Územní plány obcí (dále jen "územní plány") zajišťují, aby vývoj obcí byl v souladu s budováním socialismu, zejména tím, že

Při územním plánování je třeba dbát toho, aby obce byly budovány ve shodě s veřejnými potřebami a zájmy, zejména se zájmy obrany státu. Při řešení všech otázek je nutno brát zřetel na jejich vztahy ke všem složkám hospodářství, na hlediska výtvarná a na ochranu kulturních památek a přírody.

plán komunikační sítě (trasy železnic, trasy silnic širšího než místního významu a na ně navazující síť hlavních dopravních ulic a náměstí, vodní cesty);

plán rozvržení ploch, kterým se určuje využití ploch pro jednotlivé účely, zejména pro těžbu nerostů, výro bu, dopravní zařízení včetně potřebných budov (též pro letiště, poštu a telekomunikace), bydlení, veřejnou správu, služby (sociální, zdravotní a kulturní, tělesnou výchovu, distribuci) a porosty; v tomto plánu se též vyznačí plochy určené pro asanaci krajiny ( § 17 odst․ 1 zákona);

plán vodohospodářských opatření;

plánovanou hustotu obyvatelstva (počet obyvatelstva plánovaný na 1 ha obytných ploch vymezených dopravními ulicemi) a plánovaný počet obyvatelstva obce;

památkově chráněné budovy, porosty, stromy, památkové a přírodní reservace, zastavěné i nezastavěné plochy;

soubornou zprávu, která z obsahu uvedeného pod písm. a) až e) vyvozuje celkové závěry pro plánovaný vývoj území, pro něž se směrný plán pořizuje, při čemž má zejména na zřeteli neuspokojené základní potřeby pracujících a dává směrnice pro vypracování a obsah podrobného územního plánu obce.

V podrobném plánu jsou graficky vyznačeny:

V obcích, v nichž bude upuštěno od pořízení směrného plánu ( § 26 odst. 2 zákona), musí podrobný plán vyhovovat též ustanovení § 3 o obsahu směrného plánu.

Podrobný plán dá směrnice pro asanaci nebo přestavbu obce se zřetelem na hospodárné využití dosavadních komunikací a jiných veřejných zařízení, jakož i pro pořadí, v němž se asanace nebo přestavbu mají postupně provést. Přitom je třeba dbát toho, aby střed obce včetně historických částí (jádro obce) nechátral a nevylidňoval se, nýbrž byl obydlen pracujícím lidem, pokud to není ze zdravotních nebo jiných důvodů nevhodné, aby byl vybaven veřejnými zařízeními pro potřebu svého obyvatelstva a aby bytová úroveň v něm nezůstávala za nově vyrůstajícími částmi obce. Podle potřeby dá podrobný plán též směrnice pro asanaci krajiny.

Místní národní výbor pořizuje územní plány podle směrnic a pokynů, které mu dá krajský národní výbor po předchozím zjištění stanovisek ústředních úřadů, jejichž působnosti se dotýká obsah plánů, zejména též ministerstva národní obrany. Krajský národní výbor vymezí svými pokyny též úkoly, které má obec plnit v hospodářském životě na území okresu a kraje a ve vývoji vzájemných vztahů jednotlivých částí okresu a kraje.

Místní národní výbor zadá vypracování územních plánů odborným místům, nebo je vypracovává sám. K zadání vypracování územních plánů je třeba souhlasu krajského národního výboru. Nepořídí-li místní národní výbor územní plány ve lhůtě stanovené krajským národním výborem, zařídí krajský národní výbor provedení potřebných prací.

Návrh podrobného plánu se vyloží tak, aby byl veřejně přístupný po dobu 21 dnů; vyložení se vyhlásí v příslušném úředním listě. Občané bydlící v obci mohou v době vyložení podat k plánu připomínky. V téže lhůtě mohou veřejné orgány, kterých se dotýká obsah plánu, k němu podat námitky.

Místní národní výbor předloží územní plán, na němž se usnesl, prostřednictvím okresního národního výboru krajskému národnímu výboru. Krajský národní výbor projedná územní plán s ústředními úřady, jejichž působnosti se dotýká obsah plánu, a vydá po předchozím souhlasu vojenské správy výměr, jímž

Z výměru uvedeného v odstavci 4 se mohou odvolat místní národní výbor a veřejné orgány, kterých se dotýká obsah plánu, k státnímu úřadu plánovacímu; pokud se odvolání týká též působnosti jiného ústředního úřadu, rozhodne státní úřad plánovací v dohodě s ním.

Nevyhoví-li místní národní výbor pravomocně uděleným pokynům ve stanovené lhůtě, zařídí provedení potřebných prací krajský národní výbor.

Pro každou obec, v níž se mají provádět nové pozemní stavby nebo veřejná zařízení, se určí jeden nebo více stavebních obvodů. Při určování stavebních obvodů se přihlédne k potřebě ploch pro jednotlivé účely a druhy staveb, pokud ji lze předvídat.

Z výměru krajského národního výboru o určení nebo změně stavebního obvodu ( § 5 odst. 3 zákona) se mohou odvolat místní národní výbor a veřejné orgány, kterých se dotýká určení stavebního obvodu, k státnímu úřadu plánovacímu, který o odvolání rozhodne v dohodě s ministerstvem techniky. Pravomocně určený stavební obvod se veřejně vyhlásí v obci způsobem v místě obvyklým a vyznačí se v podrobném plánu.

Mimo stavební obvody určené podrobným plánem nebo krajským národním výborem ( § 5 odst. 3 zákona) lze provádět jen tyto stavby:

S povolením krajského národního výboru lze mimo stavební obvody provádět:

O odvolání z výměru, jímž krajský národní výbor zamítne návrh na vydání povolení podle odstavce 2, rozhodne státní úřad plánovací v dohodě s ministerstvem techniky a ústředním úřadem, jehož působnosti se věc dotýká.

Kde neplatí územní plán, je nutno před zařazením do návrhu příslušného prováděcího plánu, jenž má být stanoven k provedení jednotného hospodářského plánu (dále jen "prováděcí plán"), po případě do návrhu na změnu tohoto plánu, hlásit místně příslušnému krajskému národnímu výboru:

K hlášení je povinen, kdo navrhuje, aby činnost podléhající hlášení byla zařazena do prováděcího plánu (investor). Neobdrží-li ohlašovatel do 3 týdnů ode dne, kdy hlášení podal, sdělení krajského národního výboru, že si vyhrazuje rozhodnutí po provedení šetření, má se za to, že krajský národní výbor souhlasí s provedením ohlášené činnosti. Nesouhlasí-li krajský národní výbor s provedením této činnosti, ježto by byla v rozporu s účelným, hospodárným a uceleným vývojem obce, oznámí to ohlašovateli. Takovou činnost nelze zařadit do návrhu prováděcího plánu. Ze zamítavého rozhodnutí krajského národního výboru se může ohlašovatel odvolat k státnímu úřadu plánovacímu, který o odvolání rozhodne v dohodě s ústředním úřadem, jehož působnosti se ohlašovaná činnost dotýká.

Pro vypracování rozborů nebo územních plánů mohou osoby, které se vykáží potvrzením krajského nebo místního národního výboru, pokud podle zvláštních předpisů není třeba též povolení jiných orgánů, vstupovat na nemovitosti určené národním výborem a provádět tam nutné práce, které mohou být provedeny jen na místě samém. Takové osoby jsou povinny dbát toho, aby škoda, pokud se jí při těchto pracích nelze vystříhat, byla co nejmenší, a zachovávat vůči nepovolaným osobám mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dověděly při své činnosti.

Škody, kterých se nebylo lze vystříhat, hradí místní národní výbor; nedojde-li k dohodě o výši náhrady, rozhodne o ní okresní národní výbor.

O náhradě škody, která byla způsobena úmyslně nebo hrubou nedbalostí, platí obecné předpisy.

Po přechodnou dobu se určují stavební obvody též v obcích, které nemají potvrzený územní plán ani platný upravovací plán ( § 19 zákona), avšak jen v nejnutnějším rozsahu.

Upravovací plány, které v počáteční den účinnosti tohoto nařízení ještě nebyly schváleny podle dosavadních předpisů, se předloží krajskému národnímu výboru, který může určit, aby byly projednány jako směrné nebo podrobné p lány.

způsob, jakým se zadává vypracování rozborů ( § 6) a územních plánů,

v dohodě s ministerstvem techniky způsob vypracování rozborů a územních plánů a měřítka, ve kterých se vyhotovují, jakož i směrnice, kterými se podrobněji vymezí obsah územních plánů,

v dohodě s ministerstvy národní obrany a vnitra podmínky, za kterých lze nahlížet do územních plánů,

v dohodě se zúčastněnými ministerstvy, zejména s ministerstvy národní obrany, vnitra a techniky, směrnice pro určování stavebních obvodů ( § 10 a § 14 odst. 1), zejména jaké plochy je třeba pojmout do stavebního obvodu, případy, ve kterých se má určit stavební obvod a pro jaké účely, dále směrnice pro řízení o určování stavebních obvodů, jakož i konec přechodné doby uvedené v § 14 odst. 1.