akc. spol. "Košicko-bohumínská dráha",

g)

vládního nařízení č. 155/1939 Sl. z., o zřízení Slovenské Dunajplavby, úč. spol.,

h)

vládního nařízení č. 139/1939 Sl. z., o Slovenské letecké společnosti,

ch)

nařízení Slovenské národní rady č. 72/1945 Sb. n. SNR, o zřízení ředitelství státních drah v Bratislavě a v Košicích.

 

§ 28.

 

Účinnost a provedení.

 

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení: 1) provede jej ministr dopravy se zúčastněnými členy vlády.

 

Ustanovení čl. II až V a čl. VII zákona č. 148/1950 Sb.

 

Čl. II.

 

(1) Národní podniky se zprošťují ke dni 1. ledna 1950 závazků ze zápůjček poskytnutých státem.

(2) Ministr financí se zmocňuje, aby vypořádání železničních dluhů, na které se vztahuje § 20 zákona č. 168/1949 Sb., o konečné úpravě vnitřního státního dluhu a některých jiných dluhů z doby do 31. prosince 1945, provedl na účet státu.

 

Čl. III.

 

Zástavní práva váznoucí na majetku svěřeném národním podnikům a určeném k tomu, aby ho národní podnik trvale užíval, zanikají bez náhrady a knihovní soud je vymaže na návrh národního podniku s odvoláním na tento zákon. Závazky, pro které bylo zástavní právo zřízeno, zůstávají nedotčeny. Vláda upraví nařízením, za jakých podmínek zanikají jiná věcná práva ať knihovní nebo neknihovní na tomto majetku.

 

Čl. IV.

 

Změna zápisů ve veřejných knihách vedených podle československého práva, které byly vykonány do dne počátku účinnosti tohoto zákona, se provede podle zvláštních předpisů. Úprava takových zápisů, které byly vykonány v jiných, podle československého práva vedených úředních rejstřících a seznamech, se provede podle předpisů, které vydá vláda nařízením.

 

Čl. V.

 

Dnem účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti vládní nařízení č. 123 až 128/1949 Sb., jimiž se vydávají or ganisační statuty jednotlivých národních dopravních podniků, pokud odporují tomuto zákonu.

Čl. VII.

 

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; 2) provedou jej ministři dopravy a financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

 

1)

Poznámka: Zákon č. 311/1948 Sb. nabyl účinnosti dnem 30. prosince 1948, a znění podle zákona č. 148/1950 Sb. dnem 24. listopadu 1950.

2)

Poznámka: Zákon č. 148/1950 Sb. nabyl účinnosti dnem 24. listopadu 1950.