Účinná ochrana národního hospodářství vyžaduje co nejširší součinnosti obyvatelstva. Proto vedle pohotovosti jednotně organisovaného hasičstva je zásadně každý povinen, aby podle svých sil poskytoval potřebnou osobní a věcnou pomoc při zamezování a zdolávání požárů a jiných živelních pohrom nebo nehod, zejména jsou-li ohroženy lidské zdraví, životy nebo národní majetek.

Co je v tomto zákoně stanoveno o požární ochraně, platí obdobně o ochraně před jinými živelními pohromami nebo před nehodami.

O zamezování a zdolávání požárů v obcích pečují místní národní výbory. Zejména se starají o to, aby v obci bylo zřízeno hasičstvo, opatřují a udržují k účelům místní požární ochrany věcné prostředky a konají požární prohlídky.

Místní národní výbory si poskytují při plnění úkolů požární ochrany vzájemnou pomoc.

Okresní a krajské národní výbory pečují ve svém obvodu o požární ochranu, pokud nejde o úkoly, které mohou obstarat podřízené národní výbory svými silami a prostředky.

Národní výbory mohou podle směrnic ministerstva vnitra povolat k povinné součinnosti v oboru požární ochrany také právnické osoby nebo jiné soubory osob, vyvíjející v jejich obvodu svou činnost, po případě přenést na ně některé ze svých úkolů k ochraně před požáry․

Ministerstvo vnitra a národní výbory mohou činit k účelům požární ochrany v mezích platných předpisů opatření nutná v zájmu celku, a to jak v jednotlivých případech, tak i všeobecně vydáním obecných právních předpisů. Národní výbory mohou vydávat takové obecné právní předpisy pro své obvody po předchozím schválení nadřízeným orgánem. V případech mimořádných a neodkladných stačí schválení dodatečné, které se považuje za udělené, nerozhodne-li nadřízený orgán do 30 dnů ode dne, kdy k němu došla žádost o schválení.

Okresní národní výbory mohou činit ve svém obvodu opatření též v oboru místní požární ochrany, příslušejíc í místním národním výborům, jde-li o opatření vztahující se na obvody dvou nebo více místních národních výborů, nebo nečiní-li místní národní výbor sám včas nutné opatření. Jde-li o území přesahující obvod okresního národního výboru, je povolán učinit opatření nadřízený krajský národní výbor.

Požární ochrana spadá do oboru působnosti ministerstva vnitra, jemuž přísluší též nejvyšší dohled a řízení.

Pokud se opatření v oboru požární ochrany týkají podniků nebo jiných zařízení spadajících do působnosti jiných ústředních úřadů, postupuje ministerstvo vnitra v dohodě s nimi a příslušné národní výbory postupují podle směrnic vydaných ministerstvem vnitra v dohodě s těmito úřady.

Výkonným orgánem národního výboru při provádění požární ochrany je hasičstvo. Hasičstvo je zásadně dobrovolné nebo z povolání nebo závodní.

Úkolem hasičstva je zamezovat a zdolávat požáry a jiné živelní pohromy nebo nehody, pokud tím nejsou pověřeny na podkladě zákonných předpisů jiné orgány. Velitel hasičstva je odpověden za pohotovost hasičstva příslušnému národnímu výboru.

K zajištění požární ochrany v obci sdružuje se obyvatelstvo v hasičském spolku; v součinnosti s tímto spolkem místní národní výbor zřizuje a doplňuje dobrovolné hasičstvo.

Dobrovolné hasičstvo se zřídí zásadně v každé obci, v níž není dostačujícího hasičstva z povolání.

Hasičstvo z povolání zřídí zásadně každý místní národní výbor v obci s více než 50.000 obyvateli. V obci s menším počtem obyvatelů zřídí místní národní výbor takové hasičstvo, určí-li to krajský národní výbor.

Vyžaduje-li to zájem požární ochrany, může okresní i krajský národní výbor pro svůj obvod nebo jeho část zřídit hasičstvo z povolání, po případě pověřit prováděním jeho úkolů způsobilé hasičstvo ve svém obvodu.

Provádění požární ochrany závodu náleží především závodnímu hasičstvu, které zřizuje závod ze svých zaměstnanců. Okresní národní výbor určí v součinnosti s vedením závodu, zda se v závodě zřídí závodní hasičstvo a v jakém počtu příslušníků.

Okresní národní výbor určí, kdy závodní hasičstvo je povoláno zasahovat i mimo závod.

Náklady na opatření a udržování věcných prostředků požární ochrany hradí národní výbory. Totéž platí o nákladech spojených se zřízením a udržováním hasičstva s výhradou ustanovení odstavce 2.

Náklady na zřízení a udržování požární ochrany závodu i s náklady na zřízení a udržování hasičstva hradí závod.

Náklady, které vzniknou zásahem závodního hasičstva mimo závod, uhradí závodu místní národní výbor, v jehož obvodu k zásahu došlo, pokud nelze spravedlivě požadovat bezplatné spolupůsobení.

Vláda upraví nařízením, zda a v jakém rozsahu hradí stát příslušníkům hasičstva a osobám na výzvu pomáhajícím hasičstvu, jakož i jiným osobám konajícím povinnost v oboru požární ochrany škodu, vzniklou zejména při zásahu nebo výcviku hasičstva.

Národní pojištění osob, uvedených v odstavci 4, zejména při zásahu nebo výcviku hasičstva, pokud nejsou již pojištěny jinak, upraví ministerstvo práce a sociální péče podle § 3 odst. 5 zákona č. 99/1948 Sb. Výdaje na toto pojištění hradí stát.

Ministerstvo vnitra spolupůsobící při normalisaci a typisaci předmětů a zařízení sloužících požární ochraně. Rovněž se zúčastní plánování věcných prostředků požární ochrany, opatřuje podklady pro jejich výrobu a činí opatření k jejich účelnému rozdělení.

Ministr vnitra může nařízením stanovit, jak se opatřují a zkoušejí předměty a zařízení sloužící požární ochraně.

Vláda vymezí nařízením povinnosti k osobní a věcné pomoci při zamezování a zdolávání požárů, zejména při zásahu a výcviku hasičstva, a upraví blíže úkoly národních výborů v oboru požární ochrany, dále činnost a organisaci hasičstva a práva a povinnosti jeho příslušníků, jakož i zásady organisace hasičských spolků. Úprava podrobností může svěřit v nařízení obecným předpisům ministerstva vnitra a jiných úřadů (orgánů).

Řízení výkonu služby hasičstva, jeho výcvik, školení a vnější označení upraví ministerstvo vnitra vyhláškou v příslušném úředním listě.

Kdo nedbá opatrnosti nutné k zamezení nebo zdolání požáru, jiné živelní pohromy nebo nehody, nebo kdo v takových případech nepřispěje na pomoc, ač je k tomu povinen, nebo neplní na vyzvání úkoly, k nimž jest povinen, anebo kdo hrubě poruší svou povinnost vyplývající z příslušnosti k hasičstvu, bude potrestán, pokud nejde o čin přísněji trestný, okresním národním výborem pokutou do 50.000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do dvou měsíců.

Stejně bude potrestán, pokud nejde o čin přísněji trestný, kdo ztěžuje nebo znemožňuje zásah hasičstva nebo uvádí v omyl hasičstvo zlomyslnými poplachy nebo neprávem používá signálů vyhrazených hasičstvu.

V případě nedobytnosti pokuty se uloží náhradní trest vězení (uzamčení) do dvou měsíců, při čemž však úhrnná délka vězení (uzamčení) nesmí přesahovat dobu dvou měsíců.

Dnem počátku účinnosti tohoto zákona se zrušuje použivatelnost vládního nařízení č. 30/1942 Sb., o věcech požární ochrany a platnost, po případě použivatelnost ostatních předpisů, které odporují tomuto zákonu.

Dnem, kdy nabude účinnosti vládní nařízení vydané podle § 14 odst. 1, pozbudou platnosti, po případě použivatelnosti všechna ustanovení obsažená v jiných předpisech o předmětech v tomto nařízení upravených, zejména pozbudou platnosti dosavadní ustanovení požárních řádů v zemích českých a obdobných předpisů na Slovensku.